Velká Británie se v neděli stala dějištěm rozsáhlých nepokojů, při nichž bylo zatčeno kolem 150 lidí. V neděli večer policie zasahovala ve městě Tamworth u Birminghamu proti skupině, která útočila na hotel, v němž byli ubytováni migranti. Podobný incident se stal ve městech Rotherham, Middlesbrough, Bolton, Hull a Weymouth.

Demonstranti v Rotherhamu nejprve rozbíjeli okna, zapalovali ohně; na hotel, v němž byli ubytováni migranti, házeli vším, co jim přišlo pod ruku, a tvrdě útočili na policisty. Při střetech se zranilo nejméně deset policistů, z nichž jeden je v bezvědomí, uvedl bezpečnostní sbor.

V Boltonu protiimigrační demonstranti byli konfrontováni skupinou až 300 maskovaných lidí, kteří křičeli „Alláhu Akbar“ (Bůh je největší), píše web BBC.

Násilnosti odsoudil premiér Keir Starmer, ten protesty označil za „organizované násilnictví, které nemá v našich ulicích ani na internetu místo“. Premiér v nedělním projevu k národu slíbil, že „udělá vše, co je třeba, aby byli tito zločinci postaveni před soud“. V pondělí bude mimořádně zasedat krizový kabinet, který by měl řešit násilnosti z víkendu.

Výtržnosti a protesty z řad příznivců krajní pravice v Británii vypukly poté, co sedmnáctiletý mladík vyzbrojený nožem v budově taneční školy v Southportu minulé pondělí zabil tří dívky a dalších deset lidí zranil. Ačkoli podezřelí mladší 18 let nebývají v Británii jmenováni, soud ve snaze zabránit šíření dezinformací rozhodl o zveřejnění totožnosti podezřelého a policie oznámila, že útočník Axel Rudakubana se narodil ve velšském Cardiffu rwandským rodičům a případ se nevyšetřuje jako teroristický čin.

Zdroj: Novinky.cz

Libanonské hnutí Hizballáh oficiálně potvrdilo, že při úterním izraelském úderu zemřel jeho významný velitel Fuád Šukr. Píše to agentura Reuters. Místní média už dnes odpoledne uváděla, že se v sutinách domu na jižním předměstí Bejrútu, který úder zasáhl, podařilo objevit Šukrovo tělo.

V úterý izraelská armáda oznámila, že v Bejrútu zabila vysokého představitele Hizballáhu Šukra, který byl vojenským poradcem šéfa hnutí Hasana Nasralláha a šéfem operačního velitelství. Na potvrzení Hizballáhu se od té doby až do dnešního večera čekalo.

Během dnešního odpoledne agentury s odkazem na své zdroje uvedly, že se podařilo objevit Šukrovo tělo. „Tělo bylo objeveno pod sutinami zasaženého domu,“ řekl nejmenovaný zdroj AFP. Úder na předměstí Bejrútu podle libanonských úřadů zabil i tři ženy a dvě děti.

Šukrův pohřeb se odehraje ve čtvrtek a na ceremonii vystoupí i šéf hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh, uvedlo toto hnutí, které dostává podporu od Íránu.

Izraelský úder byl odvetou za sobotní raketový útok na Golanské výšiny okupované Izraelem, při kterém zemřelo 12 lidí. Izrael přisuzuje úder Hizballáhu, který to však odmítá. Hizballáh od začátku konfliktu v Pásmu Gazy útočí raketami a bezpilotními prostředky na sever Izraele, což vedlo k evakuaci části tamních obyvatel.

Spojené státy v roce 2017 vypsaly odměnu pět milionů dolarů za informace vedoucí k Šukrovu dopadení, podle Washingtonu sehrál klíčovou roli při bombových útocích na americkou a francouzskou základnu v Bejrútu v roce 1983, při nichž zahynulo 241 amerických a 58 francouzských vojáků.

Při vzdušném útoku v Teheránu zahynul šéf palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja. K úderu se zatím nikdo nepřihlásil, ale Hamás ho přičítá Izraeli, se kterým od loňského října válčí v Pásmu Gazy. Írán varoval, že bude bránit svou územní celistvost a čest a přiměje teroristické okupanty litovat atentátu. Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás a představitelé Íránu, Kataru, Turecka, Číny či Ruska čin důrazně odsoudili. Spojené státy uvedly, že by se v případě napadení Izraele postavily na jeho obranu, do útoku ale nebyly zapojeny.

Haníja, který dlouhodobě žil v Kataru, byl zabit při vzdušném útoku na jeho rezidenci v Teheránu, kde se v úterý účastnil slavnostní přísahy nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána. Íránské Revoluční gardy informovaly, že spolu s Haníjou zemřel jeden z jeho osobních strážců.

Kvůli zabití Haníji se dnes sejde nejvyšší bezpečnostní rada Íránu, jíž se zúčastní i velitel íránských revolučních gard a zřejmě rozhodne o reakci na tento čin. Izrael považuje Írán za největší hrozbu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá ani nepotvrzuje.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbil pomstít Haníjovu smrt. Izrael podle něj poskytl důvod pro tvrdý trest. Írán bude „bránit svou územní celistvost, důstojnost, čest a hrdost a donutí teroristické okupanty litovat svého zbabělého činu“, uvedl zase Pezeškján. Podle íránské diplomacie čin jen posílí hluboké a nezlomné pouto mezi Teheránem a Palestinou. Někdejší šéf íránských revolučních gard Mohsen Rezáí prohlásil, že Izrael za zabití Haníji tvrdě zaplatí. Íránský první viceprezident Mohammad Rezá Áref nicméně řekl, že Teherán nemá v úmyslu eskalovat konflikt na Blízkém východě. Írán kvůli Haníjově smrti vyhlásil tři dny státního smutku. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek v Teheránu pohřeb, tělo pak bude převezeno do Kataru, kde bude v pátek uloženo do země.

Informace o Haníjově smrti přišla jen několik hodin poté, co izraelská armáda oznámila, že v Bejrútu zabila významného velitele libanonského hnutí Hizballáh, spojence Íránu s Hamásu, Fuáda Šukra. Podle Hizballáhu, který ale Izrael z činu přímo neobvinil, smrt Haníji ještě zesílí odhodlání různých skupin v odporu proti tomuto židovskému státu. Libanonský ministr informací Zijád Makarí očekává, že Hizballáh na izraelský úder, jehož terčem byl Šukr, odpoví.

Abbás, který stojí v čele palestinské autonomie sídlící na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, důrazně odsoudil zabití Haníji. Úder označil za „zbabělou vraždu“ a vyzval Palestince, aby „stáli vzpřímeně a ukázali jednotu, trpělivost a stabilitu tváří v tvář izraelské okupaci“. Už před ním útok ostře odsoudili vysoce postavení představitelé Hamásu, který od roku 2007 ovládá palestinské Pásmo Gazy. Hamás podle nich bude pokračovat ve válce s Izraelem a je připraven „zaplatit jakoukoli cenu“. Palestinské skupiny mezitím vyzvaly ke generální stávce a masovým demonstracím.

