Ministr vnitra jednal s ředitelem FBI

Spolupráce v oblasti kriminality, boje proti terorismu a kybernetických hrozeb či boje proti sexuálnímu zneužívání dětí. To byla hlavní témata setkání ministra vnitra s ředitelem Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Ministr vnitra Vít Rakušan se dnes, 22. února 2024, sešel s ředitelem FBI Christopherem Ascherem Wrayem. Mezi diskutovaná témata patřila například problematika boje proti terorismu, sexuální zneužívání dětí nebo kybernetické hrozby. Ministr na jednání uvedl, že všechny tyto oblasti trestné činnosti nelze vnímat pouze jako národní problém. „Pro Českou republiku důležitá spolupráce nejen v rámci Evropské unie, ale i s dalšími partnery. Spojené státy americké v tomto ohledu patří mezi ty klíčové,“ řekl Vít Rakušan. Americké straně ministr také poděkoval za spolupráci a označil ji jako velmi nadstandardní a přínosnou. Na jednání byli přítomni i zástupci policie a všichni přítomní se shodli, že v takto nastavené vzájemné spolupráci zejména v oblasti závažné kriminality chtějí i nadále pokračovat. Důkazem funkční spolupráce obou zemí v této oblasti je např. včerejší vydání Polada Omarova do Spojených států amerických, který byl předán americké eskortě na Letišti Václava Havla v Praze.

Vít Rakušan a Christopher Wray také ocenili spolupráci a sdílení dobré praxe v problematice potírání sexuálního zneužívání dětí. Jedná se o zvlášť závažnou trestnou činnost, která zaznamenává v souvislosti s rozvojem moderních technologií vysoký nárůst. Během setkání obě strany samozřejmě hovořily i o střelbě na Filozofické fakultě UK. Ředitel kondoloval české straně k této tragické události a vyjádřil upřímnou soustrast rodinám obětí a celému českému národu.

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky

V Mnichově skončila bezpečnostní konference, tématem byla Ukrajina a Gaza

Mnichov (Německo) – Také dnes na závěr třídenní Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v Mnichově varoval před tím, že Evropa ztrácí kapacitu obraného průmyslu, kterou musí posílit. „Nebudeme schopni hrát svou politickou roli, pokud se nedokážeme sami bránit,“ řekl. O nezbytnosti posílení zbrojního průmyslu v Evropě v Mnichově opakovaně hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Borrell rovněž řekl, že evropské státy musí být schopné rychleji a ve větším měřítku zbrojně a hospodářsky podpořit Ukrajinu, která už takřka dva roky vzdoruje ruské invazi.

Šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová v reakci na úmrtí vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného řekla, že by dodala Ukrajině vše, co na obranu potřebuje, včetně střel s plochou dráhou letu Taurus. Německý kancléř Olaf Scholz zatím o střelách, o které Kyjev usiluje, nerozhodl. Podle Strackové-Zimmermannové se o nich bude nadále jednat.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v Mnichově řekl, že věří, že Německo nakonec střely Taurus jeho zemi dodá. „To, že neslyšíme jasné ne, je odpověď sama o sobě,“ řekl Kuleba na konferenci. Poznamenal, že Německo by mohlo postupovat podobně jako v případě tanků Leopard. Ty Berlín nejprve z obav z vyhrocení konfliktu poskytnout odmítal, nakonec je ale Ukrajině dodal.

Kuleba se na okraj konference sešel s šéfem čínské diplomacie Wang Iem, který ho ujistil, že Peking neprodává smrticí zbraně do oblasti konfliktů. Wang rovněž řekl, že Čína si přeje mírové řešení války na Ukrajině.

Dopolední debaty dnes zahájil palestinský premiér Muhammad Ištajja, který vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s radikálním hnutím Hamás. Poznamenal, že příležitost k takovému jednání bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Po Ištajjovi vystoupili jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí a někdejší izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová. Podle Safádího není hlavním palestinským problémem Hamás, ale izraelská okupace. Livniová k tomu uvedla, že v palestinském Pásmu Gazy žádná okupace nebyla, protože se odtud izraelské síly v roce 2005 stáhly. „Izrael se rozhodl stáhnout. Věřili jsme, že Palestinci to využijí,“ uvedla s tím, že moci se zde následně chopil Hamás.

Izrael nyní do úzkého pobřežní pásma vyslal vojáky v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců z loňského 7. října, při němž v Izraeli zemřelo přes 1100 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. V Gaze od začátku války zahynulo podle místních úřadů přes 28.000 lidí, drtivá většina z 2,3 milionu obyvatel musela opustit své domovy a přežívá ve velmi těžkých podmínkách.

Zdroj: ČTK

Slovo Prezidenta

Vážení kolegové, milí přátelé,

toto zimní období se nese stále ve znamení pokračujících válečných konfliktů, agresí a následných obranných vojenských akcí, přičemž ruská invaze na Ukrajinu ani blízkovýchodní krize zatím nevykazují znaky ukončení. Odpovědnost klíčových a významných geopolitických aktérů mezinárodního společenství je veliká a měla by jednoznačně směřovat ke zklidnění situace a zásadně spravedlivému územně-politickému, mezinárodně-právnímu a suverénnímu řešení v reálném čase.

V prosinci a v lednu bylo organizováno hned několik důležitých konferencí s tématy Evropské unie, obranné, vnitřní a energetické bezpečnosti. Viz blíže web www.cakomise.cz a články v CZAF č. 1/2024.

V prosinci ČAKO uskutečnilo letošní druhé Křeslo pro hosta – setkání s osobností ve spojení s uctěním památky příslušníků českých bezpečnostních služeb, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, kteří ve službě položili své životy. Naším váženým hostem byl doc. Alexander Pilin, přední soudní lékař, patolog a toxikolog. Akce měla vynikající ohlas a byla následována předvánočním setkáním členů a hostů ČAKO. Viz blíže web www.cakomise.cz a článek v CZAF č. 1/2024.

V lednu ČAKO realizovalo svoji členskou schůzi, na které členové jednomyslně udělili status čestného členství emeritnímu prezidentovi Policie ČR gen. Mgr. Vladislavu Husákovi.

V plné přípravě je tradiční pietní akt Anzac Day a Den vítězství, který se v podobě významné kulturně-společenské akce uskuteční ve druhé polovině dubna v areálu barokního zámku Tábor – Měšice. Vzpomínkové projevy, mše svatá, vojenská ceremonie ČAKO, koncert, historické občerstvení a sportovní střelby, to vše bude tvořit bohatý program.

Žijeme ve světě postpandemickém, v době energeticky a ekonomicky náročné, v éře bezpečnostně i mezinárodně-politicky nestabilní. Klíčící frustrace a pocity ohrožení mohou ústit do projevů  agrese a nenávisti (viz tragický útok na FF UK v Praze v čase vánočním). Buďme vnitřně pevní, tužme psychickou odolnost. Jádro svobody, lidských práv a demokracie nechť souzní se silným právem na bezpečnost!

Letošní rok se nese ve znamení 20. výročí vstupu ČR do EU a 25. výročí vstupu ČR do NATO. Dobrá příležitost k posílení našeho vědomí o příslušnosti k této hodnotové části světa.

SALUS PUBLICA SUPREMA LEX (Cicero)

Váš

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Král Šumavy stoletý

Král Šumavy alias Josef Hasil (narozen 8. 2. 1924, zemřel ve věku 95 let v roce 2019 v USA) byl legendou mezi pohraničními převaděči.

Původně pohraničník začal převádět po únoru 1948, v říjnu téhož roku však zadržen a odsouzen k mnohaletému vězení. V roce 1949 se mu podařilo uprchnout a v Německu se stal agentem chodcem americké výzvědné služby. V roce 1953 svoji převaděčskou činnost ukončil a přestěhoval se do USA.

V roce 2001 byl prezidentem Václavem Havlem oceněn medailí Za hrdinství a v roce 2023 mu Ministerstvo obrany ČR přiznalo status účastníka odboje a odporu proti komunismu.

Doc. Pavel Bílek s použitím zdroje: ČTK
Prezident a generál ČAKO

Památka obětí holocaustu

Na dnešní den připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Toto historicky nevídané a zrůdně systematické vyhlazování všeho židovského nacistickým Německem nechť zůstane ve věčné paměti pro příští generace jako zásadní memento.

Nezapomeneme!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Energetická bezpečnost ČR

Dne 23.1. se v Praze v Senátu Parlamentu ČR uskutečnila reprezentativní národní konference Efektivní energetika, a to za přítomnosti politických, manažerských a odborných špiček oboru.

Akcentována byla budoucí podoba a bezpečnost sektoru energetiky jako jedné z klíčových výzev pro zajištění základních společenských potřeb a pro rozvoj českého státu (viz přiložený program).

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

20 let ČR v EU

Dne 22. 1. se péčí Úřadu vlády (ministra pro evropské záležitosti) a Evropské komise konala reprezentativní konference „20 let tvoříme Evropu“ – dopady členství v EU na českou společnost.

Konference kvalifikovaně hodnotila přínosy a dopady našeho členství včetně budoucího výhledu, a to optikou českých eurokomisařů a současné vlády (viz přiložený program).

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Zemřel Miroslav Prokop

Dne 20.1. podlehl těžké nemoci štábní praporčík ČAKO Miroslav Prokop (57 let).

Vedl Federaci výkonných zaměstnanců České pošty a byl pracovitým a spolehlivým členem České atlantické komise.

Čest jeho památce! In memoriam por. ČAKO Miroslav Prokop.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Budování státu

Dne 18.1. se v Praze uskutečnila odborná konference Budování státu: inovace, nebo stagnace?

Akci uspořádala Vysoká škola CEVRO a vystoupili na ní přední čeští experti oboru bezpečnostního managementu i profesor Harvard University (viz přiložený program).

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Steadfast Defender (Pevný obránce)

Příští týden začne velké vojenské cvičení NATO, do kterého se zapojí až 90 000 vojáků Aliance a Švédska.

Předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer uvedl, že půjde o ukázku jednoty, síly a odhodlání se navzájem chránit.

Cílem vojenských manévrů je posílení kolektivní obrany.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Nový dánský král

Novým dánským králem se dnes stal Frederik X. Na trůn nastoupil poté, co abdikaci podepsala jeho matka Margrethe II., která byla hlavou Dánska od roku 1972. Informovala o tom dánská televizní stanice DR. Třiaosmdesátiletá Margrethe II. podepsala svou ohlášenou abdikaci na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn. Změnu na trůně následně z balkonu kodaňského zámku Christiansborg slavnostně vyhlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová před tisícovkami jásajících lidí.

Dosavadní panovnice oznámila záměr abdikovat poslední den minulého roku v projevu, v němž mimo jiné uvedla, že nastal čas předat odpovědnost příští generaci. Je to poprvé za téměř 900 let, kdy dánský monarcha dobrovolně abdikoval.

Na balkoně kodaňského paláce Christiansborg slavnostně ohlásila nástup 55letého nejstaršího syna Margrethe II. Frederika na trůn dánská premiérka Frederiksenová. Událost podle agentury AFP přilákala více než 100.000 lidí.

„Ať žije král,“ volala při proklamaci střídání na trůně Frederiksenová. Tisícovky lidí poté propukly v jásot. „Hurá, hurá, hurá,“ znělo zámeckým náměstím a přilehlými ulicemi. Frederik při tom podle agentury DPA působil velmi dojatě a měl slzy v očích. Poté společně s novou královnou Mary lidem z balkonu zamával. Přišly i jejich čtyři děti.

Margrethe II. předtím odjela v kočáře ze své rezidentce podepsat abdikaci do bývalého královského paláce Christiansborg, který dnes slouží jako sídlo parlamentu i vlády. V limuzíně tam odjeli také Frederik a jeho choť, 51letá Mary, která pochází z Austrálie a nyní jí bude náležet titul královna. Podle AFP je zároveň první dánskou královnou, která není urozeného původu. „Je tak vzrušující, že obyčejný člověk, jako jsme my, se stane královnou,“ řekla důchodkyně z australského Brisbane Judy Langtreeová, která se zúčastnila oslav v kodaňských ulicích.

Frederik se seznámil s tehdy 28letou realitní makléřkou Mary Donaldsonovou v restauraci v Sydney během tamních letních olympijských her v roce 2000, kam následník trůnu přijel podpořit dánský jachtařský tým.

Dánsko má nyní dvě královny, protože i Margrethe II. nadále náleží oslovení královna a podle DPA může zastupovat svého syna, pokud ten bude na zahraniční cestě nebo bude indisponován. Titul korunního prince a dědice trůnu přechází na nejstaršího syna Frederika a Mary, 18letého Christiana.

Před dánským parlamentem se dnes podle agentury AP shromáždili lidé z celého Dánska. Davy zaplnily také ulice vyzdobené červeno-bílými dánskými vlajkami. Některé obchody měly za výlohami fotografie Margrethe a Frederika, malé dánské vlaječky byly i na městských autobusech. Hudba královské stráže vykonala svou každodenní přehlídku v centru dánské metropole ve slavnostních červených uniformách místo obvyklých černých.

Oznámení rezignace v poslední den minulého roku byl pro dánský národ překvapením. I korunního prince Frederika a jeho mladšího bratra Joachima o svém úmyslu informovala jen tři dny před oznámením, uvedl s odvoláním na královský palác deník Berlingske.

Ještě donedávna Margrethe trvala na tom, že roli královny považuje za celoživotní úlohu. Ke změně názoru ji patrně donutily až zdravotní problémy. Loni v únoru podstoupila operaci zad a ke svým pracovním povinnostem se vrátila až v dubnu.

Margrethe II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě. Královnou byla prohlášena v lednu 1972 po smrti svého otce Frederika IX. Její role je převážně ceremoniální. Byla druhou ženu na dánském trůnu. Dánsko přitom patří mezi nejstarší monarchie na světě.

Zdroj: České noviny

Dánsko je vyspělou evropskou demokracií s tradičně vynikajícími vztahy s Českou republikou (dánský královský dvůr např. využívá k ceremoniálním účelům české starokladrubské koně).

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Koncepce výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR)

Vláda schválila Koncepci výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR). Dokument stanovuje, jak by měla vypadat česká armáda v roce 2035. Definuje hlavní směry její výstavby a rozvoje. Přijetím koncepce vláda splnila další z bodů svého programového prohlášení.

Pro obranyschopnost země jde o jeden ze základních dokumentů. KVAČR navazuje na Bezpečnostní strategii ČR a na Obrannou strategii ČR, které byly schváleny v uplynulých měsících. „Změnou obranných dokumentů vláda reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, kterou způsobila především agrese Putinova režimu na Ukrajině,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Kromě změny bezpečnostního prostředí dokument zohledňuje také nástup přelomových technologií, které mění charakter vedení války i navýšení obranných výdajů na nejméně dvě procenta HDP.

„Vizí, kterou KVAČR představuje, je odhodlaná a dobře připravená armáda, která bude schopná bránit Českou republiku ve spolupráci se spojenci v konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který může být vybaven jadernými zbraněmi,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Koncepce je rozdělena na dvě části. „První se zabývá obdobím do roku 2030, kdy se počítá s výrazným navýšením investic do modernizace armády,“ uvedla ministryně Černochová. Místo současných 20 procent bude Česká republika investovat do nové techniky a vybavení až 60 procent výdajů na armádu. Peníze půjdou například na bojová vozidla pěchoty, nová děla, tanky, protiletadlový komplet SPYDER nebo letouny F-35. Dokument zároveň počítá s investicemi do nových technologií, navyšováním zásob a rozvíjením infrastruktury.

Mezi lety 2031 až 2035 budou investice stabilizovány na 35 procentech rozpočtu armády. V těchto letech se armáda zaměří na integraci nové techniky a výzbroje, na systémovou integraci nově pořízené výzbroje nebo na zabezpečení životního cyklu techniky a výzbroje.

KVAČR stanovuje šest strategických cílů výstavby armády. Jednou z hlavních priorit jsou investice do personálu. Ambicí je, aby v roce 2030 měla armáda 30.000 vojáků z povolání a až 10.000 příslušníků aktivní zálohy. V roce 2027 pak bude provedena revize personálního cíle.

Dalšími strategickými cíli je posilování připravenosti, nasaditelnosti a udržitelnosti, neboli obměna hlavních druhů pozemní i vzdušné bojové techniky; digitalizace systému velení a řízení; účinné působení ve všech operačních doménách; prohlubování mezinárodní spolupráce a rozvoj interoperability a posledním cílem jsou agilní inovace a zavádění nastupujících a přelomových technologií.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Brožura je k dispozici na tomto odkaze kvacr_2035_final

Tragická střelba na FF UK

Policie ČR zasahovala ve čtvrtek na náměstí Jana Palacha v Praze u případu střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Policie večer uvedla, že zemřelo nejméně 15 lidí, 24 je zraněných.

„Střelec byl eliminován! Celá budova je v současné chvíli evakuována a na místě je několik mrtvých a desítky raněných,“ informovala policie v 16:00 na síti X.

Počet obětí postupně roste. Záchranná služba nejprve informovala o 11 mrtvých včetně útočníka. Policie večer informovala o 15 mrtvých. Podezřelým je 24letý student z obce Hostouň.

Na místo vyjely všechny složky Integrovaného záchranného systému. Celé náměstí Jana Palacha a blízké okolí bylo zcela uzavřeno.

Policie zastavila dopravu a odklání tramvaje a autobusy. Vyzvala také lidi, aby se v okolí náměstí nezdržovali ani nevycházeli ven.

Ministr vnitra Vít Rakušan označil situaci jako vážnou a vyzval občany, aby respektovali pokyny policie.

Záchranná služba informovala, že na místo vyrazilo velké množství jejích posádek a rovněž speciální vůz Golem používaný při hromadných neštěstích.

Kvůli předpokládanému značnému počtu zraněných Ústřední vojenská nemocnice aktivovala traumaplán, týmy jsou připravené na hromadný příjem raněných.

Podle agentury Aktu.cz měl útočník použít dlouhou zbraň s optikou.

Někteří svědci z okolí školy hovořili o tom, že útočník zřejmě střílel i ze střechy budovy, dokonce na přijíždějící policisty.

Uvedeným zrůdným činem jsme šokováni a otřeseni.

Bezprostředně vyjadřujeme hlubokou lítost a soustrast pozůstalým obětí střelby.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Sváteční slovo

Vážení kolegové, milí přátelé!

Přeji Vám za sebe a celé ČAKO vpravdě požehnané, radostné VÁNOCE a zdravý, klidný rok 2024.

Posuňme se společným úsilím od narůstajících konfliktů k vzájemné snášenlivosti a respektu, a to na všech úrovních.

Děkuji za nezištnou spolupráci a těším se na další rozvíjení našich společně sdílených hodnot!

V úctě

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Konference „Připraveni k boji? Jak vědci přispívají ke společenské odolnosti vůči hybridním hrozbám“

Klíčové projevy přednesli gen. Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády ČR (dříve ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost), gen. Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby a Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která celou konferenci uspořádala.

Shrnutí a závěry konference budou zformulovány a publikovány.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Z projevu ředitele BIS

Evropa se musí stát vskutku politickým projektem svých euroobčanů

To je jedno z poselství konference, kterou v pondělí 4. 12. 2023 uspořádali v Poslanecké sněmovně zástupci Renew Europe v podobě  think-tanku Institutu evropských demokratů ve spolupráci s Evropským hnutím v České republice, Evropským institutem Renaissance a Českým centrem Mezinárodního PEN klubu. Účastníci se shodli na nutnosti bránit evropské hodnoty před ohrožením zvnějšku, ale i zevnitř, k čemuž by mělo přispět i zefektivnění rozhodovacích procesů na úrovni Evropské unie. Řečníci po velmi otevřené výměně názorů na efektivitu evropské pomoci napadené Ukrajině poukázali mj. na potřebu celoevropského a skutečně politického přístupu i ke koordinaci obranného průmyslu. 

„Diskusi na téma ochrany a aktivního prosazování evropských hodnot a také obranyschopnosti států EU s ohledem na aktuální geopolitickou situaci považuji za nesmírně důležitou,“ zdůraznil ve svém poselství ministr Martin Dvořák, který společně s poslancem Janem Berkim (oba za Hnutí STAN) přijal nad akcí záštitu. Poslanec Jan Berki se dotázal, zda některé z evropských hodnot, jako jsou solidarita, sounáležitost, radost z různorodosti, nejsou v mechanismech EU příliš skryty, zda o nich dostatečně mluvíme a vidíme je. „Pochopili všichni ti, kteří jich využívají, že je třeba je chránit? A že k jejich ochraně musíme být silní? A že silní můžeme být jenom společně?“

Bývalý předseda vlády a evropský komisař a nynější předseda Evropského hnutí v ČR Vladimír Špidla navázal tím, že „Evropská unie byla a je primárně projektem politickým. Ekonomické prvky, jakkoliv jsou důležité, jsou pouze nástrojem k základnímu cíli, totiž k uchování míru. Evropa musí posílit svoji suverenitu, jakkoliv ji můžeme chápat široce, a to jak politickou, obrannou, tak i ekonomickou. V dlouhodobém střetnutí s Ruskou federací je nutné vytvořit daleko silnější vlastní obrannou kapacitu, což není pouze záležitost technická a zbrojní, nýbrž je to i záležitost politická. Unie ovšem potřebuje posílit svoji autonomii nebo chcete-li odolnost i v dalších oblastech – ve vědě a inovacích, např. v oblasti umělé inteligence.“ A apeloval na změny ve fungování EU, aby EU v budoucnu rozšířená na 36 států mohla jednat dostatečně efektivně. „Originalita EU spočívá ve sdílené suverenitě. V komunitární metodě vytvořila evropská unie originální nástroj, jehož efektivita je daleko vyšší než efektivita pouhé mezivládní koordinace. Rozvíjení a uchování této metody je naší povinností, naším vkladem do přežití moderní civilizace,“ uzavřel.

Ve stejném duchu pokračoval i nestor italské politiky, bývalý asistent jednoho z „otců Evropy“ Altiero Spinelliho a nynější předseda Evropského hnutí v Itálii Pier Virgilio Dastoli: V současném uspořádání je evropské občanství ve skutečnosti doplňkové k národnímu občanství. Práva, která Smlouvy EU evropským občanům přiznávají, jsou navíc omezena na určité oblasti, i když důležité; chybí také předpoklady (např. v postupech pro volby do Evropského parlamentu) pro vytvoření evropského veřejného prostoru, kde jsou sdílené hodnoty, práva a povinnosti doprovázeny pocitem loajality ke společným institucím.

Diskuse v prvním bloku se točila kolem neblahého dědictví klausovského utilitárního pohledu na EU jako zdroje peněz a neochotného plnění závazků “přicházejících z Bruselu”. Předseda Českého centra Mezinárodního PEN Klubu Ondřej Vaculík to formuloval následovně: “Jako by Evropské unie byly dvě: Jedna užitečná, která svými dotacemi pomáhá rozvoji našich obcí a obnově krajiny kolem nich, a jedna škodlivá, která nám naopak vnucuje různá nařízení, byrokratizuje náš život a často omezuje to, na čem si zrovna tolik zakládáme. Například nebýt elektromobility, kdo by tušil, jak milujeme spalovací motory?! … Je to rozkladné dílo některých politiků, kteří bez ohledu na vyšší evropské zájmy manipulují své potenciální voliče,” dodal a připomněl, že například Německo či Ukrajina mají pohled diametrálně odlišný.

Přínosy EU jsou však jiné než ekonomické. “Občané očekávají od politiků především zajištění bezpečnosti a prosperity,” zmínil Viktor Daněk, na něhož reagovali další řečníci – bývalá místopředsedkně Senátu Alena Gajdůšková, dřívější ministr zahraničí Černé Hory Miodrag Vlahovič, jenž se logicky věnoval touze nových států po připojení se k EU, a pan Petr Fleischmann.

Blok odpolední se pak věnoval bezpečnosti – a přínosu zemí EU společné obraně v rámci NATO. Místopředseda Evropského hnutí v ČR Pavel Trantina na začátku připomněl prorocká slova Václava Havla z února 2008: „Na východ od prostoru, který chrání NATO, nenápadně, ale nezadržitelně vzniká poměrně nový typ diktatury. Všechny základní lidské a občanské svobody jsou tu zvolna a nenápadně potlačovány…“ řekl tehdy k Rusku a dodal, že „východní hranice Evropské unie a NATO – nejasná na rozdíl od jejich hranic západních – by měla být nejen co nejdřív a co nejpřesněji dohodnuta, ale měla by být i totožná.” Přitom do západního okruhu počítal také budoucí demokratickou Ukrajinu a Bělorusko.

K živé diskusi přispěla také přítomnost ukrajinského plukovníka ve výslužbě Dmitrije Kalužného, který mimo jiné řekl: „27 let jsem pomáhal tvořit novodobou ukrajinskou armádu. Mysleli jsme se, že staneme součástí Evropské unie a NATO před 15 lety, pak ještě před událostmi na Majdanu. Nestalo se, a teď nás to stojí úsilí, životy a hromadu peněz.“ A dodal, že zatímco Ukrajinci snižovali stav armády z 800.000 na nedávných 200.000, Rusové dělali za pomoci hybridní války všechno proto, aby ukořistění ukrajinského území bylo lehkým úkolem. To se jim nezdařilo mj. díky podpoře evropských států, za niž poděkoval, a vyzval k jejímu zesílení. Protože nyní jsou to především stateční Ukrajinci, kteří doslova krvácejí za naše evropské hodnoty.

Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský vidí hodnoty evropské jako hodnoty západní. Vysvětlil politiku otevřených dveří, kde “NATO se nerozšiřuje nějakou vědomou činností, je to organizace, která má ve své misi Evropu celistvou, svobodnou a v míru. A na základě této mise, tohoto atraktivního souboru hodnot, se k němu připojují další země.” Ocenil také vysokou míru realistického pohledu na současnou Evropu, NATO, stav mezinárodních vztahů a obranných kapacit ve světě. Tomu, například konkurenci evropských zbraňových systémů ve srovnání s těmi americkými se věnoval expert německého vydavatelství Monch a dlouholetý pracovník Deutsche Marshall Fund v minulých desetiletích Tomáš Chlebeček. Philippe Michel Kleisbauer, poslanec Národního shromáždění Francie v letech 2017-2022, představil velice stručně pozici Francie, kterou měl možnost obhajovat koncem minulého desetiletí jako vedoucí francouzské delegace do Parlamentní shromáždění NATO tak, že Francie je otevřena jakékoli spolupráci v oblasti vývoje a výroby evropským projektům v této oblasti, ale vždy je důležité, aby byly součástí plánování NATO. Mír lze zachovat jen tehdy, bude-li mít potenciální agresor pocit, že nemůže vyhrát, zaznělo v diskusi mnohokrát. NATO je dle Kleisbauera nástrojem naší bezpečnosti, ale nikoli dostačujícím. „Samozřejmě silná ekonomika, schopnost rozhodování, fungující jednotný trh, dodržování vlády práva a úcta k lidské důstojnosti jsou vedle svobody a demokracie základem pro spokojený život Evropanů,“ dodal. I proto rezonovala slova Petra Jantače, že současná Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v dnešní době nedostačuje. „Evropská unie musí být nadána, vedle současné úřední pravomoci, i politickou mocí. Neboť válka je výsostně politickou záležitostí. Kdo nemůže vládnout, nemůže ani válčit. Kdo nemůže válčit, nemůže ani zajistit zachování míru.” 

Z konference jasně vyplynula potřeba představovat Evropu jako politický projekt. Na to se bude Evropské hnutí v České republice v následujícím období, zejména před volbami do Evropského parlamentu, soustředit.

Zdroj: ČTK

Mezinárodní konference „Jak sdílet, prosazovat a chránit evropské a demokratické hodnoty v době války“

 

4. 12. 2023, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

V průběhu konference v Praze zaznělo mnoho konsenzuálních stanovisek i některá kontroverzní, která otevírají otázku, zda současná Evropská unie odpovídá výzvám, kterým jako příznivci demokratického řádu čelíme s ochranou mínění menšin, plně respektujíc ty většinově zvolené. Co je v tomto období podstatné: O vítězi nelze hovořit jako o někom, kdo má největší procento hlasů, ale vítězem je ta politická síla, která má možnost shromáždit vládní kabinet, který následně dostane důvěru parlamentu či sněmu podle předmětného státu. „Evropa není izolovaný ostrov“, zdůraznil Vladimír Špidla, předseda Evropského hnutí v ČR, a dodal: „Evropská unie musí být efektivnější v rozhodování a silnější vůči výzvám, kterým nyní čelíme“. Cestu vidí především v opouštění mezivládní metody a přemýšlení, jak udělat všechny procesy v EU komunitárnějšími. Nejsme povinni použít zrušení veta, ale očekává se, že hlavy členských států, či jejich premiéři najdou způsob. „Jedním z těch kroků je personální unie mezi předsedy Evropské rady a Komise“, mnohokrát opakoval Ivo Kaplán, šéf Evropského Institutu Renaissance. Taková debata o prohloubení před rozšířením EU je nezbytná pro období příštích pěti let. Rozhodnutí má v rukou Rada EU – stále složená z ministrů členských států. Vladimír Špidla rovněž požádal o vedení diskuse o jednotné měně, která musí být závazná pro budoucí státy sjednocené Evropy. Sdílené kompetence – suverenita v moderním ústavním pojetí je ve světě jedinečná a my Evropané můžeme celému světu vysvětlit, že existuje cesta budoucnosti. Pro klimatickou krizi je významné najít cestu, jak na světové úrovni udělat něco, čím bylo Evropské společenství uhlí a oceli před téměř sedmdesáti třemi lety – můžeme parafrázovat závěry Vladimíra Špidly. Pier Virgilio Dastoli se soustředil na ochranu společných hodnot a jejich role v příštím procesu Renew Europe. V každém případě musíme Chartu základních práv považovat nejen za součást, ale i za nevyhnutelný prvek všech našich úvah o Refoundation Smluv, které kodifikují primární právo EU. Pro naši prosperitu potřebujeme jednotný trh. Abychom měli dobře fungující postavení tohoto trhu, potřebujeme sebevědomí a schopnosti chránit hranice území, kde působíme podle „Acquis Communautaire“, což není jen EU, ale i Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a také ostrovy a některá francouzská území v Tichomoří, Indickém oceánu nebo Latinské Americe či nizozemské ostrovy v Karibiku atd. European Movement International v čele s téměř legendárním belgickým premiérem Guyem Verhofstadtem vítá výsledek hlasování Evropského parlamentu o posunutí závěrů debaty o budoucnosti Evropy na úroveň Rady EU ke svolání zástupců členských států, aby tito nejen diskutovali, ale pokud možno skutečně vyjednali schéma, které by reagovalo na vývoj 21. století v rozumně realistickém smyslu. Mohlo by to být skutečné znovuzaložení Evropy, jak připomněl velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. Bez takové struktury, jež známe jako stát včetně jednotné bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky, Evropa nemůže hrát důležitou roli ve světové konfiguraci bez USA, Velké Británie, Kanady a jejich spojenců z asijského kontinentu.

Na druhou stranu pan Philippe Michel Kleisbauer zdůraznil, že francouzský postoj k evropskému společnému odstrašování je stále otevřený, jak zdůraznil Emmanuel Macron před mnichovskou bezpečnostní konferencí před téměř třemi lety. V té době na to německá kancléřka nereflektovala, možná se tak v dalších letech stane. Problém evropské strategické autonomie v otázkách obrany a zahraničních věcí spočívá v tom, že neexistuje možnost mít vůli, kde ostatní naslouchají pouze vedoucímu státu, poznamenal Petr Jantač. Co dělat, abychom to překonali?

Jde o společný úkol a měli bychom si to stanovit jako prioritní cíl jednání v příštím parlamentním období, které začne těsně po ukončení hlasování v členských státech EU několik dní po 6. červnu 2024.

Otázka rozšiřování tu tentokrát bude od samotného vstupu do nového období Evropského parlamentu. Cestu ke schválení bychom měli učinit flexibilnější s respektováním mnoha jedinečných kulturních prvků některých kandidátských zemí. V praxi, když chceme mít Evropské politické společenství s téměř 40 státy, musíme rozlišovat mezi obranou území a dodržováním všech regulací a ochran jednotného trhu a měny. Řešení je nutné hledat už do konce tohoto desetiletí, zdůraznili někteří řečníci. Viktor Daněk jako bývalý novinář nás všechny žádá, abychom našli jednoduchá vysvětlení pro pochopení našich kroků u lidí, kteří nejsou obeznámeni s komplexností připravované změny, kterou je nutné v Konventu projednat jako výstupy z debat, které se prováděli v různých formátech v členských státech i na evropské úrovni v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Demokracie je účinná, když víme, kam jít. Měli bychom mít vizi a nástroje, jak toho dosáhnout. Washingtonská smlouva je způsob ochrany našich území. Do budoucna musíme usilovat o efektivní rozhodovací proces zavádějící politiky do komunity mnohem rychleji a spolehlivěji. Není nutné mít politiky s charismatem. Potřebujeme argumentaci, která nás dovede k dosažení daného cíle. Jde však o implementaci například průmyslového plánu Net Zero, který je již schválen a jehož prostřednictvím můžeme zajistit mnoho nových dobrých, kvalifikovaných pracovních míst pro evropské občany. Nutným krokem je probuzení evropských demokratů, kteří chtějí vytvořit jednotný prostor pro Evropany, aby sledovali stejné hodnoty a zájmy, které mají být chráněny. Rozšíření o západní Balkán bylo dalším tématem konference, na kterém se podílel Miodrag Vlahovič, který se obává, že jsou zpět v procesu rozšiřování 20 let. Apeloval, že nemůžeme čekat na Srbsko, až si to rozmyslí. Černá Hora žádá o jasný individuální plán, jak je vzít jako řádného člena v co nejbližší budoucnosti. Pan Kleisbauer zdůraznil, že falešné zprávy jsou součástí boje a my musíme vytvořit řádný plán vysílání informací, přípravy různých sociálních platforem a sítí. Válka je tady a prakticky nebylo tolik mezer, kdy by jí v nějaké formě nebylo. Možná v roce 2008, ale tehdejší krize Lehman Brothers překonávala možnou cestu k vytvoření dohody mezi námi a Ruskem. Je to navždy? Mohla by tu být šance, protože skončilo období, kdy Rusko stavělo své impérium na manipulaci s vědomím masy lidí. Tato výzva pro nás ukazuje, jak je kybernetická bezpečnost zásadní pro evropský úspěch v bilaterálních jednáních se státy BRICS a jejími spojeneckými státy. Nemůžeme vnímat EU jako subjekt, který nám něco nařizuje nebo zakazuje. Měli bychom mít evropské společenství jako symbol míru a mnohostranné spolupráce.

Ing. Ivo Kaplán
Evropský institut Renaissance

Aktivními účastníky mezinárodní konference byli také představitelé České atlantické komise, viz připojená fotodokumentace.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

10. prosinec – Den lidských práv

Poprvé v roce 1950 (přesně dva roky po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv) vyhlásilo Valné shromáždění OSN toto datum za Mezinárodní den lidských práv.

Obecně uznaný lidskoprávní kodex je osnovou konceptu konstitucionalismu, tedy demokratického právního státu s funkční občanskou společností.

Ctěme nezadatelnost, nezrušitelnost, nezcizitelnost a nepromlčitelnost lidských práv.

Současně buďme schopni individuálně, spolkově i institucionálně (stát, RE, EU, NATO, OSN) je účinně chránit a dodržovat.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Setkání s osobností – Křeslo pro hosta ČAKO a Pietní akt ČAKO (fotografie RNDr. Milan Minčič, Zdeňka Pustayová a Mgr. Dariana Kričková)

V pondělí 4. 12. 2023 se uskutečnilo již šesté Setkání s osobností bezpečnostní komunity – Křeslo pro hosta. Naším váženým hostem byl tentokrát doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc., emeritní přednosta a současný zástupce přednosty Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK v Praze.

Místem konání byl opět společenský klub Muzea Policie ČR na pražském Karlově a o setkání byl velký zájem, zúčastnilo se kolem 40 členů a hostů ČAKO.

Křeslo pro hosta vedl a s panem přednostou rozmlouval prezident a generál ČAKO doc. Pavel Bílek. Ten představil doc. Pilina jako předního českého oborového znalce a experta. Po uvedení se doc. Pilin ujal slova a poutavou formou načrtl význam svých odborných (forenzních) disciplín pro trestní právo. Ve výkladu využil vlastního příběhu (včetně pobytu v Libyi) a svých mimořádných profesních zkušeností. Následná diskuse byla živá a bohatá, neformálně vedená, věcná a velmi informativní – případová.

V rámci Křesla pro hosta proběhl akt slavnostního udělení vysokého ocenění ČAKO, kterým je stříbrná medaile ČAKO, čestným členům Eduardu Hroznýši Markovi, Col. h. c. a plk. doc. Ing. Stanislavu Schormovi, CSc. Medaile in memoriam převzali zástupce českých skautů (pro E. Marka) a bratr (pro doc. S. Schorma), a to z rukou doc. Pavla Bílka, prezidenta a generála ČAKO.

Závěrem doc. Pavel Bílek přednesl teoreticko – odbornou úvahu o stavu a směřování současné společnosti.

Celé setkání proběhlo v přátelské a zároveň slavnostní atmosféře (živá trubka) a první reakce přítomných byly jednoznačně příznivé.

Poté byl v areálu Muzea Policie ČR proveden Pietní akt ČAKO u Památníku příslušníků českých bezpečnostních sborů, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR.

Při slavnostním aktu zazněla česká státní hymna a Večerka a za účasti pplk. v. v. Ing. Miroslava Tlamichy, velitele Uniformovaného sboru (dále jen US) ČAKO, byl položen velkověnec US ČAKO a uctěna památka příslušníků uvedených bezpečnostních sborů (za doprovodu živé trubky). Duchovního slova se zhostil mjr. Bc. Ivan Bařinka, vikář ČSCH.

Po skončení oficiálního programu následovalo předvánoční setkání členů a hostů ČAKO u tradičně kvalitního pohoštění.

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Zemřel Henry Kissinger

Zdroj: Seznam Zprávy

Ve věku 100 let zemřela jedna z nejvýraznějších, byť kontroverzních postav americké politiky: Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí USA.

Zemřel Henry Kissinger, někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů. Bylo mu 100 let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.

Co bylo příčinou úmrtí muže, který zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo. Stojí v něm ale, že Kissinger bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude časem následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.

Životní a kariérní začátky

Kissinger, rodným jménem Heinz, se narodil 27. května 1923 v německém městě Fürth do židovské rodiny. Když se však v Německu chopili moci nacisté a Říší se rozléval vedením schvalovaný antisemitismus, Kissingerům nastaly krušné časy. V roce 1938 utekli do Spojených států, usadili se v New Yorku a z Heinze se stal Henry.

„Dokud jsem neemigroval do Ameriky, snášeli jsme s rodinou postupnou ostrakizaci a diskriminaci. Můj otec přišel o učitelské místo, o které se snažil celý život, přátelé mých rodičů z mládí se jim vyhýbali. Byl jsem nucen navštěvovat segregovanou školu,“ vzpomínal diplomat ve své knize Roky v Bílém domě (White House Years).

„I když jsem se později dozvěděl, že i Amerika má obrovské problémy, nikdy jsem nemohl zapomenout, jakou inspirací byla pro oběti pronásledování, pro mou rodinu i pro mě v krutých a ponižujících letech,“ napsal o zemi, která se mu stala novým domovem.

H. Kissinger byl mimořádně respektovaným americkým činitelem na poli mezinárodních vztahů a bezpečnosti.

Čest jeho památce!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Předseda Vojenského výboru NATO v Praze

Dva dny strávil v ČR na oficiální návštěvě admirál Rob Bauer, předseda Vojenského výboru NATO.

Předmětem jeho jednání s českými partnery byly současné bezpečnostní hrozby (Rusko, mezinárodní terorismus) i výzvy (Čína) a potenciální posílení východního křídla Severoatlantické aliance. Debaty se vedly také o novém aliančním modelu sil, o válčení budoucnosti a o schopnosti implementace strategických dokumentů.

Předseda Vojenského výboru NATO je nejvýše postaveným vojenským představitelem Aliance, přičemž tento post v minulosti zastával i současný prezident ČR Petr Pavel.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Slovo Prezidenta

IUS EST ARS BONI ET AEQUI

Vážení členové a příznivci ČAKO,

letošní podzim je opravdu žhavý a plný znepokojujících událostí na mezinárodní scéně. Kromě stále trvající ruské invaze na Ukrajině (boje pokračují) se v říjnu odehrál teroristický útok brutálního ražení na Stát Izrael, který spáchalo hnutí Hamás. Tento nelidský čin ostře odsuzujeme a vyjadřujeme plnou solidaritu izraelskému lidu včetně podpory odpovídající reakce Izraele. Region Blízkého východu tímto vstoupil do fáze významné nestability až otevřeného konfliktu a je potřeba učinit diplomaticky vše pro to, aby stávající válečná situace nepřerostla v širší mezinárodní vážnou krizi.

Každodenním bezpečnostním rizikem české současnosti se již plně staly četné a paralyzující kybernetické útoky. Hybridní formy ataků v demokratických státech Evropy (včetně sofistikovaných dezinformačních praktik) ovlivňují naše životy a kladou vysoké nároky na vytvoření institucionální i individuální resilience pro orientaci a zvládnutí informačního veletoku dneška.

Začátkem září se delegace ČAKO již tradičně zúčastnila slavnostní piety za padlé vojáky v misích NATO, kterou pořádá NATO Memorial Federation ve francouzském Fréthunu. Blíže čtěte v našem čtvrtletníku Czech Atlantic Forum č. 4/2023.

Při příležitosti Dne české státnosti (28. 9.) ČAKO v Praze tradičně uspořádalo Slavnostní svatováclavské shromáždění, na kterém zazněly podstatné bezpečnostní projevy a byly oceněny další osobnosti české bezpečnostní komunity (25. 9., Karlov). Více čtěte na tomto webu www.cakomise.cz.

V prosinci ČAKO uskuteční letošní druhé Křeslo pro hosta – setkání s osobností ve spojení s uctěním památky příslušníků českých bezpečnostních sborů, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, kteří ve službě položili své životy.

Dne 11. 11. jsme si připomněli Den válečných veteránů, vzpomeňme všech našich hrdinů!

Ve stejný den nás zasáhla zpráva o skonu Karla VII. Schwarzenberga, významného českého státníka a bývalého předsedy ČAKO. Čtěte LAUDATIO POST MORTEM na tomto webu www.cakomise.cz.

Dne 17. 11. jsme si připomněli znovunabytí svobody, která však není samozřejmostí a o kterou je třeba vytrvale pečovat.

Ve stejný den členská schůze ČAKO zvolila  nové vedení ČAKO, a to jednomyslně v totožném složení jako dosud. Zvoleným blahopřeji!

DICERE NON EST FACERE
(jednejme v souladu s našimi slovy).

Přeji všem radostné a klidné Vánoce.

Váš

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO