Svatováclavské shromážděni ČAKO 2024 v zahraniční reflexi

Skener_20250124

Autor: Petra Vintrová, VZLU AEROSPACE, Jan Pejšek

Svou misi na oběžné dráze úspěšně zahájil SATurnin-1, který má za úkol pořizovat snímky planety. Družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon-9 společnosti Space X v rámci mise Transporter 12 v úterý 14. ledna krátce po osmé hodině večer. SATurnin-1 je největší a technologicky nejvyspělejší českou družicí ve vesmíru a byl vyvinutý za významné podpory Ministerstva obrany.

„SATurnin-1 dále rozšíří schopnosti Vojenského zpravodajství a jeho Satelitního centra, které je budováno od roku 2018. Snímky pořízené Satelitním centrem slouží nejen pro účely zajištění obrany a bezpečnosti ČR nebo aliančních partnerů, ale v případě potřeby je využívají i orgány státní správy a krizového řízení,“ říká ministryně obrany Jana Černochová.

„V družici SATurnin-1 máme k dispozici unikátní domácí zdroj satelitních dat, jenž bude možné prioritně využívat pro dlouhodobý monitoring zájmových oblastí. Současně nám to do budoucna přinese finanční úspory, protože budeme méně odkázaní na komerční zahraniční poskytovatele satelitních obrazových dat,“ shrnuje ředitel Vojenského zpravodajství generálmajor Petr Bartovský.

Rozpětí družice po roztažení solárních panelů je 87 cm, tělo má rozměry 32cm x 22,5cm x 22,5 cm. Hmotnost je přibližně 20 kilogramů. Jedná se o vědecko-výzkumnou misi se zaměřením na moderní technologie dálkového průzkumu Země. První návrh družice vznikl v roce 2022, samotná integrace byla zahájena v roce 2023 a dokončena v září 2024. Následně byl SATurnin-1 v říjnu 2024 transportován z České republiky do Spojených států k samotnému startu.

Klíčové komponenty družice jsou vyvinuty v České republice, integrována byla v tzv. „clean rooms“ v areálu VZLU AEROSPACE v pražských Letňanech. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích. Data na palubě jsou zpracovávána algoritmy umělé inteligence. Družice má kameru s vysokým rozlišením určenou pro snímkování Země.

„V dnešním světě se stále častěji ukazuje, že mít schopnost pořizovat snímky z vesmíru a díky nim analyzovat dění na Zemi, je bezpečnostní i hospodářská nutnost. SATurnin-1 je další z významných družicových misí VZLU AEROSPACE, které pomáhají České republice naplňovat její zájmy a zároveň přispívají ke znalostnímu, technickému i obchodními rozvoji českého kosmického průmyslu,“ vysvětluje Josef Kašpar, generální ředitel VZLU AEROSPACE. Právě Výzkumný a zkušební letecký ústav je národním centrem pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice.

Sluha Saturnin ze stejnojmenného díla Zdeňka Jirotky tak dostal prostřednictvím mise další neobvyklý úkol. „Tatínkovi by udělalo radost, že se družice takto jmenuje. O vesmírnou problematiku se vždy zajímal,“ řekl Zdeněk Jirotka ml.

Vláda dnes schválila novou Koncepci přípravy občanů k obraně státu, která nastaví směr rozvoje systému přípravy občanů k obraně do roku 2030. Koncepce v návaznosti na Obrannou strategii ČR reflektuje potřebu změny celkového přístupu k obraně, který vyžaduje zapojení celého státu a společnosti, jelikož zajišťování obrany není úkolem pouze Ministerstva obrany a ozbrojených sil.

Potřeba nové Koncepce vychází ze zásadního a dlouhodobého zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. V praxi byla dosud příprava občanů k obraně státu zaměřena jen na malou část společnosti, zejména na žáky a studenty základních a středních škol, a obsahově nepokrývala všechny znalosti a dovednosti, které jsou v krizové situaci potřebné. „Nová Koncepce vychází z ambice vlády dosah přípravy občanů k obraně výrazně rozšířit a obsahuje řadu praktických opatření, jak toho dosáhnout,“ vysvětluje ministryně obrany Jana Černochová. Povinnost zpracovat Koncepci vychází také ze zákona o zajišťování obrany ČR a nahrazuje Koncepci přípravy občanů k obraně státu 2019-2024.

Obrana země je záležitostí celého státu i společnosti

Cílem Koncepce je postupně rozšířit přípravu k obraně na celou populaci. Příprava se proto už nebude soustředit pouze na žáky a studenty, ale i na další obyvatele, respektive na vybrané cílové skupiny. Řada iniciativ a činností, které již dnes jednotlivé úřady provádí, přispívá k připravenosti občanů v oblasti bezpečnosti a obrany. Jednotný systém takové přípravy však neexistuje, úsilí je roztříštěné a chybí jeho koordinace. „Příprava občanů k obraně státu proto musí být součástí širší bezpečnostní přípravy obyvatelstva,“ doplňuje ministryně obrany. Koncepce tak stanovuje úkoly, jejichž cílem je postupně vytvořit koordinovaný celovládní systém přípravy občanů v oblasti bezpečnosti.

Čtyři pilíře

Příprava občanů k obraně státu bude nově stát na čtyřech pilířích: vzdělávání, spolupráce s nevládními organizacemi, plánování obrany státu a strategická komunikace.

V rámci pilíře vzdělávání je prioritou zahrnutí branně-bezpečnostních témat do vzdělávacího systému. To bude podpořeno vzdělávacími akcemi armády na školách a edukací pedagogů. Důležitým aspektem bude i vzdělávání zaměstnanců veřejné správy a pracovníků firem důležitých pro obranu.

Příprava bude dále rozšířena pomocí posílené spolupráce s vhodnými nevládními organizacemi. Spolupráce může probíhat na základě uzavírání dvoustranných memorand o spolupráci s Ministerstvem obrany, udělováním akreditací a poskytováním dotací.

V rámci plánování obrany státu budou především konkrétněji definovány úkoly obcí a krajů při přípravě občanů na obranu. Bude rovněž přesněji specifikována vhodná podoba přípravy na obranu za krizových stavů.

Strategická komunikace je jedním z hlavních nástrojů přípravy na obranu. Jejím prostřednictvím bude stát zvyšovat povědomí společnosti o bezpečnosti a obraně, předávat informace a rozvíjet znalosti důležité pro zajišťování obrany a posilování společenské odolnosti.

Spolupráce klíčem k úspěchu

Koncepce hodnotí řadu současných aktivit jako přínosné a chce je dále rozvíjet. Jednou z nich je užší spolupráce se spolky, která se začala rozvíjet v roce 2023. První memoranda o spolupráci v oblasti přípravy občanů k obraně státu byla uzavřena s Českým svazem orientačních sportů, Ligovou fotbalovou asociací a se spolkem Orel. V roce 2024 následovalo uzavření spolupráce s Českou obcí sokolskou, Českým červeným křížem a Sdružením sportovních svazů ČR.

Spolky, jejichž činnost přispívá k posilovaní obranyschopnosti České republiky Ministerstvo obrany podporuje také prostřednictvím dotací. V roce 2023 bylo podpořeno 69 projektů a v roce 2024 pak 89 projektů.

Spolupráci Ministerstvo obrany navazuje také s akademickou sférou. Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Univerzitou obrany proběhne v letním semestru akademického roku 2024-2025 pilotní výuka předmětu Úvod do branně-bezpečnostní problematiky.

„V současné bezpečnostní situaci je stát povinen nejen zajistit samotnou obranu státu, ale nabídnout občanům znalosti a dovednosti, které využijí nejen při obraně státu nebo v krizové situaci, ale i v každodenním životě. Nová Koncepce nám v tom pomůže,“ uzavřela ministryně obrany.