Úder silně odsoudila také Ankara a Moskva. Podle Turecka bylo cílem útoku rozšířit válku v Pásmu Gazy na regionální úroveň a podrýt boj za nezávislý palestinský stát. Zabití Haníji je „naprosto nepřijatelnou politickou vraždou“, která povede k „další eskalaci napětí,“ uvedlo Rusko. Katarské ministerstvo zahraničí čin označilo za nebezpečnou eskalaci, která může podkopat šance na mír. Rovněž Peking varoval, že úder by mohl dále zvýšit nestabilitu regionu. Jemenští povstalci Húsíové označili úder za „ohavný teroristický čin“ a „očividné porušení zákonů“. Atentát dnes odsoudily také Jordánsko, Egypt, Irák a Sýrie.

Jeden z izraelských ministrů, krajně pravicový Amichaj Elijahu, označil zabití Haníji za správnou věc. Uvedl to server The Times of Israel (ToI), podle něhož izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal ale pokyn své vládě, aby se k této věci nevyjadřovala.

„Nemyslím si, že válka je nevyhnutelná. Na tom trvám. Myslím, že vždy existuje prostor a možnosti pro diplomacii,“ uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin v souvislosti s rostoucím napětím v regionu. Spojené státy nebyly zapojeny do útoku na Haníju ani o něm předem nevěděly, uvedl ministr zahraničí Antony Blinken.

Představitelé Izraele slibovali Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristický útok na Izrael z loňského 7. října. Palestinští ozbrojenci Hamásu při něm zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelská odveta si od té doby vyžádala podle tamních úřadů kontrolovaných Hamásem životy téměř 40.000 Palestinců.

Tiskový úřad izraelské vlády dal dopoledne na sociální síť Facebook fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Odkaz na příspěvek však po několika hodinách přestal fungovat, což naznačuje, že snímek byl odstraněn.

Atentát na Haníju posouvá boj s Izraelem do nové fáze, uvedlo ozbrojené křídlo této palestinské teroristické skupiny. Narušování suverenity zemí v regionu představuje „chybnou strategii“ a mělo by „být budíčkem všem zemím a národům v regionu“, dodalo s tím, že Netanjahu vede Izrael „do propasti“.

Zdroj: ČTK

Bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná, což se promítá v řadě oblastí i do dění v Česku. ČTK to ke 30. výročí vzniku Bezpečnostní informační služby (BIS) řekl její ředitel Michal Koudelka. Svět je podle něho ve varu a nebezpečně se pohybuje na hraně globálního střetu. BIS v této situaci bude i nadále dělat maximum, aby přispěla k ochraně ČR a jejích občanů, dodal.

Koudelka jako současné hrozby zmínil ohrožení Evropy ruským imperialismem, sabotáže či zpravodajské operace Ruska, Číny a Íránu. Řadí mezi ně i nepřátelskou propagandu, migraci, hrozbu islámského terorismu, nárůst především pravicového extremismu, nelegální obchod se zbraněmi, kybernetické útoky či možné zneužití umělé inteligence.

Současná BIS vznikla 30. července 1994. Koudelka ČTK řekl, že služba za tři dekády ušla obrovský kus cesty. „Od těžkých začátků, kdy jsme se všechno teprve učili, přes zásadní pomoc našich zahraničních partnerů s výcvikem až po současnou silnou, sebevědomou a doma i v zahraničí respektovanou zpravodajskou službu,“ uvedl. Kontrarozvědka podle něj stojí na vysoce kvalifikovaných a morálně silných lidech, kteří každý den tvrdě pracují, aby ČR byla stále mezi nejbezpečnějšími státy Evropy a světa.

Bezpečnostní situaci ve světě považuje Koudelka za mimořádně vážnou, promítá se to podle něj v řadě oblastí i do dění u nás. „Svět je ve varu a nebezpečně se pohybuje na hraně globálního střetu. BIS v této situace bude i nadále dělat maximum, aby přispěla k ochraně ČR a jejich občanů. Není to ale jen o bezpečnostních složkách, ale o uvědomění si každého z nás, že v ohrožení jsme na jedné lodi, v jedné zemi,“ dodal Koudelka.

Činnost tajných služeb v posledních letech politici z velké většiny oceňují, v dubnu dostali šéfové všech českých zpravodajských služeb pozvání do centrály americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) v USA. Fiala tehdy po návratu do Česka ČTK řekl, že je s fungováním tajných služeb spokojený, protože odvádějí vysoce profesionální práci.

Fiala zdůraznil, že na české zpravodajské služby slyší chválu i od zahraničních partnerů. „Dnes situace vypadá tak, že pokud chceme být efektivní v boji s bezpečnostními hrozbami, musíme spolupracovat i v rámci zpravodajských služeb. Spolupráce je možná jenom tehdy, když si ty služby navzájem věří, plní bezpečnostní standardy a mohou si bez rizika vyměňovat informace. Naše služby jsou v tomto opravdu velice kvalitní,“ dodal.

Ocenil například činnost BIS při vyšetřování výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích, při kterých v roce 2014 zemřeli dva lidé. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v dubnu potvrdila informace BIS a označila za prokázané, že za výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, kriminalisté případ odložili.

Třicáté výročí vzniku si 30. července připomíná i Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), což je civilní rozvědka. BIS i ÚZSI patří podle místopředsedy opozičního ANO a člena sněmovního bezpečnostního výboru Roberta Králíčka mezi evropskou špičku. „Je na místě, abychom si tento fakt při příležitosti 30. výročí jejich vzniku rovněž připomněli,“ sdělil Králíček ČTK.

Pro výkon tajných služeb je podle Králíčka z podstaty jejich činnosti prospěšnější, pokud o jejich aktivitách široká veřejnost ví co nejméně. „V období relativního míru bylo snazší tohoto stavu dosáhnout. Dnes, v kontextu celosvětového dění – od války na Ukrajině přes mediálně nepříliš probírané, nicméně neméně důležité dění v Africe po situaci na Blízkém východě – je důležité více než kdy jindy, aby naši občané měli neustálý pocit bezpečí,“ uvedl. Ten jim kromě policie a armády poskytují právě i BIS a ÚZSI, dodal.

Šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ČTK sdělil, že za dobu, kdy funkci zastává, BIS pracovala spolehlivě a profesionálně. „Měla plný respekt nejlepších partnerských služeb v zahraničí,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Sto devadesát devět – takový je počet letošních absolventů Univerzity obrany, jediné vojenské vysoké školy v České republice. K útvarům z ní odchází spolu s dalšími například 16 vojenských pilotů nebo 13 specialistů na kybernetickou bezpečnost, spektrum specializací pokrývá současné potřeby české armády. Ceremoniál slavnostního vyřazení, jímž se absolventi po nedávno složených státních závěrečných zkouškách loučí se svou alma mater a zahajují svou profesní kariéru, se již tradičně uskutečnil na brněnském náměstí Svobody, v centru sídelního města školy.

