Dne 27.5. 1942 byl proveden atentát na zastupujícího říšského protektora pro Čechy a Moravu gen. Reinharda Heydricha.

Vzpomeňme hrdinství našeho protifašistického odboje a všech obětí teroru, který následně nacisté rozpoutali na českém národu!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ve dnech 12. a 13. května 2025 proběhla ve Španělském sále Pražského hradu a v prostorách Černínského paláce konference Evropa jako úkol, která otevřela klíčové debaty o budoucnosti Evropské unie. Prezident Petr Pavel ve svém úvodním projevu vyzval k posílení obranné spolupráce, investicím do infrastruktury a snížení byrokracie, aby si Evropa udržela globální konkurenceschopnost.

Diskuze se zaměřily na bezpečnost, obchodní politiku, geopolitický vliv a rozšiřování EU. „Evropa je úkol, ne snadný, ale rozhodně ten nejkrásnější úkol, na kterém musíme dále pracovat,“ řekla ve svém úvodním slovu Teresa Ribera, výkonná místopředsedkyně Evropské komise s odpovědností za oblast zelené tranzice. Sauli Niinistö, bývalý prezident Finska, zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise a aktuálně jeden z nejvlivnějších hlasů v Evropě v oblasti posilování evropské obranyschopnosti, zase apeloval, abychom ani v dnešní době, kdy je až příliš jednoduché zaměřit se pouze jedním směrem, nezapomínali na obrovskou bezpečnostní hrozbu – a tou je klimatická změna. Vystoupili také Jozef Síkela, Luuk van Midelaar, Věra Jourová a desítky dalších hostů z členských a kandidátských zemí Evropské unie. Zdůrazněna byla potřeba evropské jednoty, strategického využití vnitřního trhu a aktivní role EU ve světě.

Akci pořádalo EUROPEUM, Ústav mezinárodních vztahů a Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, Ministerstvem zahraničních věcí, Zastoupením EK v ČR, Nadace Hannse Seidela, Úřadem vlády ČR a Mezinárodním visegrádským fondem. Konference probíhala pod záštitou prezidenta republiky, MPO a ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka a byla spolufinancována EU.

Zdroj: EUROPEUM

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás navždy opustila Jana Hynková, významná česká diplomatka, která zasvětila celý svůj profesní život službě České republice a mezinárodní diplomacii. Zemřela po těžké nemoci ve čtvrtek 15. května 2025.

„Paní velvyslankyni Janu Hynkovou jsem poznal jako pravou diplomatku. Vždy hledala a nacházela cestu k cíli, ale vlastní zásluhy spíše zamlčovala. Není vždy jednoduché pro ženu dosáhnout takových úspěchů na vysokých místech v diplomacii. Život paní velvyslankyně Hynkové, pravé dámy, je i v tomto směru inspirací všem ostatním.„, vzpomněl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Jana Hynková byla nejen vynikající diplomatkou, ale také výjimečným člověkem. Pro kolegy a spolupracovníky je inspirací, jak spojit vysokou odbornost s lidským přístupem, empatií a respektem ke každému jednotlivci. Uměla naslouchat, vždy podporovala kolegy a kolegyně a vytvářela prostředí založené na důvěře, spolupráci a otevřenosti. Její přirozená autorita a klidná síla byly pro mnohé vzorem.

Její odchod je velkou ztrátou nejen pro českou diplomacii, ale i pro všechny, kteří měli to štěstí s ní spolupracovat nebo ji osobně poznat.

Jana Hynková vystudovala obor překladatelství a tlumočnictví a nordistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studia nastoupila na Ministerstvo zahraničních věcí ČR. V letech 1998–1999 absolvovala Diplomatickou akademii Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Jana Hynková zastávala řadu klíčových pozic v ústředí i v zahraničí. Jako ředitelka odboru Evropské unie a západní Evropy a poté odboru koordinace a institucí EU se významně podílela na úspěšném vstupu České republiky do Evropské unie.

Působila jako expertka na EU na zastupitelském úřadu v Dánsku, později jako velvyslankyně vedla zastupitelské úřady ve Švédsku (2011–2016) a v Lotyšsku (2019–2023).

V rámci ministerstva působila také na odboru zemí západní Evropy, odboru rozvojové spolupráce, byla ředitelkou kabinetu ministra. V posledních letech velkých změn ve světové politice vedla odbor států východní Evropy, Českou republiku reprezentovala vždy s mimořádnou profesionalitou a lidskostí.

Upřímnou soustrast rodině paní velvyslankyně Hynkové a jejím blízkým.

Zdroj: MZV ČR

V Terezíně byla dnes tradičně uctěna památka obětí nacistického holocaustu.

Přítomní politici při této příležitosti poukázali na nebezpečnost propracované propagandy v minulosti i současnosti.

Čest památce obětí nacistické ideologie, nezapomeneme!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Vážení a milí,

mezinárodní situace je i nadále rozháraná a vnitrostátně je rok 2025 časem volebním, tedy politické strany a politici jsou v pohybu a vypjaté akci.

Ruská invaze (válečný konflikt) na Ukrajině stále pokračuje, veškerá jednání o příměří byla zatím neúčinná, diplomacie však pokračuje ve svém úsilí o ukončení bojů. Mnohem silnější obranná a celkově bezpečnostní pozice evropských států a Evropské unie je jednoznačně nezbytností blízké budoucnosti, transatlantická vazba není ohrožena.

Blízkovýchodní válečný konflikt je stále ve žhavé a nyní i humanitárně kritické fázi (pásmo Gazy).

Nově dochází k ozbrojeným střetům mezi Indií a Pákistánem, přičemž tito tradiční rivalové jsou zeměmi s jaderným arzenálem. I zde je třeba okamžitě dusit živé střety.

ČAKO na konci dubna provedlo tradiční Slavnostní pietní akt Anzac Day a Den vítězství včetně Ceremonie ČAKO v zámeckém areálu Tábor – Měšice. Letos jsme slavili kulatých 80 let od konce 2. světové války v Evropě a na našem území, hlavními řečníky byli prof. Pavel Bílek (prezident ČAKO), Ing. Petr Masopust (poradce prezidenta ČAKO) a Mgr. Vladislav Husák (čestný člen ČAKO, emeritní policejní prezident, stávající český policejní diplomat v evropském FRONTEXu). Akce byla účastníky vysoce hodnocena, detailně viz článek v CZAF č. 2/2025 a na www.cakomise.cz.

V přípravě je další Křeslo pro hosta – setkání s osobností české bezpečnostní komunity, které se uskuteční v červnu v Praze s významnou postavou bezpečnostních sil ČR. Podrobně následně čtěte v CZAF č. 3/2025 a na www.cakomise.cz.

Tento květen se nese ve znamení jubilejního připomenutí – oslav konce 2. světové války a porážky nacistické okupace ve vší její bestialitě. Nezapomeňme a poučme se z této hrůzyplné etapy dějin. Čest a sláva hrdinným předkům a bojovníkům za svobodu, kteří zápolili se zlem na všech frontách!

Věnujme zásadní pozornost kvalitní výchově a vzdělávání v oblasti občanské, branné a bezpečnostní ve smyslu společenské udržitelnosti.

Příjemné a odpočinkové léto přeje

Váš Pavel Bílek

Ve dnech 12. až 13. května 2025 se na Pražském hradě a v Černínském paláci uskutečnila mezinárodní konference Evropa jako úkol. Akci organizovaly přední české think-tanky za účasti prezidenta Petra Pavla, ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, místopředsedkyně Evropské komise Teresy Ribery, bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa a dalších evropských představitelů. Hlavními tématy byly bezpečnost, konkurenceschopnost a geopolitické postavení Evropy v měnícím se světě.

Ve svém vystoupení ministr Lipavský označil bezpečnost, konkurenceschopnost a redefinici evropské role za tři strategické úkoly dnešní Evropy. Zvláštní pozornost věnoval podpoře Ukrajiny a posilování evropské obrany.

„Silná, suverénní a dobře vyzbrojená Ukrajina je zásadní pro odrazení budoucí agrese v Evropě. Jak někteří říkají – musíme z Ukrajiny udělat dikobraza, který odradí každý ruský útok,“ uvedl.

Ministr zároveň připomněl český závazek zvýšit obranné výdaje. „Dvouprocentní závazek pro obranu platil v době míru. Tato doba je ale pryč. Evropa musí konečně odemknout svůj plný obranný potenciál,“ dodal šéf české diplomacie.

Důležitým tématem byla také ekonomická obnova a schopnost Evropy čelit globální konkurenci. „‚Business as usual‘ není možný. Evropa trpí nadměrnou regulací a má problém přilákat investice. Musíme odstranit strukturální slabiny, pokud chceme být globálně relevantní,“ upozornil ministr.

Konferenci pořádaly přední české think-tanky – Ústav mezinárodních vztahů, EUROPEUM a Asociace pro mezinárodní otázky – za podpory Ministerstva zahraničních věcí. Výstupy z diskusí budou sloužit jako podklad pro nadcházející evropská rozhodnutí a strategické dokumenty.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Z komína ve Vatikánu, kde ve čtvrtek pokračovala volba nového papeže, vyšel v 18:07 SELČ bílý kouř. Nový papež byl zvolen. Lidé na Svatopetrském náměstí jásali, zvony zvonily. Kardinál Dominique Mamberti vystoupil zhruba za hodinu na centrální balkon baziliky sv. Petra, aby oznámil, že novým papežem byl zvolen americký kardinál Robert Francis Prevost. Je mu 69 let a je z Chicaga. Jako jméno si zvolil Lev XIV. Poté na balkon vyšel nový papež, aby pronesl svá první slova.

„Ať je s vámi všemi mír,“ pozdravil v italštině nově zvolený papež dav na Svatopetrském náměstí.

Kardinálové se k volbě scházeli v Sixtinské kapli. Zvolení 267. papeže v dějinách katolické církve oznámil bílý kouř z komína umístěného nad kaplí v 18:07 SELČ. Neúspěšné hlasování oznámil černý kouř ve středu večer i ve čtvrtek dopoledne.

Katolická církev vybírala nástupce papeže Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let.

Prevost v roce 1977, ve svých dvaadvaceti letech, vstoupil do augustiniánského řádu. Kněžské svěcení přijal v roce 1982 v Římě, v letech 2001 až 2013 byl generálním převorem augistiniánů, následně jej papež František jmenoval apoštolským administrátorem peruánské diecéze Chiclayo, kde byl v roce 2015 jmenován diecézním biskupem.

V roce 2023 byl papežem Františkem jmenován kardinálem. Prevost byl už dříve označován mezi možnými kandidáty na nového papeže. Jedná se o první hlavu katolické církve, která pochází z Ameriky.

Zvolení papeže očekávaly na Svatopetrském náměstí davy lidí, odhad policie mluví o více než 40 tisících.

Papeže letos volilo 133 kardinálů, kterým v den úmrtí papeže Františka, v pondělí 21. dubna, nebylo ještě 80 let. To je více než v předchozích konkláve. Pro zvolení nové hlavy katolické církve byla zapotřebí většina dvou třetin volitelů.

Kardinálové byli během konkláve v přísné izolaci. Nesměli přijímat zprávy zvnějšku ani vysílat informace mimo dějiště volby. Přísná mlčenlivost platila i pro personál a kněží, kteří jsou během volby v kontaktu s voliteli. Jedná se například o zpovědníky, obslužný personál či členy Švýcarské gardy.

Zdroj: Novinky.cz

Zemřel herec a prezident MFF Karlovy Vary Jiří Bartoška. Uvedla to mluvčí festivalu. Herci, který se potýkal s vážnou nemocí, bylo 78 let.

„Potvrzuji skon pana Jiřího Bartošky,“ řekla Novinkám mluvčí karlovarského festivalu Uljana Donátová.

To, že má prezident KVIFF další zdravotní problémy, připustili organizátoři akce před několika týdny, kdy se konala první letošní tisková konference k nadcházejícímu ročníku.

„Pan Bartoška onemocněl, zřejmě na Lvech chytil covid, lékaři mu doporučili, aby se vyhýbal zvýšené koncentraci lidí. Je doma a nabírá síly, aby mohl být na poslední tiskové konferenci před začátkem festivalu a samozřejmě na festivalu,“ uvedl výkonný ředitel Kryštof Mucha pro média. Předání filmových cen Český lev se konalo letos 8. března v pražském Rudolfinu.

Nicméně na tiskové konferenci k letošnímu festivalu ještě zazněla informace, že se Bartoška aktivně účastní příprav a do Varů plánuje odjet.

Hned po studiích začal hrát v Divadle na provázku. Následně působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a také v Městských divadlech pražských. Od konce sedmdesátých do začátku devadesátých let byl členem Divadla Na zábradlí a od roku 1991 do roku 1994 účinkoval v Divadle Bez zábradlí.

„Po rozpadu naší party ze Zábradlí jsem měl pocit, že bez divadla nevydržím, ale zjistil jsem, že se to vydržet dá. Vždycky jsem tvrdil, že jsem divadelní herec a televizí nebo filmem se jenom živím. Divadlo je dneska podle mého názoru zábavou fajnšmekrů, většinová společnost mu moc pozornosti nevěnuje. Kdykoli v minulosti udeřil mor, jako první se obětovali herci, což se, myslím, děje i dnes, třebaže tu mor už neřádí,“ řekl v rozhovoru pro Právo v roce 2016.

„Na druhou stranu je pro mě divadlo fascinující, protože jde o živé umění. Když se jeden večer nepovede, je velká šance, že se povede ten další. To je na něm pěkné. Takže jsem vždycky chtěl mít na repertoáru alespoň jeden titul, abych mohl chodit do divadla se osprchovat, jak říkám,“ dodal.

Byl skvělý divadelní herec, stejně tak skvělý herec filmový. Na filmovém plátně se poprvé objevil v roce 1971 ve snímku Hry lásky šálivé.

Později hrál ve filmech Stíny horkého léta (1977), Osada havranů (1977), Čekání na déšť (1978), Kopytem sem, kopytem tam (1988), Je třeba zabít Sekala (1998), Všichni moji blízcí (1999), Anděl páně (2005), Teorie tygra (2016) a řadě dalších. Hrál i v mnoha televizních filmech či seriálech.

„Když se někdo zeptá na vysněnou roli, říkám ne, herec nesmí snít, protože to je kolektivní práce. Vy si něco vysníte, ale děláte to s blbým režisérem, s blbým partnerem a z toho snu se stane noční můra,“ řekl v rozhovoru pro Novinky.cz.

Kromě herectví byla druhou velkou životní rolí Jiřího Bartošky práce pro karlovarský filmový festival. V jeho čele stál přes třicet let a za tu dobu se mu – spolu s již dříve zesnulou uměleckou ředitelkou Evou Zaoralovou (1932–2022) a jejich týmem – podařilo skomírající přehlídku vrátit mezi elitní festivaly.

Spolu se Zaoralovou proto získal v roce 2017 Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.

„Tenkrát to vypadalo, že festival skončí. Stát od něj dal ruce pryč, nebyly peníze, skoro nikdo ho nechtěl dělat. Igor Ševčík z ministerstva kultury s ním obcházel tak trochu jako agent s teplou vodou – a přišel i za mnou, jestli bych se ho nechtěl ujmout. Připadalo mi, že by byla škoda, kdybychom nechali takovou tradici zahynout. Tak jsem to vzal, začal se starat o financování, Eva Zaoralová o program,“ řekl o svém angažmá v čele festivalu Bartoška.

Další krizové roky zažili organizátoři v covidových časech, kdy museli celou akci zrušit.

„Byl to šílený pocit. Kdysi jsem mluvil o tom, že kdyby se něco stalo s Thermalem a my jsme museli zrušit ročník, tak budeme za rok velice těžko startovat. Že festival může přijít o kategorii A, protože na ni čeká Varšava, Budapešť… Z toho jsme měli velký strach. A najednou se to stalo bez toho, že by byl problém s Thermalem! Ale protože to byl globální problém, partneři naše rozhodnutí pochopili,“ uvedl tehdy Bartoška pro Právo.

Jisté je jediné, žádný KVIFF nebude už takový, jako býval s ním.

Zdroj: Novinky.cz

Jiří Bartoška byl charismatickým českým hercem a současné stál po ustavení České republiky v roce 1993 u obnovy a rozvoje MFF Karlovy Vary jako jeho prezident. Zasloužil se o českou kulturu.

Čest jeho památce!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ve dnech 5. – 9. 5. si připomínáme 80. výročí konečného osvobození našeho území – vítězství nad fašistickými (nacistickými) okupanty a konec 2. světové války v Evropě.

Čest a sláva našim hrdinům – obráncům vlasti, a to na všech frontách! Nezapomeneme!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ve věku 75 let zemřel v pondělí psychiatr Cyril Höschl. Byl zakladatelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), které do roku 2021 vedl. V posledních letech se potýkal s multisystémovou atrofií. Úmrtí Novinkám v úterý potvrdil mluvčí NÚDZ Jan Červenka.

Höschl byl absolventem pražské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích. Po listopadu 1989 byl děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Od roku 1990 až do roku 2021 zastával post ředitele Psychiatrického centra Praha, které se v mezidobí transformovalo na NÚDZ.

Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou.

Cyril Höschl

Höschl byl rovněž popularizátorem psychiatrie a často se vyjadřoval i ke společenský otázkám na stránkách médií.

„Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat,“ řekl před časem ke své činnosti.

Höschl byl rovněž členem edičních rad několika odborných periodik, držitelem mnoha odborných ocenění a autorem řady skript a učebnic. Jeho doménou byla biologická psychiatrie a neuroendokrinologie.

Loni na podzim získal Höschl Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě.

Multisystémová atrofie typu P, s níž se Höschl posledních několik let potýkal, je vzácné neurologické onemocnění ovlivňující centra mozku. Pacienti trpí poruchami hybnosti, mají problémy s koordinací pohybu a mohou trpět závratěmi i dalšími obtížemi. Höschl o své diagnóze otevřeně hovořil.

Zdroj: Novinky.cz

Profesor C. Höschl byl renesanční osobností se širokým společenským přesahem. Čest jeho památce!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ráno na Velikonoční pondělí zemřel ve věku 88 let papež František, uvedl vatikánský camerlengo kardinál Kevin Ferrell.

„Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit smrt našeho Svatého otce Františka. Dnes ráno v 7:35 se římský biskup František vrátil domů k Otci. Jeho celý život byl zasvěcen službě Pánu a jeho církvi,“ oznámil v pondělí Ferrell.

„Učil nás žít podle hodnot evangelia s věrností, odvahou a univerzální láskou zejména k těm nejchudším a přehlíženým. S nesmírnou vděčností za jeho příklad opravdového učedníka Ježíše Pána svěřujeme duši papeže Františka nekonečné, milosrdné lásce Pána a Boha trojjediného,“ dodal Ferrell.

V neděli se papež František ukázal věřícím na balkoně svatopetrské baziliky. Z kolečkového křesla zamával davům a prohlásil: „Drazí bratři a sestry, veselé Velikonoce.“ Jeho tradiční poselství za něj přečetl arcibiskup Diego Ravelli.

Tělo papeže Františka bude podle camerlenga Ferrella uloženo do rakve v pondělí v osm hodin večer v kapli v Domě svaté Marty. Pohřeb by se měl uskutečnit do devíti dnů.

Hlavou katolické církve byl zvolen v roce 2013, poté co jeho předchůdce Benedikt XVI. rezignoval. František byl prvním papežem z Jižní Ameriky, narodil se v roce 1936.

Podílel se na otevření církve, vyjadřoval své názory k rozličným tématům, jako byla klimatická změna, role žen v katolické církvi nebo LGBTQ+. Prosazoval pomoc těm, kteří prchají před válkou a hladem.

Papež František byl v únoru hospitalizován se zápalem plic, krátce poté, co přijal slovenského premiéra Roberta Fica. Potýkal se s vážnou infekcí dýchacích cest. Po pěti týdnech byl v březnu propuštěn do domácí léčby.

Zdravotní problémy ho trápily v posledních letech opakovaně.

František už v mládí trpěl velmi vážnou respirační infekcí, kvůli níž mu lékaři odebrali část plíce. Následky pociťoval celý život. V posledních letech měl také problémy s kolenem, a pohyboval se proto často na invalidním vozíku. V červnu 2023 podstoupil operaci kýly a v červenci 2021 mu lékaři odebrali část tlustého střeva. Obě rekonvalescence zdárně zvládl.

Úmrtí papeže Františka zasáhlo i církevní hodnostáře v Česku.

„Pláču. František byl můj skutečný duchovní Otec. Včera na neděli Vzkříšení požehnal každému z nás a dnes je se svým Pánem a Přítelem. Františku, děkuji za vše! Přimlouvej se za nás! Potřebujeme to!“ napsal na síti X katolický kněz a plzeňský biskup Tomáš Holub.

Smrtelnost si uvědomoval

Za poslední měsíc se ale podle portálu Politico jeho stav výrazně zhoršil. Papež se zpočátku bránil pobytu v nemocnici, ale bylo mu jasně řečeno, že mu hrozí smrt, pokud zůstane ve svém pokoji ve Vatikánu. Sám již údajně před svými blízkými spolupracovníky „vyjádřil jistotu, že to tentokrát nezvládne“.

František si podle portálu svou smrtelnost jasně uvědomoval a dbal na budoucí rozložení sil během konkláve, které by mělo zvolit jeho nástupce. Už před svou hospitalizací prodloužil funkční období italskému kardinálovi Giovannimu Battistu Reovi jako děkanovi kardinálského kolegia. Právě on ze své pozice bude dohlížet na některé přípravy na konkláve. Měl by také zajišťovat pohřební obřady pro Františka v případě jeho smrti.

Zdroj: Novinky.cz

Před 20 lety, v dubnu 2005, dosedl první bojový letoun JAS-39 Gripen na dráhu čáslavského vojenského letiště. Celkem 14 švédských stíhaček po mnohaletém výběru zvolila v roce 2003 tehdejší vláda formou pronájmu. Gripeny, které představují klíčový prvek českého letectva, by měly sloužit ještě cca 10 let, poté je nahradí americké bojové letouny F-35 Lightning II.

Poslední z 12 jednomístných a dvou dvoumístných strojů JAS-39 přistál v ČR v srpnu 2005, bezprostředně poté začal intenzivní výcvik pilotů, kteří se museli na nové technické vybavení a operační postupy rychle adaptovat. Moderní gripeny také nahradily 1. července 2005 dosluhující MiG-21MF v aliančním systému kolektivní ochrany NATINADS (NATO Integrated Air Defence System, později NATINAMDS – NATO Integrated Air and Missile Defence System).

„Mezi oběma letouny je naprosto zřejmý třicetiletý rozdíl, a to jak z aerodynamického hlediska, avioniky, tak bojových možností,“ popisuje rozdíl mezi MiG-21 a JAS-39 Gripen (švédsky Gryf) jeden z nejzkušenějších pilotů Michal Daněk, který se jako poslední český pilot ještě v roce 2003 přeškolil na MiG-21MF. V letech 2005 až 2024 s gripenem nalétal přes 2 200 hodin, přičemž v létech 2020-2023 zastával také funkci velitele 211. taktické letky v Čáslavi. Letectvo opustil v hodnosti podplukovníka na konci loňského roku, a nyní předává zkušenosti jako instruktor v Centru leteckého výcviku v Pardubicích.

Letoun JAS-39 Gripen je víceúčelový stíhací letoun, který je vybavený moderní avionikou, radarovými systémy a schopností používat širokou škálu zbraní, včetně střel vzduch-vzduch a vzduch-země. Jeho maximální rychlost je 2 Mach a dolet přesahuje 3 000 km, což umožňuje pokrytí celé oblasti střední Evropy.

Za dvacet let služby se letouny JAS-39 Gripen účastnily řady mezinárodních cvičení a misí. Česká armáda je využívá nejen pro obranu vzdušného prostoru, ale také pro podporu spojeneckých operací. Čeští piloti na nich dosud nalétali cca 38 000 letových hodin. Čáslavské gripeny střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska čtyřikrát, a to v letech 2009, 2012, 2019 a 2022. V letech 2014, 2015 a 2016 pak hlídali nebe nad Islandem, kam se vrátí letos v květnu.

S přibývajícími roky se letouny gripen neustále modernizují, aby splňovaly současné technické a operační požadavky. Po předchozích implementacích softwarových edic MS20 v letech 2018 a 2020 proběhl minulý rok upgrade na MS 20 Block 2.1B, který umožnil funkci datového přenosu Link 16 verze Block upgrade 2, provoz vojenského módu 5 systému identifikace IFF a příjem šifrovaného signálu navigačního systému Military GPS. V plánu je modernizace na MS 20 Block 2.2, která má navíc obsahovat systém šifrované komunikace odolné vůči rušení SATURN.

Plánuje se, že letouny budou sloužit v Armádě ČR minimálně do roku 2035, s možností dalších modernizací a rozšíření jejich schopností.

„Letoun JAS-39 je po různých modernizacích, které probíhají v čase, stále plně schopný plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru. Počítáme s ním i nadále. V současné době se čeká na podpis vlády o prodloužení pronájmu do roku 2035. Nicméně s výhledem na dalších 30 až 40 let je obměna na letoun 5. generace nutná,“ uvádí velitel 21. základny taktického letectva Čáslav brigádní generál Jaroslav Tomaňa.

„Dvacet let služby letounů JAS-39 Gripen v české armádě je významným milníkem a symbolem úspěšné modernizace našich vzdušných sil. Rád bych poděkoval společnosti SAAB za dlouhodobou podporu a švédskému letectvu za vynikající spolupráci, která zásadním způsobem přispěla k rozvoji českého taktického letectva. Zvláštní poděkování patří všem příslušníkům a pracovníkům Vzdušných sil AČR, kteří se podílejí na provozu těchto strojů a každý den zajišťují bezpečnost našeho vzdušného prostoru,“ říká na závěr generálmajor Petr Čepelka, velitel Vzdušných sil AČR.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Nejvýznamnější křesťanský svátek a svátek jara je tu.

Využijme letošních Velikonoc a připomeňme si duchovní rozměr a hodnotový základ naší společnosti.

Meditujme.

Přeji požehnané a radostné Velikonoce!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

V úterý 15. dubna se v Praze uskutečnilo další kolo pravidelného strategického dialogu mezi zástupci Ministerstev obrany ČR a USA (tzv. High Level Defense Group). Delegaci MO USA, vedenou zástupcem náměstka ministra obrany pro Evropu a NATO Davidem A. Bakerem, přijal vrchní ředitel sekce pro obrannou politiku a strategie MO ČR Jan Jireš.

Jednalo se o první formální příležitost seznámit se s obrannou a bezpečnostní politikou nové administrativy USA a diskutovat další rozvoj partnerství a spolupráce. Rozhovory se zaměřily zejména na současné hlavní otázky globální bezpečnosti, další adaptaci NATO ve světle nadcházejícího summitu NATO v Haagu a vojenskou a obranně-průmyslovou spolupráci mezi ČR a USA.

David A. Baker potvrdil závazek USA vůči NATO a tlumočil potřebu pokračujícího navýšení obranných výdajů na straně ČR a dalších evropských spojenců směrem k 5 % s tím, že „spravedlivější sdílení břemene povede k posílení transatlantické spolupráce a jednoty NATO“. Tuto pozici budou USA zastávat také na nadcházejícím summitu NATO v Haagu. Vrchní ředitel Jireš informoval o rozhodnutí vlády z března 2025 o postupném navýšení obranných výdajů ČR na 3 % HDP s tím, že debata o případném dalším růstu bude vycházet ze závěrů summitu NATO v Haagu.

David A. Baker ocenil vůdčí roli ČR při podpoře Ukrajiny a přislíbil další podporu ČR vedené muniční iniciativě na dodávky stále velmi potřebné dělostřelecké munice Ukrajině. Vrchní ředitel Jireš zdůraznil také důležitost rozvoje vlastního obranného průmyslu Ukrajiny, kterou ČR podporuje od samého počátku ruské agrese: „Jedná se o dlouhodobý, efektivní a udržitelný nástroj na podporu suverénní Ukrajiny“.

Obě strany se shodly na dalším prohlubování vojenské spolupráce mezi ČR a USA, zejména v oblasti kybernetické obrany a speciálních sil. USA vyjádřily zájem o pokračování spolupráce mezi AČR a Národními gardami Texasu a Nebrasky, kterou považují za vzájemně prospěšnou. Zástupci Armády ČR v této souvislosti ocenili zejména její vysokou přidanou hodnotu poskytující příslušníkům AČR příležitost cvičit jak na taktické úrovni, tak ve větších úkolových uskupeních.

Zástupci MO ČR ocenili úspěšné dokončení akvizice vrtulníků H-1 a informovali o dalším postupu při nákupu nadzvukových letounů F-35. Ve světle současných globálních hrozeb panovala shoda na nezbytnosti posilování kapacit obranného průmyslu jak v Evropě, tak v USA.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Ministerstvo obrany pokročilo v jednání se Švédskem o pronájmu nadzvukových letounů JAS-39 Gripen, servisu a výcviku v letech 2027 až 2035. Od švédské strany obdrželo nabídku, kterou nyní ve spolupráci s Armádou ČR vyhodnocuje. Vzhledem k novinářským dotazům zveřejňujeme informace o průběžných výsledcích vyjednávání.

Na základě vojenského doporučení se Česká republika rozhodla pořídit letouny páté generace, které jako jediné budou odpovídat požadavkům válčiště v horizontu příštích desetiletí. Do doby, než nové letouny česká armáda získá, by měly český vzdušný prostor hlídat nyní používané stroje Gripen. Pro Ministerstvo obrany ČR šlo od počátku o preferovanou variantu, která České republice nadále zachová schopnost zajišťovat ochranu svého vzdušného prostoru. Tyto úkoly by v následujících letech plnily jak stroje Gripen, tak letouny páté generace.

O prodloužení pronájmu letounů, servisu a výcviku proto zástupci ministerstva vyjednávali se švédskou stranou. „Protože první nabídky nesplňovaly naše očekávání, požádali jsme švédské partnery o nový návrh. Po náročných jednáních jsme nyní dospěli k variantě, která je pro Českou republiku významně výhodnější. Oproti původní nabídce jsme vyjednali slevu přibližně 25 procent,“ uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka.

Součástí nové nabídky ze švédské strany je optimalizace počtu letounů i letových hodin. Nově by česká armáda měla po roce 2027 k dispozici 12 letounů místo současných 14, z toho bude 10 jednomístných a dva dvoumístné. Pro Českou republiku jde o efektivní řešení, protože postupně od roku 2031 začne do ochrany svého vzdušného prostoru zapojovat i stroje F-35. Dojde tak ke značné úspoře finančních prostředků oproti švédským nabídkám v posledních téměř dvou letech.

Podle švédské nabídky zaplatí Česká republika v letech 2027 až 2035 za pronájem letounů, servis a výcvik podle současného kurzu švédské koruny přibližně 16,65 miliardy korun včetně DPH, samotný pronájem netvoří významnou část nabídky. Na výši nabídky bude mít vliv zejména stáří využívaných letadel, která budou ve službě již třetí dekádu, předpokládají se proto i vyšší náklady na údržbu. Zároveň za posledních 20 let v odvětví vojenského letectví znatelně vzrostly ceny na trhu práce a ceny materiálu. Připravovaná smlouva tak reaguje na vývoj cen v posledních letech, který značně překonal dlouhodobý průměr. Nabídka byla švédskou stranou pro Českou republiku vyjednána stejným způsobem, jako jsou vyjednávány nabídky pro švédské letectvo.

Vzhledem k vývoji v oblasti potřeb operačních schopností letounů v reakci na situaci panující na současném bojišti bude potřeba nyní používané letouny modernizovat. Česká armáda by za modernizace podle švédského návrhu zaplatila 3,9 miliardy korun včetně DPH. Modernizovat letouny bylo či bude potřeba již v současné periodě pronájmu (v letech 2015 až 2027), a to za téměř 2 miliardy korun včetně DPH.

„V kontextu akvizic pořizovaných a plánovaných schopností pro AČR, a v oblasti taktického letectva zejména vzhledem k harmonogramu pořízení schopností letounů 5. generace v programu F-35, je z pohledu velení Vzdušných sil AČR aktuální švédská nabídka přijatelná. I s nižším počtem letounů zvládneme plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ uvedl velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka. Dodal, že pro vzdušné síly je bezproblémový přechod na novou platformu důležitý i kvůli zajištění vycvičených pilotů. Jádrem pilotů nových F-35 budou právě piloti letounů JAS-39 Gripen.

Pokud Ministerstvo obrany společně s Armádou ČR vyhodnotí nabídku jako přijatelnou, předloží návrh smlouvy vládě a k podpisu by mohlo dojít do konce funkčního období současné vlády.

Zdroj: Tiskové oddělení Ministerstva obrany ČR

Ve dnech 3. a 4. dubna se ministr zahraničních věcí Jan Lipavský účastní zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Bruselu. Diskutovat budou o posilování kolektivní obrany a o pokračující podpoře Ukrajiny.

Ministři budou dále jednat s partnery z Indo-Pacifiku (konkrétně Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland). S nimi budou probírat bezpečnostní výzvy spojené s Ruskem a Čínou a možnosti rozvoje spolupráce v oblasti obranného průmyslu a kybernetické bezpečnosti. Součástí programu je také formát Rady NATO – Ukrajina, při kterém ministři projednají aktuální situaci na Ukrajině.  Dále se uskuteční jednání s vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallas. Na okraj cesty čekají šéfa české diplomacie bilaterální jednání s vybranými ministry.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Myanmar a Thajsko postihlo ničivé zemětřesení s masivními dopady na obyvatelstvo a celá území. Zejména v Myanmaru se očekávají min. stovky obětí, tisíce zraněných a rozsáhlé škody. Připraveni pomoci na miste samém jsou i týmy Hasičského záchranného sboru ČR.

Soucítíme a přejeme brzkou stabilizaci situace.

Pavel Bílek
prezident a generál ČAKO

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, poslední žijící pilot Královského letectva (RAF), který se v roce 1940 zúčastnil bitvy o Británii. U tohoto elitního letectva v boji s nacistickým Německem úspěšné sloužili i českoslovenští stíhači.

Čest jejich památce!

ČTK a Pavel Bílek

Prezident Petr Pavel věří, že česká společnost je připravená na to, že v případě války vezmou lidé zbraň do ruky a půjdou bránit svou zemi. Prohlásil to na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se v úterý konala na Pražském hradě.

„Věřím, že v případě, že dojde k nejhoršímu, tak budeme ochotní vzít zbraň do ruky a bránit zemi,“ řekl prezident.

Dodal, že je důležité čelit názorům, které tvrdí, že je lepší se s agresivním Ruskem domluvit i za cenu ústupků než hájit svou čest.

„Pokud budeme živit nálady, že domluvit se, podrobit se je lepší než se bránit a zachovat svoji čest a důstojnost, pak bude těžké dát společnost dohromady a vynaložit více úsilí pro naši bezpečnost,“ uvedl Pavel.

Česko by podle něj mělo dál pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Aby byl zajištěn spravedlivý mír, aby ruská agrese nevyústila v naplnění všech cílů agresora a v podstatě ke kapitulaci oběti. To by do budoucna Evropě příliš neprospělo,“ potvrdil prezident.

Česko je součástí formující se koalice ochotných zemí Evropy, ale i Austrálie nebo Japonska, která by měla dát Ukrajině bezpečnostní garance v případě příměří. Podle prezidenta je dobře, že jsme členy této koalice a že je potřeba se snažit udržet spolupráci i s USA Donalda Trumpa, ale být i připraveni se bez Američanů obejít.

Chystá se setkání se Zelenským v Kyjevě

Na konferenci vystoupil i poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin, který zavzpomínal na to, jak před třemi lety začala válka a jak bylo těžké se přeorientovat na válečnou realitu.

„Nepřeju vám, abyste byli nepřipravení,“ řekl Kamyšin. Poděkoval za českou pomoc a prozradil, že by v nejbližší době měl do Kyjeva na jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazit český prezident Pavel.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka připomněl, že armáda potřebuje kvůli hrozbě Ruska modernizovat a nabírat nové lidi, a to se bez navyšování rozpočtu neobejde.

„Na nové cíle potřebujeme minimálně tři procenta HDP,“ uvedl Řehka. V NATO podle něj vznikly nové plány, jak se bránit případnému napadení Ruskem, a podle nich bude muset česká armáda posílit protivzdušnou obranu a také logistiku, aby dokázala zajistit případný přesun spojeneckých armád přes Česko na východ.

Dnes jde na obranu necelá dvě procenta HDP, což je okolo 160 miliard korun. Další procento by znamenalo přidat osmdesát miliard korun.

Ekonomka Jana Matesová nevidí problém v tom, že si to česká ekonomika nemůže dovolit. „Není problém sehnat peníze, ale přesvědčit lidi, že je to opravdu potřebné,“ potvrdila na konferenci Matesová. Dodala, že kdyby nebyla zrušena superhrubá mzda, tak by to stačilo na přidání jeden a půl procenta HDP na obranu. Nejlepším řešením by podle ní bylo zvýšit zdanění investičních nemovitostí a lépe investovat evropské peníze.

Zdroj: Novinky.cz

V roce 1999 se ČR stala plnoprávným členem NATO.

V roce 2020 v ČR začínají platit tvrdé vládni restrikce v reakci na koronavirovou pandemii.

Veďme tyto milníky novodobé historie v našem vědomí a aktivně sledujme společenský vývoj současnosti!

Pavel Bílek
prezident a generál ČAKO

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve čtvrtek účastní v Bruselu mimořádné Evropské rady. Čelní představitelé EU budou jednat o pokračující podpoře Ukrajiny a evropské obraně. Slovenský premiér Robert Fico hrozil, že jednání zablokuje, o tom samém dříve mluvil i maďarský premiér Viktor Orbán. „Zřejmě nedojdeme k úplné shodě,“ uvedl Fiala na tiskové konferenci před odletem.

Prezidenti a premiéři států Evropské unie mimořádný summit v Bruselu zahájili obědem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, další pomoc.

Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu. Zelenskyj před začátkem mimořádného summitu prohlásil, že Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy.

Summit špiček Evropské unie se koná necelý týden po roztržce v Bílém domě mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Má dvě hlavní témata. „Jednak je to podpora Ukrajiny a jednak posílení evropské obrany a konkurenceschopnosti,“ popsal Fiala na tiskové konferenci před odletem do Bruselu.

Na prvním zmíněném však jednomyslnou shodu podle něj nenajdou. „Tentokrát s největší pravděpodobností nedojdeme v Bruselu k úplné shodě na dalších krocích, které se týkají podpory Ukrajiny,“ uvedl Fiala. Pokud podle něj bereme vážně slova Orbána a Fica, můžeme předpokládat, že shoda nebude minimálně tak zjevná a silná.

Český premiér proto vidí smysl k vytváření koalic států, které jsou ochotné Ukrajině jednoznačně pomáhat. Už v neděli se sešel s politiky některých unijních zemí v Londýně, kam je pozval britský premiér Keir Starmer. „Jsme v bodu zlomu, mění se mezinárodní řád a je potřeba používat i jiné formáty, než jsou ty standardní,“ připustil Fiala.

Po zhruba devadesátiminutovém pracovním obědě unijních lídrů premiér na X napsal, že: „Nejlepší bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda.“ Zelenskyj po obědě jednání opustil. Podle unijního činitele obeznámeného s obsahem jednání Zelenskyj během oběda „uvítal iniciativy zaměřené na posílení evropských obranných kapacit a volal po jejich využití při podpoře ukrajinské zbrojní produkce“.

Fico dříve pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu, pokud ostatní evropští státníci nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit ruského zemního plynu přes své území. Tento požadavek ale podle médií zmírnil. Ve čtvrtek před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu uvedl, že by závěry schůzky vetoval v případě, že by v nich o potřebě obnovy tranzitu nebyla žádná zmínka.

Lídři Evropské unie se proto ve čtvrtek chystají vyzvat k vyřešení tohoto problému. Plyne to z poslední verze návrhu závěrů mimořádného bruselského summitu. Lídři členských zemí se podle návrhu mají shodnout na výzvě k posílení snah o nalezení funkčních řešení včetně obnovení přepravy plynu.

Zablokováním summitu EU už dříve pohrozil také maďarský premiér Orbán. Postoje Orbána a Fica k Ruskem napadené Ukrajině jsou odlišné od většiny lídrů EU.

V otázce posílení evropské obrany se naopak šéfové států a předsedové vlád zemí EU zřejmě na čtvrtečním summitu shodnou. Členské země obdržely dopis předsedkyně evropské komise Ursuly von der Leyenové, který obsahuje kroky v evropské bezpečnosti a obranyschopnosti. Česká republika se je chystá podpořit.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová před začátkem summitu varovala, že Evropa nemá mnoho času ke zbrojení. „Na obranu musíme utrácet, utrácet, utrácet,“ řekla.

Jaderný deštník Francie? Předčasné, míní Fiala

Fiala také uvedl, že Evropská unie na obranu proti Rusku není dost silná. Podle něj jí chybí například Velká Británie. Právě ta společně s Francií jsou jediné země s jadernými zbraněmi na Evropském kontinentu a mají tak reálnou váhu.

Prezident Francie Emmanuel Macron chce otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery. Fiala jeho ochotu nabídnout jaderný potenciál země vítá, považuje to však za předčasné.

“Je možné o tom uvažovat, ale zatím máme bezpečnost garantovanou úzkou spoluprací s USA. Ano, jsou tu jasné signály, že se musíme o svou bezpečnost víc starat. Víc bych se ale soustředil na to, co každý stát má a může udělat jako domácí úkol, a to je realistické zvyšování výdajů na obranu,“ prohlásil Fiala. Před vytvářením autonomních systémů podle premiéra musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy.

Zdroj: iDNES.cz

Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi (ČT).

Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení. „Jsou to země, které jsou v Radě bezpečnosti, jsou to jaderné velmoci. Tak je důležité, že společně pracují s naší podporou, a myslím si, že to je dobrá zpráva,“ prohlásil český premiér.

Summit evropských zemí svolal do Londýna britský premiér Keir Starmer s cílem podpořit Ukrajinu a obnovit diplomatické rozhovory po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval právě Fiala. Jednání se účastnil také Zelenskyj.

Již není čas na další řečí, musíme jednat, řekl Starmer

Několik zemí dnes naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun).

„Vše, co dělám, je pro zachování míru,“ odpověděl na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem. Starmer na tiskové konferenci rovněž uvedl, že milionová dohoda Ukrajině umožní nakoupit 5000 střel protiletecké obrany. To zemi pomůže chránit kritickou infrastrukturu, na kterou Rusko soustavně už několikátým rokem útočí v rámci své invaze zahájené na konci února 2022.

Podle Starmera není pravdou, že by Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa byly nespolehlivým partnerem. Reagoval tím na páteční roztržku Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Zároveň ale britský premiér dodal, že právě Evropa musí Ukrajinu finančně podporovat.

„Naše dějiny nám říkají, že konflikt, který začne v Evropě, se vyplaví na naše břehy,“ uvedl.

Evropa nutně potřebuje přezbrojit, řekla von der Leyenová

Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla podle Reuters předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po skončení londýnského summitu o Ukrajině. Podle von der Leyenové je nutné se připravit na nejhorší.

„Po dlouhé době nedostatečných investic je nyní nanejvýš důležité investice do obrany na delší dobu zvýšit,“ řekla novinářům von der Leyenová. „V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu,“ cituje předsedkyni EK deník The Guardian.

Evropa musí pracovat na tom, aby se Ukrajina stala ocelovým dikobrazem, který bude pro možné útočníky nestravitelný, řekla podle deníku. Ukrajina potřebuje „komplexní bezpečnostní záruky“, dodala.

Zdroj: ČTK

Na Ministerstvu obrany se opět po roce sešli zástupci českého obranného průmyslu. S premiérem Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou jednali o pomoci Ukrajině, modernizaci armády i podpoře ze strany vlády. „Český obranný průmysl byl vždy velmi silný a nyní je skutečně na světové úrovni,“ zhodnotil jeho stav premiér Petr Fiala.

Setkání se uskutečnilo u příležitosti už tři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině. Podle předsedy vlády sehrávají v pomoci této Ruskem napadené zemi čeští zbrojaři významnou roli. „Po celé ty tři roky, co válka trvá, mohu říct, že pro podniky, které se zabývají výrobou zbraní a vojenské techniky, se stala Ukrajina téměř druhým domácím trhem,“ podotkl s tím, že intenzivní podpora ze strany ČR a domácích zbrojních firem svědčí o logistických, organizačních a manažerských schopnostech obou.

V roce 2024 zprostředkovala Česká republika Ukrajině dodávky zhruba 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice včetně půl milionu kusů munice ráže 155 mm, což bylo zajištěno především prostřednictvím České muniční iniciativy. „To nás jako Českou republiku zařazuje mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu po bok USA a Velké Británie,“ vyzdvihla ministryně obrany. Dodávky podle premiéra stále pokračují, v posledních měsících do této země putují desítky tisíc kusů velkorážové munice. Česko bude v dodávkách velkorážové munice pokračovat i letos, financovat ji přislíbily Kanada, Nizozemsko, Dánsko, zapojí se samozřejmě i ČR. Příspěvky partnerů se podle Jany Černochové již nyní pohybují ve stovkách milionů eur. V této souvislosti ministryně obrany vyzdvihla roli Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci AMOS, jež veškerou pomoc z úrovně MO koordinuje. „Podle aktuálních odhadů se vloni zvýšil vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu minimálně o 1/3 oproti roku 2023, který byl již sám o sobě rekordní,“ zdůraznila.

3 % HDP během několika let

V navyšování výdajů na obranu musí Česká republika i ve světle posledních událostí pokračovat. Cílem je přitom dosáhnout minimálně 3 % HDP během několika let. „Jsou to dobře vynaložené peníze. Podle řady analýz jedna koruna rozumně vynaložená na obranu znamená tři další koruny v rámci české ekonomiky,“ uvedl premiér. Znovu také zopakoval potřebu se o obranu „více starat“ jak na národní, tak evropské úrovni. Světový řád se podle jeho slov mění, mění se také role USA a pokud jde o Evropu, ta musí být mnohem více odpovědná za svoji bezpečnost. „To znamená i velkou šanci pro český obranný průmysl. Vytváří to potenciál pro další příležitosti a my jsme připraveni našim firmám v této oblasti maximálním způsobem pomoci, aby mohly tento potenciál naplno využít,“ zdůraznil a poděkoval ministryni obrany Janě Černochové za pořádání pravidelných setkání s českým obranným průmyslem. Jeho zástupcům pak poděkoval za to, jak skvěle reprezentují ČR a přispívají k rozvoji národního hospodářství a bezpečnosti.

Ministryně dnes také jednala s prezidentem České bankovní asociace Janem Juchelkou. Znovu hovořili mj. o tzv. taxonomii a financování vojenské výroby ze strany bank. V minulosti od zbrojního průmyslu zaznívala kritika bankovního sektoru za jeho postoj k poskytování některých bankovních služeb, to se ale nyní mění. „Jsem opravdu ráda, že zaznívalo, že se věci posouvají správným směrem. Myslím, že všechny firmy, jak malé, tak i velké, uznávají, že to jde správným směrem oproti situaci před rokem a půl, kdy zmiňovali, že jsou tyto záležitosti problematické a brzdí to i naši pomoc Ukrajině. To už dnes neplatí, za což děkuji právě i zástupcům České bankovní asociace,“ sdělila ministryně.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Již tři roky trvá ruská invaze na ukrajinské teritorium – válečný konflikt na Ukrajině.

V těchto dnech nová Trumpova administrativa USA silně intervenuje za ukončení války a uzavření příměří. Jedná přímo s ruskou a ukrajinskou stranou, zatímco Evropa jednotí svoji pozici a postup.

Výsledné kompromisní řešení musí být přijatelné pro napadenou zemi a členské státy EU a NATO, nesmí být pojato jako „vítězství“ invazní síly. Zdá se, že současné události rozhodují o dalším vývoji situace.

Pavel Bílek
prezident a generál ČAKO

Incident se v královéhradeckém obchodě Action v ulici Akademika Bedrny odehrál ve čtvrtek ráno. „Podezřelý napadl nožem v jednom obchodě v Hradci Králové dva lidi,“ informovali policisté na síti X v půl desáté.

Obě ženy utrpěly při útoku zranění. „Jedna je ve velmi vážném stavu, druhá utrpěla zranění,“ napsali nejprve policisté. Krátce nato ale záchranáři informovali o tom, že zemřely. „Dvě těžce zraněné osoby bohužel vzhledem k rozsahu poranění i přes veškerou snahu našich posádek svým zraněním podlehly,“ sdělila záchranná služba Královéhradeckého kraje na síti X. Následně informaci potvrdila i policie.

„Celá událost je tragická. Přestože jsme byli na místě během několika málo minut od oznámení, obě napadené utrpěly zranění, která byla natolik vážná, že je ani přes veškerou snahu všech zasahujících nebylo možné zachránit,“ sdělili policisté.

Podezřelého zásahová jednotka krátce po útoku zadržela. „Jedná se o mladistvého Čecha ve věku 16 let. Motiv a další okolnosti tohoto případu jsou předmětem šetření kriminalistů,“ řekla policejní mluvčí.

Policie zasáhla do minuty.

„Velitel policie byl v obchodě do jedné minuty od útoku a okamžitě začal dávat první pomoc ženám. Útočník z místa utekl a byl zadržen v řádu několik minut,“ informovala mluvčí na síti X.

Policisté mladíka dopadli přibližně kilometr od místa činu, a to zhruba po deseti minutách od útoku. Podle kriminalistů zaútočil na dvě prodavačky, na první přímo v prodejně, na druhou v zázemí prodejny.

Nůž našli svědci jen několik metrů od obchodu, ve kterém k činu došlo. Jeho čepel měřila 20 centimetrů. Při zadržení podezřelého u něj kriminalisté žádnou další zbraň neobjevili.

„Několik tísňových volání o útočníkovi s nožem v Hradci Králové jsme přijali krátce po půl deváté. Volající hovořili o pobodání několika osob. Na místo jsme vyslali všechny dostupné prostředky, několik posádek záchranářů, lékaře, inspektora provozu i vozidlo pro řešení mimořádných událostí,“ dodali záchranáři.

„Aktuálně prostřednictvím NCTEKK (Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě – pozn. red.) a dalších analytiků zjišťujeme motivaci útočníka. Jakmile budeme mít prvotní informace, tak je zveřejníme,“ informovali policisté.

Ve čtvrtek odpoledne policie uvedla, že ačkoliv motiv pachatele stále nezná, zřejmě se nejednalo o teroristický útok. „Informace, které máme v tuto chvíli k dispozici a které se mohou ještě změnit, nasvědčují spíše tomu, že výběr obětí byl náhodný,“ sdělili kriminalisté.

Později policejní mluvčí Iva Kormošová informovala, že mladíka obvinili z dvojnásobné vraždy. „Po výslechu obviněného kriminalisté podají ke státnímu zástupci podnět na uvalení vazby. V případě viny mu hrozí až 10letý trest odnětí svobody,“ uvedla.

Za poslední dva roky došlo podle policie k 25% nárůstu počtu dětí, které spáchají násilný trestný čin. „Jedná se o fenomén, který zmiňoval i policejní prezident na tiskové konferenci. U aktuálního případu nás bude zajímat nejen osoba útočníka, ale také okolnosti útoku, vztahy s okolím a motivace,“ uzavřeli kriminalisté.

Zdroj: TN.CZ

Vážení a milí,

mezinárodní politické dění je nyní velmi dynamické.

Nová administrativa USA aktivně jedná s Ruskem a Ukrajinou o ukončení válečného konfliktu na ukrajinském teritoriu (či spíše o uzavření příměří), zatímco Evropu nové vedení USA podrobuje ostré kritice zejména v oblasti hodnotové a bezpečnostní. Evropská unie bude muset prokázat bezpečnostní a obrannou akceschopnost vnitřní i vnější, a to po letech teoretických diskusí. Evropské členské státy NATO musí převzít dostatečnou sebeodpovědnost bezpečnostní – organizačně, hmotně, ale též edukačně a informačně. Zaostávání Evropy v mnoha ohledech je zřejmé a perspektivně sotva udržitelné. Euroatlantický bezpečnostní svorník – Severoatlantická aliance – k udržení zásadní globální role stojí na prahu jisté své redefinice a rekonstituce, kdy především její evropské kapacity musí být zásadně silnější, spolehlivější a použitelnější. Jde o zachování transatlantické vazby (k tématu viz příspěvek Mnichovská bezpečnostní konference 2025 na webu ČAKO).

Blízkovýchodní konflikt se nyní nese ve znamení křehkého příměří, kdy dochází k výměnám izraelských rukojmí za palestinské vězně. Další vývoj je však těžko předvídatelný a nejistý, zejména v delším časovém horizontu.

ČAKO začátkem prosince v Praze uskutečnilo další Křeslo pro hosta. Hostem byl tentokrát primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda, který je přímo odpovědný za pražskou bezpečnost a mezinárodní vztahy. Při této příležitosti obdržel z rukou prezidenta ČAKO Skleněný artefakt ČAKO za zásluhy v oblasti bezpečnosti a medicíny. Setkání mělo mezi našimi členy velký ohlas. Současně byla provedena pieta za příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Vězeňské služby ČR a za příslušníky dalších českých bezpečnostních služeb, kteří položili své životy ve službě za bezpečí nás všech. Následovalo předvánoční neformální setkání členů a hostů ČAKO (více viz web ČAKO a CZAF číslo 1/2025).

Začátkem února proběhla v Praze nevolební členská schůze ČAKO, na níž členové jednomyslně schválili dva nové čestné členy ČAKO. Stali se jimi akademik Viktor Porada (bezpečnostní vědy, kriminalistika) a eques Ludvík Šlancar (technolog a enolog). Srdečně blahopřeji!

Dokončeny byly práce na odborné srovnávací studii Edukační prostor pro NATO v českém školství, jejímž hlavním autorem je Jaroslav Mužík, vedoucí vědecký pracovník ČAKO. Tento cca padesátistránkový materiál je přímo použitelný pro potřeby MŠMT a krajů, tedy pro výuku na druhém stupni ZŠ a pro SŠ, zejména gymnázia. Bude koordinován i s příslušnými univerzitami.

Zavedení předmětu typu branné připravenosti se jeví nezbytným.

V přípravě je tradiční Slavnostní pietní akt Anzac Day a Den vítězství včetně ceremonie ČAKO. Akce se uskuteční koncem dubna v zámeckém areálu Tábor-Měšice (více viz následně na webu ČAKO a v CZAF číslo 2/2025).

Předběžně v červnu v Praze usedne další osobnost české bezpečnostní komunity do Křesla pro hosta ČAKO – bude jím vrcholný představitel vybraného bezpečnostního sboru ČR či přední akademik k diskusi o aktuální bezpečnostní situaci.

Sledujme bedlivě společenskopolitické dění a buďme hodnotově pevní.

Příjemný zbytek zimy a nadějeplné jarní období vám přeje

Váš

Pavel Bílek