Otázky a odpovědi (FAQ)

• ČR není v ohrožení, proč by se občané měli připravovat na obranu?

Nelze strkat hlavu do písku a malovat realitu narůžovo. Bezpečnostní situace není dobrá a my musíme být připraveni. Nejzávažnější hrozbou pro bezpečnost ČR je Rusko, které dává dlouhodobě najevo, že jeho mocenské ambice nekončí na Ukrajině. Dosud se nesmířilo s rozpadem sovětského bloku a jeho snahy o kontrolu střední a východní Evropy neskončily. Rusko nás oficiálně považuje za své nepřátele. Na seznam “nespřátelených” států naši zemi zařadilo již v květnu 2021.

Pomocí kybernetických útoků, dezinformačních kampaní a sabotážních akcí se snaží oslabit stabilitu, společenskou soudržnost, efektivitu rozhodovacích procesů a obranyschopnost naší země i našich spojenců. Útokem na muniční sklady ve Vrběticích, který provedli ruští vojáci v aktivní službě a zemřeli při nich dva čeští občané, Rusko ukázalo, že neváhá provést ani smrtící sabotážní operace na našem území.

• Zavádíte povinnou vojnu?

Nezavádíme, povinnosti občanů vycházející z branné povinnosti se žádným způsobem nemění. Součástí našeho právního řádu je branná povinnost již od vzniku České republiky. Povinná vojna byla zrušena v roce 2004 a v současné době není v plánu ji opět zavádět.

Občan může v současnosti dobrovolně převzít výkon branné povinnosti. Může se stát vojákem z povolání, požádat o zařazení do aktivní zálohy ozbrojených sil, zúčastnit se dobrovolného vojenského cvičení nebo využít možnosti dobrovolného předurčení pro doplnění ozbrojených sil.

Koncepce řeší přípravu občanů k obraně nad rámec branné povinnosti, respektive nad rámec možností jejího dobrovolného převzetí. Cílí na osvojení znalostí a dovedností v oblasti obrany a připravenost občanů na krizové situace.

• Obnovuje Koncepce brannou výchovu na školách?

Znovuzavedení branné výchovy není plánováno a není cílem Koncepce. Koncepce pouze usiluje o zahrnutí obranných témat do vzdělávacího procesu. Cílem není připravovat žáky a studenty na vojenskou službu, ale vzdělávat je o významu bezpečnosti a obrany a vybavit je dovednostmi, které mohou být užitečné i v běžném životě, jako jsou například první pomoc nebo obecně zvládání krizových situací.

Výuka branně-bezpečnostních témat je založena na hodnotách svobody, občanských práv a demokracie, nikoli na propagaci války.

• Proč se mají k obraně připravovat všichni občané, když máme profesionální armádu?

Bezpečnostní hrozby nedopadají jen na stát a jeho instituce, ale i na společnost a jednotlivé občany. Ti se stále častěji stávají cílem nepřátelského působení a mají nezastupitelnou roli při budování obranyschopnosti. Bylo by proto nezodpovědné občany na tyto hrozby nepřipravovat.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

4. ledna 2025 uplynulo 40 let od smrti československého diplomata a právníka Vladimíra Vochoče. Za druhé světové války zachránil více než dva tisíce lidí před koncentračními tábory.

„Obdivuhodný příběh diplomata Vladimíra Vochoče ukazuje, že k české duši patří solidarita a vůle pomoci druhým. Ve své diplomatické misi v Marseille v době druhé světové války pomohl zachránit tisíce lidí před jistou smrtí v koncentracích. Bohužel komunistický režim jeho statečnost potrestal vězením, a zlomil tak dalšího slušného člověka. Proto je třeba si Vochočovu statečnost připomínat, je to příběh hrdiny, jehož odkaz žije dál,“ uvedl k výročí diplomatovy smrti ministr Jan Lipavský.

V letech 1939 – 1941 jako československý konzul v Marseille navzdory hrozbě zatčení vydával Vochoč falešné pasy a další potřebné dokumenty československým i zahraničním uprchlíkům ve Francii, kterým hrozila deportace do nacistických táborů. Mezi zachráněnými byla celá řada významných intelektuálů a umělců jako například Franz Werfel, Alma Mahler, Lion Feuchtwanger, Heinrich Mann, Adolf Hoffmeister a další.

Uprchlíkům a československým vojákům zajišťoval rovněž sociální a finanční pomoc. V dubnu 1945 jej ministr zahraničních věcí Jan Masaryk jmenoval jako právního experta do československé delegace na zakládající konferenci OSN v San Francisku.

Komunistickým režimem byl v roce 1953 zatčen a následně odsouzen ke 13 letům vězení za domnělou velezradu. Zemřel prakticky zcela zapomenutý. V roce 2016 byl za záchranu stovek židovských uprchlíků izraelským muzeem holokaustu Yad Vashem uveden mezi tzv. Spravedlivé mezi národy.

26. ledna 2024 byla v Marseille na jeho počest odhalena pamětní deska a v prosinci 2024 americký kongres schválil jeho zařazení mezi šedesát tzv. zachránců (rescuers), kterým bude udělena společná Zlatá medaile Kongresu USA.

Zdroj: MZV ČR

Vážení a milí,

další kalendářní rok „postmoderny“ se naplnil a před námi stojí rok 2025. Co přinese?

Současné mezinárodní i vnitrostátní děje jsou leckdy dramatické, překotné, komplikované, těžko srozumitelné. Držme se a užívejme vlastního rozumu a kritického úsudku. Nenechme se spláchnout informační tsunami, nýbrž dostupné informace vyhodnocujme vždy v souvislostech a třiďme je na podstatné a nepodstatné, věrohodné a nevěrohodné, odborné a laické, zaujaté a nezaujaté, hlubinné a povrchní, podporující a škodící. Vycházejme z přirozenoprávního pojetí (lidská práva, občanská společnost) a ze sborníku pozitivněprávního a státovědného (ústavnost, česká státnost).

Není na škodu připomenout si nepřekonatelné starořímské zásady právní, které dosud živě promlouvají a je v nich prakticky vše řečeno. Připomeňme si stejně tak starořecké prameny a důraz na vzdělanost, obecněji pak rozmach múz a rozkvět umění antického.

Dnešní společnosti nechybí osobnosti skutečné, ač jsou mnohdy málo viditelné a tonou pod mediálním balastem neosobností popularizovaných. Potřebné jsou ovšem osobnosti politické, ba státnické (nezaměňovat s vůdci v pejorativním smyslu), kterých se nám naopak nedostává.

Věřím v tzv. vzdělanostní společnost, v „měkkou“ sílu akademickou, vědeckou, v sílu mízního pletiva občanské společnosti, v její kultivační a kulturní působení a vliv.

Věřím také v legitimní a legalizovanou sílu práva na bezpečnost, bez jehož ukotvení a zajištění je zachování výše uvedených hodnot velmi nejisté.

Zachovejte přízeň naší entitě ČAKO, která rozhodně není jedním z mnoha sdružení kladečů věnců, ale svazkem kvalifikantů usilujících o demokratickou a bezpečnou českou vlast, Evropu a mezinárodní společenství.

1. leden je státním svátkem – dnem vzniku České republiky politickým rozdělením československé federace k 1. 1. 1993. Původní česká státnost má historické kořeny dávnověké.

Přeji zdravý a úspěšný rok 2025 a těším se na naše brzká a četná setkání!

Váš

Pavel Bílek

Prezident a generál ČAKO

Zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. Letos v říjnu mu bylo 100 let. Oznámilo to Carterovo centrum. Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl prezidentem v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů, vyzdvihl Trump. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III. a premiér Keir Starmer.

Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia. V městečku se svojí manželkou, která zemřela v listopadu 2023 ve věku 96 let, strávil většinu života.

Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo „nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději“. V roce 2002 Carter obdržel Nobelovu cenu za mír.

Carter žil po skončení svého funkčního období déle než kterýkoli jiný americký prezident. Postupem času si vysloužil pověst lepšího bývalého prezidenta, než jakým byl prezidentem, což on sám ochotně uznával, uvedla agentura Reuters.

V posledních letech měl Carter řadu zdravotních problémů, včetně melanomu, který se rozšířil do jater a mozku. Počátkem roku 2023 se rozhodl že místo dalšího lékařského zákroku podstoupí hospicovou péči.

V roce 1993 přijel Carter na krátkou jednodenní soukromou návštěvu Prahy. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, s nímž hovořil zejména o lidských právech.

Carter byl muž zásad, víry a pokory, uvedl Biden a vyhlásil na 9. leden smutek

Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl prezidentem v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů, vyzdvihl Trump. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III. a premiér Keir Starmer.

Vrcholní politici ze Spojených států i ze zahraničí oceňují Cartera nejen jako státníka, ale také jako skromného bojovníka za mír či lidská práva v dlouhém období po odchodu z Bílého domu.

„Dnes Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu,“ uvedli Bidenovi, kteří Cartera označili za „drahého přítele“. Tak o něm podle prezidentského páru smýšleli i lidé, kteří se s Carterem nikdy nesetkali. Každý, kdo chce vědět, co znamená žít smysluplný život, by měl se měl učit u Cartera, „muže zásad, víry a pokory“, zdůraznili Bidenovi.

Biden vyhlásil den národního smutku za Cartera na 9. leden. „Vyzývám Američany, aby se v ten den sešli ve svých místech pobožností a uctili tam památku prezidenta Jamese Earla Cartera,“ uvedl v oficiálním prohlášení Bílého domu Biden, který Cartera označil za svůj vzor a přítele. Biden v neděli rovněž řekl, že hovořil s některými z Carterových dětí a ve spolupráci s nimi se dolaďuje podoba pietních akcí ve Washingtonu.

I zvolený republikánský prezident Trump uznal, že „výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době“ pro USA a že „udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů“. „Za to vše mu všichni dlužíme uznání,“ dodal někdejší 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA.

Slova uznání našli pro Cartera i všichni další bývalí prezidenti USA, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Podle Bushe bude Carter „inspirovat generace Američanů“.

Francouzský prezident Macron v prohlášení na síti X uvedl, že Carter byl po celý život „neochvějným obhájcem práv těch nejzranitelnějších a neúnavně bojoval za mír“.

Britský premiér Starmer ve svém prohlášení mimo jiní uvedl, že Carterovo prezidentství zůstane v paměti díky historickým mírovým dohodám z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem a že svou celoživotní oddaností míru si vysloužil Nobelovu cenu za mír. „Motivován svou silnou vírou a hodnotami prezident Carter znovu definoval postprezidentství pozoruhodnou oddaností sociální spravedlnosti a lidským právům doma i ve světě,“ zdůraznil Starmer.

Britský král Karel III. uvedl, že zprávu o smrti bývalého prezidenta Cartera přijal s velkým zármutkem. „Věrně sloužil veřejnosti a zasvětil svůj život podpoře míru a lidských práv,“ uvedl také panovník.

Jimmy Carter se musel potýkat s nedobrým stavem ekonomiky nebo také krizí kolem rukojmích v Íránu na přelomu 70. a 80. let minulého století. Podílel se však také na dojednání míru mezi Izraelem a Egyptem, dohody o odzbrojení SALT II nebo dohody o navrácení Panamského průplavu Panamě.

Generální tajemník OSN António Guterres také připomněl Carterovu „oddanost světovému míru a lidským právům, která se také naplno projevila poté, co opustil prezidentský úřad“. „Hrál podstatnou roli ve zprostředkování při urovnávání konfliktů, v monitoringu voleb, v podpoře demokracie, v prevenci a mýcení nemocí,“ dodal mimo jiné Guterres.

Hlubokou soustrast nad úmrtím bývalého amerického prezidenta dnes vyjádřila také Čína. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Spojené státy ztratily odhodlaného bojovníka za demokracii a svět ztratil velkého prostředníka pro mír na Blízkém východě a bojovníka za lidská práva.

Maďarský premiér Viktor Orbán upozornil, že vzpomínka na Cartera bude v Maďarsku vždy ceněna. „Tím, že na konci 70. let vrátil maďarskému lidu Svatou korunu, dal svobodymilovným Maďarům naději v beznadějné době. Rád bych vyjádřil Carterově rodině a americkému lidu svou nejhlubší soustrast.“ Orbán tím připomněl vrácení Uherské koruny, známé také jako Svatoštěpánská a v Maďarsku jako Svatá koruna, zpět do Maďarska z USA v roce 1978.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na síti X uvedl, že Carterova významná úloha při dosažení míru mezi Egyptem a Izraelem „zůstane vryta do historických análů“. Panamský prezident José Raúl Mulino zase připomněl, že Carterovo prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly Panamský průplav do panamských rukou a podle Mulina učinily Panamu skutečně suverénní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Carter byl lídrem v době, kdy Ukrajině ještě nebyla nezávislá, „ale jeho srdce stálo pevně při nás v našem pokračujícím boji za svobodu“.

Slova soustrasti a uznání do USA zaslali také například venezuelská vláda nebo kubánský prezident Miguel Díaz-Canel.

Zdroj: ČTK

Do posledního místa zaplněná smuteční síň, armádní hudba, čestná stráž a přelet gripenů nad kuklenským hřbitovem. Tak vypadalo poslední rozloučení s bývalým velitelem vzdušných sil české armády Ladislavem Klímou.

Pohřeb se konal v Hradci Králové, kde Ladislav Klíma žil. Armádní pilot a bývalý velitel českých vzdušných sil zemřel před týdnem po krátké nemoci ve věku 75 let.

„Sbohem, kamaráde. Generálporučík Ladislav Klíma včera odešel do leteckého nebe. Skvělý pilot, neustále klidný a vyrovnaný. Výborný kamarád, skvělý člověk, špičkový odborník který sloužil po boku prvního československého astronauta a přiblížil naše letectvo standardům Aliance. Velitel, na kterého se nezapomíná. Modré nebe, pane generále,“ rozloučily se se svým někdejším velitelem Vzdušné síly Armády České republiky na sociálních sítích.

Ladislav Klíma se narodil v roce 1949 v Prachaticích. Jako pilot létal na Su-7 a MiGu 23. V roce 1976 se ucházel o let do vesmíru, s Vladimírem Remkem, Oldřichem Pelčákem a Michalem Vondrouškem se dostal do užšího výběru. Ladislav Klíma vedl v letech 1997 až 2001 české letectvo.

Zdroj: Hradecký deník

Dne 18. 12. 2011 zemřel dramatik, disident a prezident Václav Havel, Dr. h. c. mult., který se zásadně zapsal do našich dějin. Stále k nám živě promlouvá – naslouchejme!

Před rokem došlo k tragické události (masové vraždě) na akademické půdě FF UK v Praze. Vzpomeňme nevinných obětí – čest jejich památce!

Požehnané a klidné Vánoce trávené pokud možno nikoli v chrámu konzumu, nýbrž v Chrámu duchovna a vnitřní svobody!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Den lidských práv (Human Rights Day) se slaví každoročně na celém světě dne 10. prosince, na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948.

