Vojenské zpravodajství zveřejnilo Veřejnou výroční zprávu za rok 2023. Stejně jako v minulých letech je obsahově zaměřená na konkrétní fenomény ovlivňující moderní konflikty.

Tentokrát jsou tematické kapitoly věnovány nástupu umělé inteligence, satelitnímu průzkumu a výzvám pro zbrojní průmysl v současném bezpečnostním prostředí.

Vyrocni-zprava-2023

Ministryně obrany Jana Černochová dnes, 1. července 2024, uvedla do funkce nového ředitele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha (ÚVN) plukovníka gšt. a neurochirurga Václava Masopusta. Ten střídá profesora Miroslava Zavorala, který se k 30. červnu rozhodl sám odejít z vedení, z nemocnice ale neodchází.

„Pane plukovníku, dnešním dnem nastupujete do čela Ústřední vojenské nemocnice v Praze, která má vysokou prestiž a tradici jedné z nejlepších nemocnic v České republice. Přeji vám proto hodně sil do nové služby,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová při předání jmenovacího dekretu a uvedení do funkce. „Mohu vás ujistit, že Ministerstvo obrany bude nadále podporovat projekty pro rozvoj Ústřední vojenské nemocnice v Praze, a věřím, že pod vaším vedením si nemocnice i nadále ponese punc pověstné špičkové a bezpečné péče,“ dodala ministryně.

Plukovník gšt. Masopust byl jmenován na základě splnění veškerých požadavků kladených na uchazeče, kteří se přihlásili do výběrového řízení vypsaného Ministerstvem obrany koncem května. „Je pro mě čest stanout v čele nemocnice s tak vysokým kreditem. Nezastírám, že jsem si vědom náročných úkolů, které před nemocnicí stojí v této nelehké době, kdy se válčí na Ukrajině i v dalších částech světa. Uvědomuji si také, jak je obtížné nastupovat po takové osobnosti, jakou je profesor Zavoral. Mohu zde slíbit, že nemocnici povedu s nejlepším vědomím tak, aby si nadále uchovala svou pověstnou kvalitu zdravotních služeb,“ prohlásil nový ředitel ÚVN Václav Masopust. Od ledna 2024 až do konce června řídil Vojenskou nemocnice Brno. Ministerstvo obrany počítá, že během letních měsíců vypíše řádné výběrové řízení na obsazení pozice ředitele brněnské vojenské nemocnice.

Ministryně obrany při uvedení nového šéfa ÚVN také poděkovala dnes už bývalému řediteli Miroslavu Zavoralovi, který vedl ÚVN od 1. července 2010 do 30. června 2024. „Za tu dobu prošla nemocnice řadou výzev a proměn, které vedení zvládlo. Pane profesore, děkuji vám proto za dlouholetou službu v čele nemocnice a přeji úspěch v dalším profesním i osobním životě,“ uvedla Jana Černochová a prozradila, že profesor Zavoral setrvá ve vojenské nemocnici v Praze jako přednosta Ústavu gastrointestinální onkologie ÚVN a Centra gastrointestinální onkologie 1. LF UK a ÚVN. Během následujících let bude předávat zkušeností dalším generacím lékařek a lékařů, a to zejména v oblasti onkologie.

Kdo je nový ředitel

Plukovník gšt. MUDr. Václav Masopust, Ph.D., MBA, LL.M., DBA vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1995 pracoval na Neurochirurgické a neuroonkologické klinice 1. LF UK a ÚVN. Od ledna 2024 působil jako ředitel Vojenské nemocnice Brno. Je členem České neurochirurgické společnosti České neurologické společnosti, České spondylochirurgické společnosti, Společnosti pro léčbu bolesti, od roku 2021 je předsedou Sboru hlavních odborníků vojenských zdravotních sil. Je spoluautorem tří odborných publikací z oboru neurochirurgie a autorem několika desítek recenzovaných článků v českých i zahraničních časopisech zaměřených zejména na chirurgickou léčbu bolesti a neuromodulace. V dosavadní kariéře byl vyznamenán Medailí Za služby v ozbrojených silách I., II. a III. stupně a Medailí Severoatlantické aliance a účastnil se několika vojenských misí.

