Prezident Petr Pavel věří, že česká společnost je připravená na to, že v případě války vezmou lidé zbraň do ruky a půjdou bránit svou zemi. Prohlásil to na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se v úterý konala na Pražském hradě.

„Věřím, že v případě, že dojde k nejhoršímu, tak budeme ochotní vzít zbraň do ruky a bránit zemi,“ řekl prezident.

Dodal, že je důležité čelit názorům, které tvrdí, že je lepší se s agresivním Ruskem domluvit i za cenu ústupků než hájit svou čest.

„Pokud budeme živit nálady, že domluvit se, podrobit se je lepší než se bránit a zachovat svoji čest a důstojnost, pak bude těžké dát společnost dohromady a vynaložit více úsilí pro naši bezpečnost,“ uvedl Pavel.

Česko by podle něj mělo dál pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Aby byl zajištěn spravedlivý mír, aby ruská agrese nevyústila v naplnění všech cílů agresora a v podstatě ke kapitulaci oběti. To by do budoucna Evropě příliš neprospělo,“ potvrdil prezident.

Česko je součástí formující se koalice ochotných zemí Evropy, ale i Austrálie nebo Japonska, která by měla dát Ukrajině bezpečnostní garance v případě příměří. Podle prezidenta je dobře, že jsme členy této koalice a že je potřeba se snažit udržet spolupráci i s USA Donalda Trumpa, ale být i připraveni se bez Američanů obejít.

Chystá se setkání se Zelenským v Kyjevě

Na konferenci vystoupil i poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin, který zavzpomínal na to, jak před třemi lety začala válka a jak bylo těžké se přeorientovat na válečnou realitu.

„Nepřeju vám, abyste byli nepřipravení,“ řekl Kamyšin. Poděkoval za českou pomoc a prozradil, že by v nejbližší době měl do Kyjeva na jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazit český prezident Pavel.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka připomněl, že armáda potřebuje kvůli hrozbě Ruska modernizovat a nabírat nové lidi, a to se bez navyšování rozpočtu neobejde.

„Na nové cíle potřebujeme minimálně tři procenta HDP,“ uvedl Řehka. V NATO podle něj vznikly nové plány, jak se bránit případnému napadení Ruskem, a podle nich bude muset česká armáda posílit protivzdušnou obranu a také logistiku, aby dokázala zajistit případný přesun spojeneckých armád přes Česko na východ.

Dnes jde na obranu necelá dvě procenta HDP, což je okolo 160 miliard korun. Další procento by znamenalo přidat osmdesát miliard korun.

Ekonomka Jana Matesová nevidí problém v tom, že si to česká ekonomika nemůže dovolit. „Není problém sehnat peníze, ale přesvědčit lidi, že je to opravdu potřebné,“ potvrdila na konferenci Matesová. Dodala, že kdyby nebyla zrušena superhrubá mzda, tak by to stačilo na přidání jeden a půl procenta HDP na obranu. Nejlepším řešením by podle ní bylo zvýšit zdanění investičních nemovitostí a lépe investovat evropské peníze.

Zdroj: Novinky.cz