Letos se vůbec poprvé slavnostního vyřazení zúčastnil prezident republiky. „Vybrali jste si povolání, do kterého vstupujete se zodpovědností za budoucnost této země, za budoucnost a bezpečný život lidí, které máte rádi, a způsob života, který chcete vést,“ ocenil nové vojenské profesionály prezident a nejvyšší velitel ozbrojených sil Petr Pavel v zahajovacím proslovu, v němž také připomněl významný podíl studentů Univerzity obrany na řešení krizových situací v průběhu covidové pandemie nebo při likvidaci následků tornáda.

Následovala vystoupení vrchní ředitelky sekce průmyslové spolupráce MO Radky Konderlové, prvního zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučíka Miroslava Hlaváče a rektorky-velitelky Univerzity obrany brigádní generálky Zuzany Kročové. Spolu s nimi byli ceremoniálu přítomni hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Radek Hasala, rektor Akadémie ozbrojených síl generála Milana Rastislava Štefánika Liptovský Mikuláš brigádní generál Aurel Sabó a další představitelé státní správy a samosprávy, rektoři vysokých škol, zástupci spolupracujících organizací, partnerských spolků, veteránských organizací a samozřejmě rodiče, příbuzní a známí absolventů.

Nejvyšší představitelka Univerzity obrany pak z titulu své funkce vyřadila všechny letošní absolventy univerzity symbolicky prostřednictvím nejlepšího z nich – poručíka Ing. Daniela Popeláře, který získal vzdělání v oboru Kybernetická bezpečnost a spolu s kolegy z ročníku patří mezi první absolventy před pěti lety nově zavedených studijních programů. Generálka Kročová mu na rameno položila jednu z insignií vojenské školy – meč a pronesla vyřazovací formuli. Poručík Popelář, který během studia prošel všemi zkouškami s nejlepším hodnocením, se pak za všechny své kolegy se školou rozloučil: „S sebou si odneseme nejen velmi cenné profesní a životní zkušenosti, které bychom nikde jinde nezískali, ale zejména přátelství a pokoru, jež budou pilířem naší budoucí kariéry.“

Nejlépe hodnocení absolventi letos vyřazovaného ročníku pak převzali ocenění a odměny za dosažené výsledky. Mezi nimi i příslušnice Ozbrojených síl Slovenské republiky poručice inženýrka Andrea Šafáriková, která na Univerzitě obrany vystudovala specializaci Velitel chemických jednotek.

Pro stávající rektorku-velitelku Univerzity obrany bylo vyřazení posledním veřejným vystoupením ve funkci. Od prvního srpna její místo zaujme nově zvolený rektor-velitel plukovník gšt. Jan Farlík, který během ceremoniálu z rukou vrchní ředitelky Radky Konderlové, jež zastoupila ministryni obrany, převzal bojový prapor Univerzity obrany, a tím symbolicky i funkci.

Novopečení vojenští profesionálové pak početným divákům na centrálním brněnském náměstí předvedli svůj vůbec poslední slavnostní pochod v rámci Univerzity obrany a pak už jim nic nebránilo v tom, aby své čepice vyhodili vysoko do vzduchu a se svými kolegy, příbuznými a známými dali volný průchod radosti z dosaženého úspěchu.

Ve věku 83 let zemřel ekonom a někdejší ministr několika polistopadových vlád Karel Dyba. Informaci Novinkám potvrdilo několik zdrojů. Po odchodu z politiky působil jako velvyslanec ČR při OECD.

Rodák z Prostějova byl absolventem VŠE v Praze, kde působil i jako pedagog. Studoval rovněž v Kanadě a až do revoluce v roce 1989 působil nejprve v Ekonomickém ústavu ČSAV a následně v Prognostickém ústavu.

V 90. letech byl členem vlády premiéra Petra Pitharta a za ODS zasedal rovněž ve dvou kabinetech sestavených Klausem, byl ministrem hospodářství.

V roce 1996 Dyba neúspěšně kandidoval do Senátu a následně se věnoval pedagogické a konzultační činnosti. V letech 2007 až 2012 zastupoval Českou republiku při OECD.

Zdroj: novinky.cz

V prvním pololetí letošního roku policie evidovala sto nenávistně motivovaných trestných činů. Stíhala celkem 72 osob. Nejčastěji šlo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a proti jednotlivci.

První polovina roku 2024 na extremistické scéně opět přála antisystémovému hnutí, přestože i to začalo narážet na své limity. Rusko proti Česku podnikalo širokou paletu hybridních operací. Cílem kremelské propagandy je primárně oslabovat důvěru lidí ve stát a vyvolat v nich pocit, že Rusko je zdravou a progresivní alternativou.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti za 1. pololetí roku 2024. Platí, že česká extremistická a xenofobně populistická scéna se výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky u nás získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu. Sledované období opět přálo tzv. antisystémovému hnutí. To však narazilo na roztříštěnost, absenci vize i krátkou životnost hlavních představitelů, kteří se veřejnosti rychle „okoukají“. Scéna opět kopírovala kremelský pohled na válku na Ukrajině. „Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Zastánci kremelského režimu se dle zprávy stali i někteří dřívější pravicoví extremisté. Nenávistná rétorika vůči určitým skupinám obyvatel se stala pouze jednou ze složek mozaiky proruské propagandy. Prioritním cílem už není rozdmýchávat negativní emoce vůči migrantům, muslimům, Židům, Romům či LGBT+ komunitě, ale zajistit další hodnotový posun a podporovat pozitivní obraz Ruska.

Od ledna do konce června bylo možné sledovat i sérii nenávistných projevů proti Ukrajincům a policejní specialisté na extremismus upozorňují na nárůst antisemitských incidentů, zejména v online prostoru. Rovněž v Česku ve veřejném prostoru nadále rezonoval konflikt v Gaze. K přímým projevům podpory Hamásu či schvalování či obhajování teroristického útoku ze 7. října 2023 však ze strany propalestinských aktivistů nedocházelo.

V prvním pololetí letošního roku policie evidovala sto nenávistně motivovaných trestných činů. Stíhala celkem 72 osob. Nejčastěji šlo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Více ve zprávě zde.

Zdroj: odbor komunikace Ministerstva vnitra

Komise dnes zveřejnila svou pátou výroční zprávu o právním státu, v níž systematicky a objektivně zkoumá vývoj v oblasti právního státu ve všech členských státech na rovnoprávném základě.