O Ústřední vojenské nemocnici

Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice v Praze je jedinou z fakultních nemocnic v ČR, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo obrany ČR. Je výcvikovým, vzdělávacím a odborným zařízením AČR, výzkumnou organizací ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie; zajišťuje dospělým osobám komplexní zdravotní péči ve všech oborech, s výjimkou porodnictví, kardiochirurgie a léčby závažných popálenin – příslušníkům AČR a dalších složek ozbrojených sil a IZS i civilnímu obyvatelstvu, v řadě subspecializací z celé ČR. Působí zde 11 klinik všech tří lékařských fakult Univerzity Karlovy a více než 40 specializovaných oddělení.

Zdroj: Tiskové oddělení Ministerstva obrany ČR

Prezident Petr Pavel nečekaně navštívil Den pozemního vojska Bahna na armádním cvičišti Zadní Bahna u Strašic na Rokycansku. Na 34. ročníku akce se zajímal především o techniku. Důkladně si zevnitř prohlédl nový moderní rušič Starkom z výzbroje české armády, prohlédl si také bojové vozidlo pěchoty Puma z výzbroje německého Bundeswehru.

Pavlova návštěva na akci byla podle armády neoficiální a nebyla veřejnosti ani médiím předem oznámena. Jistotu, že Pavel, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO, přijede, neměli ani pořadatelé akce. Prezident v plátěné khaki košili a kalhotách prošel ke statickým ukázkám techniky, postál i na několik fotografií s návštěvníky akce, kteří na jeho průchod reagovali potleskem.

Zdržel se zejména u zařízení Starkom, do něhož vešel a prohlídce věnoval nejvíc času. „Dnes 53. pluk elektronického boje přivezl Starkom. Je to obrovská nová mašina, která je schopná rušit na velké vzdálenosti,“ řekl o zařízení velitel Pozemních sil Armády ČR Roman Náhončík. Prezident poté vlezl i dovnitř vozidla Puma, které němečtí vojáci při představování vnitřních systémů nastartovali.

Šestihodinový program, který armáda a Nadace pozemního vojska pro Bahna letos připravily, lákal na ukázky nejmodernější techniky české armády i na ukázky historických armádních strojů ze sbírek rokycanského Muzea na demarkační linii.

K vidění byly ve statických i dynamických ukázkách stovky kusů techniky. Jednotky pozemních sil předváděly vozidla chemického průzkumu, bojová vozidla Pandur, lehká obrněná vozidla Iveco, samohybné kanónové houfnice Dana i těžkou pásovou techniku, jako například tanky T-72, nedávno získané tanky Leopard nebo bojová vozidla pěchoty.

Program akce, která patří k největším prezentacím armády pro veřejnost, zahájily podle tradice přelety bitevníků Alca a stíhaček Gripen a salvy vypálené ze samohybných houfnic Dana.

Zdroj: iDNES.cz, ČTK

Od 1. července 2024 se ředitelem Vojenského zpravodajství stává brigádní generál Petr Bartovský. K předání funkce došlo za účasti ministryně obrany Jany Černochové v pátek 28. června.

Petr Bartovský v čele VZ střídá generálporučíka Jana Berouna, který zastával post od roku 2014. Ministryně obrany mu za dlouholetou službu poděkovala a ocenila ho Křížem obrany státu, tedy nejvyšším resortním vyznamenáním. Současně popřála Petru Bartovskému, který je dlouholetým příslušníkem služby, hodně štěstí v nové funkci.

„Pana generála Bartovského vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě nečeká lehká služba. Vzhledem k jeho letitým zkušenostem a schopnostem, které nabyl v Armádě ČR i u Vojenského zpravodajství, si jsem jista, že bude správným člověkem na svém místě, a těším se na spolupráci s ním,“ řekla ministryně obrany Černochová.

„Známe své úkoly, na těch se nic nemění. Vojenské zpravodajství bylo, je a zůstane důležitým článkem při zajištění obrany a bezpečnosti naší země. Jedním z mých hlavních cílů bude zvýšení vnitřní koordinace, aby veškeré schopnosti a kapacity byly maximálně využity,“ uvedl Petr Bartovský.

Návrh ministryně obrany na jmenování nového ředitele projednal 23. dubna 2024 výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a následně jeho jmenování 24. dubna 2024 schválila jednomyslně vláda.

Jan Beroun bude po odchodu z Vojenského zpravodajství nadále pracovat pro stát. O svém dalším působení bude veřejnost a média informovat.