Den se vyznačuje politickými konferencemi a setkáními, ale i kulturními akcemi a výstavami zabývajícími se problematikou a otázkami lidských práv. Kromě toho se tradičně 10. prosince uděluje Nobelova cena za mír a pětiletá Cena OSN na poli lidských práv. V České republice tento den slaví hlavně neziskové organizace (např. Amnesty International).

V tento den se po celém světě konají akce proti potlačování lidských práv.

Historie

Den lidských práv byl ustaven dne 4. prosince 1950 na 317. plenárním zasedáním Valného shromáždění OSN rezolucí 423. Pro její přijetí bylo 48 států, 8 se zdrželo hlasování. Popularitu tohoto kroku dokazuje skutečnost, že pamětní poštovní známka.

Roku 1983 se argentinský prezident Raúl Alfonsin rozhodl převzít úřad 10. prosince a ukončit tak dlouhodobou vojenskou diktaturu. Volba tohoto dne souvisela s porušováním lidských práv během diktatury. Zavedl tak tradici prezidentské inaugurace 10. prosince.

Zdroj: Wikipedia

Povstalci i exilová opozice v neděli nad ránem ohlásili konec režimu syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada, který zemi vládl 24 let. Syrská armáda rovněž podle agentury Reuters oznámila důstojníkům pád Asadovy vlády. Rebelové už vyzvali uprchlé Syřany k návratu do vlasti a slibují budování nové Sýrie. Armáda naopak podle agentur tvrdí, že pokračuje v bojích proti „teroristům“.

„Tyran Bašár Asad uprchnul,“ oznámili povstalci na síti Telegram. „Prohlašujeme město Damašek za svobodné,“ dodali. Povstalci uvedli, že se nechystají mstít a že naopak chtějí otevřít novou kapitolu svobodné Sýrie, která se stane místem mírového soužití všech. Dodali, že temná kapitola historie země skončila.

Muž, který později ve státní televizi přečetl povstalecké prohlášení, vyzval všechny opoziční bojovníky a občany k zachování státních institucí svobodného syrského státu. Ať žije svobodný stát Sýrie, který patří všem Syřanům, příslušníkům všech sekt a etnických skupin, uvedla skupina rebelů.

Syrská armáda naopak prohlásila, že její síly pokračují ve vojenských operacích proti „teroristickým skupinám“ v okolí měst Hamá či Homs. Jedná se o oblasti, kde se v posledních dnech stupňovaly střety mezi povstalci a provládními oddíly. Armáda v prohlášení podle agentury Reuters uvedla, že Sýrie čelí rozsáhlému spiknutí, a vyzvala občany, aby zůstali ostražití při obraně stability a suverenity země.

Lidé v Damašku a v dalších syrských městech podle médií oslavují pád režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada, který vládl 24 let. Povstalci slibují vybudovat novou a mírumilovnou Sýrii, kde bude místo pro každého obyvatele této blízkovýchodní země. Zároveň vyzvali k návratu Syřanů ze zahraničí do vlasti.

Syrský premiér Muhammad Ghazí Džalálí je podle zpravodajské televize Al-Džazíra připraven předat moc. „Podávám ruku opozici, která podává svou a která ujistila, že neublíží nikomu, kdo patří do této země,“ řekl. Uvedl také, že nemá v plánu opustit svůj domov a že chce zajistit funkčnost institucí. Dodal, že je připraven k jakékoli proceduře poklidného předání moci.

Vůdce povstaleckého islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám Abú Muhammad Džúlání prohlásil, že žádné opoziční uskupení v Damašku nesmí převzít kontrolu nad veřejnými institucemi, které až do oficiálního předání zůstávají pod kontrolou Džalálího. Toho označil za bývalého premiéra.

Spolu s osvobozením Damašku oznámili rebelové otevření bran věznice v Sidnáji na damašském předměstí, které bylo dějištěm režimních represí a hromadných poprav.

Zhroucení Asadovy vlády následuje jen několik dní po zahájení nové povstalecké ofenzivy a pouze několik hodin po dobytí Homsu a ovládnutí Damašku. Bílý dům informoval, že americký prezident Joe Biden mimořádný vývoj v zemi sleduje.

Asad uprchl, letadlo zmizelo z radarů

O Asadově osudu nejsou k dispozici spolehlivé informace. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že opustil Sýrii. Média předtím tvrdila, že odletěl z Damašku. Al-Džazíra upozornila na poslední let z metropole. Podle webu Flightradar24 odstartoval z letiště transportní letoun Iljušin Il-76, který nejprve zamířil na východ a poté na sever k Homsu, kde začal klesat.

Ve výšce 1625 stop (495 metrů) zmizel z obrazovky radaru. Zvláštní letový profil vyvolává mimo jiné na síti X otázky, zda na palubě nebyl právě Asad. Náhlé zmizení z radaru rovněž vede ke spekulacím, co se se strojem stalo. Diskutující na X nevylučují zřícení, případně sestřelení.

Bašár Asad zemi vládl jako prezident od roku 2000, kdy nahradil svého zemřelého otce Hafíze Asada. Ten funkci hlavy státu zastával od roku 1971. Asadova Socialistická strana arabské obrody (Baas) byla u moci od převratu v roce 1963.

Rychlý pád

Dění v Sýrii po několika letech prakticky zamrzlého syrského konfliktu nabralo v posledních dnech rychlý spád. Povstalci pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám před týdnem ve středu zahájili na severu země úspěšnou ofenzivu, při které rychle dobyli města Halab (Aleppo), Hamá a v noci na neděli i Homs či Kusajr, odkud se stáhlo libanonské a proíránské militantní hnutí Hizballáh podporující Asada. Řadu míst vládní vojsko vyklidilo prakticky bez boje.

Média během soboty informovala, že rebelové jsou na předměstí hlavního města, a v noci na neděli přišly zprávy z damašského letiště o tom, že se z něj stáhly vládní síly. Následně agentury psaly, že z centra metropole se ozývá intenzivní střelba. Povstalci nicméně uvedli, že vstup do města byl hladký, neboť armáda se v ulicích nerozmístila. Na internetu podle deníku The Guardian kolovala videa, na kterých se vojáci na ulicích v Damašku zbavují uniforem.

Zdroj: ČTK

Připomínáme si dvojí významné výročí – uzavření českých vysokých škol nacisty za protektorátu (1939) a přechod od nedemokratického politického režimu k demokratickému politickému systému (1989). Mějme na zřeteli, že svoboda není samozřejmostí, přičemž je nezbytné o ni neustále pečovat a rozvíjet ji!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Vážení kolegové, milí přátelé,

„Láska k národu vlastnímu nemusí a nemá znamenat nenávist k národu jinému“.

(T. G. Masaryk)

Vážení kolegové, milí přátelé,

blízkovýchodní konflikt namísto utlumení a ukončení žhavé fáze dále hoří velkým plamenem a rozšiřuje se. Ruská agrese (invaze) na ukrajinské teritorium a boj ukrajinský i euroatlantický s ní pokračuje ve značné intenzitě. V celosvětově mimořádně sledované prezidentské volbě USA zvítězil Donald Trump. Jeho opakované působení v prezidentském úřadu bude nepochybně zásadní výzvou z hlediska mezinárodního směřování a uspořádání, zejména v klíčové oblasti bezpečnostní i ekonomické. Důraz na vlastní celkovou odolnost a její dostatečnou bezpečnostní kapacitu zásadně sílí a členské státy EU a NATO musí jednat hbitě, aktivně a strategicky zároveň.

