Dnes si připomínáme ANZAC DAY – Den vzpomínek a úcty na muže a ženy Australského a Novozélandského armádního sboru, kteří sloužili a obětovali se ve válečných konfliktech po celém světě. Tento den má svůj původ v roce 1915, kdy se jednotky ANZAC vylodily u Gallipoli – události, jež se stala symbolem odvahy, soudržnosti a oběti.
ANZAC DAY není oslavou války, ale tichým připomenutím ceny, kterou lidé platí za mír a svobodu. Připomíná statečnost jednotlivců, sílu lidského ducha a hodnoty, které přetrvávají i v těch nejtěžších chvílích – kamarádství, odpovědnost a službu druhým.
Nezapomínáme.
Ctíme památku padlých, myslíme na veterány a vzdáváme hold jejich odkazu, který nás zavazuje usilovat o svět založený na porozumění, solidaritě a míru.
Zejména v současném světě zásadních proměn bezpečnostního prostředí.
Světový řád čelí největšímu tlaku od konce studené války.
Jedná se o přepis globálních pravidel směrem k mocenské multipolaritě, snahy o revizi OSN, Rady bezpečnosti.
To je možné, protože z bezpečnostního hlediska studená válka neskončila, ale transformovala se:
- konflikt ideologií nahradily konflikty identit, vlivu a technologií
- místo blokové rovnováhy vznikla nestabilní multipolarita
- nové formy soupeření: hybridní války, kyberprostor, ekonomický nátlak
Z tohoto úhlu pohledu byl „konec studené války“ spíše koncem jedné kapitoly, nikoli éry konfliktů jako takové.
Politika, ekonomika a válka tvoří strategický trojúhelník.
Tyto tři oblasti se navzájem pohánějí a limitují:
Politika jako spouštěč a cíl je zobrazena v klasické definici von Clausewitze „války jako pokračování politiky jinými prostředky“.
- Politické rozhodnutí: Válka začíná tam, kde selže diplomacie nebo kde politika vyhodnotí, že násilí je efektivnější cesta k dosažení moci či území.
- Legitimita: Politika musí válku ospravedlnit před obyvatelstvem a mezinárodním společenstvím.
- Válka je extrémně drahá záležitost, ovšem válka je také investicí.
Politika dává válce směr, ekonomika jí dává sílu a válka následně obě oblasti transformuje. Zároveň vnímáme válku jako nástroj změny po destrukci přijde obnova, politická, ekonomická.
A to vidíme dnes v přímém přenosu.
Ekonomická válka se v roce 2026 již neodehrává jen na okraji ozbrojených konfliktů, ale stala se paralelním bojištěm, které dokáže ochromit celé státy bez jediného výstřelu.
Klíčovými tématy jsou: diverzifikace zdrojů, ochrana kritické infrastruktury, kontrola technologií a obrana vesmírných aktiv.
Západní bezpečnostní architektura má významného konkurenta a kritika. Jedná se o východní uskupení států kolem Číny, ASEAN, Shangajská organizace spolupráce. Zde se systematicky posiluje podpora reformy světového řádu a posilování tzv. Globálního jihu. Bylo by naší neodpustitelnou chybou přehlížet rostoucí vojenskou sílu pod pláštíkem tlaku politické rétoriky na mírové řešení sporů, respektu k suverenitě. Strategickým cílem je snaha přetvořit globální bezpečnostní řád směrem, který více odpovídá čínským zájmům a snižuje vliv Západu.
Naší odpovědí nemůže být neutralita ani pasivita. Český národní zájem je neoddělitelně spojen s členstvím v NATO. Severoatlantická aliance je pilířem naší obrany, důvěryhodným odstrašením a zárukou, že Česká republika nebude ponechána sama tváří v tvář síle. To platí i přes legitimní diskuze o roli USA či o výdajích na obranu.
Stejně důležitá je silná a jednotná Evropská unie. To platí i přes legitimní diskuze o reformě a významných strukturální ch změnách v Unii. Pro Českou republiku není EU pouze ekonomickým projektem, ale strategickým prostorem, který chrání naše hodnoty, naše technologie i naši infrastrukturu. Česká republika má jasný zájem na světě založeném na pravidlech, nikoli na tlakových zónách velmocí. Naší povinností je mít odvahu tato pravidla hájit – doma, v Evropě i v transatlantickém prostoru.
V dnešním nestabilním světě je základním českým národním zájmem bezpečnost, suverenita a svoboda rozhodování. Tyto hodnoty nejsou samozřejmostí. Pro tyto hodnoty musíme být připraveni přinášet oběti v každodenním životě a případně i v boji při jejich obraně. A to je nutné si připomínat při všech příležitostech jako je dnešní den vzpomínek a úcty.
pplk. v. v. Ing. Jaroslav Vítek, MBA
šéfporadce prezidenta ČAKO