Ve srovnání s prvním zveřejněním zprávy o právním státu přijaté v roce 2020 jsou členské státy a EU jako celek mnohem lépe připraveny odhalovat vznikající výzvy, předcházet jim a řešit je. To přispívá k odolnosti našich evropských demokracií a ke vzájemné důvěře v EU. Přispívá rovněž k řádnému fungování jednotného trhu a prospívá podnikatelskému prostředí, které podporuje konkurenceschopnost a udržitelný růst.

Od svého prvního zveřejnění v roce 2020 se zpráva stala skutečnou hnací silou pozitivních reforem: dvě třetiny (68 %) doporučení vydaných v roce 2023 byly zcela nebo částečně vyřešeny. V některých členských státech však přetrvávají systematické obavy a situace se dále zhoršila. Těmito obavami se zabývají doporučení obsažená v letošní zprávě.

Letošní zpráva poprvé obsahuje čtyři kapitoly o  vývoji situace v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. Zahrnutí těchto zemí procesu rozšíření do zprávy o právním státu, které jsou v tomto procesu nejpokročilejší, podpoří jejich reformní úsilí, pomůže orgánům dosáhnout dalšího pokroku v procesu přistoupení a připravit se na pokračování práce v oblasti právního státu jako budoucího členského státu.

1_1_58120_communication_rol_en

12_1_58057_coun_chap_czechia_en

Americký prezident Joe Biden odstoupil ze své kandidatury za znovuzvolení prezidentem Spojených států. Chce se nyní soustředit na své povinnosti po zbytek funkčního období. Biden to v neděli uvedl v prohlášení na sociální síti X.

Jednaosmdesátiletý Biden čelil v posledních týdnech tlaku zevnitř své Demokratické strany na odstoupení z boje o Bílý dům v souvislosti s nepovedeným výkonem v červnové debatě s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.

„Myslím, že je v nejlepším zájmu mé strany a mé země, abych odstoupil a soustředil se pouze na prezidentské povinnosti po zbytek svého funkčního období,“ napsal Biden s tím, že další podrobnosti ke svému rozhodnutí oznámí v nejbližší době.

Joe Biden po nedělním oznámení vyjádřil plnou podporu viceprezidentce Kamale Harrisové, aby se stala prezidentskou kandidátkou Demokratické strany pro listopadové volby. Biden to uvedl na sociální síti X.

Své rozhodnutí Biden podle Reuters udělal na poslední chvíli. „Včera (v sobotu) večer vzkaz zněl: pokračujte ve všem, plnou parou vpřed,“ řekl Reuters jeden ze zdrojů, který si nepřál sdělit své jméno. „Dnes (v neděli) kolem 13:45 prezident sdělil svému vedoucímu týmu, že si to rozmyslel,“ dodal.

„Demokraté – je čas se spojit a porazit Trumpa. Udělejme to,“ napsal Biden s odkazem na republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Zdroj: e15.cz

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská firma KHNP, rozhodla vláda. Půjde o nejdražší zakázku novodobého Česka, řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Vláda dala na doporučení polostátní energetické společnosti ČEZ a zakázku na dostavbu Dukovan zadala jihokorejskému uchazeči KHNP. Ten má v lokalitě Dukovany postavit dva jaderné bloky, jejichž jednotková cena dosahuje přibližně 200 miliard korun. V každém případě jde o náklady za technologii a chybí tedy náklady na financování, tedy úroky, které mají hrát na konečném účtu významnou roli.

Korejská nabídka byla lepší ve všech klíčových zkoumaných kritériích, sdělil na tiskové konferenci vlády Fiala. Preferovaný  dodavatel podle vlády nabídl lepší cenu, větší garanci kontroly nákladů i harmonogramu projektu. „Díky výběrovému řízení a rozšíření tendru na dva bloky se nám podařilo stlačit cenu níž, než mnozí skeptici předpokládali,“ řekl Fiala. Výstavba dvou bloků v jedné lokalitě podle vlády zajistí, že mnohé práce nebude nutné provádět dvakrát a umožní využít úspory z rozsahu. Důsledkem je cena za jeden blok zhruba o pětinu nižší než v případě, že by se stavěl pouze jeden reaktor.

Vítězná nabídka podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) odpovídá výrobní ceně elektřiny pod 90 eur za megawatthodinu, bude tedy podle něj nižší než stávající cena na burze. Dnes se roční kontrakt dodávky elektřiny na lipské referenční burze pohybuje právě kolem 90 eur za megawatthodinu. „S KHNP povedeme další jednání s cílem cenu ještě snížit. Už tato cena je ale konkurenceschopná,“ dodal Fiala.

„Díky tomu, že jsme včas poptali i opce na další bloky, získali jsme možnost srovnání, ale také daleko výhodnější cenové podmínky pro Česko,“ uvedl k výběru generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš a dodal: „Máme jasně stanovený harmonogram, který počítá s pevným termínem zahájení i dokončení výstavby, a je pro nás důležité, aby se k němu vybraný dodavatel pod hrozbou sankcí zavázal. Nabídka preferovaného uchazeče v tomto směru lépe vyhověla.“

K podpisu smlouvy se zhotovitelem má dojít do konce března roku 2025, do té doby není výsledek tendru definitivní. Do pěti let by se mohlo začít stavět a zkušební provoz by pak měl začít v roce 2036. Komerční provoz prvního bloku je plánovaný na rok 2038, toho druhého o rok až o dva později.

Nejistota naopak trvá v oblasti modelu financování. Vláda má zatím od Evropské komise schválené schéma veřejné podpory jen pro jeden jaderný blok o výkonu až 1200 megawattů. Pro druhý reaktor chce získat notifikaci přibližně do 18 měsíců.

Na výsledky už reagovala i KHNP. V tiskové zprávě uvedla, že chce nadále usilovat o to, aby se projektu účastnilo co nejvíce českých firem. Jisté je, že plzeňská Doosan dodá turbínový ostrov za miliardy korun. Mezi společnostmi, které uzavřely dohody s KHNP, jsou také ŠKODA JS, Metrostav Diz, nebo například Sigma Group.

„Česká vláda vybrala KHNP jako preferovaného uchazeče na základě našich mezinárodně uznávaných schopností v oblasti výstavby jaderných elektráren. Po projektu ve Spojených arabských emirátech se tak můžeme ujmout výstavby nových bloků i v České republice. Jaderný projekt znamená dlouhodobou spolupráci na dalších přibližně 100 let, od výstavby až po provoz.“ uvedl Dr. Jooho Whang, šéf společnosti KHNP. Korejský reaktor typu APR1000 dosahuje elektrického výkonu 1050 megawattů.

Společnost KHNP, která byla založena v roce 2001, je dceřinou firmou Korea Electric Power Corporation (KEPCO), jihokorejského státního energetického koncernu, který v zemi téměř monopolně ovládá vše od stavby elektráren po prodej elektřiny. KHNP je státem vlastněnou společností, provozuje jaderné a vodní zdroje, které pokrývají téměř 30 procent dodávek v Koreji. Firma v současnosti provozuje 24 jaderných bloků v Koreji a dalších pět buduje, a to jak doma, tak ve Spojených arabských emirátech.

Státní koncern KEPCO vykázal za loňský rok provozní ztrátu 4,5 bilionu wonů (78,2 miliardy korun). Ztráta se však výrazně snížila z 32,66 bilionu wonů v předchozím roce, protože tržby rostly díky vyšším cenám elektřiny a náklady klesly v reakci na snížení nákladů na nákup paliv a elektřiny. Tržby stouply o zhruba 24 procent na 88,2 bilionu wonů, z toho tržby z prodeje elektřiny se zvýšily o 25 procent, i když objem prodeje se snížil o 0,4 procenta.

Zdroj: e15.cz

Washington – Sám Bůh zabránil tomu, aby se stalo nemyslitelné, uvedl americký exprezident Donald Trump po útoku střelce na předvolebním shromáždění v Pensylvánii, z nějž Trump vyvázl se zraněním ucha. V tuto chvíli je důležitější než kdy jindy, abychom byli jednotní a ukázali svůj skutečný charakter jako Američané, dodal Trump na své sociální síti Truth Social.

Bývalý prezident ve svém druhém veřejném vyjádření od útoku rovněž poděkoval stoupencům za jejich „myšlenky a modlitby“. „Zůstaneme silní a odhodlaní a nedovolíme zlu zvítězit,“ podotkl.

„Modlíme se za uzdravení těch, kteří byli zraněni, a chováme ve svých srdcích památku na občana, který byl tak strašlivě zabit,“ napsal dále Trump. V přestřelce zemřel jeden z účastníků mítinku, po smrti je i dvacetiletý útočník.

„Opravdu miluji svou zemi, miluji vás všechny a těším se, až promluvím k národu z Wisconsinu,“ dodal Trump s odkazem na sjezd republikánů v Milwaukee ve státě Wisconsin, na němž má exprezident příští týden získat nominaci na prezidenta pro listopadové volby.

Trumpova kampaň mezitím oznámila, že zvyšuje přítomnost ozbrojených bezpečnostních složek ve svých zařízeních. Vyzvala také zaměstnance ve Washingtonu a ve West Palm Beach na Floridě, aby dnes nechodili do kanceláře, napsal server Politico. Trumpovi se prý daří dobře.

Televize ABC News nezávisle na tom uvedla, že bezpečnostní plány pro sjezd republikánů v Milwaukee budou po střelbě na Trumpa přezkoumány.

Zdroj: ČTK ČESKÉ NOVINY

V devatenácti letech se v řadách Pattonovy armády podílel na osvobození Plzně, v pátek 12. července v devětadevadesáti letech zemřel. Americký veterán George Thompson, ikona plzeňských Slavností svobody, jeden z těch, kteří se na západ Čech, dokud mu to zdraví dovolilo, opakovaně vracel. O jeho úmrtí v sobotu informovala plzeňská radnice.

„Česká republika je mým druhým domovem. A kdybych se měl z Ameriky někdy odstěhovat, odstěhoval bych se sem. Do Plzně,“ vyznával se s oblibou Thompson. A dodával: „Pamatujte, svoboda není zadarmo a je pouze pro statečné.“

Západočeská metropole svého hrdinu uctí v pondělí. Primátor Roman Zarzycký (ANO) se v půl desáté dopoledne zúčastní pietního aktu u pomníku Díky, Ameriko!, věnce se objeví také v Husově ulici u památníku 16. obrněné divize US Army. Na budově radnice na náměstí Republiky zavlaje americká a česká vlajka, které doplní černý prapor. „V mázhauzu bude umístěna kondolenční kniha, do níž mohou lidé vepsat slova posledního rozloučení a útěchy pro rodinu,“ sdělila mluvčí magistrátu Eva Barborková.

Rodák z Kansasu

Thompson se narodil 1. října 1924 na farmě poblíž malého městečka v Kansasu. „Do armády se zapsal jako dobrovolník v devatenácti letech a po absolvování výcviku nastoupil k 16. obrněné divizi,“ připomněla Barborková. Jeho cesta do Československa vedla přes Francii a Německo. „Dne 6. května 1945 se podílel na osvobození Nýřan, poté Plzně. Z ní vojáci pokračovali přes Mariánské Lázně zpět do německého Řezna,“ doplnila Barborková.

Poprvé se do Československa vrátil v roce 1991, od té doby býval pravidelným účastníkem plzeňských Slavností svobody. „Neznám jinou zemi, v níž si lidé své svobody váží více než Češi,“ řekl při svých vzpomínkách George Thompson.

Musím jet na shermanu

Thomson se do Plzně přes Atlantik naposledy vypravil v sedmadevadesáti letech, mimo jiné ho nalákala možnost svézt se ve věži legendárního tanku. Takhle to v květnu roku 2022 popisoval Novinkám majitel legendárního obrněnce Pavel Rogl: „Je to pro něj srdeční záležitost, on u 16. obrněné divize sloužil u shermanů jako mechanik. Tank jsme dali do pořádku v roce 2020 a on měl velké přání: jet v konvoji na shermanu. Tak jsme mu to slíbili, ale nevyšlo to, slavnosti byly kvůli covidu zrušené. Klaplo to až teď. Psal mi: Pavle, já přiletím, ale musím jet na tom shermanu. Tak jsme mu vyrobili speciální sedadlo a přišroubovali ho tak, aby z něj dobře viděl, aby si tuhle jízdu užil.“

Zdroj: Novinky.cz

Slavnostní akcí k oslavě 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance (NATO) začne v úterý alianční summit ve Washingtonu. Samotné setkání lídrů členských států, které potrvá do čtvrtka, bude provázet téma dlouhodobé podpory Ukrajiny napadené Ruskem, ale také například spolupráce se státy Indo-Pacifiku. Česko na summitu reprezentuje prezident Petr Pavel.

Prezidenti a šéfové vlád 32 zemí NATO mají na programu tři pracovní jednání. Jedno se týká Ukrajiny a zúčastní se ho stejně jako loni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další ze zasedání navštíví zástupci několika zemí z regionu Indo-Pacifik, například Austrálie, Nového Zélandu nebo Jižní Koreje.

Český prezident úterní program odstartuje během podél řeky Potomac v doprovodu členů sokolské organizace, která sdružuje české a slovenské krajany. V 16:30 hodin středoevropského letního času má Pavel v plánu první setkání s představiteli Kongresu, následně vyrazí na procházku Georgetownem, kde se mimo jiné zastaví u lavičky Václava Havla. Po následném dalším jednání v Kongresu se zúčastní slavnostní akce v auditoriu Andrewa Mellona, kde byla 4. dubna 1949 podepsána Severoatlantická smlouva.

Kromě prezidenta Pavla budou na summitu Česko zastupovat také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf české armády Karel Řehka.

„Zaměříme se na tři hlavní témata. Prvním z nich je posílení obrany a odstrašení, tedy hlavní činnost NATO. Druhým a nejnaléhavějším tématem je Ukrajina. A zatřetí je to globální partnerství, zejména v Indo-pacifickém regionu,“ představil plánovaný program generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který po summitu ve své funkci po deseti letech skončí.

Zdroj: ČTK

Tradičně jsme si připomněli dne 5.7. slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje a následně dne 6.7. českého církevního reformátora M. Jana Husa. Věnujme pozornost jejich odkazu!

Současně 6.7. vyvrcholil také svátek filmu – MMF Karlovy Vary, jeden z nejstarších mezinárodních filmových festivalů.

Příjemné kulturní a aktivně odpočinkové léto!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) zveřejňuje Výroční zprávu za rok 2023.

Ve zprávě naleznete souhrnné informace o činnosti NCOZ od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.
plk. Mgr. Jaroslav Ibehej
NCOZ SKPV

Výroční_zpráva_NCOZ_2023

Vojenské zpravodajství zveřejnilo Veřejnou výroční zprávu za rok 2023. Stejně jako v minulých letech je obsahově zaměřená na konkrétní fenomény ovlivňující moderní konflikty.

Tentokrát jsou tematické kapitoly věnovány nástupu umělé inteligence, satelitnímu průzkumu a výzvám pro zbrojní průmysl v současném bezpečnostním prostředí.

Vyrocni-zprava-2023

Ministryně obrany Jana Černochová dnes, 1. července 2024, uvedla do funkce nového ředitele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha (ÚVN) plukovníka gšt. a neurochirurga Václava Masopusta. Ten střídá profesora Miroslava Zavorala, který se k 30. červnu rozhodl sám odejít z vedení, z nemocnice ale neodchází.

„Pane plukovníku, dnešním dnem nastupujete do čela Ústřední vojenské nemocnice v Praze, která má vysokou prestiž a tradici jedné z nejlepších nemocnic v České republice. Přeji vám proto hodně sil do nové služby,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová při předání jmenovacího dekretu a uvedení do funkce. „Mohu vás ujistit, že Ministerstvo obrany bude nadále podporovat projekty pro rozvoj Ústřední vojenské nemocnice v Praze, a věřím, že pod vaším vedením si nemocnice i nadále ponese punc pověstné špičkové a bezpečné péče,“ dodala ministryně.

Plukovník gšt. Masopust byl jmenován na základě splnění veškerých požadavků kladených na uchazeče, kteří se přihlásili do výběrového řízení vypsaného Ministerstvem obrany koncem května. „Je pro mě čest stanout v čele nemocnice s tak vysokým kreditem. Nezastírám, že jsem si vědom náročných úkolů, které před nemocnicí stojí v této nelehké době, kdy se válčí na Ukrajině i v dalších částech světa. Uvědomuji si také, jak je obtížné nastupovat po takové osobnosti, jakou je profesor Zavoral. Mohu zde slíbit, že nemocnici povedu s nejlepším vědomím tak, aby si nadále uchovala svou pověstnou kvalitu zdravotních služeb,“ prohlásil nový ředitel ÚVN Václav Masopust. Od ledna 2024 až do konce června řídil Vojenskou nemocnice Brno. Ministerstvo obrany počítá, že během letních měsíců vypíše řádné výběrové řízení na obsazení pozice ředitele brněnské vojenské nemocnice.

Ministryně obrany při uvedení nového šéfa ÚVN také poděkovala dnes už bývalému řediteli Miroslavu Zavoralovi, který vedl ÚVN od 1. července 2010 do 30. června 2024. „Za tu dobu prošla nemocnice řadou výzev a proměn, které vedení zvládlo. Pane profesore, děkuji vám proto za dlouholetou službu v čele nemocnice a přeji úspěch v dalším profesním i osobním životě,“ uvedla Jana Černochová a prozradila, že profesor Zavoral setrvá ve vojenské nemocnici v Praze jako přednosta Ústavu gastrointestinální onkologie ÚVN a Centra gastrointestinální onkologie 1. LF UK a ÚVN. Během následujících let bude předávat zkušeností dalším generacím lékařek a lékařů, a to zejména v oblasti onkologie.

Kdo je nový ředitel

Plukovník gšt. MUDr. Václav Masopust, Ph.D., MBA, LL.M., DBA vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1995 pracoval na Neurochirurgické a neuroonkologické klinice 1. LF UK a ÚVN. Od ledna 2024 působil jako ředitel Vojenské nemocnice Brno. Je členem České neurochirurgické společnosti České neurologické společnosti, České spondylochirurgické společnosti, Společnosti pro léčbu bolesti, od roku 2021 je předsedou Sboru hlavních odborníků vojenských zdravotních sil. Je spoluautorem tří odborných publikací z oboru neurochirurgie a autorem několika desítek recenzovaných článků v českých i zahraničních časopisech zaměřených zejména na chirurgickou léčbu bolesti a neuromodulace. V dosavadní kariéře byl vyznamenán Medailí Za služby v ozbrojených silách I., II. a III. stupně a Medailí Severoatlantické aliance a účastnil se několika vojenských misí.

O Ústřední vojenské nemocnici

Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice v Praze je jedinou z fakultních nemocnic v ČR, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo obrany ČR. Je výcvikovým, vzdělávacím a odborným zařízením AČR, výzkumnou organizací ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie; zajišťuje dospělým osobám komplexní zdravotní péči ve všech oborech, s výjimkou porodnictví, kardiochirurgie a léčby závažných popálenin – příslušníkům AČR a dalších složek ozbrojených sil a IZS i civilnímu obyvatelstvu, v řadě subspecializací z celé ČR. Působí zde 11 klinik všech tří lékařských fakult Univerzity Karlovy a více než 40 specializovaných oddělení.

Zdroj: Tiskové oddělení Ministerstva obrany ČR

Prezident Petr Pavel nečekaně navštívil Den pozemního vojska Bahna na armádním cvičišti Zadní Bahna u Strašic na Rokycansku. Na 34. ročníku akce se zajímal především o techniku. Důkladně si zevnitř prohlédl nový moderní rušič Starkom z výzbroje české armády, prohlédl si také bojové vozidlo pěchoty Puma z výzbroje německého Bundeswehru.

Pavlova návštěva na akci byla podle armády neoficiální a nebyla veřejnosti ani médiím předem oznámena. Jistotu, že Pavel, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO, přijede, neměli ani pořadatelé akce. Prezident v plátěné khaki košili a kalhotách prošel ke statickým ukázkám techniky, postál i na několik fotografií s návštěvníky akce, kteří na jeho průchod reagovali potleskem.