ČAKO v září provedlo tradiční Svatováclavské shromáždění v Praze, a to velmi úspěšně. Bezpečnostní projevy, Křeslo pro hosta a ocenění osobností české bezpečnostní komunity, to vše bylo jeho součástí. Podrobně viz článek v Czech Atlantic Forum (CZAF) č. 4/2024 a článek na www.cakomise.cz včetně fotodokumentace.

V přípravě je Křeslo pro hosta s další osobností ČR (konkrétně s primátorem hl.m. Prahy), které se uskuteční v čase předvánočním. Blíže viz text v CZAF č. 1/2025 a na našem webu.

Naše zdravice mířila v 1. polovině září do francouzského Fréthunu, kde byla provedena slavnostní pieta za vojáky NATO, kteří položili své životy v aliančních misích a operacích při obraně euroatlantických civilizačních hodnot. Pořádající subjekt NATO Memorial Federation je významným mezinárodním partnerem ČAKO, vážíme si toho.

V říjnu se autor tohoto Slova aktivně zúčastnil v roli moderátora a vystupujícího (Ústavní stát a evropská bezpečnost) zasedání Gamingské iniciativy (13 evropských zemí – vysocí důstojníci) na Univerzitě obrany v Brně. Celá akce byla velmi pozitivně hodnocena a vztahy mezi vedením mezinárodního Gamingu a vedením ČAKO jsou na vynikající úrovni (organizátorem byl plk. Ing. M. Tlamicha, předseda pražské pobočky SdaP ČR a viceprezident ČAKO). Další rozvoj vztahů nejen s vedením Gamingu, ale též s představiteli jednotlivých evropských států, je oboustranně žádoucí.

V době podzimní slavíme tři státní svátky – 28. 9. Den české státnosti (sv. Václav), 28. 10. Den vzniku samostatného československého státu a 17. 11. Den boje za svobodu a demokracii. Datum 11. 11. je Dnem válečných veteránů, a to historických i soudobých. Vnímejme jejich skutečnou podstatu a význam, buďme hrdými vlastenci evropského formátu!

Mé velké díky patří všem členům a příznivcům ČAKO, kteří se aktivně podílí na náročné činnosti naší organizace při prosazování společně sdílených principů. Upřímně se těším na další spolupráci s důrazem na nezištnou podporu ČAKO!

Přeji krásný vánoční čas i celé zimní období. Za žádných okolností neopouštějme cestu ke vzdělanostní společnosti!

„Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí jako těstem není mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené“.

(T. G. Masaryk)

Váš

Pavel Bílek

Praha, listopad 2024

Příštím americkým prezidentem bude republikán Donald Trump. Podle dosavadních výsledků získal přes 290 volitelů. Podařilo se mu ovládnout Georgii, Pensylvánii či Wisconsin a Michigan.

Americké volby vyhrál Donald Trump, který už před devátou hodinou ráno našeho času vystoupil s projevem. „Chtěl bych poděkovat americkým obyvatelům za tu čest, že jsem byl zvolen 47. prezidentem,“ prohlásil Trump. „Každý den za vás budu bojovat,“ slíbil.

V amerických volbách nerozhoduje absolutní počet hlasů, ale získaní volitelé za vítězství v jednotlivých státech. Těch potřebuje kandidát získat nejméně 270. Donald Trump má ve středu večer předpokládaných 291 volitelů oproti 223 Kamaly Harrisové.

Donald Trump je prvním prezidentem, který se po čtyřleté pauze vrátí do Bílého domu, od roku 1893. Tenkrát vyhrál Grover Cleveland, nikdo jiný to nedokázal.

Zdroj TN.cz

Dne 28. října roku 1918 byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakousko-Uherska se tímto dnem začaly psát nové dějiny. Státní svátek ČR je oslavovaný jako Den vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Toto datum, kdy Národní výbor československý převzal prostřednictvím Švehly, Rašína, Soukupa, Stříbrného a Šrobára v Praze státní moc, bylo na Pařížské konferenci oficiálně uznáno jako datum vzniku Československa.

Den vzniku samostatného Československa

Den vzniku samostatného československého státu dne 28. října, je připomínán asi jako nejdůležitější den spojený se samotnou existencí pozdější České republiky. V roce 1918 došlo po několik desetiletí dlouhé snaze Čechů a Slováků o uznání národních práv a ukončení 1. světové války a ke vzniku samostatného Československa. Jeden z nástupnických států Rakouska-Uherska složený z Čech, Moravy, části Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Právě toho práva, kterého si zase v poslední době pramálo vážíme. Prezident republiky a významní státní činitelé v tento den každoročně pokládají kytici na hrob prvního prezidenta a lídra zahraničního odboje za 1. světové války Tomáše G. Masaryka na zámku v Lánech i u památníku na Vítkově. Večer pak vyznamenává prezident republiky významné osobnosti v oblasti kulturního a společenského života.

Historické souvislosti

Většina české společnosti v minulosti nikdy nepřijala rakousko-uherský stát za svůj. Vyhlášením první světové války v roce 1914 došlo k odsunutí velmi důležité národnostní otázky ve smíšeném Rakousko-Uhersku zcela do pozadí. V počátku byla snaha českých politiků o prosazení samostatnosti hned v zárodku potlačena represemi a česká politika se odmlčela. Jedinou skutečnou válku proti centrálním mocnostem v té době asi vyvíjel jen český exil v čele s T. G. Masarykem s úzkým kroužkem příznivců, jenž pod vedení Edvarda Beneše v té době vytvořili tajnou organizaci Mafie. Významný podíl měli v té době i přes rozsáhlou cenzuru novináři, herci a spisovatelé.

T. G. Masaryk

V průběhu roku 1916 sestavili T. G. Masaryk, Edvard Beneš a M. R. Štefánik Československou národní radu, hlavní orgán protirakouského odboje. Silnou podporu jim daly československé zahraniční legie, které se nejvýrazněji uplatnily v létě 1917 při bitvě u Zborova na ruské jihozápadní frontě. České veřejné mínění radikalizovalo až počátkem roku 1917. Velký vliv měl Manifest českých spisovatelů, který koncipoval v květnu básník, dramaturg Národního divadla a člen Mafie, pan Jaroslav Kvapil. Domácí politici začali fungovat až při Tříkrálové deklaraci na počátku ledna 1918. Právě deklarací byl zahájen společný postup za osamostatnění, jak na domácí scéně, tak i v zahraničí.

Když věci dostaly spád

V rámci vyhlášení, ale zejména i udržení samostatnosti bylo jednou z nejpalčivějších otázek zejména zásobování rakouských vojsk vývozem potravin právě z naší země. Zemská hospodářská rada pod vedením Antonína Švehly se snažila zatajit a udržet doma co možná největší množství zásob. Krizová situace vedla k vyhlášení generální stávky dne 14. října 1918 a v městě Písek byl současně rozšířen leták vyhlašující vznik republiky. Během převratu došlo ke strhnutí symbolů mocnářství, sundávání německých nápisů a ve městě vlály prapory a trikolóry. Revoluční dav se rozprchl a ještě ten den byl do města přidělen oddíl uherských vojáků. Monarchie pak vydržela ještě dalších 14 dnů.

Den 28. října 1918

V ranních hodinách dne 28. října 1918 převzali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru Obilní ústav, aby zabránili dalšímu odvozu obilí na frontu. Pak se mezi obyvatele rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem a večer již vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu. Následně byli zvoleni do předsednictva Národního výboru Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Celých 14 dnů před koncem války vznikla První republika, označení pro Československo v období od roku 1918 až do vzniku Mnichovské dohody v roce 1938, které se používá dodnes.

Cesta k národní hrdosti

Tehdejší První republika zahrnovala území Čech, Moravy, Českého Slezska, tedy jižní část Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na tomto území se hovořilo česky, slovensky, německy, maďarsky, polsky, rusínsky, různými nářečími Ukrajiny, romsky, rumunsky i jazykem jidiš. Cesta k národní hrdosti, samostatnosti a jazyku českému byla velmi trnitá a zaplacena obrovským množstvím bolesti, utrpení a smrti.

Historické ohlédnutí za způsoby, jak byla organizována povinná vojenská služba, evidence bojeschopných mužů i důvody, proč vznikla profesionální armáda představuje nová open air výstava před Generálním štábem Armády ČR na Vítězném náměstí v Praze. Při vernisáži byla také představena kniha Generál Maurice Pellé, kterou Vojenský historický ústav vydal k 100. výročí jeho úmrtí. Krátce předtím položili u příležitosti 105. výročí založení Generálního štábu AČR náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Karel Řehka a jeho předchůdci armádní generálové Jiří Šedivý a Pavel Štefka věnec k Památníku československým zahraničním vojákům druhé světové války u výstupu z metra Dejvická. Připomněli tak všechny, kdo při službě vlasti obětovali životy.

Výstava 20 let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, která byla slavnostně zahájena 18. října, nabízí příležitost k ohlédnutí, jakými proměnami tato povinnost v minulosti procházela. Současně seznamuje s důvody, kvůli nimž vznikla plně profesionální Armáda České republiky, jaké jsou současné možnosti jejího doplňování a vytváření záloh, včetně úvah o možném znovuzavedení základní vojenské služby.

Vernisáže se zúčastnili první náměstek ministryně obrany František Šulc, náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Karel Řehka, radní Prahy 6 a poslanec Jan Lacina, emeritní pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, náměstkyně ředitele NBÚ Monika Zahálková, náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Radek Hasala, náčelník Vojenské policie brigádní generál Jiří Roček, bývalí náčelníci Generálního štábu Armády ČR armádní generálové Jiří Šedivý a Pavel Štefka a vojenští přidělenci akreditovaní v ČR.

Výstavu zahájil první náměstek ministryně obrany František Šulc, který uvedl hlavní důvody, proč byla zvolena profesionální armáda – pocit jistoty, že po pádu železné opony již nehrozí žádné nebezpečí, nízká prestiž armády v 90. letech i snahy mladých mužů vyhnout se vojenské základní službě.

„Všichni vítají profesionální armádu. Paradoxem ovšem je, že právě existence profesionální armády představuje mnohem větší participaci a ochotu připravovat se na obranu celé společnosti. To se týká například funkčního systému vytváření záloh, což je jedna z našich velkých rezerv za posledních dvacet let. Jak ukázala Ukrajina, masová opotřebovací válka nezmizela. Musíme přemýšlet o tom, jak naše díry v systému přípravy na obranu zacelit,“ uvedl.

Na jeho slova navázal náčelník Generálního štábu AČR, generálporučík Karel Řehka. „Usilovali jsme o profesionalizaci armády a byl to trend ve více státech. Navíc vojenská služba v té podobě, v jaké byla, byla dlouhodobě neudržitelná. Nikdo si nedokázal představit situaci, kterou máme nyní. Jsem přesvědčen, že to byl správný krok. Armáda se stala kvalitnější, ale armáda se od společnosti odtáhla. Převládl zde pocit, že se obrana země týká malého počtu profesionálních vojáků …. Ale tak to není. Situace ukazuje, že se musí změnit. Vládou schválená obranná strategie říká, že obrana je věcí celé společnosti a že je třeba se začít chystat na vojenské krize velkého rozsahu a vysoké intenzity.“ Zdůraznil však, že nikdo nemluví o návratu povinné vojenské služby: „Označil bych to za nereálné, není na tom společenská shoda, která na takové věci musí být. Musíme se však zabývat dopady, jak se s těmito změnami vypořádat a na tom intenzivně pracujeme.“

Za kolektiv autorů, pracovníků Vojenského historického ústavu Praha (Mgr. Tomáš Kykal, PhDr. Jaroslav Láník, CSc., Mgr. Jan Šach, PhDr. Prokop Tomek, Ph.D.), promluvil Tomáš Kykal: „Výstava vypráví část nikdy nekončícího příběhu hledání nejlepšího vojenského zřízení, které v mantinelech geopolitických, společenských a hospodářských podmínek státu vytvoří dostatečné předpoklady pro úspěšné uhájení jeho integrity. Zaměřili jsme se na vývoj využití lidských zdrojů vojenskou správou na našem území a pro svůj pohled jsme záměrně zvolili poměrně širokou historickou perspektivu, abychom ukázali, jaké způsoby a prostředky stát v minulosti používal ke zvýšení svých branných kapacit a jaké přinášely výsledky. Jakkoli je někdy obtížné čerpat poučení z minulosti, ukázalo se, že klíčem k odemknutí branného potenciálu státu byla vždy vojenská evidence. Jen důkladná personální inventura branně způsobilých osob může v budoucnu v případě nenadálé krize zajistit jejich rychlé, efektivní, spravedlivé a smysluplné využití v rámci obrany státu.“

Autor: Jiří Reichl

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Nahradil Nora Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. Stoltenberg mu během slavnostního zasedání Severoatlantické rady symbolicky předal slavnostní kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání. Severoatlantická rada je nejvyšším orgánem aliance.

„Jednota je naše největší síla,“ uvedl na zasedání Severoatlantické rady odcházející šéf NATO Stoltenberg. Na Ruttem ocenil, že dokáže vyjednávat kompromisy a dosahovat konsensů, zároveň ale dal již několikrát najevo, že žádný kompromis není možný, pokud jde o „zásadní hodnoty Severoatlantické aliance“. Na závěr Stoltenberg poděkoval všem přítomným i své manželce Ingrid, která se dnešní ceremonie rovněž zúčastnila. „Dnes slibuji, že přijedu z Bruselu domů včas,“ dodal s úsměvem.

S Ruttem si následně vyměnili místo v čele jednacího stolu. Nový generální tajemník během úvodního proslovu zopakoval své priority – pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu.

„Aby bylo NATO silnější a naše obrana proti hrozbám efektivnější, vyžaduje to i více investic,“ uvedl nový generální tajemník aliance, která má nyní 32 členů. To podle něj znamená, že jednotlivé členské státy musí navýšit výdaje na obranu a vydávat na ni požadovaná minimálně dvě procenta HDP. Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé.

Severoatlantická aliance musí podle Rutteho rovněž splnit sliby, které dala Ukrajině, a pomoci jí ve válce s Ruskem.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev a jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nastoupení do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický. Jak ale Mark Rutte již dnes ráno prohlásil, nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.

I podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého bude Rutte pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Bývalý nizozemský premiér má nicméně podle něj navíc jednu velkou přidanou hodnotu, a sice že si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU, pokud jde například o posilování zbrojního průmyslu.

Země NATO musí zvýšit výdaje na obranu, uvedl Rutte

Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte ze svého dlouholetého působení v nizozemské politice ví, jak dosahovat kompromisů, což se mu v Severoatlantické alianci hodí. V sídle NATO to dnes prohlásil odcházející šéf aliance, Nor Jens Stoltenberg. Rutteho ocenil jako skvělého následovníka. Bývalý nizozemský premiér, který nastupuje do funkce právě dnes, uvedl, že už se nemůže dočkat, až začne pracovat. Za své priority označil pokračování v pomoci Ukrajině a budování silných transatlantických vztahů. Rovněž je podle něj klíčové, aby země NATO zvýšily své výdaje na obranu.

„Mark je přítel, dobrý kolega, pracovali jsme spolu mnoho let, zná dobře NATO a je rovněž známý po celé alianci,“ uvedl na adresu Rutteho Stoltenberg. „Je pro mě jednodušší NATO opouštět, když vím, že alianci převezme on,“ dodal. Jak nicméně doplnil, NATO i lidé, kteří v něm pracují, mu budou chybět. „Hodně jsme toho spolu dosáhli, zejména v naší kolektivní obraně. Ze tří spojenců na začátku je to nyní 23 spojenců, kteří vydávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP, naše rodina se rovněž rozrostla o čtyři členy, o Černou Horu, Severní Makedonii, Finsko a Švédsko,“ uvedl Stoltenberg, který byl ve funkci deset let.

Rutte zavzpomínal, že se Stoltenbergem začal spolupracovat v roce 2010, kdy byli oba premiéry svých zemí. „Díky tobě je NATO větší, silnější a jednotnější než kdy dříve,“ ocenil Rutte svého předchůdce.

„Oba víme, jak jsou pro nás důležité silné transatlantické vztahy, budu proto pracovat na jejich posílení. Musíme rovněž zajistit, že Ukrajina vyhraje jako demokratická a svrchovaná země. A země NATO musí rovněž zvýšit své výdaje na obranu,“ vyjmenoval nastupující generální tajemník NATO své priority.

Sedmapadesátiletý politik má před sebou množství výzev. Jedna z nich nastane již na začátku listopadu, kdy se v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a často kritický. Rutte ale podle svých slov nemá ohledně výsledku voleb obavy. „Budu schopný pracovat s jakýmkoli z těchto dvou kandidátů. Znám je oba velmi dobře,“ řekl nastupující šéf NATO o Donaldu Trumpovi a Kamale Harrisové.

Zdroj: ČTK

Tel Aviv/Bejrút – Při pátečním izraelském vzdušném útoku na Bejrút zemřel dlouholetý šéf libanonského militantního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh. Uvedla to dnes dopoledne izraelská armáda a Hizballáh informaci o několik hodin později potvrdil. Izraelští představitelé jsou přesvědčeni, že vůdce hnutí, které z libanonského území útočí na Izrael, byl legitimním cílem. Svět nyní sleduje se znepokojením vývoj v Libanonu a v celém regionu. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, jehož země Hizballáh významně podporuje, vyzval muslimy, aby hnutí pomohli v boji proti Izraeli. Zatím není jasné, kdo nahradí Nasralláha, který Hizballáh vedl tři dekády.

Izraelská armáda uvedla, že Nasralláha zabila v době, kdy jednal s dalšími vysokými představiteli své organizace. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari řekl, že Nasralláh patřil k předním nepřátelům Izraele a jeho zabití bylo v souladu s mezinárodním právem. Izraelský ministr Joav Galant prohlásil, že Izrael neválčí s Libanonem, ale pouze s Hizballáhem. Šíitské hnutí odpoledne informaci o smrti svého vůdce potvrdilo a dodalo, že bude pokračovat ve válce proti Izraeli.

Íránská státní tisková agentura IRNA informovala, že během pátečního útoku zahynul i vysoce postavený představitel íránských revolučních gard Abbás Nilforušan. Podle izraelské armády spolu s Nasralláhem přišel o život také šéf Hizballáhu pro operace na jižní frontě Alí Karakí a další velitelé.

Íránský duchovní vůdce Chameneí v reakci na Nasralláhovu smrt vyzval všechny muslimy, aby se postavili za libanonský lid a za „hrdý Hizballáh“ a aby všemi dostupnými prostředky pomohli v konfrontaci se „zlotřilým režimem“, jímž mínil Izrael. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v regionu předtím informovala, že Chameneí byl převezen na zabezpečené místo kvůli obavám z možného atentátu. Palestinské teroristické hnutí Hamás, jehož vůdce Ismáíla Haníju v červenci zabil útok připisován Izraeli, uvedlo, že zemřelé vůdce nahradí další lídři, kteří budou ještě více odhodlaní bojovat.

Vývoj v Libanonu a v regionu sledují další státy se znepokojením. Francouzský premiér Michel Barnier uvedl, že situace v Libanonu je extrémně vážná. Italská diplomacie vyzvala k obnovení diplomatického dialogu. Podle českého prezidenta Petra Pavla zabití Nasralláha představuje potenciál k další eskalaci situace na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k zastavení Izraele, který se podle něj dopouští brutálních úderů na Libanon a pokračuje ve své politice genocidy a invaze.

S ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci a intenzivnější vzdušné útoky agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) dnes doporučila aerolinkám, aby do Libanonu a do Izraele nelétaly. České ministerstvo zahraničí zopakovalo výzvu adresovanou českým občanům, aby Libanon opustili. V cestovatelském systému Drozd je podle Černínského paláce aktuálně registrováno 98 Čechů, kteří se v blízkovýchodní zemi nacházejí.

Čeští policisté kvůli zprávám o zabití Nasralláha posílí služby u židovských objektů. Informace o tom, že by v Česku hrozilo nebezpečí, ale nemají, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Nasralláh vedl Hizballáh jako generální tajemník od roku 1992. V minulosti si získal velkou důvěru v Libanonu a v ostatních arabských zemích, což upevnilo postavení Hizballáhu jako politické strany, která má své ministry ve vládě a poslance v libanonském parlamentu. Navázal silné spojenectví s Íránem či s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Některé země, jako USA a Británie, považují Hizballáh za teroristickou organizaci.

Zdroj: ČTK

Ve věku 87 let zemřel v pátek Pavel Klener, přední onkolog a hematolog, někdejší prorektor Univerzity Karlovy. O jeho odchodu informovala Česká onkologická společnost (ČOS).

„S hlubokým zármutkem informujeme o úmrtí výjimečné osobnosti české medicíny a lídra v oblasti onkologie, pana prof. MUDr. Pavla Klenera, DrSc., který nás opustil v pátek 20. září 2024,“ informovala ČOS.

„Byl klíčovou osobností v rozvoji české onkologie, především díky systematickému přístupu, který integroval molekulární biologii, farmakologii a kliniku. Zasloužil se o profilování klinické onkologie jako samostatného oboru v České republice. Přes těžké podmínky totalitního režimu nadále posouval obor dopředu a po revoluci byl prvním porevolučním ministrem zdravotnictví,“ napsala dále společnost.

Pavel Klener byl rovněž popularizátorem vědy a dlouhodobě přispíval k rozvoji české lékařské komunity na domácí i mezinárodní úrovni. Získal řadu významných ocenění, včetně Zlaté medaile Univerzity Karlovy, Státní vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy a dalších prestižních vyznamenání, která svědčí o jeho výjimečných podstatných činech. „Jeho odchod je nesmírnou ztrátou nejen pro nás, jeho kolegy, ale i pro celou lékařskou komunitu. Vždy si budeme pamatovat jeho odborné i lidské kvality, které zanechaly nezapomenutelný otisk v našich životech i profesní kariéře,“ dodala ČOS.

​V roce 2012 obdržel Klener hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za průkopnictví v zavádění chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe, její vysvětlování moderními poznatky molekulární biologie a založení této disciplíny v Československu.

Významnou stopu zanechal také v české politice, od konce roku 1989 do června 1990 byl ministrem zdravotnictví a sociálních věcí. Do roku 1992 byl pak poslancem České národní rady za Občanské fórum.

Zdroj: TN.cz

Povodně ve střední Evropě, pravděpodobně nejhorší za poslední desetiletí, jsou jasnou připomínkou rostoucí hrozby změn počasí vyvolaných změnou klimatu. Český prezident Petr Pavel to v pondělí řekl ve svém projevu na Summitu budoucnosti, který se koná na úvod Valného shromáždění OSN. Česko podle něj bude nadále prosazovat silnější globální reakci na klimatickou krizi.

„Současnou klimatickou krizi a její dalekosáhlé důsledky je třeba řešit komplexním a uceleným způsobem prostřednictvím posíleného a účinného multilateralismu,“ řekl prezident, který na summitu vystoupil druhý v pořadí. Klimatická krize podle něj násobí hrozby a má potenciál zhoršit některé z největších problémů lidstva, jako je chudoba, hlad nebo zdraví.

„Jsme připraveni spolupracovat se všemi mezinárodními partnery, abychom zajistili úspěšný výsledek příští konference OSN o klimatu, která se bude konat v listopadu v Baku,“ dodal prezident.

V projevu se věnoval také Globálnímu digitálnímu kompaktu, což je jeden z dokumentů, který by měl summit přijmout. Podle Pavla text nastiňuje společnou vizi pro realistickou mezinárodní spolupráci v oblasti digitálních technologií v celosvětovém měřítku. „Česko zde bude hrát aktivní roli,“ řekl Pavel.

Potenciál vznikajících technologií, jako je umělá inteligence nebo biotechnologie, je podle prezidenta obrovský, mohou přispět k nalezení řešení mnoha aktuálních výzev. „Větší technologická závislost zároveň vytváří větší zranitelnosti,“ řekl.

Hledání způsobu, jak bezpečně zacházet s technologiemi v každodenním životě, je podle něj cílem iniciativy Prague GeoTech Summit. Pavel se jejího spuštění zúčastnil na přelomu srpna a září na mezinárodní konferenci Globsec v Praze. Jejím cílem je podle něj rozvíjet dialog mezi podnikatelskou a akademickou sférou a vládními institucemi.

Cílem summitu budoucnosti je dát impulz k reformám a opatřením potřebným k překonávání současných globálních výzev, včetně zintenzivnění úsilí o reformu Rady bezpečnosti OSN. Výsledkem summitu, který svolal generální tajemník OSN António Guterres, má být přijetí Paktu pro budoucnost.

Pavel před odletem do USA řekl, že se chce při své cestě soustředit na pokračující podporu Ukrajiny čelící ruské invazi, reformu OSN, ale i úsilí Česka stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. Ohledně Ukrajiny chce apelovat na dodržování mezinárodních pravidel, bez kterých by hrozilo, že svět upadne do chaosu.

Pavel bude v New Yorku do středy, kdy by měl pronést národní projev na 79. zasedání Valného shromáždění OSN. Následně se přesune do Chicaga, kde se setká s krajany a vystoupí na místní univerzitě. Následně se ve městě Cedar Rapids v Iowě společně se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim zúčastní slavnostního odhalení orloje.

Spolu s prezidentem do USA přicestovali také zástupci českých společností, jedná se především o start-upy a inovativní firmy, které působí v oblasti kyberbezpečnosti a obrany.

Zdroj: ČTK

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol při čtvrtečním jednání v Praze ujistil českou hlavu státu Petra Pavla, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy se společností KHNP o stavbě jaderných bloků v Dukovanech byl hladký. Nevyloučil, že by KHNP a americký Westinghouse mohly částečně u Dukovan spolupracovat. Pavel věří, že současný spor obou firem se vyřeší. Česko je ale podle něj připraveno i na variantu, že by se tak nestalo.

Jun Sok-jol do Prahy dorazil zhruba dva měsíce poté, co vláda rozhodla o tom, že dva nové reaktory v Dukovanech má postavit jihokorejská KHNP. ČEZ nyní s Korejci jedná o smlouvě, která by měla být podepsána do konce března příštího roku. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Francouzská firma EDF i severoamerická společnost Westinghouse, které měly o zakázku také zájem, napadly tendr u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Francouzská firma EDF i severoamerická společnost Westinghouse, které měly o zakázku také zájem, napadly tendr u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Kromě jaderné energetiky chce Česko s Jižní Koreou spolupracovat v elektromobilitě, polovodičích, umělé inteligenci, bateriích, robotice nebo ve vodíku.

Podle Jun Sok-jola prezidenti diskutovali o rozšíření strategického partnerství v politické i ekonomické rovině, v kultuře, ve vědě, v technologiích, diplomacii, bezpečnosti i obranném průmyslu. Obě země podle jihokorejské hlavy státu sdílejí univerzální hodnoty svobody, lidských práv a právního státu. Debatovali o severokorejské jaderné otázce, o situaci v jihovýchodní Asii a na Ukrajině. „Shodujeme se, že bezpečnost indo-pacifického regionu a Evropy jsou neoddělitelně spjaty,“ poznamenal Jun Sok-jol.

Kritika Ruska a podpora Ukrajiny

Česko a Jižní Korea vnímají jako největší nebezpečí pro světovou bezpečnost Rusko a jeho rostoucí spolupráci se Severní Koreou, Čínou nebo Íránem, řekl Pavel. Spolupráce mezi zeměmi se podle něj promítá do mezilidských vztahů, turistiky, ekonomiky, vědy, techniky i bezpečnosti.

Jihokorejský prezident kritizoval vojenskou spolupráci Ruska a Severní Koreje i „bezohledné a nerozumné provokace“ KLDR, které podle něj narušují mír a stabilitu. Vyzval k tomu, aby byly důsledně uplatňovány sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji.

Co se týče Ukrajiny, obě země se podle Jun Sok-jola rozhodly spolupracovat na nalezení účinných podpůrných opatření, aby na Ukrajině znovu zavládl mír. Vlády ČR i Jižní Koreje se chtějí podílet na rekonstrukčních projektech na Ukrajině, o čemž ministři zahraničí obou zemí podepsali memorandum.

V pátek ráno zahájí prezidenti podnikatelské fórum. S premiérem Petrem Fialou (ODS) poté jihokorejský prezident navštíví v Plzni závody společností Doosan Škoda Power a Škoda Jaderné strojírenství. Odpoledne budou jednat v Praze.

Zdroj : ČTK

„Leadership není jen schopnost ovlivňovat, ale i motivovat, inspirovat a zlepšovat s využitím všech dostupných zdrojů a úsilí ve prospěch kolektivní obrany,“ zdůraznil náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka ve svém vstupu na úvod 4. ročníku mezinárodní konference Challenges to National Defence in Contemporary Geopolitical Situation 2024, kterou ve dnech 11. – 13. září pořádá Univerzita obrany ve spolupráci s Litevskou vojenskou akademií generála Jonase Žemaitise. Akce se po třech letech konání v Litvě, kde její tradici založila profesorka této školy Svajonė Bekešienė, letos přesunula do Brna a stala se dalším dokladem rozvíjející se spolupráce mezi Univerzitou obrany a jejím litevským protějškem.

V prvním bloku přednášek, věnovaném leadershipu, Karel Řehka kladl důraz na přípravu lídrů na případné budoucí konflikty vysoké intenzity. Společnost podle něj musí být odolná a připravená na obranu vlasti ve všech oblastech – sociální, politické, ekonomické i vojenské. Nejvyšší vojenské velení České republiky a Litvy na konferenci dále zastoupil litevský protějšek náčelníka českého Generálního štábu generálmajor Remigijus Baltrénas, který mimo jiné zmínil potřebu flexibility lídrů v současném měnícím se bezpečnostním prostředí.

Další jednání konference jsou věnována oblastem, jako jsou udržitelná obranná řešení, obranné technologie, environmentální problémy, multikriteriální rozhodování a další relevantní témata související s konkrétními výzvami evropské obrany v současné geopolitické situaci. Akce se účastní odborníci z České republiky Litvy, Ukrajiny, Velké Británie, USA, Portugalska, Slovenska, Ázerbájdžánu, Gruzie a Polska.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR