Debata o Grónsku se znovu otevřela poté, co Donald Trump opakovaně zdůraznil nutnost jeho ochrany. Podle mě Grónsko není v tuto chvíli přímo vojensky ohroženo, ale jeho význam roste s tím, jak klimatické změny otevírají Arktidu pro obchodní i vojenské aktivity. Rusko zde dlouhodobě posiluje svou přítomnost – disponuje desítkami arktických základen a modernizuje své kapacity na severu.

Grónsko je součástí NATO skrze Dánsko a jakýkoli přímý útok by znamenal konflikt s celou Aliancí. Proto se jako rozumné řešení jeví společná cvičení NATO v regionu, která by posílila odstrašení, zlepšila připravenost a zároveň uklidnila obavy Spojených států bez narušení suverenity území.

Zároveň je ale možné se na Trumpovy výroky dívat jinak. Trump je „hráč“, který často používá přehnanou a konfrontační rétoriku jako nástroj. V tomto smyslu nejde ani tak o skutečný záměr Grónsko převzít, ale spíš o jasný geopolitický vzkaz Rusku a Číně: Arktida, a konkrétně Grónsko, je prostor, kam tyto mocnosti nesmějí vstupovat bez reakce Západu.

Trump tak může svými výroky záměrně vymezovat červené linie a testovat reakce spojenců i rivalů. Problémem však je, že podobná strategie zároveň narušuje důvěru uvnitř NATO, protože pracuje s tlakem na spojence místo s koordinací. Právě vnitřní rozkol v Alianci by byl tím, na co by Rusko a Čína čekaly nejraději.

Ve výsledku tedy Grónsko není ani tak předpolím blížící se války, jako spíš symbolickým bojištěm vlivu, signálů a moci – a způsob, jakým se o něm mluví, může být stejně důležitý jako reálné vojenské kroky.

PhDr. Lukáš Šeršeň, PhD., DBA
poradce prezidenta ČAKO pro oblast komerční bezpečnosti