Dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská firma KHNP, rozhodla vláda. Půjde o nejdražší zakázku novodobého Česka, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Vláda dala na doporučení polostátní energetické společnosti ČEZ a zakázku na dostavbu Dukovan zadala jihokorejskému uchazeči KHNP. Ten má v lokalitě Dukovany postavit dva jaderné bloky, jejichž jednotková cena dosahuje přibližně 200 miliard korun. V každém případě jde o náklady za technologii a chybí tedy náklady na financování, tedy úroky, které mají hrát na konečném účtu významnou roli.
Korejská nabídka byla lepší ve všech klíčových zkoumaných kritériích, sdělil na tiskové konferenci vlády Fiala. Preferovaný dodavatel podle vlády nabídl lepší cenu, větší garanci kontroly nákladů i harmonogramu projektu. „Díky výběrovému řízení a rozšíření tendru na dva bloky se nám podařilo stlačit cenu níž, než mnozí skeptici předpokládali,“ řekl Fiala. Výstavba dvou bloků v jedné lokalitě podle vlády zajistí, že mnohé práce nebude nutné provádět dvakrát a umožní využít úspory z rozsahu. Důsledkem je cena za jeden blok zhruba o pětinu nižší než v případě, že by se stavěl pouze jeden reaktor.
Vítězná nabídka podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) odpovídá výrobní ceně elektřiny pod 90 eur za megawatthodinu, bude tedy podle něj nižší než stávající cena na burze. Dnes se roční kontrakt dodávky elektřiny na lipské referenční burze pohybuje právě kolem 90 eur za megawatthodinu. „S KHNP povedeme další jednání s cílem cenu ještě snížit. Už tato cena je ale konkurenceschopná,“ dodal Fiala.
„Díky tomu, že jsme včas poptali i opce na další bloky, získali jsme možnost srovnání, ale také daleko výhodnější cenové podmínky pro Česko,“ uvedl k výběru generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš a dodal: „Máme jasně stanovený harmonogram, který počítá s pevným termínem zahájení i dokončení výstavby, a je pro nás důležité, aby se k němu vybraný dodavatel pod hrozbou sankcí zavázal. Nabídka preferovaného uchazeče v tomto směru lépe vyhověla.“
K podpisu smlouvy se zhotovitelem má dojít do konce března roku 2025, do té doby není výsledek tendru definitivní. Do pěti let by se mohlo začít stavět a zkušební provoz by pak měl začít v roce 2036. Komerční provoz prvního bloku je plánovaný na rok 2038, toho druhého o rok až o dva později.
Nejistota naopak trvá v oblasti modelu financování. Vláda má zatím od Evropské komise schválené schéma veřejné podpory jen pro jeden jaderný blok o výkonu až 1200 megawattů. Pro druhý reaktor chce získat notifikaci přibližně do 18 měsíců.
Na výsledky už reagovala i KHNP. V tiskové zprávě uvedla, že chce nadále usilovat o to, aby se projektu účastnilo co nejvíce českých firem. Jisté je, že plzeňská Doosan dodá turbínový ostrov za miliardy korun. Mezi společnostmi, které uzavřely dohody s KHNP, jsou také ŠKODA JS, Metrostav Diz, nebo například Sigma Group.
„Česká vláda vybrala KHNP jako preferovaného uchazeče na základě našich mezinárodně uznávaných schopností v oblasti výstavby jaderných elektráren. Po projektu ve Spojených arabských emirátech se tak můžeme ujmout výstavby nových bloků i v České republice. Jaderný projekt znamená dlouhodobou spolupráci na dalších přibližně 100 let, od výstavby až po provoz.“ uvedl Dr. Jooho Whang, šéf společnosti KHNP. Korejský reaktor typu APR1000 dosahuje elektrického výkonu 1050 megawattů.
Společnost KHNP, která byla založena v roce 2001, je dceřinou firmou Korea Electric Power Corporation (KEPCO), jihokorejského státního energetického koncernu, který v zemi téměř monopolně ovládá vše od stavby elektráren po prodej elektřiny. KHNP je státem vlastněnou společností, provozuje jaderné a vodní zdroje, které pokrývají téměř 30 procent dodávek v Koreji. Firma v současnosti provozuje 24 jaderných bloků v Koreji a dalších pět buduje, a to jak doma, tak ve Spojených arabských emirátech.
Státní koncern KEPCO vykázal za loňský rok provozní ztrátu 4,5 bilionu wonů (78,2 miliardy korun). Ztráta se však výrazně snížila z 32,66 bilionu wonů v předchozím roce, protože tržby rostly díky vyšším cenám elektřiny a náklady klesly v reakci na snížení nákladů na nákup paliv a elektřiny. Tržby stouply o zhruba 24 procent na 88,2 bilionu wonů, z toho tržby z prodeje elektřiny se zvýšily o 25 procent, i když objem prodeje se snížil o 0,4 procenta.
Zdroj: e15.cz