Zdržel se zejména u zařízení Starkom, do něhož vešel a prohlídce věnoval nejvíc času. „Dnes 53. pluk elektronického boje přivezl Starkom. Je to obrovská nová mašina, která je schopná rušit na velké vzdálenosti,“ řekl o zařízení velitel Pozemních sil Armády ČR Roman Náhončík. Prezident poté vlezl i dovnitř vozidla Puma, které němečtí vojáci při představování vnitřních systémů nastartovali.

Šestihodinový program, který armáda a Nadace pozemního vojska pro Bahna letos připravily, lákal na ukázky nejmodernější techniky české armády i na ukázky historických armádních strojů ze sbírek rokycanského Muzea na demarkační linii.

K vidění byly ve statických i dynamických ukázkách stovky kusů techniky. Jednotky pozemních sil předváděly vozidla chemického průzkumu, bojová vozidla Pandur, lehká obrněná vozidla Iveco, samohybné kanónové houfnice Dana i těžkou pásovou techniku, jako například tanky T-72, nedávno získané tanky Leopard nebo bojová vozidla pěchoty.

Program akce, která patří k největším prezentacím armády pro veřejnost, zahájily podle tradice přelety bitevníků Alca a stíhaček Gripen a salvy vypálené ze samohybných houfnic Dana.

Zdroj: iDNES.cz, ČTK

Od 1. července 2024 se ředitelem Vojenského zpravodajství stává brigádní generál Petr Bartovský. K předání funkce došlo za účasti ministryně obrany Jany Černochové v pátek 28. června.

Petr Bartovský v čele VZ střídá generálporučíka Jana Berouna, který zastával post od roku 2014. Ministryně obrany mu za dlouholetou službu poděkovala a ocenila ho Křížem obrany státu, tedy nejvyšším resortním vyznamenáním. Současně popřála Petru Bartovskému, který je dlouholetým příslušníkem služby, hodně štěstí v nové funkci.

„Pana generála Bartovského vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě nečeká lehká služba. Vzhledem k jeho letitým zkušenostem a schopnostem, které nabyl v Armádě ČR i u Vojenského zpravodajství, si jsem jista, že bude správným člověkem na svém místě, a těším se na spolupráci s ním,“ řekla ministryně obrany Černochová.

„Známe své úkoly, na těch se nic nemění. Vojenské zpravodajství bylo, je a zůstane důležitým článkem při zajištění obrany a bezpečnosti naší země. Jedním z mých hlavních cílů bude zvýšení vnitřní koordinace, aby veškeré schopnosti a kapacity byly maximálně využity,“ uvedl Petr Bartovský.

Návrh ministryně obrany na jmenování nového ředitele projednal 23. dubna 2024 výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a následně jeho jmenování 24. dubna 2024 schválila jednomyslně vláda.

Jan Beroun bude po odchodu z Vojenského zpravodajství nadále pracovat pro stát. O svém dalším působení bude veřejnost a média informovat.

Brigádní generál Ing. Petr Bartovský, MPA vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, do služebního poměru vojáka z povolání byl přijat v roce 1994. V Armádě ČR působil ve velitelských a štábních funkcích v podřízenosti 1. armádního sboru a Velitelství pozemních sil. V roce 2001 byl přeložen k tehdejšímu Vojenskému obrannému zpravodajství a v rámci kariéry u VZ v dalších letech zastával několik vedoucích funkcí. Dvakrát byl nasazen v zahraničních operacích KFOR a EUFOR. Je držitelem prověrky na stupeň Přísně tajné.

Prezident Petr Pavel včera jmenoval plukovníka gšt. Jana Farlíka rektorem-velitelem Univerzity obrany pro funkční období 2024–28. Plukovník Farlík, nynější proděkan FVT pro vnější vztahy a rozvoj, se funkce ujme 1. srpna a nahradí dosavadní rektorku-velitelku brigádní generálku Zuzanu Kročovou.

Plukovníka gšt. doc. Ing. Jana Farlíka, Ph.D. zvolil Akademický senát Univerzity obrany kandidátem na rektora-velitele vojenské vysoké školy na svém zasedání 24. dubna hlasy 21 členů.

Jan Farlík absolvoval Vojenskou akademii v Brně v oboru Automatizované systémy velení a řízení. Nastoupil do Střediska řízení a uvědomování (CRC) ve Staré Boleslavi, odkud se vrátil na Univerzitu k doktorskému studiu, které zakončil obhajobou dizertační práce v roce 2012. Na škole pak dále působil jako pedagog a v roce 2018 byl pověřen řízením Katedry protivzdušné obrany. O dva roky později byl jmenován proděkanem Fakulty vojenských technologií, získal titul docenta a zároveň se stal vedoucím katedry, kterou sám vystudoval. Během kariéry absolvoval celou řadu kurzů a speciálních výcviků, včetně téměř ročního kurzu „Air Defense Captains Career Course“ v americkém Texasu.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka na pražském Vítkově připomínají Den ozbrojených sil ČR, který oficiálně připadá na 30. červen. V rámci oslav nad Prahou proletěly také čtyři gripeny.

Na Vítkově spolu s Černochovou a Řehkou položil věnec ke hrobu Neznámého vojína prezident Petr Pavel. Poté minutou ticha uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Slavnostnímu nástupu přihlíželi i například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podle náčelníka generálního štábu Řehky je česká armáda moderní, sebevědomá a připravena beze zbytku plnit úkoly, které dostane.

Den ozbrojených sil ČR připadá oficiálně na 30. červen. Pravidelně si Češi výročí dne, kdy Francie veřejně podpořila právo na samostatný československý stát, připomínají od roku 2002.

K budování moderní armády je potřeba vize, směr, trpělivost a pečlivé plánování, řekl v projevu na Vítkově Řehka. Je podle něj nutné dívat se daleko dopředu, předvídat hrozby a to, jak se bude válčit. „Máme výhodu, že na to nejsme sami,“ uvedl s odkazem na 25. výročí vstupu ČR do Severoatlantické aliance (NATO).

Černochová v projevu připomněla nový zákon o financování obrany, díky kterému má armáda garantovaný rozpočet ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). „Nejde jen o to, že to je alianční závazek. Naše obrana tím získává peníze, které měla mít už dávno a které jí dlužíme,“ řekla.

Ministryně zmínila všechny poslední velké armádní nákupy související s modernizací, například nákup letounů F-35, pořízení bojových vozidel pěchoty CV-90 či nedávný krok k nákupu tanků Leopard 2A8.

Připomněla také, že od začátku července se mění ředitel Vojenského zpravodajství, Jana Berouna nahradí Petr Bartovský. Ministryně Berounovi poděkovala za jeho desetiletou práci.

Zdroj: iDNES.cz

Včera zemřel brig. gen. letectva Ing. Zbyněk Čeřovský, čestný člen České atlantické komise.

Děkujeme za jeho zásadní přínos pro hodnoty svobody a demokracie, který ve prospěch České republiky nesporně osvědčil svým neobyčejným životním příběhem.

Čest jeho památce!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

LAUDATIO POST MORTEM (životopis)

V úterý zemřel ve věku 92 let brigádní generál Zbyněk Čeřovský. Po srpnové okupaci v roce 1968 byl Čeřovský vyhozen z armády, vězněn a nakonec přinucen k emigraci. O úmrtí Čeřovského, který byl signatářem Charty 77, informoval kardinál Dominik Duka. Ten byl jeho spoluvězněm v Plzni na Borech.

Čeřovský zemřel podle Duky v pražské Ústřední vojenské nemocnici. „Plánovaný pohřeb by se měl odehrát v katedrále sv. Víta 3. července v 15:00,“ sdělil kardinál a bývalý pražský arcibiskup.

Zbyněk Čeřovský se narodil v Hořicích na Jičínsku. Po maturitě na gymnáziu studoval na vojenských akademiích a následně sloužil u dělostřeleckého pluku v Plzni, vedl Vyhodnocovací a fotografické středisko na letišti Mimoň a působil ve stíhacích bombardovacích leteckých plucích v Pardubicích a Hradci Králové. Právě u hradeckého pluku ho v roce 1968 zastihla na tamním letišti sovětská invaze.

Okupační vojsko, které na letišti přistálo, po personálu vyžadovalo palivo, ubytování, potraviny a vodu. To však Čeřovský odmítl poskytnout. „Kdo se postavil proti, tak si podepsal svůj ortel,“ řekl v minulosti Čeřovský. Po invazi také odmítl podepsat souhlas se vstupem vojsk.

Proto byl podle webu Paměť národa v roce 1969 vyloučen z komunistické strany a v květnu 1970 propuštěn z armády. Na podzim 1976 byl zadržen komunistickou rozvědkou, Státní bezpečností (StB), za údajnou protistátní činnost a až do února 1977 byl ve vazbě. Po propuštění podepsal Chartu 77, která se stavěla na odpor proti totalitnímu komunistickému režimu v Československu.

Seděl s Havlem, Dukou i Dienstbierem

Po podpisu Charty 77 se začal Čeřovský více angažovat v protirežimní činnosti. On i jeho blízcí čelili perzekuci, manželka Čeřovského přišla o práci a rodina se ocitla ve finanční nouzi.

V roce 1981 Čeřovského znovu zadržela StB a po několika měsících výslechů byl odsouzen na dva roky nepodmíněně. Ve vězení na Borech se poté setkal s mnoha odpůrci režimu, kromě Duky například s Jiřím Dienstbierem st. nebo budoucím prezidentem Václavem Havlem. Po propuštění byl při akci Asanace donucen k vystěhování do ciziny.

Po konci totality se Čeřovský s rodinou vrátil do Československa. Působil pak krátce jako ředitel pražské pankrácké věznice. V roce 1993 odešel do důchodu. Později napsal knihu Přepadení vojsky Varšavské smlouvy o svých vzpomínkách z invaze v roce 1968, která vyšla roku 2001. Je také autorem tří knih o vojenském letectvu.

Zdroj: Novinky.cz

Slovenský prezident Peter Pellegrini ve středu ráno zahájil návštěvu Česka, na náměstí Jana Palacha v Praze uctil památku obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Loni 21. prosince tam přišlo o život 14 lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové, 25 lidí bylo zraněno.

Pellegrini položil věnec k dočasnému pomníku, který zástupci univerzity představili minulý pátek. Poté krátce promluvil s rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou a děkankou filozofické fakulty Evou Lehečkovou.

Slovenský prezident, který se ujal funkce v polovině června, je v Česku na tradiční první návštěvě v zahraničí po nástupu do úřadu. Před dvěma týdny se cestou do Prahy rozloučila končící prezidentka Zuzana Čaputová.

Pellegriniho ve středu dopoledne přijme na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jednat budou kromě aktuální politické situace i o vztazích obou sousedních států. Následně se má sejít také s místopředsedou Senátu Jiřím Drahošem a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Odpoledne by měl ve Strakově akademii jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) mimo jiné o rozvoji obranné a obranně-průmyslové spolupráce, energetické bezpečnosti či agendě zasedání Evropské rady, která se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek a v pátek.

V programu má slovenský prezident i schůzku s bývalým prezidentem Milošem Zemanem, který ho podpořil v kampani a v Bratislavě se zúčastnil jeho nedávné inaugurace, stejně jako expremiér a bratislavský rodák Andrej Babiš (ANO).

Zdroj: Aktualne.cz

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku se dnes dopoledne koná pietní akt k uctění památky obětí ležácké tragédie. Před 82 lety Němci osadu vypálili a obyvatele odvlekli a popravili. Pietního setkání se zúčastní prezident Petr Pavel a senátorka Miluše Horská (za KDU-ČSL).

Němci kamenickou osadu Ležáky vypálili 24. června 1942, mstili se za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Stalo se to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Dnes je místo národní kulturní památkou. Vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.

Zdroj: Blesk.cz

Příštím generálním tajemníkem NATO bude dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Definitivně to potvrdilo stažení kandidatury rumunského prezidenta Klause Iohannise. K formálnímu potvrzení by mělo dojít v nadcházejících dnech a úřad pak Rutte od stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga převezme 1. října.

Sedmapadesátiletý Rutte je silným podporovatelem Ukrajiny a po oznámení své kandidatury rychle získal podporu klíčových členů NATO, jako jsou USA, Velká Británie, Francie a Německo.

Zdroj: Novinky.cz

Právě probíhajícího mírového summitu ve Švýcarsku se účastní cirka 100 státních a mezinárodních delegací (Rusko a Čína absentují). Tato obří akce má položit základy k dalším zásadním jednáním o trvalém a spravedlivém míru na ukrajinském teritoriu.

Čína chystá vlastní mírový summit, jde však o to, aby se konečně se vší vážností jednalo o reálném ukončení agresivní války, která ničí životy a devastuje ukrajinské území.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Dosavadní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes na Bratislavském hradě slavnostně předala úřad nově zvolenému prezidentovi, kterým se stal Peter Pellegrini.

Blahopřejeme a nechť vzkvétají česko-slovenské vztahy!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

V těchto dnech je zejména ve spojeneckých zemích EU a NATO v západní a střední Evropě zvýšené riziko teroristických útoků na důležitou infrastrukturu a na tzv. měkké cíle státu a společnosti.

Podle české Bezpečnostní rady státu není detekováno riziko bezprostředního (konkrétního) ataku, ale je doporučena zvýšená obezřetnost a všímavost obyvatelstva.

Buďme tedy klidní, avšak bdělí!

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO