Vážení,
u příležitsti 4. výročí trvání ruské invaze na Ukrajinu a s akcentem na změněnou bezpečnostní situaci předkládáme zamyšlení respektovaného bezpečnostního experta PhDr. Lukáše Šeršeně, Ph.D.
Prof. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Mír se neudržuje přáním, ale připraveností.
Čtyři roky války, kterou vede Rusko proti Ukrajině, zásadně proměnily chápání bezpečnosti v Evropě. Nejde jen o frontovou linii. Jde o technologickou revoluci ve válčení – a o test schopnosti evropských států reagovat rychle, chytře a společně.
Možné přiblížení konce konfliktu dnes nezávisí jen na počtu tanků, ale na schopnosti obou stran udržet tempo inovací, výroby a politické vůle. A právě to je pro Evropu klíčové poučení.
Nová podoba války: rychlost, data, adaptace. Levnější technologie → větší efekt.
Ukrajina ukázala, že relativně levné systémy mohou měnit průběh bojů: komerční drony upravené pro vojenské použití, masové nasazení FPV dronů a digitální systémy řízení palby nebo satelitní snímkování v reálném čase. To vše dramaticky snižuje rozdíl mezi „velkou“ a „menší“ armádou. Nejde jen o počet kusů techniky, ale o schopnost rychlé inovace a propojení systémů.
Evropa si musí uvědomit, že moderní konflikt není jen o drahých platformách (stíhačky, tanky), ale o „ekosystému“: software, senzory, datové propojení, výroba ve velkém.
Sdílení dat jako zbraň
Jedním z největších posunů je síťové vedení války – sdílení dat mezi jednotkami téměř okamžitě. Informace z dronu může během minut vést k přesnému úderu.
Evropa se učí, že izolované národní systémy nestačí. Data musí proudit rychleji než rozhodovací procesy protivníka.
Technologická válka se vyvíjí v horizontu měsíců, zatímco politické cykly běží v horizontu let. Pokud Evropa nezrychlí rozhodovací procesy, bude reagovat vždy se zpožděním. Armády a generální štáby definují potřeby. Průmysl nabízí řešení. Ale konečné slovo má politická reprezentace. Ta schvaluje rozpočty, strategii a nákupy.
Masová výroba dronů a digitálních systémů je násobně levnější než ztráta tankové brigády. Sdílený evropský vývoj může snížit duplicity. Společné nákupy mohou zlevnit výrobu. Možná odvaha investovat do inovací, podpora startupů v obranném sektoru, flexibilnější akviziční procesy a hlubší spolupráce mezi státy EU. Válka je mj. průmyslový závod, kdo vyrobí více dronů, munice, náhradních dílů – ten má nespornou výhodu.
Bezpečnost dnes není jen o počtu vojáků. Je o schopnosti propojit technologie, průmysl a politickou vůli. Průmysl je součást obrany a data jsou zbraň. Možná lze nyní bezpečnost chápat jako technologickou a datovou disciplínu.
Pokud Evropa dokáže z probíhajícího konfliktu vytěžit poučení – investovat do inovací, zrychlit rozhodování a skutečně propojit své kapacity – může z této krize vyjít silnější a samostatnější.
Pokud ne, riskuje, že zůstane technologicky pozadu v době, kdy se válka rozhoduje algoritmem rychleji než projevy v parlamentu. A to je možná nejtvrdší lekce posledních čtyř let. Evropa nemůže spoléhat na to, že bezpečnost je samozřejmost. Musí ji aktivně budovat – propojením technologií, průmyslu a politické vůle. Pokud dokáže investovat chytře, spolupracovat hlouběji a rozhodovat rychleji, může z těchto čtyř let vyjít silnější a odolnější.
Válka na Ukrajině je tragédií. Pro Evropu však zároveň představuje moment pravdy – a příležitost změnit přístup k vlastní bezpečnosti dříve, než ji k tomu donutí další krize.