Brigádní generál Ing. Petr Bartovský, MPA vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, do služebního poměru vojáka z povolání byl přijat v roce 1994. V Armádě ČR působil ve velitelských a štábních funkcích v podřízenosti 1. armádního sboru a Velitelství pozemních sil. V roce 2001 byl přeložen k tehdejšímu Vojenskému obrannému zpravodajství a v rámci kariéry u VZ v dalších letech zastával několik vedoucích funkcí. Dvakrát byl nasazen v zahraničních operacích KFOR a EUFOR. Je držitelem prověrky na stupeň Přísně tajné.

Prezident Petr Pavel včera jmenoval plukovníka gšt. Jana Farlíka rektorem-velitelem Univerzity obrany pro funkční období 2024–28. Plukovník Farlík, nynější proděkan FVT pro vnější vztahy a rozvoj, se funkce ujme 1. srpna a nahradí dosavadní rektorku-velitelku brigádní generálku Zuzanu Kročovou.

Plukovníka gšt. doc. Ing. Jana Farlíka, Ph.D. zvolil Akademický senát Univerzity obrany kandidátem na rektora-velitele vojenské vysoké školy na svém zasedání 24. dubna hlasy 21 členů.

Jan Farlík absolvoval Vojenskou akademii v Brně v oboru Automatizované systémy velení a řízení. Nastoupil do Střediska řízení a uvědomování (CRC) ve Staré Boleslavi, odkud se vrátil na Univerzitu k doktorskému studiu, které zakončil obhajobou dizertační práce v roce 2012. Na škole pak dále působil jako pedagog a v roce 2018 byl pověřen řízením Katedry protivzdušné obrany. O dva roky později byl jmenován proděkanem Fakulty vojenských technologií, získal titul docenta a zároveň se stal vedoucím katedry, kterou sám vystudoval. Během kariéry absolvoval celou řadu kurzů a speciálních výcviků, včetně téměř ročního kurzu „Air Defense Captains Career Course“ v americkém Texasu.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka na pražském Vítkově připomínají Den ozbrojených sil ČR, který oficiálně připadá na 30. červen. V rámci oslav nad Prahou proletěly také čtyři gripeny.

Na Vítkově spolu s Černochovou a Řehkou položil věnec ke hrobu Neznámého vojína prezident Petr Pavel. Poté minutou ticha uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Slavnostnímu nástupu přihlíželi i například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podle náčelníka generálního štábu Řehky je česká armáda moderní, sebevědomá a připravena beze zbytku plnit úkoly, které dostane.

Den ozbrojených sil ČR připadá oficiálně na 30. červen. Pravidelně si Češi výročí dne, kdy Francie veřejně podpořila právo na samostatný československý stát, připomínají od roku 2002.

K budování moderní armády je potřeba vize, směr, trpělivost a pečlivé plánování, řekl v projevu na Vítkově Řehka. Je podle něj nutné dívat se daleko dopředu, předvídat hrozby a to, jak se bude válčit. „Máme výhodu, že na to nejsme sami,“ uvedl s odkazem na 25. výročí vstupu ČR do Severoatlantické aliance (NATO).

Černochová v projevu připomněla nový zákon o financování obrany, díky kterému má armáda garantovaný rozpočet ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). „Nejde jen o to, že to je alianční závazek. Naše obrana tím získává peníze, které měla mít už dávno a které jí dlužíme,“ řekla.

Ministryně zmínila všechny poslední velké armádní nákupy související s modernizací, například nákup letounů F-35, pořízení bojových vozidel pěchoty CV-90 či nedávný krok k nákupu tanků Leopard 2A8.

Připomněla také, že od začátku července se mění ředitel Vojenského zpravodajství, Jana Berouna nahradí Petr Bartovský. Ministryně Berounovi poděkovala za jeho desetiletou práci.

Zdroj: iDNES.cz

Včera zemřel brig. gen. letectva Ing. Zbyněk Čeřovský, čestný člen České atlantické komise.

Děkujeme za jeho zásadní přínos pro hodnoty svobody a demokracie, který ve prospěch České republiky nesporně osvědčil svým neobyčejným životním příběhem.

Čest jeho památce!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

LAUDATIO POST MORTEM (životopis)

V úterý zemřel ve věku 92 let brigádní generál Zbyněk Čeřovský. Po srpnové okupaci v roce 1968 byl Čeřovský vyhozen z armády, vězněn a nakonec přinucen k emigraci. O úmrtí Čeřovského, který byl signatářem Charty 77, informoval kardinál Dominik Duka. Ten byl jeho spoluvězněm v Plzni na Borech.

