Kaskáda hybridních hrozeb, ochrana zdraví a evropská odolnost

ODVAHA • VYSOKÁ ODBORNOST • EMPATIE • UDRŽITELNOST

Paraborn: komunikace – krvácení – vzdálenost

Souhrnná koncepční studie pro odbornou diskusi
MUDr. Václav Jordán | Paraborn – Centre for Soft Targets
Paříž, kongresová verze | 2026

Rozsah: informační a kognitivní působení, sociální sítě, ozbrojené hrozby, drony, veřejné události a ochrana zdraví. Dokument propojuje dřívější autorské práce Parabornu s veřejnými evropskými a mezinárodními rámci. Návrh evropského právního rámce je zde označen jako autorský návrh, nikoli jako platný právní předpis.

Abstrakt

Evropa může být označena za „měkký cíl“ nikoli proto, že by její občané či instituce byli bezbranní, ale proto, že otevřenost, pluralismus, přeshraniční propojenost a závislost na důvěře vytvářejí prostor, který lze zneužít k nátlaku. Tato studie propojuje informační manipulaci, dopady na vnímání a rozhodování, šíření prostřednictvím sociálních sítí, ozbrojenou agresi proti Ukrajině, přesah dronových incidentů do prostoru EU a rizika hromadných událostí. Kaskáda není nevyhnutelný ani automaticky řízený plán: jednotlivé články vyžadují samostatné důkazy a připsání odpovědnosti.

Zdravotnická optika ukazuje, že nepravdivé nebo zavádějící zdravotní informace mohou přispívat k psychické, sociální a ekonomické tísni a měnit zdravotní chování; zároveň není správné každou úzkost, protest či neověřenou zprávu označovat za nepřátelskou operaci. Navrhujeme propojit prevenci s připraveností, zlepšit ověřenou krizovou komunikaci a koordinaci zdravotnictví, civilní ochrany a odpovědných bezpečnostních institucí. Parabornova praktická triáda „komunikace – krvácení – vzdálenost“ je zde zasazena do širšího principu: prevence a připravenost předcházejí krizové medicíně; v incidentu se rozhoduje rychle, podle klinických standardů a velení příslušných orgánů.

Klíčová slova: měkký cíl; hybridní působení; FIMI; kognitivní bezpečnost; urgentní a katastrofická medicína; hromadná událost; drony; Paraborn; evropská odolnost.

Teze a metodický rámec

Jde o koncepční a retrospektivní syntézu dřívějších autorských textů a veřejných primárních zdrojů, nikoli o systematický přehled ani epidemiologickou studii. Vychází z autorových textů o hybridním působení proti jedinci, ochraně obyvatel a měkkých cílů, diplomacii v období nových hrozeb, kognitivním působení, Evropě jako bezpečnostním prostoru a ochraně zdravotnictví. Přesné historické názvy jsou uvedeny v bibliografii jako autorské podklady; tam, kde nebyl k dispozici úplný rukopis, jsou zde shrnuty pouze doložené tematické linie.

V textu rozlišujeme (1) ověřitelné veřejné skutečnosti, (2) analytickou interpretaci a (3) doporučení. Termín FIMI používáme pro zahraniční informační manipulaci a vměšování, jak jej rozvíjí EEAS. „Útok na vědomí“ je metafora pro působení na pozornost, důvěru, emoce a rozhodování; není to klinická diagnóza ani důkaz, že lze kolektivní vědomí přímo ovládat. „Válka v týlu nepřítele“ je rovněž strategická metafora, nikoli právní klasifikace nebo tvrzení, že každý incident je součástí jedné koordinované kampaně.

1. Evropa jako měkký cíl: proč a pro koho?

„Měkký cíl“ označuje osoby, místa a služby, jejichž hlavním účelem není vojenská obrana a kde bezpečnostní opatření nemohou zcela odstranit přístup veřejnosti. Patří sem dopravní uzly, nemocnice, školy, kulturní a sportovní akce, veřejná prostranství i digitální informační prostředí. V tomto smyslu Evropa není jeden cíl, ale hustá síť institucí, služeb a komunit. Zranitelnost je funkcí expozice, připravenosti a důvěry; není to charakterová slabost společnosti.

Evropa může být terčem nátlaku těch aktérů, kteří chtějí oslabit její politickou soudržnost, podporu Ukrajině, důvěru v demokratické instituce, bezpečnostní spolupráci nebo schopnost veřejnosti reagovat na krize. EEAS popisuje FIMI jako záměrné a koordinované manipulační chování a dokumentuje zahraniční kampaně zaměřené na EU a partnerské země. Evropská rada zároveň odsuzuje ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou bezpečnost. Konkrétní odpovědnost za konkrétní událost se však musí určovat případ od případu; politická kritika, legitimní nesouhlas ani protest nejsou samy o sobě nepřátelskou operací. [1–3]

Na otázku „čím je Evropa komu nepřítelem?“ nelze dát medicínskou ani jednotnou geopolitickou odpověď. Pro revizionistické či autoritářské režimy může být přitažlivým cílem model otevřené společnosti, právního státu a společného rozhodování, zejména pokud omezuje jejich možnost vnějšího nátlaku. Jde o analytické vysvětlení strategických motivů, nikoli o tvrzení o jednotném záměru všech států či občanů. Evropa přitom není pouze příjemcem pomoci: prostřednictvím členských států, WHO, UCPM/ERCC, rescEU, univerzit a profesních sítí přispívá k mezinárodní humanitární a zdravotnické spolupráci. Tato schopnost pomáhat je součástí evropské identity a zároveň důvodem, proč musí chránit důvěryhodnost, kontinuitu služeb a bezpečí zdravotníků. [4–6]

2. Kaskáda hrozeb a ochranných možností

Následující schéma je analytická pomůcka. Nepředpokládá, že každý případ projde všemi stupni, ani že informace automaticky způsobí fyzické násilí. Jednotlivé stupně mohou nastat samostatně, překrývat se či chybět.

Fáze	Možný mechanismus a zdravotní relevance	Ochranný důraz
1. Dezinformace a hybridní působení	Záměrné klamání, zamlžování původu, falešná autorita nebo koordinované zesilování mohou narušovat orientaci v krizi.	Včasné ověřování, sdílená taxonomie FIMI, atribuce na základě důkazů.
2. Kognitivní a psychologické působení	Strach, nejistota, únava z informací a ztráta důvěry mohou ovlivnit úsudek a rozhodování; účinek se liší mezi lidmi a situacemi.	Srozumitelná komunikace, psychologická první pomoc, důvěryhodní místní prostředníci.
3. Sociální sítě a distribuční ekosystém	Rychlé sdílení, doporučovací systémy, boti, syntetická média a uzavřené skupiny mohou zvyšovat dosah i rychlost klamu.	Platformní odpovědnost, transparentnost, mediální gramotnost, rychlé opravy bez cenzury.
4. Ozbrojené násilí a obrazová dokumentace	Ruská válka proti Ukrajině zahrnuje rozsáhlé útoky na civilisty a infrastrukturu, včetně zdravotnických zařízení. Autentické obrazy mohou informovat; mohou být také vytrženy z kontextu či falešně popsány.	Ochrana civilistů a zdravotnictví, ověřování obrazů, trauma-informované informování a pomoc.
5. Drony, vzdušný prostor a přeshraniční dopady	Incidenty s drony či narušení vzdušného prostoru mohou znamenat riziko pro osoby, dopravu a kritické služby; míra přímého zdravotního dopadu závisí na konkrétní události.	Koordinace civilní ochrany, letectví, policie, zdravotnictví; scénářová příprava a veřejná varování.
6. Nepokoje, polarizace a narušení demokratického života	Napětí, neověřené výstrahy nebo panická reakce v davu mohou přispět k úrazům, opožděné péči a narušení služeb. Samotný protest je chráněnou součástí demokracie.	Rozlišovat legitimní občanský projev od násilí; bezpečné plánování akcí a přístup k první pomoci.

2.1 Informační prostředí, zdraví a vědomí

WHO ve svém přehledu systematických přehledů uvádí, že zavádějící zdravotní obsah může souviset s chybným zdravotním chováním a psychickou, sociální, politickou či ekonomickou tísní. To podporuje zdravotnický význam infodemie, ale samo o sobě nedokazuje, že konkrétní příspěvek vyvolal konkrétní klinickou újmu. Příklady zdraví škodlivých narativů zahrnují nepravdivé pokyny k léčbě, falešné informace o epidemii, vydávané falešné evakuační zprávy a tvrzení o neexistujícím útoku na nemocnici. Jsou to typové příklady, nikoli tvrzení o konkrétní události v Paříži či Miláně. [7]

Sociální sítě jsou infrastruktura komunikace, nikoli samy o sobě aktér. Riziko vzniká kombinací uživatelského sdílení, designu služby, placené propagace, koordinovaných sítí a reakce publika. Evropský akt o digitálních službách ukládá velmi velkým online platformám a vyhledávačům povinnosti posuzovat a zmírňovat systémová rizika včetně dopadů na občanský diskurz, veřejnou bezpečnost a základní práva. Ochrana zdraví musí zůstat slučitelná se svobodou projevu, soukromím a pluralitou médií. [8]

2.2 Ukrajina a obrazová válka

Ruská agrese proti Ukrajině je ozbrojený konflikt s přímými důsledky pro zdraví obyvatelstva. Evropská rada odsoudila útoky na civilisty, infrastrukturu, nemocnice a zdravotnická zařízení; EU koordinuje civilní ochranu a zdravotnické evakuace pacientů do nemocnic napříč Evropou. Obrazové materiály z útoků mají dvojí společenský účinek: mohou doložit utrpení, mobilizovat pomoc a podpořit odpovědnost, ale také přetěžovat publikum, retraumatizovat přeživší nebo být zneužity v dezinformačním obsahu. Odpovědná komunikace proto ověřuje původ, datum a místo, respektuje souhlas a důstojnost obětí a nezveřejňuje údaje, které by mohly ohrozit pacienty či záchranáře. [5–6, 9]

2.3 Drony a hromadné události

EU v roce 2025 odsoudila narušení svého vzdušného prostoru; v roce 2026 odsoudila také incident, při němž ruský dron nesoucí výbušniny, zapojený do útoku na Ukrajinu, dopadl na obytnou budovu v rumunském Galați. Tyto veřejné informace dokládají přeshraniční bezpečnostní rozměr, ne však automaticky četnost zranění ani potřebu konkrétního zásahu na každé evropské akci. Pro zdravotnictví je správnou odpovědí plánovat různé scénáře: pád trosek, evakuaci, přerušení komunikace nebo souběh více pacientů. [10–11]

WHO doporučuje, aby zdravotnické plánování velkých shromáždění vycházelo z hodnocení rizik, jasných evakuačních tras, společného plánování organizátorů, zdravotníků a bezpečnostních složek a předem procvičených plánů hromadného postižení. Pokud se v Paříži nebo Miláně objevil hluk, výbuchový zvuk, falešné varování či prudká reakce davu, je třeba pro odborné zpracování nejprve určit konkrétní datum, místo, typ události a ověřené zdravotní následky. Tato studie je proto používá jako modelové městské scénáře, nikoli jako ověřené případové studie. Hluk může být stresorem nebo varovným podnětem; tvrdit, že konkrétní zvuk způsobil masové zranění, vyžaduje důkaz. [12]

3. Zdravotnická odpověď: prevence před incidentem

Parabornovský přístup staví na tom, že připravenost a prevence mají předcházet akutnímu zásahu. Zdravotnické týmy, nemocnice, pořadatelé a veřejná správa mohou společně snížit pravděpodobnost, že informační chaos přeroste ve zbytečné riziko pro pacienty. Lékaři podporují stát a evropské instituce odbornými znalostmi, epidemiologickým a klinickým dohledem, krizovou komunikací, výcvikem a agregovanými daty v mezích zákona. Nemají nahrazovat zpravodajské služby ani vyšetřovatele; spolupráce musí mít jasné kompetence, ochranu zdravotnického tajemství, nezávislost klinických rozhodnutí a právní dohled.

3.1 Parabornova triáda při zásahu

Princip	Praktický význam	Odborné omezení
Komunikace	Jeden ověřený zdroj informací pro veřejnost i zasahující; krátká sdělení říkají, co víme, co nevíme, co mají lidé udělat a kdy přijde aktualizace.	Neslibovat jistotu tam, kde není; sdílet pouze nezbytná osobní data.
Krvácení	Rychle rozpoznat a řešit život ohrožující krvácení v rámci výcviku, dostupného vybavení a klinických protokolů.	Triáda nenahrazuje ABCDE, triage, kompetence zdravotníků ani místní standardy.
Vzdálenost	Bezpečný odstup od probíhajícího nebezpečí, sekundárních rizik a neověřeného místa; bezpečí pacientů a zasahujících je podmínkou pomoci.	Rozhodnutí o zónách náleží příslušným bezpečnostním a operačním velitelům.

3.2 Společný model připravenosti

Před akcí: víceoborové posouzení rizik; plán zdravotnického pokrytí a evakuace; záložní komunikace; společná cvičení včetně dezinformace o incidentu, výpadku digitálních služeb a hromadného postižení; péče o zranitelné osoby a přístupnost informací. Během události: jednotné veřejné sdělení potvrzené oprávněným orgánem; třídění pacientů podle klinických standardů; ochrana zdravotnických zařízení; koordinované předávání informací mezi nemocnicemi a záchrannými službami. Po události: podpora obětí, psychosociální péče, bezpečné sdílení poučení a nezávislé vyhodnocení toho, co skutečně nastalo.

Pro komunikaci veřejnosti je vhodný krátký formát: „Co víme / Co zatím nevíme / Co dělat nyní / Kdy a kde bude další ověřená aktualizace.“ Opravy dezinformací mají být rychlé, srozumitelné, neponižující a zaměřené na důkaz. Nemocnice a lékaři by měli mít předem připravené mluvčí, kontakty na veřejné zdraví a jednoduché postupy pro hlášení nepravdivých zdravotních pokynů. Zachycení trendů má pracovat s agregovanými, minimalizovanými daty, nikoli s profilováním pacientů nebo politických názorů.

4. Doporučení pro Evropu a Paraborn

Doporučení vycházejí z existujících evropských rámců připravenosti, kritických entit, kybernetické bezpečnosti, digitálních služeb a z WHO plánování hromadných událostí. Novost Parabornovy koncepce spočívá v propojení zdravotnické připravenosti s důvěryhodnou krizovou komunikací a ochranou měkkých cílů; implementace musí respektovat právo EU a národní pravomoci. [8, 12–15]

Zřídit mezioborové uzly zdravotnické a civilní připravenosti na národní úrovni, propojené s mechanismy EU pro civilní ochranu a zdraví. Jejich úkolem má být včasné upozornění na zdravotně relevantní hrozby, nikoli plošné sledování veřejnosti.
Vytvořit společný protokol pro krizovou zdravotní komunikaci: ověřování, přístupné vícejazyčné zprávy, zveřejnění míry jistoty, čas další aktualizace a koordinace mezi zdravotnictvím, civilní ochranou a oprávněnými bezpečnostními orgány.
Zahrnout do výcviku nemocnic a pořadatelů veřejných akcí také informační incidenty, falešná varování, syntetická média, hlukové podněty, dronové incidenty, výpadky sítí a sekundární psychosociální dopady.
Chránit kontinuitu nemocnic a záchranných služeb fyzicky i digitálně: záložní napájení a komunikace, dostupné zásoby, kybernetická hygiena, ochrana personálu a postupy pro přesun nebo evakuaci pacientů.
Zavést pravidelné mezioborové vyhodnocování: počet a typ pacientů, čas do první pomoci, dostupnost služby, důvěra v oficiální informace, dopad na zranitelné skupiny a poučení po cvičení či události.
Budovat odolnost bez stigmatizace. Vysvětlovat rozdíl mezi omylem, nepravdivou informací, koordinovanou manipulací a trestným činem; chránit svobodu projevu, novinářskou práci, soukromí, klinickou důvěrnost a právo na pokojný protest.
Posílit evropskou solidaritu a zdravotnickou pomoc Ukrajině i dalším krizovým oblastem. Mezinárodní záchrana života a ochrana zdravotníků představují praktickou hodnotu evropského projektu, která má být chráněna humanitárními principy a důkazy.

5. Větev evropského legislativního návrhu Parabornu

Parabornův dokument „European Legislative Submission 2026“ (13. září 2026) navrhuje evropský balík opatření proti nepřátelské činnosti ve prospěch cizí moci a pro ochranu lidí, demokracie, měkkých cílů a kritické infrastruktury. Jde o návrh autora, nikoli o přijatou směrnici či právní stanovisko EU. [16]

Jádro návrhu tvoří: (a) nová směrnice vymezující závažnou nepřátelskou činnost na účet cizí moci s jednotnými minimálními skutkovými podstatami a tresty; (b) cílené posouzení změn směrnice (EU) 2017/541 o boji proti terorismu, zejména tam, kde jsou prokázány nábor, financování či podpora násilných činů; (c) účinnější uplatňování směrnic CER (EU) 2022/2557 a NIS2 (EU) 2022/2555 pro fyzickou odolnost a kybernetickou bezpečnost kritických služeb; (d) meziinstitucionální koordinace Europolu a Eurojustu; (e) možnost soudně přezkoumatelného zmrazení či konfiskace účtů, kryptoaktiv a majetku při splnění zákonných podmínek; a (f) transparentnost financování, koordinovaných botů a syntetických médií.

Pro zdravotnictví by měl být legislativní balík doplněn o explicitní pojistky: vyžadovat individualizované důkazy o vědomé účasti, chránit novinářské a akademické aktivity, nezaměňovat dezinformaci za trestný čin bez dalšího zákonného znaku, zajistit soudní dohled, účinný opravný prostředek a periodické hodnocení dopadů na základní práva. Zmrazení majetku ani sdílení údajů nesmí být automatické; musí vycházet ze zákona, proporcionality a procesních záruk. Žádný klinický záznam nemá být předáván zpravodajské službě bez výslovného zákonného základu.

Tato větev je slučitelná s evropským rámcem pouze tehdy, pokud doplňuje již existující právo, přesně určuje pravomoci EU a členských států a chrání svobodu projevu, soukromí a nezávislost zdravotníků. CER, NIS2, DSA a směrnice o boji proti terorismu už upravují části fyzické odolnosti, kybernetické bezpečnosti, systémových rizik online a závažných trestných činů; další právní akt musí prokázat konkrétní mezeru, subsidiaritu a přiměřenost. [8, 13–15]

6. Závěr

Evropa je zranitelná právě tam, kde její společenský život otevřeně spoléhá na důvěru, pohyb lidí, sdílení informací a nepřetržitost služeb. To z ní nedělá bezmocný ani automaticky nepřátelský cíl. Doložené případy FIMI, ozbrojené agrese proti Ukrajině a narušení evropského vzdušného prostoru vyžadují vážnou, ale přesně vymezenou odpověď. Zdravotnická připravenost má být její součástí, protože kaskáda může zasáhnout nejen instituce, ale i psychické zdraví, chování a fyzickou bezpečnost obyvatel.

Paraborn může nabídnout spojení medicíny, ochrany měkkých cílů, výcviku a krizové komunikace. Praktický směr vyjadřuje motto: odvaha jednat, vysoká odbornost, empatie k lidem v krizi a udržitelnost systémů, které je chrání. Prevence a připravenost předcházejí krvácení a vzdálenost chrání život; komunikace umožňuje pomoc koordinovat. Evropské instituce, lékaři, civilní ochrana, výzkumníci, média a občané mají spolupracovat v jasných právních mezích a při zachování důstojnosti člověka.

Ochrana jednotlivce je základem odolnosti státu. Ochrana života zůstává společným měřítkem bezpečnosti.

Použité zdroje

[1] European External Action Service (EEAS). 4th EEAS Annual Report on Foreign Information Manipulation and Interference Threats. 12 March 2026. https://www.eeas.europa.eu/eeas/4th-eeas-annual-report-foreign-information-manipulation-and-interference-threats_en

[2] Council of the European Union. Hybrid threats / Russia: Statement by the High Representative on behalf of the EU. 18 July 2025. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2025/07/18/hybrid-threats-russia-statement-by-the-high-representative-on-behalf-of-the-eu-condemning-russia-s-persistent-hybrid-campaigns-against-the-eu-its-member-states-and-partners/

[3] European Council. Conclusions on Ukraine and European defence and security. 18 June 2026. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/06/18/european-council-conclusions-on-ukraine-and-on-european-defence-and-security/

[4] European Commission. EU Preparedness Union Strategy. 26 March 2025. https://commission.europa.eu/topics/preparedness_en

[5] Council of the European Union. Humanitarian aid and civil protection support for Ukraine. https://www.consilium.europa.eu/en/policies/ukraine-solidarity-humanitarian-aid/

[6] European Commission. Health crisis preparedness. https://commission.europa.eu/topics/public-health/european-health-union/health-crisis-preparedness_en

[7] World Health Organization Regional Office for Europe. Infodemics and misinformation negatively affect people’s health behaviours, new WHO review finds. 1 September 2022. https://www.who.int/europe/news/item/01-09-2022-infodemics-and-misinformation-negatively-affect-people-s-health-behaviours–new-who-review-finds

[8] Regulation (EU) 2022/2065 (Digital Services Act). https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj/eng

[9] European Council. Ukraine, 18 December 2025: attacks on civilians, infrastructure and medical facilities. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2025/12/19/european-council-18-december-2025-ukraine/

[10] Council of the European Union. EU statement on the violation of EU airspace by Russia. 10 September 2025. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2025/09/10/statement-by-the-high-representative-on-behalf-of-the-eu-on-the-unprovoked-violation-of-the-eu-s-airspace-by-russia/

[11] Council of the European Union. Statement on Russian drone crash in Galați, Romania. 29 May 2026. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/05/29/statement-by-the-high-representative-on-behalf-of-the-eu-on-the-reckless-violation-of-the-eu-s-airspace-by-russia/

[12] World Health Organization. Risk management for mass gatherings: health emergency and disaster risk management fact sheet. 2017. https://cdn.who.int/media/docs/default-source/disaster-mngmt/risk-management-mass-gatherings-december2017.pdf

[13] Directive (EU) 2022/2557 on the resilience of critical entities (CER). https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2022/2557/oj/eng

[14] Directive (EU) 2022/2555 on measures for a high common level of cybersecurity across the Union (NIS2). https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2022/2555/oj/eng

[15] Directive (EU) 2017/541 on combating terrorism. https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2017/541/oj/eng

[16] Paraborn. European Legislative Submission 2026. Author proposal submitted 13 September 2026; companion Czech and English versions and trilingual cover letter. Unpublished author document.

[17] Jordán, V. Hybrid Warfare Against Populations: From Disinformation to Peace, Time and Collaboration. Paraborn / Severo University, Prague, 2025. Author’s prior work.

[18] Jordán, V. Protection and Defense of the Individual Against Hybrid Influence (2017–2025); Ochrana a obrana obyvatele proti hybridnímu působení; Diplomacie v období měkkých cílů; Bezpečnost státu a Evropy v éře hybridního působení; Hybridní válka 21. století: Neurobiologie, genetika a „divadelní“ dimenze konfliktu. Selected prior author manuscripts, various years.

[19] World Health Organization. Mass casualty management. https://www.who.int/teams/integrated-health-services/clinical-services-and-systems/emergency-and-critical-care/mass-casualty-management

Europe as a Soft Target

The cascade of hybrid threats, health protection and European resilience

COURAGE • HIGH PROFESSIONAL EXPERTISE • EMPATHY • SUSTAINABILITY

Paraborn: communication – bleeding control – distance

A synthesis for professional discussion
MUDr. Václav Jordán | Paraborn – Centre for Soft Targets
Paris congress version | 2026

Abstract

Europe may be described as a “soft target” not because its citizens or institutions are defenceless, but because openness, pluralism, cross-border connectivity and reliance on trust create opportunities for coercion. This study connects information manipulation, effects on perception and decision-making, amplification through social media, Russia’s armed aggression against Ukraine, the spillover of drone incidents into EU territory and risks at mass gatherings. The cascade is neither inevitable nor automatically centrally directed: each link requires separate evidence and attribution.

From a health perspective, false or misleading health information can contribute to psychological, social and economic distress and alter health behaviour. At the same time, anxiety, protest or an unverified report must not automatically be labelled a hostile operation. We propose linking prevention with preparedness, improving verified crisis communication, and coordinating healthcare, civil protection and competent security institutions. Paraborn’s practical triad—“communication, bleeding control, distance”—is placed within a broader principle: prevention and preparedness precede emergency response; during an incident, action must be rapid, clinically sound and consistent with the command structure of competent authorities.

Keywords: soft target; hybrid influence; FIMI; cognitive security; emergency and disaster medicine; mass gathering; drones; Paraborn; European resilience.

Thesis and method

This is a conceptual and retrospective synthesis of prior author papers and public primary sources, not a systematic review or epidemiological study. It draws on the author’s writings on hybrid influence against individuals, the protection of populations and soft targets, diplomacy in an era of new threats, cognitive influence, Europe as a security space, and the protection of healthcare. Titles are listed in the references as author materials; where a complete manuscript was not available, only documented thematic lines are summarized.

The paper distinguishes (1) verifiable public facts, (2) analytical interpretation and (3) recommendations. FIMI means foreign information manipulation and interference, as developed by the EEAS. “Attack on consciousness” is a metaphor for influence on attention, trust, emotion and decision-making; it is not a clinical diagnosis or proof that collective consciousness can be directly controlled. “War in the enemy rear” is also a strategic metaphor, not a legal classification or a claim that every incident belongs to one coordinated campaign.

1. Europe as a soft target: why and for whom?

A “soft target” refers to people, places and services whose primary purpose is not military defence and where security measures cannot fully remove public access. Examples include transport hubs, hospitals, schools, cultural and sporting events, public spaces and the digital information environment. In this sense, Europe is not a single target but a dense network of institutions, services and communities. Vulnerability depends on exposure, preparedness and trust; it is not a character flaw of society.

Europe may face coercion from actors seeking to weaken its political cohesion, support for Ukraine, trust in democratic institutions, security cooperation or public capacity to respond to crises. The EEAS describes FIMI as intentional and coordinated manipulative behaviour and documents foreign campaigns targeting the EU and partner countries. The European Council also condemns Russia’s aggression against Ukraine and its effects on European security. Responsibility for a specific event must nevertheless be assessed case by case; political criticism, legitimate dissent and protest are not, by themselves, hostile operations. [1–3]

The question “in what way, and to whom, is Europe an enemy?” has no single medical or geopolitical answer. For revisionist or authoritarian regimes, Europe’s model of an open society, rule of law and collective decision-making may be an attractive target when it limits external coercion. This is an analytical explanation of strategic motives, not a claim that all states or citizens share one intention. Europe is also not merely a recipient of help: through its Member States, WHO, the Union Civil Protection Mechanism/Emergency Response Coordination Centre, rescEU, universities and professional networks, it contributes to international humanitarian and health cooperation. That capacity to help is part of Europe’s identity and a reason to protect credibility, continuity of services and the safety of health workers. [4–6]

2. The threat cascade and protective options

The following model is an analytical aid. It does not assume that every case passes through every stage or that information automatically causes physical violence. Stages may occur independently, overlap or be absent.

Stage	Possible mechanism and health relevance	Protective emphasis
1. Disinformation and hybrid influence	Deliberate deception, concealed provenance, false authority or coordinated amplification may disrupt orientation during a crisis.	Timely verification, shared FIMI taxonomy, evidence-based attribution.
2. Cognitive and psychological influence	Fear, uncertainty, information fatigue and loss of trust may affect judgement and decisions; effects vary by person and context.	Clear communication, psychological first aid, trusted local messengers.
3. Social networks and distribution systems	Rapid sharing, recommender systems, bots, synthetic media and closed groups may increase the reach and speed of falsehoods.	Platform accountability, transparency, media literacy, rapid corrections without censorship.
4. Armed violence and visual documentation	Russia’s war against Ukraine includes large-scale attacks on civilians and infrastructure, including healthcare facilities. Authentic images can inform; they can also be taken out of context or falsely captioned.	Protect civilians and healthcare, verify images, communicate in a trauma-informed way.
5. Drones, airspace and cross-border effects	Drone incidents or airspace violations may threaten people, transport and critical services; direct health impacts depend on the specific event.	Coordinate civil protection, aviation, police and healthcare; prepare scenarios and public alerts.
6. Unrest, polarisation and disruption of democratic life	Tension, false alerts or crowd panic may contribute to injuries, delayed care or service disruption. Peaceful protest is itself a protected democratic activity.	Distinguish legitimate civic expression from violence; plan safe events and first-aid access.

2.1 Information, health and consciousness

In its overview of systematic reviews, WHO reports that misleading health content can be associated with harmful health behaviour and psychological, social, political or economic distress. This supports the public-health relevance of infodemics, but does not by itself prove that a particular post caused a particular clinical injury. Examples of potentially harmful health narratives include false treatment instructions, false claims about an outbreak, fabricated evacuation messages and claims of a non-existent attack on a hospital. These are illustrative types, not claims about a specific Paris or Milan event. [7]

Social media are communication infrastructure, not actors in themselves. Risk emerges from a combination of user sharing, service design, paid promotion, coordinated networks and audience response. The EU Digital Services Act requires very large online platforms and search engines to assess and mitigate systemic risks, including effects on civic discourse, public security and fundamental rights. Health protection must remain compatible with freedom of expression, privacy and media pluralism. [8]

2.2 Ukraine and visual warfare

Russia’s aggression against Ukraine is an armed conflict with direct consequences for population health. The European Council has condemned attacks on civilians, infrastructure, hospitals and medical facilities; the EU coordinates civil protection and medical evacuations of patients to hospitals across Europe. Images of attacks can have a dual social effect: they can document suffering, mobilise aid and support accountability, while also overloading audiences, retraumatising survivors or being misused in disinformation. Responsible communication verifies provenance, date and location, respects consent and dignity, and avoids disclosing details that could endanger patients or responders. [5–6, 9]

2.3 Drones and mass gatherings

In 2025 the EU condemned a violation of its airspace; in 2026 it also condemned an incident in which a Russian drone carrying explosives, involved in an attack on Ukraine, crashed into a residential building in Galați, Romania. These public records establish a cross-border security dimension, but do not automatically establish injury rates or the need for a specific intervention at every European event. Healthcare should prepare for varied scenarios: falling debris, evacuation, communications failure or a surge of patients. [10–11]

WHO recommends that health planning for mass gatherings be based on risk assessment, clear evacuation routes, joint planning among organisers, health personnel and security services, and tested mass-casualty plans. If noise, an explosive-like sound, a false alert or a sudden crowd reaction occurred in Paris or Milan, a professional case study would first need the specific date, location, event type and verified health consequences. This paper therefore treats these cities as model urban scenarios, not verified case studies. Noise may act as a stressor or warning cue; claiming that a specific sound caused mass injury requires evidence. [12]

3. The health response: prevention before an incident

The Paraborn approach places prevention and preparedness before acute intervention. Healthcare teams, hospitals, event organisers and public authorities can jointly reduce the likelihood that information disorder becomes an avoidable risk to patients. Clinicians can support national and European institutions through expertise, epidemiological and clinical monitoring, crisis communication, training and aggregated data within the law. They should not replace intelligence services or investigators. Cooperation requires clear mandates, protection of medical confidentiality, independent clinical decisions and legal oversight.

3.1 The Paraborn triad in response

Principle	Practical meaning	Professional boundary
Communication	One verified information source for the public and responders; concise messages state what is known, unknown, what people should do and when the next update will come.	Do not promise certainty where none exists; share only necessary personal data.
Bleeding control	Rapidly identify and manage life-threatening bleeding within training, available equipment and clinical protocols.	The triad does not replace ABCDE, triage, health-worker scope of practice or local standards.
Distance	Keep a safe distance from an active hazard, secondary risks and an unverified scene; safety of patients and responders is a precondition for help.	Zone decisions belong to competent safety and incident commanders.

3.2 A shared preparedness model

Before an event: multidisciplinary risk assessment; medical cover and evacuation plans; backup communications; joint exercises that include false incident reports, digital service outages and mass-casualty scenarios; care for vulnerable people and accessible information. During an event: a unified public message confirmed by the competent authority; patient triage under clinical standards; protection of health facilities; coordinated information transfer between hospitals and emergency medical services. After an event: support for victims, psychosocial care, safe sharing of lessons and independent review of what actually occurred.

A short public communication format is useful: “What we know / What we do not yet know / What to do now / When and where the next verified update will appear.” Corrections should be rapid, clear, respectful and evidence-focused. Hospitals and clinicians should have designated spokespeople, public-health contacts and simple procedures for reporting false health instructions. Trend monitoring should use aggregated, minimised data, not profiling of patients or political opinions.

4. Recommendations for Europe and Paraborn

The recommendations build on existing European frameworks for preparedness, critical entities, cybersecurity and digital services, and WHO planning for mass gatherings. Paraborn’s contribution is to connect health preparedness with trusted crisis communication and soft-target protection; implementation must respect EU law and national competences. [8, 12–15]

Create multidisciplinary health and civil-preparedness hubs at national level, connected with EU civil protection and health mechanisms. Their purpose should be early warning of health-relevant threats, not blanket surveillance of the public.
Adopt a shared protocol for health crisis communication: verification, accessible multilingual messages, disclosure of confidence levels, timing of the next update and coordination among healthcare, civil protection and competent security authorities.
Include information incidents, false alerts, synthetic media, noise cues, drone incidents, network outages and secondary psychosocial effects in hospital and event-organiser exercises.
Protect continuity of hospitals and emergency services physically and digitally: backup power and communications, available supplies, cyber hygiene, staff safety, and procedures for patient transfer or evacuation.
Conduct regular multidisciplinary evaluation: patient numbers and types, time to first aid, service availability, trust in official information, impact on vulnerable groups and lessons from exercises or events.
Build resilience without stigmatisation. Explain the difference between error, false information, coordinated manipulation and a criminal offence; protect expression, journalism, privacy, clinical confidentiality and peaceful protest.
Strengthen European solidarity and medical assistance to Ukraine and other crisis areas. International life-saving and the protection of health workers are practical values of the European project, to be upheld through humanitarian principles and evidence.

5. The Paraborn European legislative proposal

Paraborn’s “European Legislative Submission 2026” (13 September 2026) proposes a package of measures against hostile activity on behalf of a foreign power and to protect people, democracy, soft targets and critical infrastructure. It is an author’s proposal, not an adopted directive or an EU legal opinion. [16]

Its core elements are: (a) a new directive defining serious hostile activity on behalf of a foreign power, with common minimum offences and penalties; (b) targeted consideration of amendments to Directive (EU) 2017/541 on combating terrorism, particularly where recruitment, financing or support for violent acts is proven; (c) more effective implementation of the CER Directive (EU) 2022/2557 and NIS2 Directive (EU) 2022/2555 on physical resilience and cybersecurity of critical services; (d) inter-institutional coordination through Europol and Eurojust; (e) judicially reviewable freezing or confiscation of accounts, crypto-assets and property when statutory conditions are met; and (f) transparency concerning funding, coordinated bots and synthetic media.

For healthcare, the package should include explicit safeguards: require individualised evidence of knowing participation; protect journalistic and academic activity; do not treat disinformation as a criminal offence without an additional statutory element; ensure judicial oversight, an effective remedy and periodic fundamental-rights impact reviews. Asset freezing and data sharing must not be automatic; they must be lawful, proportionate and procedurally safeguarded. No clinical record should be disclosed to an intelligence service without an explicit legal basis.

This proposal can fit within the European framework only if it complements existing law, defines EU and Member State competences precisely, and protects freedom of expression, privacy and health-worker independence. CER, NIS2, the DSA and the Counter-Terrorism Directive already regulate aspects of physical resilience, cybersecurity, online systemic risks and serious crime; a further legal act must demonstrate a specific gap, subsidiarity and proportionality. [8, 13–15]

6. Conclusion

Europe is vulnerable wherever social life depends openly on trust, human mobility, information sharing and uninterrupted services. That does not make it powerless or automatically a hostile target. Documented FIMI cases, armed aggression against Ukraine and violations of European airspace require a serious but carefully bounded response. Health preparedness belongs within that response because a cascade can affect not only institutions but also people’s mental health, behaviour and physical safety.

Paraborn can contribute by connecting medicine, soft-target protection, training and crisis communication. Its motto sets the practical direction: courage to act, high professional expertise, empathy for people in crisis and sustainability of protective systems. Prevention and preparedness help avert bleeding, distance protects life, and communication enables coordinated assistance. European institutions, clinicians, civil protection, researchers, media and citizens should work together within clear legal boundaries and with respect for human dignity.

Protecting the individual is the foundation of state resilience. Protecting life remains the common measure of security.

References