Debata o Grónsku se znovu otevřela poté, co Donald Trump opakovaně zdůraznil nutnost jeho ochrany. Podle mě Grónsko není v tuto chvíli přímo vojensky ohroženo, ale jeho význam roste s tím, jak klimatické změny otevírají Arktidu pro obchodní i vojenské aktivity. Rusko zde dlouhodobě posiluje svou přítomnost – disponuje desítkami arktických základen a modernizuje své kapacity na severu.

Grónsko je součástí NATO skrze Dánsko a jakýkoli přímý útok by znamenal konflikt s celou Aliancí. Proto se jako rozumné řešení jeví společná cvičení NATO v regionu, která by posílila odstrašení, zlepšila připravenost a zároveň uklidnila obavy Spojených států bez narušení suverenity území.

Zároveň je ale možné se na Trumpovy výroky dívat jinak. Trump je „hráč“, který často používá přehnanou a konfrontační rétoriku jako nástroj. V tomto smyslu nejde ani tak o skutečný záměr Grónsko převzít, ale spíš o jasný geopolitický vzkaz Rusku a Číně: Arktida, a konkrétně Grónsko, je prostor, kam tyto mocnosti nesmějí vstupovat bez reakce Západu.

Trump tak může svými výroky záměrně vymezovat červené linie a testovat reakce spojenců i rivalů. Problémem však je, že podobná strategie zároveň narušuje důvěru uvnitř NATO, protože pracuje s tlakem na spojence místo s koordinací. Právě vnitřní rozkol v Alianci by byl tím, na co by Rusko a Čína čekaly nejraději.

Ve výsledku tedy Grónsko není ani tak předpolím blížící se války, jako spíš symbolickým bojištěm vlivu, signálů a moci – a způsob, jakým se o něm mluví, může být stejně důležitý jako reálné vojenské kroky.

PhDr. Lukáš Šeršeň, PhD., DBA
poradce prezidenta ČAKO pro oblast komerční bezpečnosti

V těchto dnech si připomínáme sté výročí založení československého konzulátu v Jeruzalémě, prvního československého zastupitelského úřadu na Arabském poloostrově.

Činnost zahájil již 16. ledna 1926, ale oficiálně až od 23. února 1926, kdy první československý konzul Vladimír Fric předal svůj konzulský patent do rukou Lorda Plumera, tehdejšího Vysokého komisaře pro Palestinu. Tento konzulát fungoval nepřetržitě až do roku 1952 (v roce 1935 povýšen na generální konzulát), kdy jeho funkce převzalo československé vyslanectví v Tel Avivu, fungující od roku 1950.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Jaromír Zůna se dnes poprvé ve funkci ministra obrany zúčastnil zasedání výboru pro obranu Poslanecké sněmovny PČR. Na programu bylo mj. představení priorit Ministerstva obrany v rámci programového prohlášení vlády, návrh závěrečného účtu státního rozpočtu ČR za rok 2024 – kapitola 307 – Ministerstvo obrany či účast ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo ČR i cvičení ozbrojených sil jiných států v ČR.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Ve věku 79 let zemřel doc. Ivan Odilo Štampach, významný český religionista a teolog. V 80. letech byl tajně vysvěcen na kněze v Berlíne, v poslední době byl členem Starokatolické církve.

Kromě vysokoškolského působení byl známým komentátorem církevního a společenského dění a vždy se zasazoval o náboženskou svobodu.

Čest jeho památce!

Prof. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

V posledních měsících se na bezpečnostní scéně objevují varovné signály, které nelze ignorovat. Zatímco Evropa dlouhá léta těžila z „mírové dividendy“ a investovala do sociálních služeb, demografických programů či environmentálních cílů, realita světové bezpečnostní situace se prudce proměnila. Dva různé signály z globální politiky — hrozba konfliktu s Ruskem a strategické vojenské posilování Číny — ukazují, že zábrany mezi „mírem“ a „válečnou připraveností“ mohou být tenčí, než si mnozí Evropané myslí.

Hrozba přímého konfliktu v Evropě je reálná

Evropská bezpečnostní komunita se začíná shodovat na tom, že konflikt s Ruskem není nemyslitelný scénář vzdálené budoucnosti, ale potenciální riziko v řádu několika let. Experti, úředníci a vojenští analytici varují, že Evropa není dostatečně připravena na rozsáhlý ozbrojený konflikt, pokud by Moskva překročila hranice či aktivně ohrozila členské státy NATO. NATO sice má alianční obranné plány, ale jejich realizace a praktická schopnost hájit kontinent zůstávají nedostatečné — vojenské kapacity nejsou plně připravené a infrastruktura odolná vůči útokům.

Navíc hybridní aktivita — sabotáže, dezinformace, narušování kritické infrastruktury — se stává normou. To znamená, že válka už dnes probíhá, byť možná ne v klasickém pojetí, ale jako komplexní snaha zlomit odolnost společností a států.

Čína konstruktivně nepřátelská?

Přesně naopak Zatímco mnohé evropské státy stále preferují diplomacii a obchodní vztahy, vojenské hodnocení USA ukazuje, že Čína nekladla své strategické cíle do zásuvky. Pentagon ve své nejnovější zprávě konstatuje, že Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) se rychle modernizuje, rozšiřuje své jaderné kapacity a vyvíjí schopnosti nezbytné pro vítězství ve válečném konfliktu o Tchaj-wan do roku 2027. K tomu buduje mohutné raketové síly, rozšiřuje kybernetické a vesmírné kapacity a celkově zvyšuje vojenskou pohotovost.

I když se Evropa necítí přímo ohrožena v Pacifiku, tak globální geopolitická proměna nemůže být ignorována: světová mocnost, která se na konflikt připravuje, bude mít dopady také na evropské bezpečnostní zájmy — a to přes NATO i globální strategické aliance.

Proč nestačí spoléhat na sociální stát a „mírové iluze“?

Poslední dekády investic do sociálních programů, péče o sociální stát a ekonomické stability přinesly Evropě kvalitní životní standard — ale zároveň odebraly pozornost od vojenské připravenosti. Vysoká životní úroveň nesmí být mylně považována za záruku bezpečí ve světě, kde se mocenské ambice neřídí jen ekonomickými, ale i vojenskými cíli. V evropské debatě se stále častěji ukazuje, že přes důraz na rozhledny, cyklostezky a komfortní životní projekty jsme postupně zapomněli na základní pilíř státní suverenity — obranu a zbrojení. Bez toho žádný stát dlouhodobě, ani ten sociální, neobstojí.

Historie nás učí, že bezpečnostní rovnováha není přirozené právo, ale výsledek aktivní obrané politiky. Pokud Evropa ponechá svou obranu pouze „dlouhému období míru“, riskuje, že realita geopolitického soupeření převezme iniciativu bez ohledu na to, zda je na to připravena.

Investice do bezpečnosti nejsou luxus, ale nutnost. Nepleťme si mír a klid.

Evropské státy nyní čelí zásadnímu rozhodnutí:

Pokračovat v prioritách sociální politiky za cenu relativního oslabení obranných schopností nebo přehodnotit rozpočty, posílit ozbrojené síly, zintenzivnit vojenský výcvik a modernizaci, a budovat silné kolektivní obranné struktury.

Když se svět mění rychleji, než si mnozí uvědomují, investice do obranných kapacit a strategické bezpečnosti už nejsou volitelným doplňkem, ale základním předpokladem přežití demokratických hodnot a bezpečné budoucnosti.

PhDr. Lukáš Šeršeň, PhD., DBA
poradce prezidenta ČAKO pro oblast komerční bezpečnosti

Ve 101 letech včera zemřel válečný veterán generálporučík v. v. Miloslav Masopust. Příslušník československé zahraniční armády na východní frontě a dlouholetý důstojník čs. dělostřelectva patřil mezi ikonické hrdiny 2. světové války.

Pamětník těžkých bojů čs. vojáků na Dukle a během osvobozování Československa se narodil 26. září 1924 v obci Český Straklov na Volyni do učitelské rodiny. Po uzavření gymnázia v důsledku nacistické okupace byl nucen pracovat v masokombinátu. Po osvobození Volyně se dobrovolně přihlásil k vojenské službě a dne 18. března 1944 vstoupil do řad 1. československé samostatné brigády v SSSR, kde byl o pět dní později prezentován společně se svým otcem.

Po absolvování výcviku u samostatného praporu automatčíků a kurzu velitelů čet byl ustanoven velitelem družstva. Ve dnech 8. až 10. září 1944 se zúčastnil bojů o Krosno, kde byl zraněn. Po vyléčení pokračoval ve službě u 5. dělostřeleckého pluku 1. československého armádního sboru, s nímž se podílel na osvobozování Slovenska.

Po válce zůstal v armádě. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích, později také Vojenskou akademii v Brně v oboru raketové vojsko a dělostřelectvo. Zastával řadu velitelských funkcí v dělostřeleckém a raketovém vojsku. Z aktivní služby byl uvolněn v prosinci 1980 v hodnosti plukovníka.

Za mimořádné zásluhy byl po roce 1989 opakovaně povýšen: brigádním generálem v. v. byl jmenován v roce 2005, generálmajorem v. v. v roce 2019 a generálporučíkem v. v. v roce 2022.

Za službu vlasti obdržel řadu nejvyšších československých i zahraničních vyznamenání, mimo jiné Řád Bílého lva, Československý válečný kříž 1939, Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem, Řád vlastenecké války II. stupně a Medaili Za vítězství nad Německem.

Generálporučík Miloslav Masopust byl také aktivním členem Československé obce legionářské, kde v letech 2002–2004 působil jako místopředseda. Po celý život se účastnil pietních a vzpomínkových akcí a významně se podílel na uchovávání historické paměti druhé světové války.

Zdroj: Ministerstvo obrany\ ČR

Iuris praecepta haec sunt: honeste vivere, alterum non laedere, suum cuique tribuere (Ulpianus)

Euroatlantický civilizační okruh je pevně ukotven v doktríně lidských práv a základních svobod – vytvořil nezadatelné, nezrušitelné, nezcizitelné a nepromlčitelné lidskoprávní standardy univerzální i regionální, a to včetně účinných mechanizmů jejich ochrany.

V aktuálním vývojovém období dochází ke zřetelném přechodu od vyhraněného konceptu společenské multikulturality a plurietnicity k většímu důrazu na právo na bezpečnost. Jde o přirozenou reakci států a národů na postmoderní hrozby nadnárodního charakteru.

Konstitucionalismus (vláda národních Ústav) v jeho internacionalizované (OSN, NATO, OBSE, RE) a komunitarizované (EU) podobě je základem euroatlantické civilizace.

Recentní ústavní stát, který stojí na principu suverenity lidu, politického pluralismu, principu dělby moci a na pilíři právního a sociálního státu, musí být zásadně odolný a trvale udržitelný vůči nedemokratickým či přímo agresorským vlivům zvenčí.

Právo na bezpečnost (k pojmu viz blíže Bílek, P.: Demokratický právní stát ve světle práva na bezpečnost, vědecká monografie, Praha 2004 a Ústavní stát a právo na bezpečnost, vědecká monografie, Praha 2024) se stává významným institucionalizovaným faktorem zajištění „podstatných náležitostí právního státu“, tedy zejména jeho demokratické podstaty spočívající v lidskoprávní doktríně.

K takovým hodnotám se ČAKO plně hlásí a hodlá je s nasazením prosazovat prostřednictvím euroatlantického bezpečnostního systému (NATO), který musí odrážet nové mezinárodní hrozby a výzvy.

Dosud stále žijeme v blahobytné a prominentní době, v tzv. welfare state.

Západní civilizační okruh (euroatlantická civilizace čili kontinentální a angloamerická právní kultura) je však vystaven systematickému tlaku, který je zacílen na jeho samotné kořeny a hodnotový základ. Děje se tak prostřednictvím nových bezpečnostních hrozeb a výzev, mezi něž nutno řadit zejména tyto: akty mezinárodního (nejen islámského) terorismu, dále účinné kybernetické útoky a hybridní konflikty, též důsledky tzv. střetu civilizací (viz S. Huntington: Clash of Civilisations) v čele s masovými migračními vlnami a devastačními pandemickými ohroženími. Negativní společenské jevy jsou nezřídka provázeny profesionálně vedenými dezinformačními kampaněmi.

Evropská pospolitost vykazuje přitom zjevně nízkou míru „bezpečnostní resilience“, což by v delší perspektivě mohlo znamenat temporální charakter její existence.

Západní politické elity již nesmí selhávat. Nezbytným předpokladem trvale udržitelného bezpečnostního vývoje se jeví ustavení a rozvoj úzkého sepětí politických elit s elitami expertními a vědeckými (shodně viz M. Bárta). Jen tak lze pojmenovat, popsat a úspěšně bojovat se sofistikovanými ataky výše popsanými.

Změněná bezpečnostní situace (zejména probíhající ruská vojenská invaze na Ukrajinu) klade nyní vysoké nároky na vedení mezinárodních a nadnárodních organizací i vedení jednotlivých států.

NATO jako tradičně respektovaného garanta kolektivní euroatlantické bezpečnosti ještě čeká nezbytná hluboká reflexe globální bezpečnostní evoluce. Veškeré kroky včetně toho zásadního, to jest zvažovaného založení a budování samostatného vojensko – bezpečnostního aparátu EU, musí být přesně promyšleny a přísně koordinovány.

Nepřipusťme rozvrat původních demokratických hodnot, na nichž Západ stojí.

Nepřipusťme ústup od ústavního, potažmo právního státu vlastní „bezpečnostní slabostí“. Jak zaznělo na Mnichovské bezpečnostní konferenci (dále MBK), svět i Západ se stávají méně západními. Jde o ideje liberální demokracie, které jsou ohroženy. Západ je bezpochyby ve stagnaci, ne -li v úpadku či defenzivě. Je proto klíčové, aby došlo k obnově liberálních evropských sil a k obnově uvadající přitažlivosti Západu (viz Podkladová studie MBK).

Evropské země se vyznačují zásadně rozvinutou občanskou společností, jejíž živé pletivo tvoří osnovu funkčního demokratického státu (viz K. Popper a R. Dahrendorf).

Ve světle světových událostí posledních let je zřejmé, že funkční institucionalizace PRÁVA NA BEZPEČNOST (státních a supranacionálních celků i jednotlivců) se stává určujícím etalonem pro zachování a pěstění systémů, kultur a zejména společně sdílených, historicky ověřených hodnot.

Iustitia omnium est domina et regina virtutum (Cicero)

PAIDEUSIN AGATHÓN EINAI TO PRÓTON!

Prof. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Odkaz prezidenta Václava Havla, dr. h. c., který zemřel krátce před vánočními svátky před 14 lety, je stále živý. Zásadně se zasloužil o českou občanskou společnost.

Vzpomeňme na něj v čase vánočním.

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Vážení a milí,

právě byla na základě říjnových voleb jmenována nová česká vláda, přičemž jasně deklarovala pevné ukotvení ČR v mezinárodních strukturách NATO a Rady Evropy a v nadnárodní Evropské unii.

Doufejme, že jednání o ukončení ruské invaze na Ukrajině jsou ve finální verzi a v řádu týdnů či max. měsíců započne příměří jako předpoklad budoucího mírového uspořádání. Řešení a jeho podmínky musí být zásadně spravedlivé a odpovídat mezinárodnímu právu.

Blízkovýchodní konflikt nalezl, zdá se, alespoň funkční základ nezbytné humanitární pomoci, kdy žhavá a ničivá jeho část je snad definitivně u konce.

Tradiční Slavnostní svatováclavské shromáždění ČAKO bylo uskutečněno 30. 9. 2025 v reprezentačním sále SMOSK na Senovážném nám. na Praze 1. Se zásadními bezpečnostními projevy vystoupili gen. prof. Pavel Bílek, plk. Ing. Jaroslav Vítek a plk. MUDr. Václav Jordán. Hlavními hosty byli brig. gen. Ing. Zdeněk Jakůbek (emeritní náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky) a genpor. Mgr. Simon Michailidis (generální ředitel Vězeňské služby ČR), kteří usedli v pomyslném Křesle pro hosta ČAKO a následně spolu s Col. h. c. Ing. Ludvíkem Šlancarem převzali prestižní ocenění za zásluhy o bezpečnost ČR – Skleněný artefakt ČAKO. Více čtěte na webu ČAKO a v CZAF č. 3- 4/2025.

Křeslo pro hosta ČAKO – setkání s osobností české bezpečnostní komunity proběhlo 2. 12. 2025 v jednacích prostorách MČ Praha 1 v Revoluční ulici. Ústředním hostem byl genmjr. Mgr. Tomáš Kubík, náměstek policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování, který po svém velmi zajímavém a všemi oceněném vystoupení převzal z rukou prezidenta ČAKO vysoké ocenění – Skleněný artefakt ČAKO za zásluhy o vnitřní bezpečnost ČR. Přítomni byli i další policejní představitelé – generálové JUDr. Libor Lochman (ředitel URNY), Mgr. Petr Matějček (pražský policejní ředitel) a Mgr. Vladislav Husák (emeritní policejní prezident a policejní diplomat). K přítomným více jak 50 členům a hostům ČAKO promluvili i plk. v. v. akademik Viktor Porada (bezpečnostní vědy a kriminalistika) a mjr. Dr. Lukáš Šeršeň (bezpečnostní metodika pro školy).

V rámci akce byla uctěna památka zesnulých příslušníků vnitřních bezpečnostních sborů ČR a členů ČAKO, zazněla Večerka. Poté následovalo předvánoční setkání. Více čtěte na webu ČAKO a v CZAF č. 3-4/2025.

Přátelé a kolegové, mějme na paměti, že svoboda a bezpečnost začíná u každého z nás, kvalita těchto esenciálních hodnot vyrůstá z nás samých, z naší odpovědnosti, mravnosti, vzdělanostního habitatu a neustálého seberozvoje. Věnujme pozornost a úsilí výchově a přípravě k brannosti, posilujme kvalifikovanou občanskou společnost, přesvědčujme stát (jeho představitele a orgány) o nezbytnosti významné a konkrétní spolupráce s funkčními segmenty vzdělanostní (občanské) společnosti!

SOCIETAS SINE CONSTITUTIONE SIMILIS EST AVIS SINE ALIS

Požehnané svátky vánoční, příznivé zimní období společensky i osobně!

Na viděnou v příštím roce 2026!

Váš Pavel Bílek

Den lidských práv (Human Rights Day) se slaví každoročně na celém světě dne 10. prosince, na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948.

Den se vyznačuje politickými konferencemi a setkáními, ale i kulturními akcemi a výstavami zabývajícími se problematikou a otázkami lidských práv. Kromě toho se tradičně 10. prosince uděluje Nobelova cena za mír a pětiletá Cena OSN na poli lidských práv. V České republice tento den slaví hlavně neziskové organizace (např. Amnesty International).

V tento den se po celém světě konají akce proti potlačování lidských práv.

Historie

Den lidských práv byl ustaven dne 4. prosince 1950 na 317. plenárním zasedáním Valného shromáždění OSN rezolucí 423. Pro její přijetí bylo 48 států, 8 se zdrželo hlasování. Popularitu tohoto kroku dokazuje skutečnost, že pamětní poštovní známka.

Roku 1983 se argentinský prezident Raúl Alfonsin rozhodl převzít úřad 10. prosince a ukončit tak dlouhodobou vojenskou diktaturu. Volba tohoto dne souvisela s porušováním lidských práv během diktatury. Zavedl tak tradici prezidentské inaugurace 10. prosince.

Zdroj: Wikipedia

V Karolínu se dne 17.11. uskutečnil slavnostní komponovaný večer na počest uvedených památných dnů, viz program v příloze.

Univerzitní akce se zúčastnil pražsky diplomatický sbor, přední čeští akademici a studenti, hostem byla delegace Jagellonské univerzity v Krakově. Události byl osobně přítomen i prezident ČAKO. Uchovejme v paměti události let 1939 a 1989!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

U příležitosti 36. výročí 17. listopadu 1989 předal ministr zahraničních věcí Jan Lipavský šesti osobnostem Medaili Za zásluhy o diplomacii.

Ministr udělil toto ocenění u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. „Chci vám především poděkovat. V čase složité mezinárodní situace si o to víc vážím vaší morální pevnosti, profesionality a služby naší zemi. Výsledky, kterých jste dosáhli, zůstávají a zavazují nás. I díky vám je naše země vnímána jako důvěryhodný a respektovaný partner. Pomáháte šířit hodnoty, které jsou pro naši diplomacii zásadní,“ řekl k slavnostnímu ceremoniálu ministr Jan Lipavský.  

Medaile Za zásluhy o diplomacii se uděluje od roku 2019.  

Noví laureáti Medaile Za zásluhy o diplomacii jsou:  

Tomáš Kopečný – za jeho mimořádný přínos k posilování mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečnosti, obrany a podpory Ukrajiny v době ruské agrese. 

Karel Kühnl – za jeho mimořádný přínos k rozvoji české zahraniční politiky, za dlouholetou službu státu, oddanost demokratickým hodnotám a za osobní podíl na šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.  

Markéta Pekarová Adamová – za její mimořádný přínos k reprezentaci a prestiži České republiky v zahraničí. 

Tomáš Pojar – za jeho dlouhodobou službu státu, zvláště za jeho mimořádný přínos k posilování bezpečnosti, mezinárodní spolupráce a dobrého jména České republiky v zahraničí. 

Vladimír Posolda – za jeho mimořádný přínos k ochraně a prosazování zahraničněpolitických zájmů České republiky, za dlouholetou službu státu a za posilování důvěryhodnosti české diplomacie v mezinárodním prostředí. 

Eva Zažímalová – za její mimořádný přínos k mezinárodní vědecké spolupráci, k reprezentaci české vědy v zahraničí a k podpoře vědecké diplomacie jako mostu mezi národy. 

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Připomínáme si dvojí významné výročí – uzavření českých vysokých škol nacisty za protektorátu (1939) a přechod od nedemokratického politického režimu k demokratickému politickému systému (1989).

Mějme na zřeteli, že svoboda není samozřejmostí, přičemž je nezbytné o ni neustále pečovat a rozvíjet ji!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Armáda v úterý spustila cvičení Hradba 2025. Zapojí se do něj tisíc profesionálních vojáků a dva tisíce příslušníků aktivních záloh z tzv. teritoriálních sil, tedy těch, které zajišťují obranu a ochranu území České republiky. Do 21. listopadu budou „nacvičovat“ ochranu důležitých objektů ve všech třinácti krajích i v Praze. Soustředí se zejména na drony.

Zkušenosti z války na Ukrajině ukázaly, že bezpilotní prostředky se staly klíčovým nástrojem nejen v bojích na frontě, ale také při ochraně strategických cílů. Armáda proto do letošního cvičení zapojila největší počet dronů ve své historii. A to včetně těch s optickým vláknem. Ty dokážou zůstat ve vzduchu obvykle déle než radiově řízené typy, přičemž optické propojení zaručuje stabilní přenos obrazu i vyšší odolnost vůči rušení.

„Drony jsme do cvičení zahrnuli v maximálním možném rozsahu. Směřujeme k tomu, aby jimi byly v nezbytném počtu vybaveny všechny teritoriální jednotky v jednotlivých krajích,“ uvedl pro redakci Novinek plukovník Jaroslav Hrabec, velitel cvičení.

Zdůraznil, že cvičení neomezí civilní provoz a zaměří se především na strategicky významné objekty.

Obrana proti dronům

Armáda se během cvičení zaměří na využití bezpilotních letounů k pozorování, bude trénovat detekci a likvidaci nízkoletících strojů pomocí elektronických rušičů či speciálních senzorů a vyzkouší si i jejich fyzické ničení, včetně sestřelování.

„V rámci cvičení ověřujeme celý řetězec – od detekce až po neutralizaci nepřátelských dronů. Pokud některé systémy dron nezachytí, bereme to jako důležitou informaci pro zlepšení,“ dodává Hrabec.

Armáda také testuje napojení antidronových systémů na protivzdušnou obranu státu, aby bylo možné sdílet data o pohybu bezpilotních prostředků v reálném čase.

Inspirací byla i Ukrajina

Manévry probíhají na vojenských základnách i ve vybraných civilních objektech. Součástí jsou i silniční a železniční přesuny techniky, které mají simulovat pohyb vojsk NATO po českém území.

Do akce se zapojují nejen pozemní, vzdušné a kybernetické síly armády, ale i policie, hasiči, samosprávy a správa státních hmotných rezerv. Cílem je procvičit spolupráci všech složek v případě rozsáhlejší krize nebo útoku na infrastrukturu.

Česká armáda přiznává, že k nácviku využívá zkušeností z Ukrajiny. Sleduje, jak jsou drony takticky nasazovány, proti jakým cílům a s jakou efektivitou. Zároveň analyzuje metody, které se používají k jejich odhalení a likvidaci.

„Vyhodnocujeme efektivitu dronů proti různým cílům a sledujeme vývoj technologií. To nám pomáhá budovat schopnosti našich jednotek,“ říká plukovník Hrabec.

Drony v každém kraji

Výsledky cvičení budou mít přímý dopad na vybavení i taktiku armády. Do budoucna by měla mít každá teritoriální jednotka k dispozici vlastní sadu dronů i prostředků proti nim. Cvičení Hradba tak není jen rutinním testem. Armáda jím ověřuje, jak je připravena čelit současným hrozbám – od útoků na infrastrukturu až po útoky bezpilotních systémů.

„Každé cvičení Hradba zvyšuje naši připravenost a otevírá nové oblasti k řešení. Letos je to právě rozšíření schopností v oblasti dronů a jejich obrany,“ shrnuje plukovník Hrabec.

Zdroj: Novinky.cz

Dominik kardinál Duka, emeritní arcibiskup pražský a primas český, zesnul ve věku 82 let.

Někdejší politický vězeň (vězeň svědomí) nedemokratického státního režimu se zasloužil o narovnání vztahů mezi státem a církví, byl uznávanou církevní osobností spíše konzervativního hodnotového založení se širokým společenským přesahem.

Čest jeho památce!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Vzpomínejme dnes na naše blízké věrné zesnulé. Připomeňme si také hrdiny a spravedlivé, kteří se zasloužili o česky národ a naši vlast.

Mějme na zřeteli smrtelnost těla a nesmrtelnost ducha. Spiritus vincit!

Ač zemřeli, stále mluví (Slavín na Vyšehrade).

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský absolvoval ve dnech 22. až 25. října 2025 pracovní cestu do Spojených států amerických. Ve Washingtonu, D.C., převzal novou budovu Velvyslanectví České republiky na prestižní Massachusetts Avenue a jednal s partnery o posilování bilaterálních vztahů, bezpečnostní spolupráci a viditelnosti Česka v USA.

„Po 56 letech se stěhujeme zpět do centra dění – blíž k Bílému domu, Kongresu i americkým partnerům. Je to praktický krok, který Česku usnadní každodenní diplomacii ve Washingtonu. Z toho bude Česko těžit ještě dlouho,“ uvedl ministr Jan Lipavský.

Nové sídlo české ambasády na Massachusetts Avenue posílí kapacitu české diplomacie pro operativní jednání s americkými institucemi a byznysem a přispěje k efektivnější prezentaci Česka ve Spojených státech. Zaměstnanci by se měli do nové budovy přesunout během léta 2026.

Během návštěvy ministr jednal mimo jiné s American Friends of the Czech Republic (AFoCR) o konkrétních projektech na posílení viditelnosti Česka v USA; se zástupci demokratického i republikánského tábora  na akci pořádané GLOBSECem diskutoval o transatlantické agendě a společných bezpečnostních prioritách; s think-tankem Center for European Policy Analysis (CEPA) o vývoji evropsko-amerických vztahů; a s velitelem Národní gardy státu Nebraska o dlouhodobé obranné spolupráci v rámci partnerského programu s Českou republikou a o možnostech jejího dalšího rozvoje.

„Pokud chceme být v Americe bráni vážně, musíme dál investovat do obrany a plnit naše alianční závazky. To je priorita, bez toho to nepůjde,“ uvedl ministr Lipavský.

Součástí programu bylo i předání in memoriam Kříže obrany státu Vladimíru Taussigovi jako výraz úcty za jeho mimořádné zásluhy a statečnost. V New Yorku ministr navštívil české krajany v Astorii, kde sídlí České a slovenské jazykové centrum. Setkal se s členy krajanského spolku BBLA a prohlédl si další z investičních akcí české diplomacie, konkrétně budovu na Madison Avenue.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Choť zesnulého a nejdéle sloužícího panovníka krále Thajska Pchúmipchona Adundéta se odebrala na věcnost.

Tento královský pár byl v thajské společnosti velmi oblíben a ctěn pro neokázalost a lidskost. Královna Sikirit se soustavně věnovala charitě a pomoci potřebným.

Čest jejich památce!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ministryně obrany Jana Černochová navštívila Londýn, uctila zde památku československých vojáků, kteří bojovali v řadách RAF a zapojili se mj. do bitvy o Británii. Jen v hlavním městě Spojeného království a nejbližším okolí se nachází válečné hroby tří stovek Čechoslováků.

„Z druhé světové války je nám samozřejmě nejvíce známé zapojení téměř devadesáti československých pilotů do bitvy o Británii. Našich vojáků, kteří pomáhali Britům bojovat proti nacismu, je ale daleko víc. Také jejich památku jsme dnes uctili položením věnců,“ sdělila ministryně obrany Jana Černochová, která pietní program zahájila v krematoriu Golders Green v Londýně.

Zde se nachází nově evidovaný válečný hrob, pamětní deska čs. příslušníků RAF Otto Mandlera a Zdeňka Launera. Oba byli příslušníky 311. čs. bombardovací perutě a sloužili u protiponorkové služby z letecké základny TAIN v severním Skotsku. Zahynuli po pádu letounu Liberator 1. ledna 1945.

Ministryně obrany se zde také setkala s Miladou Kuttelwascherovou, neteří nejúspěšnějšího českého pilota RAF za 2. světové války Karla Kuttelwaschera. Stíhací legenda Kuttelwascher měl během války potvrzených 18 sestřelů – největší počet mezi československými piloty, ačkoliv nejčastěji bývá uváděno rovných dvacet (kdy jsou mu započtena dvě letadla ve Francii v roce 1940). Je také považován za nejlepšího nočního přepadového pilota RAF a šestého nejúspěšnějšího nočního stíhače.

Památku čs. letců – včetně Františka Hekla, Aloise Vašátka a Otto Smika – uctila ministryně Černochová u památníku vzdušných sil Runnymede. Air Forces Memorial Runnymede byl otevřen v roce 1953 královnou Alžbětou II. Na stěnách památníku jsou umístěny panely se jmény 20 456 příslušníků letectva Commonwealthu, kteří padli za 2. světové války a nemají známý hrob. Vytesáno je zde i 149 jmen čs. letců.

František Hekl, plukovník i. m., zahynul po pádu letounu Supermarine Spitfire do jezera Loch Doon v jižním Skotsku 25. října 1941. Za účasti ministryně obrany mu zde byl letos 7. září odhalen památník. Generálmajor i. m. Alois Vašátko je jedním z největších čs. hrdinů, kteří sloužili v řadách britského Královského letectva. Legendární stíhač zaznamenal nejméně 14 sestřelů nacistických letadel. Zemřel po střetu s německým letounem nad kanálem La Manche v červnu 1942.

Generálmajor i. m. Otto Smik byl nejúspěšnějším slovenským stíhačem, který sloužil u RAF. Jeho výjimečnost dokládá i fakt, že byl jedním z pouhých tří čs. velitelů britských perutí královského letectva. Zemřel při útoku na železniční stanici v nizozemském Zwolle, kdy protiletecká obrana jeho Spitfire těžce poškodila. Při pokusu o přistání havaroval.

Brookwood je největším vojenským hřbitovem Commonwealthu ve Velké Británii, příslušníci ozbrojených sborů jsou zde pohřbíváni již od roku 1917. Je to také místo s největším počtem československých hrobů na území Spojeného království – pochováno je zde 48 čs. letců a jeden voják. Na hřbitově jsou připomenuti také dva čeští Němci Ernst Hoffman a Otto Pichl, kteří pracovali pro československé ozbrojené síly a v roce 1944 se jako speciálně trénovaní agenti nechali tajně vysadit na území protektorátu. Oba během své mise přišli o život.

Ministryně obrany v Brookwoodu uctila také památku polských a amerických vojáků, kteří padli za 2. světové války.

„Připomínat si památku těchto statečných mužů v uniformách přímo u jejich hrobů zde v Brookwoodu v sobě nese mimořádně silný zážitek. Každý náhrobek je příběhem odvahy, věrnosti a lásky k vlasti. Všichni tito muži opustili své domovy, aby bojovali za svobodu nejen vzdáleného Československa, ale celé Evropy. Přesto, že šlo z většiny o velmi mladé lidi, vnímali tyto hodnoty nesmírně silně a byli ochotni za ně položit život. Naší povinností je jejich příběhy chránit a předávat je dál,“ uvedla ministryně obrany.

Zdroj: tiskové oddělení Ministerstva obrany ČR

Dne 16.10. 2025 náhle zemřel Bc. Kamil Choc, pplk. ČAKO, osobní asistent Prezidenta ČAKO a zástupce náčelníka Útvaru Prezidenta ČAKO pro zahraniční spolupráci a informace. Pplk. K. Choc byl aktivním členem s hlubokou znalostí bezpečnostní problematiky, který se nezištně a hodnotově angažoval v rozvojových projektech ČAKO.

Vyjadřuji tímto upřímnou soustrast jeho a jemu nejbližším.

Čest jeho památce! Nezapomeneme!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

One of the Keynote Speaker was Prof. Dr. Pavel Bílek, the Czech Atlantic Commission President and General.

His Speach „Nuclear Energy, European Security and Resilience“ was highly appreciated by the international and national delegates – participants of the Conference.

More see in enclosed programme of this Europe´s most important nuclear event.

Pavel Bílek
President and General

Agenda-Europe Nuclear Energy & SMR Conference 2025 (ENES 2025)

Dne 8.11. si Česká obec sokolská ve svém sídle v Tyršové domě v Praze slavnostně připomněla všechny bratry a sestry – členy, kteří položili své životy v neúnavném zápasu o demokracii a svobodu, v boji proti totalitním režimům 20. století.

Čest jejich památce a Sokolu přejeme v blízké budoucnosti více milé práce na tradičních sletech nešli starosti na stráži stavu české společnosti!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Foto: Milan Minčič

Tato tradiční a reprezentativní akce ČAKO se uskutečnila dne 30. 9. 2025 ve slavnostní zasedací síni paláce SMOSK na Senovážném náměstí na Praze 1. Se zásadními bezpečnostními projevy vystoupili prof. JUDr. et Mgr. Pavel Bílek, Ph.D., Dr. h. c., prezident a generál ČAKO (úvod, Ústavní stát a právo na bezpečnost, moderace Křesla pro hosta, předání ocenění osobnostem, závěr), plk. Ing. Jaroslav Vítek, MBA, šéfporadce prezidenta ČAKO (Odkaz sv. Václava současnosti) a plk. MUDr. Václav Jordán, MScDM, EMDM, MPA (Měkké cíle a hybridní válka).

Připomenuti byli zesnulí čestní členové ČAKO, kteří se mimořádně zasloužili o naši organizaci a o bezpečnost ČR – na jejich počest zazněla Večerka. Představeni byli tři žijící čestní členové ČAKO, kterými jsou genmjr. Mgr. Vladislav Husák, akademik Viktor Porada a Col. h. c. Ing. Ludvík Šlancar.

Následně bylo provedeno Křeslo pro hosta s brig. gen. Zdeňkem Jakůbkem jakožto osobností české bezpečnostní komunity. Přítomní vysoce ocenili jeho erudici, otevřenost a celkovou orientaci ve složité bezpečnostní situaci dnešního světa.

Prestižní ocenění ČAKO obdržely tyto významné osobnosti ČR:

1) brig. gen. Ing. Zdeněk Jakůbek,

emeritní náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky

– Skleněný artefakt ČAKO za zásluhy o vnější bezpečnost ČR,

2) genpor. Mgr. Simon Michailidis, MBA,

generální ředitel Vězeňské služby ČR

–  Skleněný artefakt ČAKO za zásluhy o vnitřní bezpečnost ČR,

3) Ing. Ludvík F. Šlancar, CSc., Col. h. c., OEVE,

přední český enolog a technolog

– Skleněný artefakt ČAKO za zásluhy o bezpečnost ČR a rozvoj ČAKO.

Slavnostní program byl provázen Svatováclavským chorálem, Pochodem Radeckého, fanfárami, Večerkou a českou státní hymnou ve ztvárnění virtuózní trubky.

Po ukončení formální části následovalo neformální setkání účastníků shromáždění s diskusemi nad aktuálními tématy bezpečnostní komunity, a to u přípitku a kvalitního občerstvení.

Srdečně děkuji všem hostům a členům ČAKO, kteří přijali naše pozvání k aktivní osobní účasti na této události. Blahopřeji vyznamenaným!

Celá událost se uskutečnila ve spolupráci s Odborovým svazem novinářů a pracovníků médií ČR a za podpory České bezpečnostní služby Grál a Vinařství Ludwig. Děkujeme!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Od neděle 12. října 2025 začne fungovat Systém vstupu/výstupu tzv. Entry/Exit System (EES). Ten je určen pro občany třetích zemí cestujících do Evropské unie za účelem krátkodobého pobytu. Nový systém nahradí dosavadní praxi ručního razítkování pasů a přinese digitalizaci hraniční kontroly. Systém bude zaveden na vnějších schengenských hranicích, v České republice tedy pouze na mezinárodních letištích.

Systém vstupu/výstupu (EES), který zahájí provoz v neděli 12. října 2025 v 16.00 hodin, zejména zefektivní hraniční kontroly a nahradí manuální razítkování cestovních dokladů u cestujících ze třetích zemí přijíždějících do EU na krátkodobý pobyt. Dotkne se jak držitelů krátkodobých víz, tak osob cestujících bez vízové povinnosti. V následujících šesti měsících se bude systém zavádět postupně ve 29 evropských zemí, od 10. dubna 2026 bude plně funkční na všech vnějších hraničních přechodech. „Systém představuje významný krok k modernizaci a zefektivnění našich hraničních kontrol a výrazně přispěje ke zvýšení bezpečnosti na vnějších hranicích Evropské unie. Díky systému EES budeme mít přesnější přehled o pohybu osob, což nám umožní lépe čelit bezpečnostním hrozbám, odhalovat zneužívání vízového režimu a efektivněji chránit naše občany,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že systém bude rovněž automaticky sledovat povolenou délku pobytu cizinců v EU.

Systém EES bude při každém překročení vnější hranice EU a bez ohledu na účel návštěvy registrovat alfanumerické údaje o osobě, údaje z cestovního dokladu, biometrické údaje a datum a místo vstupu a výstupu. Při prvním překročení vnější hranice budou občanům třetích zemí odebrány biometrické údaje a budou požádáni o vyplnění krátkého dotazníku ohledně účelu a podmínek cesty. V prvních měsících, kdy bude probíhat první registrace, tak může docházet ke zdržení při odbavení. Po počáteční registraci pak při překračování vnější hranice budou v následujících pěti letech ověřovány pouze dříve získané údaje, což zefektivní hraniční kontroly. Systém počítá s využitím i tzv. kiosků, instalovaných na mezinárodních letištích či na vnějších hraničních přechodech, což v dlouhodobém horizontu povede k pohodlnějšímu a rychlejšímu překročení hranic.

Ukrajinští uprchlíci

Co se týče ukrajinských uprchlíků a povinnosti registrovat se v systému EES, je nutné rozlišovat mezi těmi, kteří již jsou držiteli dočasné ochrany nebo jiného pobytového oprávnění, a těmi, kteří překračují vnější hranice EU poprvé. Zatímco na první zmíněnou skupinu se povinnost registrace v systému EES nevztahuje, pro druhou skupinu bude registrace povinná. Členské státy budou mít nicméně povinnost vymazat údaje ze systému EES v případě, kdy se změní pobytový status u osoby, která přijela do EU za účelem krátkodobého pobytu. V případě ukrajinských uprchlíků tak po získání dočasné ochrany členský stát odstraní zaznamenané údaje ze systému EES.

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Ve věku 64 let zemřela šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. V čele úřadu stála od roku 1999. Informaci o jejím úmrtí uvedl právě Úřad pro jadernou bezpečnost na svých internetových stránkách.

„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dnes, 6. 10. 2025, zemřela po vážné nemoci ve věku 64 let předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová,“ uvedl web úřadu.

Drábová byla uznávanou fyzičkou a expertkou na jadernou energetiku. Od roku 1999 byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Mezi roky 2006 a 2009 předsedala také asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA).

Angažovala se i v komunální politice. Od roku 2010 zastávala funkci místostarostky Pyšel, na rok si vyzkoušela být i zastupitelkou Středočeského kraje.

Zdroj: Novinky.cz

Byla to znamenitá žena a strážkyně české jaderné bezpečnosti. Čest její památce!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ve volbách do Poslanecké sněmovny zaznamenaly zastupitelské úřady rekordní účast českých voličů, kteří o novém složení sněmovny rozhodovali ze zahraničí. Na 108 velvyslanectvích a generálních konzulátech od Los Angeles až po Canberru bylo odevzdáno 27 945 platných hlasů. Letos poprvé mohli čeští občané volit korespondenčně. Tuto možnost nakonec využilo 8 978 lidí.

Vzhledem k časovým posunům probíhalo hlasování v zahraničí od čtvrtka 2. října do soboty 4. října 2025. Mezi prvními tak hlasovali Češi pobývající v zemích Jižní Ameriky – konkrétně v Brasílii, Santiagu de Chile, São Paulu či Buenos Aires. Volební místností v americkém Los Angeles se při zahájení nesla česká hymna hraná na housle, do Bruselu se zase do volební místnosti vydal na kole volič až z Kolína, v Moldavsku odvolila futsalová reprezentace.

Největší počet voličů odevzdal svůj hlas v Londýně, a to 2 064. V britské metropoli byl zároveň enormní zájem voličů o hlasování a dlouhé fronty, které sčítání hlasů výrazně prodloužily. Dohromady 3 009 občanů hlasovalo na celkem 4 úřadech v Německu, 1 424 hlasů bylo odevzdáno v Bernu, jen o 1 méně pak v Bruselu.

V hlasování zvítězila v zahraničí koalice SPOLU, která získala celkem 39,26 % hlasů. Druhé místo obsadila Česká pirátská strana s 28,24 % a třetí skončili Starostové a nezávislí s 21,48 %.

Odevzdáno bylo 27 945 platných hlasů a volební účast dosáhla téměř 80 % zaregistrovaných voličů.

„Zájem o volby v zahraničí byl vysoký, k čemuž přispěl i značný počet českých občanů, kteří odvolili na voličský průkaz. Pracovníci zastupitelských úřadů rovněž zvládli řádně zpracovat hlasy došlé poštou, a bez problémů si tak poradili s novým instrumentem korespondenční volby,“ dodal ředitel konzulárního odboru, který zajišťoval volby v zahraničí, Pavel Pešek.

Zdroj: MZV ČR