Čeřovský zemřel podle Duky v pražské Ústřední vojenské nemocnici. „Plánovaný pohřeb by se měl odehrát v katedrále sv. Víta 3. července v 15:00,“ sdělil kardinál a bývalý pražský arcibiskup.

Zbyněk Čeřovský se narodil v Hořicích na Jičínsku. Po maturitě na gymnáziu studoval na vojenských akademiích a následně sloužil u dělostřeleckého pluku v Plzni, vedl Vyhodnocovací a fotografické středisko na letišti Mimoň a působil ve stíhacích bombardovacích leteckých plucích v Pardubicích a Hradci Králové. Právě u hradeckého pluku ho v roce 1968 zastihla na tamním letišti sovětská invaze.

Okupační vojsko, které na letišti přistálo, po personálu vyžadovalo palivo, ubytování, potraviny a vodu. To však Čeřovský odmítl poskytnout. „Kdo se postavil proti, tak si podepsal svůj ortel,“ řekl v minulosti Čeřovský. Po invazi také odmítl podepsat souhlas se vstupem vojsk.

Proto byl podle webu Paměť národa v roce 1969 vyloučen z komunistické strany a v květnu 1970 propuštěn z armády. Na podzim 1976 byl zadržen komunistickou rozvědkou, Státní bezpečností (StB), za údajnou protistátní činnost a až do února 1977 byl ve vazbě. Po propuštění podepsal Chartu 77, která se stavěla na odpor proti totalitnímu komunistickému režimu v Československu.

Seděl s Havlem, Dukou i Dienstbierem

Po podpisu Charty 77 se začal Čeřovský více angažovat v protirežimní činnosti. On i jeho blízcí čelili perzekuci, manželka Čeřovského přišla o práci a rodina se ocitla ve finanční nouzi.

V roce 1981 Čeřovského znovu zadržela StB a po několika měsících výslechů byl odsouzen na dva roky nepodmíněně. Ve vězení na Borech se poté setkal s mnoha odpůrci režimu, kromě Duky například s Jiřím Dienstbierem st. nebo budoucím prezidentem Václavem Havlem. Po propuštění byl při akci Asanace donucen k vystěhování do ciziny.

Po konci totality se Čeřovský s rodinou vrátil do Československa. Působil pak krátce jako ředitel pražské pankrácké věznice. V roce 1993 odešel do důchodu. Později napsal knihu Přepadení vojsky Varšavské smlouvy o svých vzpomínkách z invaze v roce 1968, která vyšla roku 2001. Je také autorem tří knih o vojenském letectvu.

Zdroj: Novinky.cz

Slovenský prezident Peter Pellegrini ve středu ráno zahájil návštěvu Česka, na náměstí Jana Palacha v Praze uctil památku obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Loni 21. prosince tam přišlo o život 14 lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové, 25 lidí bylo zraněno.

Pellegrini položil věnec k dočasnému pomníku, který zástupci univerzity představili minulý pátek. Poté krátce promluvil s rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou a děkankou filozofické fakulty Evou Lehečkovou.

Slovenský prezident, který se ujal funkce v polovině června, je v Česku na tradiční první návštěvě v zahraničí po nástupu do úřadu. Před dvěma týdny se cestou do Prahy rozloučila končící prezidentka Zuzana Čaputová.

Pellegriniho ve středu dopoledne přijme na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jednat budou kromě aktuální politické situace i o vztazích obou sousedních států. Následně se má sejít také s místopředsedou Senátu Jiřím Drahošem a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Odpoledne by měl ve Strakově akademii jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) mimo jiné o rozvoji obranné a obranně-průmyslové spolupráce, energetické bezpečnosti či agendě zasedání Evropské rady, která se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek a v pátek.

V programu má slovenský prezident i schůzku s bývalým prezidentem Milošem Zemanem, který ho podpořil v kampani a v Bratislavě se zúčastnil jeho nedávné inaugurace, stejně jako expremiér a bratislavský rodák Andrej Babiš (ANO).

Zdroj: Aktualne.cz

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku se dnes dopoledne koná pietní akt k uctění památky obětí ležácké tragédie. Před 82 lety Němci osadu vypálili a obyvatele odvlekli a popravili. Pietního setkání se zúčastní prezident Petr Pavel a senátorka Miluše Horská (za KDU-ČSL).

Němci kamenickou osadu Ležáky vypálili 24. června 1942, mstili se za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Stalo se to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Dnes je místo národní kulturní památkou. Vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.

Zdroj: Blesk.cz

Příštím generálním tajemníkem NATO bude dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Definitivně to potvrdilo stažení kandidatury rumunského prezidenta Klause Iohannise. K formálnímu potvrzení by mělo dojít v nadcházejících dnech a úřad pak Rutte od stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga převezme 1. října.

Sedmapadesátiletý Rutte je silným podporovatelem Ukrajiny a po oznámení své kandidatury rychle získal podporu klíčových členů NATO, jako jsou USA, Velká Británie, Francie a Německo.

Zdroj: Novinky.cz

Právě probíhajícího mírového summitu ve Švýcarsku se účastní cirka 100 státních a mezinárodních delegací (Rusko a Čína absentují). Tato obří akce má položit základy k dalším zásadním jednáním o trvalém a spravedlivém míru na ukrajinském teritoriu.

Čína chystá vlastní mírový summit, jde však o to, aby se konečně se vší vážností jednalo o reálném ukončení agresivní války, která ničí životy a devastuje ukrajinské území.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

V těchto dnech je zejména ve spojeneckých zemích EU a NATO v západní a střední Evropě zvýšené riziko teroristických útoků na důležitou infrastrukturu a na tzv. měkké cíle státu a společnosti.

Podle české Bezpečnostní rady státu není detekováno riziko bezprostředního (konkrétního) ataku, ale je doporučena zvýšená obezřetnost a všímavost obyvatelstva.

Buďme tedy klidní, avšak bdělí!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Dnes je tomu 82 let, co byla jako msta za atentát na tyrana R. Heydricha německými nacisty vypálena středočeská obec Lidice. Muži a většina dětí byla povražděna, ženy byly odvlečeny do koncentračního tábora.

Nezapomeneme! Čest jejich památce!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Dnes bylo ve Vojenském újezdu Hradiště slavnostním nástupem zahájeno mezinárodní cvičení chemických jednotek Coronat Mask 2024. Výcvik takového rozsahu u nás nemá v naší novodobé historii obdoby – účastní se ho přes 800 vojáků z 13 států NATO.

Do České republiky se sjely nejen stovky vojáků ze států Severoatlantické aliance včetně USA, přivezli s sebou také stovku kusů speciální techniky.

Na chemické jednotky v následujících dnech čekají incidenty, které reflektují současné hrozby použití zbraní hromadného ničení. „Cílem jednotlivých incidentů je prověřit širokou škálu CBRN schopností českých, ale i zahraničních jednotek v mezinárodním prostředí, posílit interoperabilitu a v neposlední řadě sdílet zkušenosti a postupy,“ říká zástupce velitele rozehry cvičení major Radek Koštejn, náčelník oddělení bojové přípravy 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci.

Při cvičení budou vojáci používat speciální nezávadné simulační látky, které budou navozovat přítomnost chemických a radioaktivních látek. „Hrozbou současnosti jsou především jaderné zbraně. Z toho důvodu jsme do scénáře zařadili mimo těch chemických také incidenty s ostrou radioaktivní látkou, kde si jednotky procvičí její detekci a následnou dezaktivaci,“ dodává Koštejn.

Během cvičení jsou vojáci rozděleni do čtyř větších mezinárodních jednotek, musí spolupracovat a plnit úkoly jako jeden funkční celek. „Velitelé těchto jednotek si v procesu plánování musí uvědomit rozdíly ve schopnostech jednotek a odlišnosti ve standardních operačních postupech,“ doplnil major Koštejn.

Coronat Mask 2024 (COMK24) organizuje 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci ve spolupráci s alianční iniciativou Framework Nations Concept (FNC), konkrétně CBRN Protection Cluster. Tradiční cvičení naposledy proběhlo v roce 2018. Následující ročníky znemožnil covid, poté nasazení chemických jednotek v rámci Mnohonárodní bojové skupiny předsunutých sil NATO v Litvě. Nyní by se mělo opakovat každé dva roky.

Autor: nadporučice Jitka Tichá

Ve dnech 7. – 8. 6. probíhají i v České republice volby národních zástupců do Evropského parlamentu.

Využijme této demokratické legitimizační procedury s rozmyslem a moudře. Jde o budoucnost naši vlastní i tu celoevropskou!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

156 tisíc vojáků převážně americké, britské a kanadské armády, 4 tisíce bitevních lodí, 11,5 tisíce letadel. Ale také spousty Čechoslováků. To je v číslech Den D, den, který se řadí ke klíčovým momentům 2. světové války. Velkolepých oslav vylodění Spojenců v Normandii, které se odehrálo před 80 lety, se zúčastnila také delegace Ministerstva obrany, v níž nechyběli druhováleční veteráni Jiří Kafka a Charles Strasser.

„Do Normandie se těším, i když to bude jen na krátkou dobu,“ svěřil se před odletem z ČR Jiří Kafka, který nedávno oslavil sté narozeniny. Je posledním z letců RAF z 311. bombardovací perutě, který žije v ČR. Během Dne D měl nad Biskajským zálivem za úkol monitorovat německé ponorky. Kafka i Strasser jsou mezi 150 válečnými veterány, které na oslavu Dne D pozval francouzský prezident Emmanuel Macron. „Na dobu, kdy jsme kryli vylodění v Normandii, vzpomínám už jen málokdy, ten den jsme ani nevěděli o co jde,“ říká Jiří Kafka, který v letadle během operací strávil dvanáct i třináct hodin.

Nejslavnější okamžik druhé světové války, který významně přispěl ke konečné porážce nacismu, si připomněli lidé na celém světě. Velkolepé oslavy se konají nejen ve Francii, ale také ve Velké Británii, konkrétně v Portsmouthu.

„Z Portsmouthu vyrážela hlavní část vyloďovacích spojeneckých sil, a proto jsme byli i na tomto místě,“ říká k oslavám generál Vratislav Beran, přidělenec obrany v Londýně.

V Normandii se oslavy konaly tradičně u hlavního památníku na pláži Omaha, kde bylo nejvíc obětí vylodění. Prezident Macron ve svém projevu zmínil všechny národy, které se podílely na osvobození Francie a zmínil i čsl. letce RAF, jejíž součástí byl právě i Jiří Kafka a čsl. samostanou obrněnou brigádu, kde sloužil Charles Strasser.

Ač v Den D obsadili pláže Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword převážně Američané, Britové a Kanaďané, bylo mezi nimi spousty Čechoslováků: „Řada příslušníků čsl. armády v zahraničí byla v letech 1942-1944 vyslána k jednotkám britské armády na dlouhodobé stáže. Vylodění v Normandii se zúčastnili zřejmě jen čtyři čs. vojáci právě v rámci těchto stáží u britských jednotek,“ říká plukovník Robert Speychal, ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO.

Jedním z nich byl i kapitán Pravoslav Kubišta (zemřel v roce 2000), jenž se nad ránem 7. června 1944 vylodil jako první čs. voják na pláži Sword. Byl přidělen k 9. průzkumnému pluku královského dělostřelectva a v Normandii se účastnil těžkých bojů u Caen, Le Havru a Calais.

V rámci druhé fáze – od 24. června 1944 – se vylodil nadporučík Miloš Knorr (zemřel v roce 2008), jenž v té době sloužil v řadách britského 43. průzkumného pluku Královského tankového sboru. Ve třetí fázi se měl vylodit čs. válečný zpravodaj Jiří Mucha (zemřel v roce 1991).

Do podpory spojenecké invaze ze vzduchu se zapojilo čs. letectvo – konkrétně tři čs. stíhací perutě: 310., 312. a 313 a 311. čs. bombardovací peruť.

„Úkolem stíhacích perutí bylo krýt vyloďující se jednotky před útoky německé Luftwaffe,“ vysvětlil Speychal. Během bojů čs. letectva v Normandii do 3. července činily ztráty – pět stíhacích pilotů, z toho tři padlí, jeden nezvěstný (později se vrátil) a jeden těžce raněný.

Nejúspěšnějším letcem byl podporučík letectva Otto Smik. Padli rotný Miroslav Moravec, pilot 310. čs. stíhací perutě, který nepřežil havárii po startu svého Spitfiru z letiště Appledram na hlídkový let nad invazními plážemi. Jeho bratrem byl „Ati“ Moravec, který se svojí maminkou ukrývali Kubiše s Gabčíkem. Dalším zapojeným letcem byl i rotný Jiří Bauer, který padl 28. června u Caen a Flight Sergeant Vilém Nosek, jenž zahynul při letu 11. června.

311. bombardovací peruť měla vytvořit leteckou uzávěru nad Lamanšským průlivem a povedlo se jí potopit jednu ponorku. Uskutečnila 131 bojových vzletů a sloužilo u ní kolem 300 mužů.

I v dalších perutích, které se podílely na invazi, byli Čechoslováci. Pilot kapitán Josef Stránský a jeho navigátor kapitán František Bouda sloužili u britské 21. peruti RAF. „Z 5. na 6. června vzlétli na Mosquitu v 01.00 hodin k bombardovací akci, při níž napadli jednu ze silničních křižovatek v Normandii. Po splnění úkolu se vrátili na základnu. Později zahynuli při nočním letu na 21. července. Trosky jejich letounu byly v Normandii později nalezeny a identifikovány. Oba jsou pohřbeni na britském vojenském hřbitově St. Valery en Caux ve Francii,“ sdělil Speychal.

Autor: Odbor pro válečné veterány a válečné hroby MO

Před 80 lety se spojenecká vojska vylodila v Normandii (operace Overlord). Cílem bylo prolomit nacistický tzv. Atlantický val a otevřít tak západní frontu.

Akce, při níž zahynulo min. 10.000 spojenců, vypukla v ranních hodinách dne 6. června 1944.

Vojenská operace byla úspěšná a vstoupila do dějin jako největší námořní invaze.

Vzpomeňme hrdinů protifašistického boje!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

V rámci pražského neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO podepíše na MZV ministr zahraničí USA memorandum o spolupráci v boji proti dezinformacím a generální tajemník NATO převezme od českého prezidenta Řád T.G. Masaryka.

Jednání je přípravou na červencový summit Aliance ve Washingtonu.

Zdroj: ČTK

Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze zaslouženě ovládl český tým.

Jeho podporou v turnaji a oslavami po vítězném finále se česká společnost na tři týdny dokázala stmelit.

Zkusme překlenovat existující vnitřní společenské rozpory i po odeznění oprávněné euforie a hrdosti pramenící z vynikajícího sportovního úspěchu naší hokejové reprezentace.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Dne 27.5. 1942 byl proveden atentát na zastupujícího říšského protektora pro Čechy a Moravu gen. Reinharda Heydricha.

Vzpomeňme hrdinství našeho protifašistického odboje a všech obětí teroru, který následně nacisté rozpoutali na českém národu!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Starokladrubský kůň je českým klenotem. Dnes se uskutečnila v Kladrubech nad Labem jeho tradiční veřejná prezentace.

Jde o unikátní, ušlechtilé plemeno, které po staletí slouží ceremoniálním účelům (bělouš králům, vraník arcibiskupům).

Starokladrubský kůň je jedinou živou národní kulturní památkou a nejlepším českým kulturně-uměleckým reprezentantem v zahraničí. Chraňme tento poklad i pro budoucí generace!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Tato již tradiční historická slavnost se letos uskutečnila v sobotu 18. 5. jako obvykle v areálu zámku Brandýs nad Labem a v poutním mariánském chrámu ve Staré Boleslavi. Vojenské přehlídky, mše svaté, setkání se zahraničními i českými hosty a organizátory, vojenských manévrů i koncertu se osobně účastnil též prezident a generál ČAKO.

Celý program uvedené významné vojensko-historické akce viz níže.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Střet koalice NATO s fiktivním protivníkem je tématem mezinárodního leteckého cvičení Lion Effort, které v těchto dnech vrcholí na základně taktického letectva v Čáslavi na Kutnohorsku. Jde o páté cvičení států provozujících letouny JAS-39 Gripen, kromě většiny personálu čáslavské základny se ho účastní sto vojáků z Maďarska, Švédska a Thajska. „Koncept je podobný jako v minulých letech a bezpečnostní situace v Evropě související s válkou na Ukrajině ho nezměnila“, řekl velitel čáslavské základny Jaroslav Tomaňa.

Zdroj: ČTK

Íránský prezident Ebrahím Raísí a ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján zemřeli při nedělní nehodě vrtulníku.

Informaci potvrdila dnes ráno íránská státní televize.

Írán (historicky Persie v čele se šáhem) je dnes islámskou republikou, jejímž nejvyšším představitelem je duchovní vůdce (v současnosti ajatolláh Sajjid Alí Chameneí). Prezident je druhým nejvyšším činitelem státu.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

V Terezíně byla dnes tradičně uctěna památka obětí nacistického holocaustu.

Čest jejich památce, nezapomeneme!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO