Generál Pezl byl vzácnou osobností po stránce lidské i profesní. Byl klíčovou figurou československé-české armády v přelomovém období po r. 1989, zásadním způsobem se osobně a funkčně podílel na transformaci naší armády a na nabytí prestiže českého vojáka, českého důstojníka a celého vojska – armády jakožto skutečného, silného a přitom demokratického ochránce vnější bezpečnosti ČR, české společnosti a každého českého občana.

Generál Pezl ve své noblesnosti a současně dostatečné rozhodnosti brzo rozpoznal (na rozdíl od části politické reprezentace) potřebu dalšího bezpečnostního směřování ČR a její armády, aktivně, velmi vstřícně a partnersky spolupracoval s naší komisí na společném díle profesionalizované, pevně ukotvené a respektované armády.

Stručný životopis generála Pezla:

Domažlický rodák Karel Pezl se stal vojákem z povolání v roce 1948, později působil v různých štábních funkcích. V roce 1971 jej z armády z politických důvodů propustili. Po sametové revoluci se stal poradcem a posléze i náměstkem ministra obrany.

V hodnosti generálporučíka nastoupil 1. května 1991 do funkce náčelníka Generálního štábu Československé armády, kterým byl až do rozdělení federace na konci roku 1992. Od ledna do června 1993 působil jako první náčelník Generálního štábu Armády České republiky, v únoru 1993 byl povýšen do hodnosti generálplukovníka. Od července 1993 byl poradcem prezidenta Václava Havla, který jej v září 1993 povýšil do hodnosti armádního generála. V roce 2002 převzal cenu Jaroslava Jandy za významný přínos k české bezpečnostní politice. V roce 2017 mu prezident Miloš Zeman propůjčil Řád bílého lva. V roce 2019 se stal čestným členem České atlantické komise a laureátem jejího Čestného uznání za vynikající zásluhy o bezpečnost ČR.

Děkujeme, pane generále!

(Ač zemřeli, stále mluví. VYŠEHRADSKÝ SLAVÍN)

Doc. Pavel Bílek

Prezident a generál ČAKO

Vážení a milí,

dne 11. 10. 2022 zemřel vážený pan arm. gen. Ing. Karel Pezl (95 let), čestný člen ČAKO.

Čest jeho památce!

V nejbližších dnech zveřejním LAUDATIO POST MORTEM IN MEMORIAM.

Doc. Pavel Bílek

Prezident a generál ČAKO

Dne 8. 9. 2022 zemřela britská královna Alžběta II. ve věku 96 let (21. 4. 1926 – 8. 9. 2022).

Panovala rekordních 70 let, jmenovala 15 premiérů, navštívila více jak 100 zemí světa.

Smrt britské královny je těžkou ztrátou.

Byla ohromným a uznávaným symbolem tradičních hodnot.

Věčná sláva královně!

Ať žije král Karel III.!

Bůh ochraňuj krále!

Ať žije Spojené království a celé jeho Společenství!

Připomínám, že ČAKO partnersky spolupracuje s britskými královskými institucemi, specificky s Commonwealth War Graves Foundation.

Vzpomínka na královnu bude součástí Slavnostního svatováclavského shromáždění ČAKO.

Doc. Pavel Bílek

Prezident a generál ČAKO

FELIX, QUI, QUOD, AMAT, DEFENDERE FORTITER AUDET (OVIDIUS)

Vážení a milí čtenáři,

letošní léto bylo opravdu horké. Po více jak dvou letech se rozvolnilo cestování, kdy covid ustoupil natolik, že umožnil návrat téměř k předchozímu stavu věcí (možnost se potkávat, pořádat hromadné akce, nežít v bezprostředním strachu z nákazy).

Současně však naše životy byly zasaženy a změněny (doufejme, že nikoli nevratně) stále pokračující ruskou invazí na Ukrajinu, která přepsala všechny standardy mezinárodních vztahů a na niž postupně reaguje většina světa. Zažíváme tak dobu redefinování dosud „automatických“ pravidel a úzusů, obáváme se nejen o energetické bezpečí.

Zdravotně-bezpečnostní úzkost jakoby byla nahrazena úzkostí válečně-energeticko -bezpečnostní, to jest – přiznejme si – úzkostí a obavami o osobní bezpečnost a o vlastní perspektivy (a našich potomků).

Všemi legitimními prostředky je proto nutné usilovat o ukončení otevřeného konfliktu (války, agrese, invaze) a otupení přímo hrozících bezpečnostních rizik! Velkým omylem by byla rezignace na jen zdánlivě slabou a měkkou cestu diplomacie a účinných forem vyjednávání (za pomoci prostředníků, např. typu Turecka), které u většiny konfliktů minulosti vedly ke kýženému cíli – míru či příměří a následné konsolidaci mezinárodních i národních poměrů.

V červnu se v Praze uskutečnilo další setkání z prestižního cyklu Křeslo pro hosta, které se setkalo s mimořádným zájmem z řad členů i hostů ČAKO. Naším vzácným hostem byla rektorka – velitelka Univerzity obrany v Brně (brig. gen. prof. Zuzana Kročová). V závěru setkání obdržela z mých rukou nejvyšší ocenění ČAKO – skleněný artefakt za zásluhy o bezpečnost ČR.

Delegace ČAKO se zúčastnila ve Francii oslavy 10. výročí zřízení a inaugurace Memoriálu padlým vojákům členských zemí NATO (a prvního výročí inaugurace Památníku ČAKO českým vojákům padlým v misích NATO) ve Fréthunu. Hlavním organizátorem a naším významným mezinárodním partnerem je NATO Memorial Federation v čele s prezidentem Willy Bretonem (7.-11.9. 2022). Naše delegace byla přijata na vysoké úrovni a úroveň spolupráce s pořadateli i jednotlivými národními partnery hodnotím jako vynikající. O této misi ČAKO budete podrobně informováni v našem čtvrtletníku.

Začátkem října se v Praze uskuteční již tradiční Slavnostní svatováclavské shromáždění ČAKO se zásadními bezpečnostními projevy renomovaných odborníků a s předáním ocenění předním osobnostem české bezpečnostní komunity. Součástí akce budou i následné neformální diskuse k aktuální české a mezinárodní bezpečnostní situaci. Detailně čtěte v příštím čísle CZAF.

Na přelomu listopadu a prosince je v Praze plánováno další Křeslo pro hosta a Pietní akt k uctění památky příslušníků českých bezpečnostních sborů, Policie ČR a HZS ČR.

Přeji všem dělný a nepanický podzim, což však bude za současné ekonomické a společenské situace velmi náročné a nesnadné. Držme silnou vůli a tužme psychickou odolnost.

INSCIENTIA MATER ARROGANTIAE

V úctě

Váš Doc. Pavel Bílek

Vážení a milí,

celé období březen až červen 2022 se neslo, bohužel, ve stínu pokračující ruské invaze na Ukrajinu a současně, bohudík, ve znamení jednotného a rozhodného postupu členských států Evropské unie a Severoatlantické aliance. Právě na udržení této jednoty bude záviset další vývoj válečného konfliktu, přičemž velmi záleží na politické a ekonomické stabilitě spojenecké koalice.

ČAKO v daném období uskutečnila celou řadu originálních a podle četných ohlasů úspěšných a záslužných akcí i aktivit.

Počínaje Ceremoniálem – společenským setkáním ČAKO 10.3. v Praze, přes tradiční slavnostní pietní akt ANZAC DAY a Den vítězství dne 7.5. na zámku Tábor – Měšice až k Setkání ČAKO s osobností – Křeslu pro hosta dne 7.6. v Praze. Všechny tři uvedené významné akce naleznete popsány a zdokumentovány na tomto webu ČAKO.

Chystá se zahraniční cesta delegace ČAKO do SRN (Berlín, britský válečný hřbitov) a do Francie (Fréthun, Memorial NATO – 10. výročí odhalení memoriálu a 1. výročí inaugurace českého památníku ČAKO našim vojákům padlým v misích NATO), která proběhne ve dnech 8.-12.9.

Pracuje se na Slavnostním svatováclavském shromáždění ČAKO (konec září v Praze), kde prezident ČAKO před členy a hosty ČAKO pronese zásadní projev a předá ocenění ČAKO vybraným osobnostem české bezpečnostní komunity. Součástí shromáždění bude i kulturní a společenský program.

V přípravě je i další Setkání ČAKO s osobností – Křeslo pro hosta (termín bude oznámen).

Odborná analytická studie ČAKO „Edukační prostor pro NATO“ doc. Mužíka je dokončena a bude předložena novému vedení MŠMT s návrhem vzájemné spolupráce expertní a praktické ve prospěch českého středního školství.

Další projekt „Branná edukace“ pro střední školy je rozpracován doc. Schormem v přímé spolupráci s vedením Univerzity obrany v Brně.

Letošní květen a červen se z hlediska českých bojových tradic nesly v duchu významného 80. výročí zásadních historických událostí – atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (27.5.), barbarského vyhlazení obcí Lidice (10.6.) a Ležáky (24.6.) nacisty a hrdinné smrti našich parašutistů – atentátníků (18.6.). Čest jejich památce!

1.7. počíná české předsednictví Evropské unie. Přejme sobě a naší vládě, nechť se tohoto úkolu zhostí se ctí a důstojně!

Příjemné léto přeje

doc. Pavel Bílek

veterán_statut_final

smutecni_oznameni

S potěšením oznamuji, že v prosinci 2021 bylo mezi Českou atlantickou komisí a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze uzavřeno Memorandum o porozumění a spolupráci.

Pozornost bude zacílena zejména do oblasti informační a kybernetické bezpečnosti.

Uvedený institut je mezinárodně vysoce prestižním vědecko-výzkumným centrem.

Doc. Pavel Bílek,

prezident a generál ČAKO

Lidská paměť je někdy krátká a ráda idealizuje.

Množí se stesky na neutěšený stav současného práva – na tvorbu, aplikaci, interpretaci a výkon práva, na stav české justice i na právo(státo)vědu.

Pootevřeme tedy okénko srovnávací právovědy.

V přelomových letech 1918 a 1989 byl uplatněn princip právní kontinuity a evolučně státní diskontinuity.

Do roku 1990 jsme žili v paternalistickém státě, který se snažil o hegemonizaci společenského života, tzv. prostupoval všemi póry společnosti. Projevy občanské a politické svobody připouštěl jen formálně, tedy pokud je zřídil, řídil, usměrňoval a pokud sloužily v jeho zájmu. Lidská práva byla pouze nominální součástí ústavního systému.

Právo mělo původně v rozvinuté socialistické společnosti (komunismu) postupně „odumírat“, místo toho se však stalo účinným nástrojem podrobeným státní a stranické moci (ÚV).

Právo tak bylo souhrnem pravidel chování, která měla silný vnitřní ideologický náboj i silnou vnější ideologickou fasádu, to jest tonulo v nánosech státní ideologie.

Tresty za „rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví“ byly na úrovni trestů za násilné trestné činy a činy proti socialistickému zřízení byly mnohdy tvrději trestány nežli vraždy. Obvyklé formy vlastnictví byly pošlapány.

Právo bylo v područí státu, ostatně i ústavní právo (první platný právní obor) bylo příznačně nazýváno a vyučováno jako právo státní. To podle sovětské právní vědy, přičemž v současném Rusku se opět užívá v názvu ústavní právo.

Výše uvedené lze shrnout následujícím citátem: „Kde nikdo nic neví a nikdo není nic, tam jen moc může a smí. Nevládne mocí práva, vládne právem moci, a pak je právem všechno, nač moc stačí“ (J. Šafařík, Cestou k poslednímu, Praha 1993, str. 50). To vystihuje vztah státu a práva i justice v širším smyslu (tehdejší složky Sboru národní bezpečnosti, prokuratura, soudy, Sbor nápravné výchovy, ale i přidušená advokacie). Nestrannost a nezávislost těchto orgánů byla namnoze selektivní.

Srovnání socialistické zákonnosti a justice s těmi dnešními je nemístné a nemůže obstát. Nestrannost a nezávislost v rozhodování byla zásadně obnovena, i když trpí excesy.

Současný „odideologizovaný“ stát, právo a justice, které stojí na základní idei demokracie, lidských práv a právního státu, se nacházejí v úplně jiné pozici. Přesto je možné a dokonce nutné je oprávněně kritizovat, ale pro jiné nešvary (průtahy, korupce).

Ústava je neoddiskutovatelně normotvorným ohniskem celého právního řádu a mnohé výtky na její vrub usvědčují stěžovatele z neznalosti či zlé vůle.

Platná Ústava ČR je hodnotným a hodnotovým dokumentem, jenž je mezinárodně uznáván. Problém představují některé zákony a zejména neúměrné množství a kvalita podzákonných norem.

Při výkonu státní správy zůstávají neuralgickými body nekompetence, neefektivita, účelovost a klientelismus. Modernizace (primárně elektronizace) veřejné správy se stále plně nedaří.

Za malicherné politické spory Ústava nemůže už vůbec.

Ústavní soud je funkčním orgánem ochrany ústavnosti a má přirozený monopol na ústavněprávní rozhodování. Jeho nálezy jsou bez dalšího závazné pro všechny české subjekty. Měl by však důsledně dbát (a to právě tento ústavní orgán) na to, aby rozhodoval vždy bez zbytečných průtahů, srozumitelně, mimořádně odborně a přitom noblesně. V tom má jistý dluh a je kritizovatelný.

Česká společnost (stát a jeho právní řád) však nyní stojí před novými výzvami a hrozbami současného globálního vývoje – viz jiné mé publikované texty.

Demokratický ústavní stát a standardy národní a státní svébytnosti jsou a musí být nezpochybnitelnými imperativy i dnes a v budoucnu!

Únor 2021

Pavel Bílek

Norský masakr – 10. výročí

Dne 22.7. tomu bylo přesně 10 let od masakru – teroristického útoku v Norsku. Anders Behring Breivik povraždil 77 (sic!) vesměs mladých lidí v Oslu a hlavně na ostrově Utoya. Byl odsouzen k 21 letům odnětí svobody a letos může požádat o podmíněné propuštění na svobodu (po výkonu poloviny trestu).

Norsko bylo v šoku. Norský trestní systém a zvláště vězeňství je známo jako světově nejhumánnější k pachatelům s vysokým komfortem výkonu trestu a nižšími trestními sazbami.

MEMENTO MORI!

Pavel Bílek

https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-na-zamku-v-mesicich-odhalili-pomnik-obetem-diktatur-20191127.html