Vážení a milí,

mezinárodně–politická situace je dosud vypjatá a nepřehledná, avšak s postupnými zřetelnými náznaky možného zklidnění. Vnitrostátně vše směřuje k volbám, které se uskuteční již na začátku října a jejichž výsledky budou znamenat nové složení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a novou podobu exekutivy – Vlády ČR. Vztah a respekt k členství v EU a NATO by ale neměl být nijak narušen, hlavní české politické síly se k těmto závazkům plně hlásí a podporují je.

Ruská invaze na Ukrajinu stále trvá, leč po posledních summitech na nejvyšší úrovni USA – Rusko a dále s představiteli NATO, EU i jednotlivými evropskými zeměmi s Ukrajinou se ukazuje opatrně optimistický výhled na uzavření příměří a posléze míru v horizontu měsíců (válečné běsnění trvá už více než tři a půl roku!). Euroatlantická vazba se v poslední době potvrzuje, přičemž silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou zásadním bodem zlomu.

Blízkovýchodní válečný konflikt pokračuje a je stále ve fázi humanitární krize, avšak v těchto týdnech jsou činěny konkrétní kroky k odstranění úplné blokády a k obnovení nezbytné humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu v Pásmu Gazy.

Ozbrojené střety Indie – Pákistán a mezi Izraelem a Íránem byly již snad zadušeny a nahrazeny diplomatickým jednáním.

ČAKO provedlo v červnu další Křeslo pro hosta – setkání s osobností české bezpečnostní komunity. V Praze v paláci SMOSK jsme uvítali hned dva mimořádné hosty – generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR genpor. Vladimíra Vlčka a předního českého a slovenského kriminalistického vědce a emeritního rektora několika VŠ akademika Viktora Poradu. O akci byl velký zájem a její úroveň byla vysoce hodnocena. Gen. Vlček obdržel z mých rukou Skleněný artefakt Prezidenta ČAKO za vynikající přínos v oblasti vnitřní bezpečnosti ČR. Prof. Porada již tento artefakt obdržel v loňském roce. Detailně čtěte v CZAF číslo 3/2025 a na www.cakomise.cz.

V přípravě je tradiční Slavnostní svatováclavské shromáždění ČAKO, které se uskuteční v Praze koncem září u příležitosti Dne české státnosti ku cti svatého Václava. Zazní podstatné bezpečnostní projevy a bude oceněn vynikající přínos vybraných osobností bezpečnostní komunity v oblasti bezpečnosti ČR. Podrobně následně čtěte v CZAF číslo 4/2025 a na www.cakomise.cz.

Delegace ČAKO se účastní slavnostního pietního aktu ve francouzském Fréthunu, který na začátku září tradičně pořádá NATO Memorial Federation k uctění památky vojáků Severoatlantické aliance, kteří položili své životy v misích za svobodu a demokracii euroatlantického společenství. ČAKO vlastními silami vybudovalo originální český památník, který se stal předmětem respektu ostatních delegací členských států NATO při této pravidelné události.

Vedení ČAKO se v polovině října zúčastní zasedání Gaminger Initiative ve Slovinsku. Jde o mezinárodní vojenskou organizaci, která sdružuje 14 evropských zemí včetně těch, které nejsou členy NATO (Švýcarsko, Rakousko, Moldavsko, Albánie). Tato odborná obranná a bezpečnostní platforma má velký partnerský potenciál ku vzájemné spolupráci.

Připomeňme si důstojně všechny tři státní svátky, které stojí před námi: 28. 9. (Den české státnosti, svatý Václav), 28. 10. (Den vniku samostatného československého státu) a 17. 11. (Den boje studentů za svobodu). Každý z nich má zvláštní význam historicko-státně-evoluční při formování naší demokratické společnosti, jejího občanského, státního a právního vývoje.

Přejme si klidný průběh voleb, volme uvážlivě, bez extrémů a v naději na posílení důvěry občanů ve stát a jeho instituce. Právě v tom existuje a dlouhodobě přetrvává značný dluh ve vztahu stát – občanská společnost a občan, který limituje efektivní podobu i výkon konceptu konstitucionalismu (ústavního státu) a zajištění práva na bezpečnost české společnosti.

Smysluplný a dělný podzim přeje

Váš

Pavel Bílek

Jsme připraveni? | 72h.gov.cz

Ministerstvo vnitra ČR zpracovalo metodiku a manuály k ochraně měkkých cílů v CR. Vše je k dispozici na webu MV – viz níže.

Dokumenty a odkazy – Centrum proti hybridním hrozbám

Jde o velmi aktuální a zásadní soubor materiálů, který jistě následné bude podroben kritickému expertnímu posouzeni.

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Kdosi kdysi zpracoval precizní chronologický přehled událostí 21. srpna 1968 a dnů následujících. Po minutách zaznamenal události, jejich aktéry i místa, kde se věci odehrávaly. Je příznačné, že svůj zápis začíná v 10:00 hodin v úterý 20. srpna 1968, kdy 6 osobních automobilů převáží skupinu sovětských důstojníků v civilu z jejich ambasády na naše ministerstvo obrany. Toho dne v 13:00 ukládá zástupce náčelníka II. správy HS-StB pplk. Ripl přípravu 25 příslušníků StB k provedení větší akce na ruzyňském letišti s termínem zahájení v 22:00 téhož dne. V 21:00, tedy hodinu před akcí, přistává v Ruzyni mimořádný let An24 z Moskvy, letadlo zůstává na ploše, nikdo nevystupuje. Přesně o půlnoci vydává gen. Dzúr, ministr obrany, rozkaz nařizující všem vojskům zůstat v kasárnách, štáby všech stupňů povolat na pracoviště, zakazující jakékoli použití zbraní a nařizující poskytovat všestrannou pomoc sovětským vojskům na našem území. Už jen tato data ukazují, že akce bylo dlouhodobě plánována a zcela jistě v součinnosti s řadou našich (?) politiků, policistů i vojáků.

Jestliže hodnotíme jakýkoli okamžik naší historie, pak je nutno hledat příčiny a rovněž tak vyhodnocovat následky. Od onoho dne již uplynulo 57 let, pamětníků ubývá, přesto je nutno jej neustále připomínat. V naší moderní historii je to po Mnichovu 1938 a únoru 1948 ta nejzásadnější událost, která z těch předchozích jednoznačně vyplývá. Věnujme se nyní jen tomu srpnu. Ten den uzavírá kapitolu dění, kterou dnes nazýváme Pražské jaro. Tohle jaro začíná už počátkem šedesátých let, kdy začalo být víc než zřetelné, že naše ekonomika je v hlubokém úpadku. Po roce 1948 se vyspělá průmyslová země proměnila v základnu válečné výroby pro Sovětský svaz, soustavně bylo ničeno zemědělství, tuhé centrální plánování bránilo jakékoli iniciativě. Když byli Sověti v roce 1945 nuceni opustit u nás dobytá území (i když s Podkarpatskou Rusí a kusem Slovenska si ukrojili slušnou válečnou kořist), dokázali je předat svým soudruhům jak v Československu, tak v dalších východoevropských zemích. Jakékoli náznaky snahy o i minimální samostatnost pak tvrdě ztrestali, jak zjistili východní Němci v roce 1953 nebo Poláci a především Maďaři v roce 1956. Jestliže tedy v šedesátých letech přišli u nás někteří komunističtí ekonomové s návrhem lehkého uvolnění plánovací mánie, pak to ve skutečnosti znamenalo vnitrostranický boj o moc. V rámci tehdejšího socialistického tábora šlo o znepokojující změny, jejichž následky, zatím jen čistě teoretické, musely ortodoxní komunisty velmi znepokojovat. K tomu přičtěme trvalé úsilí Sovětů dostat svá vojska a to i s jaderným arsenálem na linii přímého dotyku s úhlavním nepřítelem, Západem.

Všechno toto dění pro občany naší země přineslo několik změn – na první pohled spíše kosmetických, ale s velkým psychologickým dopadem. Především se uvolnila cenzura a my jsme se dozvěděli o zločinech padesátých let. Dokonce začaly i jakési nesmělé pokusy o rehabilitace nevinně perzekuovaných (i když zde je nutno podotknout, že rehabilitováni byli výhradně komunisté a pokud se mezi ně připletl nějaký nestraník, po srpnu byla jeho rehabilitace zrušena). Do čela vedení země, což bylo totožné s vedením komunistické strany, se dostaly nové, či spíše staronové tváře. Ale šlo o funkcionáře, kteří se nebáli jít na veřejnost, mezi tzv. obyčejné lidi, mluvili srozumitelně a slibovali velké změny v hospodářství. Získali si obrovskou popularitu a tím i podporu.

V té době vznikl snad jediný dokument, který se odvážil alespoň naznačit jakousi snahu o nějakou samostatnost v rámci sovětského bloku a to dokonce i v tom, že zmínil i samostatnou zahraniční politiku. To bylo memorandum třiceti důstojníků z Vojenské akademie v Brně.

Tohle – velmi zjednodušeně – byly důvody vedoucí k okupaci naší země tzv. spřátelenými zeměmi. Výsledkem této agrese bylo obrovské zklamání a hluboké rozčarování všech slušných lidí, kteří očekávali nějaké změny k lepšímu jak v ekonomice, tak ale i ve společenském životě. Toto očekávání bylo vyvoláno částí komunistů, kteří, jak se ukázalo, nebyli schopni cokoli pozitivního vykonat – a ani nevíme, zda byli aspoň k tomu ochotni. V zásadě šlo o tu ublíženou část straníků, kteří po roce 48 nejprve tuhý režim pomáhali budovat, ale byli jím pak odvrženi. Nešlo jim o to, aby režim změnili, ale aby jej upravili podle svého – s lidskou tváří. I to ale stačilo k tomu, aby se ve společnosti rozproudil dříve nevídaný zájem o dění v zemi a především obrovská důvěra novému vedení strany a země. Nebojím se tohle vzepětí soudržnosti a skutečné odvahy a vztahu k vlasti přirovnat k chování lidí při mobilizaci v roce 1938. A pochopitelně potom chování miláčků lidu pak přineslo o to větší zklamání. Nakonec se k moci dostali opět komunisti, jak jinak. A v zásadě nebyli o moc jiní, než ti před pražským jarem. Pak přišlo období deziluze, utužování režimu, skutečné okupace a především pomsty těm, kteří chtěli komunistům pomáhat – jaké paradoxy.

Tady je nutno upřít pozornost především na vojáky. Ti byli terčem zlovůle již hned v roce 48, kdy bylo z armády vyházeno více než třetina, podle jiných pramenů více než polovina vojáků z povolání. Tehdy byli kriminalizováni nejen ti, kteří bojovali v západním, ale i východním a domácím odboji, prvorepublikoví vojáci, vojáci z vládního vojska, všichni ti, kteří byli nepohodlní. Vždyť jen mezi 247 oběťmi justičních vražd bylo více než 29 vojáků z povolání. To byla komunistickou zlovůlí tedy nejvíce zasažená profese. Rok 68 pak byl dalším impulsem pro provádění čistek, tedy v odstraňování nepohodlných, především intelektuální elity. A opět zde je nejpostiženější skupinou armáda. Bylo vyházeno asi 14 000 důstojníků, praporčíků a občanských zaměstnanců vojenské správy a to nejprve v tzv. prověrkách v letech 1968 – 75, ale pak i později až do roku 1989. Tehdy se komunisté dokonce uchýlili i k přípravě koncentračních táborů pro nepohodlné v rámci tzv. akce Norbert, kdy hodlali odstranit téměř 10 000 jim nebezpečných občanů, v převážné většině opět vojáků.

Když pak v listopadu 1989 tenhle normalizační moloch padl (a přiznejme, že nikoli naším vlastním přičiněním, ale jen jeho naprostou neschopností života), očekávali jsme mnozí nápravu. Mohu mluvit jen o armádě, ale nepochybuji o tom, že v jiných resortech tomu nebylo jinak. Prezident Havel učinil prvním ministrem obrany demokratické země soudruha generála Vacka, jehož jedinou starostí byla záchrana vlastních soudruhů. Podařilo se mu do nejvyšších stupňů velení implementovat kádrováckými kejkly 4 161 profesních politruků a to od členů Hlavní politické správy, vojenského odboru ÚV KSČ až po pracovníky u bojových i týlových jednotek. Dalším takovým „kouskem“ bylo zařazení 911 důstojníků StB (pozor, žádní agentíci, ale profesní řídící pracovníci) do armády, tedy jejich převedení z podřízenosti vnitru do podřízenosti obrany. Šlo o tehdy známé kontráše, tedy pracovníky vojenské kontrarozvědky. Pravděpodobně pak tihle lidé vytvořili páteř nově vzniklé vojenské policie.

Na druhou stranu je nutno říci, že bylo rehabilitováno celkem 9 130 důstojníků, praporčíků a občanských zaměstnanců vojenské správy z těch desítek tisíc vyházených ze zaměstnání, uvězněných a vyhnaných z vlasti. To spočívalo ve vydání listiny potvrzující, že jejich vyhození z armády bylo protiprávní, mnohým byly vráceny hodnosti a řády, mnozí byli povýšeni a některým byly doplaceny ty částky odchodného, o které byli tehdy okradeni. A to celé je vydáváno za demokracii.

Přesto či snad právě proto je nutno si vzpomínat na to, co se stalo a kdo to zavinil. Především však je nutno vzpomínat těch, kteří se v tom roce 68 vzepřeli svévoli, odmítli zradit svou vojenskou čest. To jsou ti praví hrdinové. Jednou jsme vydali knížečku o našich osudech pod názvem Vojáci, kteří neztratili svou čest. Bohužel po roce 89 armádu ovládli vojáci, kteří čest nikdy neměli. A tohle doposud nikdo nenapravil. Tak tedy temná a ponurá kapitola let 1968 – 1989 ještě není uzavřena, s odpornou normalizací jsme se doposud nevyrovnali. Dnešní politici tak zřejmě ani učinit nehodlají.

pplk. v.v. Petr Mrázek, plk. ČAKO
předseda Vojenského spolku rehabilitovaných Armády ČR

Ve dnech 28. – 30. 7. 2025 v New Yorku na půdě OSN probíhá z června odložená Konference k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, a to pod patronací Francie a Saudské Arábie. Česko se konference účastní na úrovni Chargé d’affaires Stálé mise při OSN v New Yorku.

Vážený pane předsedo, vážené excelence, 

těší nás, že dnes můžeme znovu potvrdit dlouhodobý závazek České republiky usilovat o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Naší vizí je vznik dvou států — Izraele a Palestiny — které budou existovat bok po boku v míru, bezpečí a vzájemném uznání.

 S hlubokým znepokojením sledujeme pokračující násilí a humanitární utrpení v regionu. Vyzýváme k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích jako kroku směrem k trvalému ukončení násilí.

 Česko uznává legitimní touhu palestinského lidu po vlastním státě a důstojném životě, stejně jako potvrzujeme právo Izraele na existenci bez teroristických a dalších existenčních hrozeb.

 Jsme přesvědčeni, že jedinou schůdnou cestou k naplnění této vize jsou přímá jednání mezi oběma stranami. Vyjednaná dohoda zůstává jediným udržitelným způsobem, jak zajistit stabilitu, demokratický a hospodářský rozvoj a bezpečnost pro všechny. Jednostranné kroky tuto křehkou rovnováhu potřebnou pro smysluplný dialog narušují a hrozí, že ještě více prohloubí rozdělení.

 Pane předsedo,

je naprosto klíčové znovu otevřít politickou cestu k řešení ve formě dvou států. Vyzýváme všechny strany i mezinárodní aktéry, aby se zaměřili na budování důvěry, regionální spolupráci — včetně platforem, jako jsou Abrahámovské dohody — a praktické kroky, které mohou obnovit důvěru a připravit půdu pro obnovená jednání.

 Mírové urovnání musí sloužit legitimním zájmům obou národů, které oprávněně očekávají hmatatelné výsledky diplomatického úsilí. Je nezbytné vytvořit podmínky, které Palestincům umožní budovat životaschopnou, nezávislou budoucnost, a zároveň zajistit, aby Izraelci nebyli neustále konfrontováni se zásadními bezpečnostními hrozbami. Hamas přitom nesmí být nadále hrozbou pro Izrael a nesmí mít žádnou roli v budoucím řízení Palestiny.

 Pane předsedo,

dosažení spravedlivého a trvalého míru si vyžádá odvážná a odpovědná rozhodnutí na obou stranách. Cesta k řešení ve formě dvou států není ani jednoduchá  a ani bez obětí, ale vyžaduje vůdce, kteří upřednostní budoucnost před minulostí a smíření před odvetou. Obě strany musí projevit politickou vůli vést smysluplný dialog, přistoupit na obtížné kompromisy a odmítnout extremismus v jakékoli podobě. Jen takovou rozhodností lze proměnit vize ve skutečnost.

 Česko je připraveno podpořit jakékoli upřímné úsilí, které přivede obě strany zpět k jednacímu stolu a posune vpřed mírový proces.

 Děkuji.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Petr Pavel navštívil japonského císaře Naruhita, setkal se i s premiérem Šigeruem Išibou. Hovořili o japonských investicích v Česku a potenciálu dalšího rozvoje spolupráce v oblastech obrany, letectví či informačních technologií.

Témata jednání zůstávají tradičně neveřejná, nicméně podle japonského listu Nikkei hovořili například o významu mezinárodní výstavy Expo z hlediska světového míru. Císař také vyjádřil prezidentovi vděčnost za jeho návštěvu Hirošimy, napsal list s odkazem na Agenturu pro císařskou domácnost. Následně se Pavel setkal také s premiérem Šigeruem Išibou, oba na úvod jednání ocenili dlouhodobé přátelské vztahy Česka a Japonska.

Prezident s premiérem hovořili například o japonských investicích v Česku a potenciálu dalšího rozvoje spolupráce v oblastech obrany, letectví či informačních technologií. Dotkli se také širších bezpečnostních otázek, včetně přístupu k Číně, Rusku a Severní Koreji. V závěru se státníci shodli na společném zájmu o další prohloubení spolupráce, řekl novinářům mluvčí prezidenta Filip Platoš.

Český prezident také ocenil, že si Išiba na schůzku našel čas v době, kdy řeší náročnou situaci na domácí politické scéně. Japonský premiér čelí tlaku veřejnosti i členů své strany k odstoupení po nedělních volbách do horní komory parlamentu, kde jeho vládní koalice ztratila většinu. Vláda má menšinovou podporu také v dolní komoře zákonodárného sboru. Agentura Reuters ve středu s odvoláním na japonská média napsala, že Išiba do konce příštího měsíce oznámí rezignaci. Premiér však tyto spekulace o pár hodin později popřel.

Pavel do Japonska přicestoval v úterý. Navštívil města Himedži či Hirošima, v Ósace se zúčastnil Českého národního dne na světové výstavě Expo, která se letos v Japonsku koná od dubna do října.

Japonským císařem se současný panovník stal v květnu 2019, po abdikaci svého otce Akihita ze zdravotních důvodů. V Japonsku tím zároveň skončilo období Heisei, tedy „všudypřítomný mír“, a začala éra Reiwa, jejíž název se překládá jako „krásná harmonie“. Naruhito je 126. císařem nejstarší vládnoucí dynastie světa a zároveň prvním japonským monarchou narozeným po skončení druhé světové války.

Jako člen japonské císařské rodiny již v mládí hodně cestoval po světě. V roce 1985 byl na neoficiální pětidenní návštěvě Prahy, Českého Krumlova a dalších historických měst. Je údajně znalcem a obdivovatelem české hudby.

Z českých prezidentů navštívil Japonsko naposledy Václav Klaus, a to v letech 2007 a 2008. V roce 2007 ho i s manželkou Livií přijal tehdejší císař Akihito s císařovnou Mičiko. V prosinci 1995 v Japonsku čtyřdenní návštěvu absolvoval Václav Havel.

Zdroj: Seznam Zprávy

Extremismus_-_Souhrnna_situacni_zprava_za_1_pololeti_2025

Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Cílem je sjednotit dosavadní roztříštěnou vizuální komunikaci institucí, zvýšit přehlednost pro občany a posílit důvěryhodnost státu navenek i dovnitř.

Dnes funguje v Česku 31 ústředních orgánů státní správy – každý s jiným logem, barvami i způsobem prezentace. To komplikuje orientaci občanů, snižuje důvěryhodnost státu a zvyšuje náklady. Nový vizuální styl přináší jednotný systém pro úřady – od loga přes typografii až po vzhled úředních dokumentů a státních webů.

„Je to poprvé v historii, kdy bude mít český stát jednu srozumitelnou a rozpoznatelnou “tvář” – napříč ministerstvy a úřady. Dnes každý úřad komunikuje jinak. Má jiné logo, jiné barvy, jiný styl. Je to nepřehledné a občas i matoucí. Jednotný vizuální styl výrazně zpřehlední situaci,“ řekl předseda vlády Petr Fiala s tím, že sjednocení vizuální identity přinese      i výrazné úspory státní správy.

Nový styl vytvořilo na základě veřejné soutěže renomované studio Najbrt. Jeho návrh vychází z malého státního znaku – v kterém figuruje bílý, respektive stříbrný, dvouocasý lev jako pradávný symbol české státnosti. Tento přístup doporučil odborný garant jako heraldicky i prakticky nejvhodnější.

Jednotný vizuální styl však není důležitý jen pro domácí komunikaci. Podle ministra zahraničí, jehož resort měl projekt na starosti, je zásadní i pro prezentaci Česka v zahraničí. „Představte si, že zahraniční partner komunikuje s pěti českými institucemi a každá z nich má jiné logo. Výsledkem je zmatek a pochybnosti. V moderní diplomacii a zahraničním marketingu je důvěryhodná vizuální identita nezbytnou součástí státní komunikace,“ uvedl ministr Lipavský.

Jednotné vizuální systémy mají dnes všechny vyspělé demokratické země. Spojené království, Švédsko, Nizozemsko či Německo využívají jednotný styl napříč ministerstvy a úřady. Český návrh se tak zařazuje po bok standardů běžných v západní Evropě a posiluje čitelnost a důvěryhodnost Česka na mezinárodní scéně.

Součástí návrhu je nejen logo, ale celý systém pravidel pro úřední tiskoviny, elektronické výstupy i digitální prostředí. Sjednocené vizuální prezentace státu navazuje na probíhající sjednocování státní doménové prezentace s koncovkou jednotné státní domény gov.cz nebo centrální design systém státní správy.

Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Očekává se, že nový systém přinese dlouhodobé úspory díky sdílení výstupů, jednotnému webovému designu a snížení nákladů na opakované zakázky. „Jednotná vizuální identita není jen o designu. Je to důležitý krok k tomu, aby stát vystupoval jako celek – důvěryhodně doma i ve světě,“ uzavírá ministr Lipavský.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

výroční zpráva za rok 2024

Tibetský duchovní vůdce oslavil v dobré kondici devadesátiny. V této pozici působí již 75 let, přičemž dlouhodobě sídlí v indickém exilu.

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Přesně před 107 lety čs. legionáři ve Francii přísahali věrnost vznikajícímu československému státu. Významný moment, který předznamenal jeho vznik 28. října 1918, se od roku 2002 slaví jako Den ozbrojených sil. Připomněl ho i dnešní slavnostní nástup v Praze na Vítkově za účasti nejvyšších představitelů státu, resortu obrany i armády.

30. června 1918 složilo 6 tisíc čs. legionářů v Darney slavnostní přísahu, které se osobně účastnil i francouzský prezident Poincaré, aby 21. československému střeleckému pluku předal plukovní prapor. Právě na tomto místě poprvé veřejně zaznělo francouzské uznání práva Čechoslováků na samostatný stát.

Prezident Petr Pavel v projevu vyzdvihl, že vznik ozbrojených sil byl důležitý pro uznání suverenity státu. „I dnes bychom měli mít stejnou vůli a odvahu demokracii a suverenitu chránit – jako měli naši předci. (…) Většina společnosti, o tom jsem přesvědčen, je ochotná bránit způsob života, který žijeme. Lidé by podle něj i dnes měli mít vůli a odvahu demokracii a suverenitu své země chránit a většina lidí je k tomu ochotná. (…) V dnešním světě je rizik spíše více než méně a nemůžeme si dovolit rezignovat na naši bezpečnost, případně věřit, že ji pro nás zajistí někdo jiný,“ řekl prezident.

Proto se dnes podle něj kromě článku pět o kolektivní bezpečnosti hovoří také stále více o článku tři, tedy o tom, že každý stát musí především zajistit veškeré prostředky pro vlastní obranu, a teprve potom může spoléhat na to, že mu pomohou ti ostatní. „Příliš dlouho jsme si vybírali takzvanou mírovou dividendu,“ připomněl prezident.

O navýšení výdajů ČR na obranu hovořila v projevu také ministryně obrany. Zvýšit během 10 let výdaje na obranu na 5 procent HDP se minulý týden zavázaly členské státy NATO včetně ČR na summitu v Haagu. Přímo na armádu by mělo být určeno 3,5 procenta HDP, dalších 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.

„Vy všichni jste přímými svědky, že začala největší modernizace české armády v naší historii. Obměňujeme tanky, bojová vozidla pěchoty a další těžkou bojovou techniku. Zásadní proměnou, jejíž součástí je i projekt letounu 5. generace F-35, procházejí také vzdušné síly. Nezapomněli jsme ale ani na ten nejzásadnější strategický projekt, tedy na vás vojáky a vojákyně,“ sdělila ministryně obrany. Díky nedávnému rozhodnutí vlády se vojákům od 1. července navyšují platové tarify a zvyšuje se služební příspěvek na bydlení. Další navyšování pak bude následovat od ledna příštího roku. „Těmito opatřeními dáváme vojákům a vojákyním jasně najevo, jak moc si jejich práce vážíme a že obrana této země je opravdu pro nás prioritou. Vím, že pro většinu z vás je služba v armádě hlavně srdeční záležitostí, ale i vy ke své práci potřebujete odpovídající podmínky. A my pro to s náčelníkem generálního štábu děláme maximum,“ zdůraznila.

Šéf armády Karel Řehka v projevu mluvil o hodnotách a tradicích, na nichž dnešní armáda stojí: „Naše tradice, to nejsou jenom nějaké relikty z minulosti. Jsou živé, protože žijeme hodnoty, ze kterých vzešly, jako je odvaha, čest, láska k vlasti, věrnost a odhodlání. To neumí stroje ani umělá inteligence, to je výsada lidí. A právě vy vojáci jste tím, na čem naše armáda stojí. Vy sami jste zosobněním těch hodnot. Armáda se mění, byla tady zmíněna modernizace, zavádíme novou výzbroj, digitalizujeme se, budujeme nové schopnosti. Měníme se, protože se mění svět. Ale jedno zůstává stejné, a to je naše profesionalita, spolehlivost a naše hrdost a všechny hodnoty, o kterých jsem mluvil,“ uvedl armádní generál Řehka.

Desítky osob převzaly vyznamenání

Součástí slavnostního dopoledne bylo rovněž předání resortních vyznamenání. Ministryně obrany udělila několika osobám Kříž obrany státu ministra obrany ČR in memoriam, dalším pak Vyznamenání Zlaté lípy. Záslužný kříž ministra obrany ČR I. stupně převzala celá jednotka – 72. mechanizovaný prapor Přáslavice. Desítky osob – vojáků AČR i aktivní zálohy – poté za vynikající plnění služebních a pracovních povinností převzaly Záslužný kříž ministra obrany ČR II. a III. stupně, čestný odznak AČR Za zásluhy II. a III. stupně a medaili Za službu v aktivní záloze II. stupně. Tři vojáci z rukou náčelníka Generálního štábu AČR převzali plaketu za záchranu lidského života.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Vyšehrad – majestátní symbol české státnosti v Praze na skále nad Vltavou – si 28.6. připomene 670. výročí korunovace českého krále Karla IV. císařem Svaté říše římské. N KP Vyšehrad při této příležitosti připravila bohatý středověký program.

Dne 29.6. bude v bazilice sv. Petra a Pavla Královské kogiatní kapituly na Vyšehradě sloužena slavnostní mše svatá za apoštolská knížata sv. Petra a sv. Pavla. Tato bazilika byla založena prvním českým králem Vratislavem již v roce 1070.

Buďme hrdi na vlastní historii a živé dědictví a rozjímejme!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský se ve dnech 24.–25. června zúčastnil summitu NATO v Haagu jako člen delegace vedené prezidentem Petrem Pavlem. Vrcholní představitelé 32 členských států Aliance na summitu podpořili nové alianční závazky, které posílí obranyschopnost NATO a shodli se na navýšení 5 % HDP na obranu. Jednotně vyjádřili podporu Ukrajině a potvrdili pevný postoj vůči Rusku, které představuje dlouhodobou a přímou hrozbu pro celý euroatlantický prostor.

Program ministra Lipavského začal v úterý 24. června účastí na zasedání Rady NATO – Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí. Jednání se zúčastnil i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ministři znovu potvrdili trvalou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi a shodli se na nutnosti zesílit tlak na Rusko.

„Třicet dva spojenců potvrdilo odhodlání bránit území NATO před kremelským imperialismem. Naší společnou odpovědností a bezpečnostním zájmem je zajistit, aby Ukrajina měla se spojeneckou podporou vše potřebné k obraně svého území. Čím silnější Ukrajina, tím slabší Rusko a jeho schopnost vést další agresi,“ uvedl ministr Lipavský.

Hlavním tématem summitu bylo navýšení obranných výdajů. Doposud se členské státy zavazovaly vydávat na obranu minimálně 2 % HDP. Nově by měly tyto výdaje dosáhnout až 5 % HDP – z toho 3,5 % bude směřovat přímo na armádu a 1,5 % na širší výdaje související s obranou a bezpečností. Nejde však o skokové zvýšení, nýbrž o postupný růst. Díky těmto investicím se významně posílí obranyschopnost Česka. Spojenci se také shodli na tom, že Rusko představuje dlouhodobou hrozbu pro bezpečnost euroatlantického prostoru.

„Potřebujeme silnou a akceschopnou Alianci. Posilování NATO je zároveň posilováním bezpečnosti Česka a Evropy,“ zdůraznil ministr Lipavský.

Při summitu proběhla také jednání se zástupci čtyř zemí Indo-Pacifiku – Austrálie, Japonska, Nového Zélandu a Jižní Koreje. Česko dlouhodobě podporuje posilování vztahů NATO s demokratickými zeměmi tohoto regionu.

Zdroj: MZV ČR

Letošní ročník této tradiční vitální přehlídky vojenské techniky je věnován 80. výročí konce 2. světové války a její součástí je i historická vojenská technika včetně dynamických bojových ukázek. Nechyběl ani přelet stíhacích letadel Vzdušných sil Armády ČR.

Účast cca 50 tisíc návštěvníků z řad široké veřejnosti dokládá význam takovéto prezentace Armády ČR.

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Před 83 lety se sedm čs. vojáků skrývalo po atentátu na Reinharda Heydricha v chrámu sv. Cyrila a Metoděje a po hrdinném boji proti více než stonásobné nacistické přesile zde nakonec padli. Památku Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a dalších parašutistů dnes v pražské Resslově ulici uctili představitelé státu, armády, církve, spolků i zahraniční diplomaté. Věnec k pamětní desce na zdi chrámu položila také ministryně obrany a náčelník Generálního štábu AČR.

Ministryně obrany Jana Černochová připomněla význam atentátu: Signatáři mnichovské dohody po tomto aktu odvolali své podpisy. „Československo se tak stalo zemí, která následně mohla stát na vítězné straně. Vždy, když přijede významná návštěva, snažím se ji sem vzít, aby poznala na vlastní oči tuto etapu našich dějin,“ uvedla ministryně obrany. Doplnila, že kryptu navštívila například s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou či německým ministrem obrany Borisem Pistoriem. „Byl tu jako první německý ministr obrany. To je velkým důkazem, že tolik let od druhé světové války jsme byli schopni v sobě některé křivdy vyřešit.“

Uctění památky parašutistů začalo bohoslužbou v chrámu sv. Cyrila a Metoděje, na níž navázal pietní akt s kladením věnců. U otvoru do krypty jsou dodnes při pohledu z ulice jasně patrné stopy střel, jimiž se nacisté snažili čs. vojáky zlikvidovat.

800 proti 7

Chrám svatých Cyrila a Metoděje se po atentátu na Reinharda Heydricha stal útočištěm čs. parašutistů Josefa Gabčíka, Jana Kubiše, Adolfa Opálky, Josefa Bublíka, Josefa Valčíka, Jaroslava Švarce a Jana Hrubého. Po zradě Karla Čurdy 16. června 1942 se na jejich stopu dostalo gestapo. Nad ránem 18. června 1942 pravoslavný chrám obklíčilo na osm stovek příslušníků SS a gestapa.

Trojice parašutistů, Opálka, Kubiš a Bublík, se bránila na kůru. Ačkoliv byli beznadějně obklíčeni a nedostatečně vyzbrojeni, kladli rozhodný odpor. Obléhatelé stříleli na kostel z vedlejších budov, avšak přestali s tím, aby omylem nezasáhli vlastní lidi. Nakonec byl Kubiš raněn střepinami a jeho druzi se pokusili spáchat sebevraždu, což se však podařilo pouze Opálkovi. Bublík a Kubiš padli do německých rukou ještě živí, ale smrtelně ranění a v bezvědomí byli odvezeni do lazaretu SS. Ani jeden se neprobral a záhy oba zemřeli.

Po vyřazení obránců na kůru se Němci obrátili na parašutisty v kryptě a jejich záměrem bylo chytit je živé. Pokusili se je přesvědčit ke kapitulaci, házeli do krypty slzotvorné granáty a přiměli také české hasiče, aby zaplavili kryptu vodou. Parašutisté odráželi německé útoky, nakonec si však v bezvýchodné situaci vzali život.

Náčelník Generálního štábu AČR po pietním aktu uvedl, že český národ má mnoho hrdinů, ale často na to zapomíná. „Je důležité si připomínat, že svoboda není zadarmo, občas je třeba za ni platit. A také to, že nejsme žádní Švejci, jak nám někdo namlouvá, ale že jsme národ statečných bojovníků. To, co se tu odehrálo v roce 1942, je toho důkazem,“ uvedl armádní generál Karel Řehka.

Odplata nacistů dopadla i na církev

Smrtí parašutistů nacistický teror zdaleka neskončil, neboť odplata okupantů tvrdě dopadla mimo jiné i na pravoslavnou církev. Biskup Gorazd a další hodnostáři, Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend, byli popraveni 4. a 5. září 1942. Později téhož měsíce nechal nový zastupující říšský protektor Kurt Daluege pravoslavné obce na území protektorátu zrušit. Další pravoslavní věřící, kteří měli nějakou spojitost s atentátníky, byli mezi Čechy popravenými 24. října 1942 v Mauthausenu.

Atentát na Reinharda Heydricha z 27. května 1942 je považován za jednu z nejúspěšnějších akcí domácího odboje. V průběhu války se nikde a nikomu nepodařilo odstranit výše postavenou osobnost nejen zastupujícího říšského protektora, ale rovněž šéfa říšské bezpečnosti a také architekta holocaustu. Pro čs. odboj doma i v zahraničí měl atentát obrovský politický i symbolický význam. Západní mocnosti díky němu oduznaly Mnichovskou dohodu, která připravila Čechy, Moravu a Slezsko o třetinu území.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Izraelské letectvo začalo s ničením íránských dronů mířících směrem na Izrael. Země se připravuje na odvetu Íránu za útok proti cílům spojeným s jeho jaderným a zbrojním programem.

Rakety a drony vypálené z Íránu na Izrael začalo ve vzdušném prostoru země sestřelovat také Jordánsko a v hlavním městě Ammánu se rozezněly sirény leteckého poplachu.

Izraelské letectvo bezpilotní letouny sestřeluje nad územím jiných států, uvedla stanice Channel 12. Jiná média uvádějí, že se tak děje například nad Sýrií. Server The Times of Israel (ToI) píše, že drony, které letectvo nezničí, by mohly do Izraele doletět za několik desítek minut.

Izraelská armáda dříve informovala, že Írán směrem na Izrael vyslal více než 100 bezpilotních letounů. Těm to ovšem trvá až několik hodin, než nad Izrael doletí, pokud se tam vůbec dostanou. „Čeká nás několik těžkých hodin,“ prohlásil mluvčí izraelské armády Effie Defrin.

Drony padají z oblohy i nad Jordánskem

Jordánská státní tisková agentura citovala nejmenovaného vysokého vojenského činitele, podle nějž byly sestřeleny rakety a drony, u kterých hrozilo, že by dopadly na jordánské území včetně obydlených oblastí.

Izrael v noci na pátek proti Íránu podnikl zřejmě největší útok, jakému islámská republika čelila od války s Irákem v 80. letech minulého století. Jeho obětí se stal náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí, velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí a šestice jaderných vědců.

Zdroj: ČTK

Dillí – Počet mrtvých po čtvrteční nehodě letadla v Indii se zvýšil na 279. S odkazem na zdroje o tom dnes informují některá média. Na palubě letadla společnosti Air India bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Několik dalších lidí ale zemřelo i na zemi po pádu stroje. Nehoda se stala v Ahmadábádu, její příčiny se vyšetřují. Havárie patří mezi nejsmrtelnější letecké nehody v Indii.

„Od katastrofy bylo do městské nemocnice převezeno celkem 279 těl nebo jejich částí,“ řekl dnes agentuře AFP zdroj od policie, který si nepřál být jmenován.

Letoun Boeing 787-8 Dreamliner se zatím z neznámých příčin zřítil krátce po startu a dopadl na budovu lékařské ubytovny. Podle serveru indické zpravodajské televize NDTV je mezi oběťmi deset lékařů a jejich příbuzní, kteří byli v ubytovně. Dalších 24 mediků bylo při nehodě zraněno a zatím se léčí.

Na zemi přišlo podle neoficiálních informací o život nejméně 38 lidí. Indický ministr vnitra Amit Šáh řekl, že úřady konečný počet obětí zveřejní až po provedení všech testů DNA.

Více než 100 dělníků a 40 inženýrů se snaží odstranit trosky z areálu, kam letadlo dopadlo. Média už dříve informovala, že indické úřady našly obě černé skříňky z letadla.

Letadlo na lince AI 171 směřující ze západoindického Ahmadábádu na londýnské letiště Gatwick odstartovalo ve čtvrtek v 10:08 SELČ. Krátce po startu vyslalo nouzový signál a zhruba po minutě se zřítilo na lékařskou ubytovnu za letištěm. Na palubě byli dva piloti, deset členů posádky a 230 cestujících, z nichž 169 pocházelo z Indie, 53 z Británie, sedm z Portugalska a jeden z Kanady.

Zdroj: ČTK

Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO se podle něj musí stát silnější, spravedlivější a údernější aliancí, s čímž souvisí potřeba zvýšit obranné výdaje.

Rutte očekává, že účastníci aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu až na pět procent HDP.

Šéf Aliance dodal, že kvůli Rusku se do Evropy vrátila válka a že čelíme i hrozbám terorismu. Ani po konci války na Ukrajině podle něj nebezpečí nezmizí.

Zdroj: ČTK

Dnes je tomu 83 let, co byla jako msta za atentát na tyrana R. Heydricha německými nacisty vypálena středočeská obec Lidice. Muži a většina dětí byla povražděna, ženy byly odvlečeny do koncentračního tábora.

Nezapomeneme! Čest jejich památce!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Před 81 lety se spojenecká vojska vylodila v Normandii (operace Overlord). Cílem bylo prolomit nacistický tzv. Atlantický val a otevřít tak západní frontu.

Akce, při níž zahynulo min. 10.000 spojenců, vypukla v ranních hodinách dne 6. června 1944.

Vojenská operace byla úspěšná a vstoupila do dějin jako největší námořní invaze.

Vzpomeňme hrdinů protifašistického boje!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Paní Bärbel byla emeritní první tajemnicí německého soudu žijící v Berlíně a v Táboře.

Byla aktivní členkou České atlantické komise (dále jen ČAKO) se zájmem o mezinárodní vztahy.

Zásadně podpořila vybudování Památníku ČAKO – ČR českým vojákům, kteří položili své životy v misích NATO (francouzský Fréthun), a Memoriálu česko–německého přátelství ČAKO v zámeckém areálu Tábor – Měšice (sídlo ČAKO).

Por. Mag. Bärbel Berwid-Buquoy bude in memoriam povýšena do hodnosti kpt. ČAKO.

Děkujeme a čest její památce!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ve čtvrtek 29. května 2025 se v Černínském paláci uskutečnil druhý ročník mezinárodní konference s názvem Resilient Europe, kterou pořádalo Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Centrem pro informovanou společnost. Do Prahy zavítalo téměř 200 odborníků z přibližně 26 zemí.

Také letošní ročník se zaměřil na zásadní bezpečnostní otázky, kterým dnes čelí demokratické státy. Hlavními tématy byly obrana proti zahraničnímu vlivovému působení, především ze strany Ruské federace, možnosti spolupráce v rámci strategické komunikace a sdílení zkušeností v oblasti zajišťování bezpečnosti.

Konferenci zahájil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který ve svém vystoupení varoval před rostoucími bezpečnostními hrozbami a apeloval na nutnost koordinovaného postupu.

„Ruský imperialismus zůstává stálou hrozbou – nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu a celý demokratický svět. Nedávné sabotážní operace v Evropě jsou jasným důkazem, že se ruské taktiky stupňují – a to jak ve fyzickém, tak v online prostoru. Nejlepší obranou je jednotný postoj a spolupráce při budování bezpečnější a informovanější Evropy,“ uvedl ministr Lipavský.

Program nabídnul šest tematických panelů, do nichž se zapojili čeští i zahraniční zástupci veřejné správy, bezpečnostních složek, akademické obce i občanského sektoru. Kromě evropských zemí se do diskusí aktivně zapojili i experti z USA, Kanady a Jižní Koreje.

„Zahraniční vlivové působení má mnoho forem a je potřeba mu čelit na mnoha frontách naráz. To se týká i společného hledání řešení, jak se k této komplexní a závažné hrozbě postavit,“ zmínil ředitel Odboru komunikace MZV Karel Smékal.

Konference tak navázala na úspěšný první ročník. Účastníci se shodli, že mezinárodní spolupráce v oblasti obrany proti zahraničnímu vlivu je zásadní, a potvrdili zájem pokračovat ve společných aktivitách i v budoucnu.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Na základě národního atribučního procesu vláda České republiky označila Čínskou lidovou republiku za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS).

Rozsáhlé vyšetřování incidentu, které určilo zodpovědnost za útok s vysokou mírou jistoty, provedly společně Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Česká vláda jednoznačně odsuzuje tuto škodlivou kybernetickou kampaň proti své kritické infrastruktuře. Toto jednání narušuje důvěryhodnost Čínské lidové republiky a protiřečí jejím veřejným prohlášením. Tyto aktivity jsou v rozporu s normami odpovědného chování států v kybernetickém prostoru, které podpořily všechny státy OSN. Vyzýváme Čínskou lidovou republiku, aby tyto závazky a principy dodržovala, zdržela se obdobných útoků a přijala odpovídající opatření s ohledem na tuto situaci.

Solidaritu v souvislosti s kybernetickým útokem proti Česku vyjadřují EU a její členské státy a  alianční spojenci.

Vláda ve středu 28. května schválila novou koncepci zahraniční politiky, která aktualizuje Koncepci z roku 2015 a přímo navazuje na Bezpečnostní strategii z roku 2023. Účelem koncepce je nastavení co nejvíce stabilní a jednotné zahraniční politiky, kterou Česko potřebuje k úspěšnému prosazování svých zájmů.

„Hlavní posun koncepce vidím v tom, že zásadně podtrhuje význam zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů jakožto hlavního cíle. Českým občanům i zahraničním partnerům navíc poskytne souhrnnou a srozumitelnou vizi české zahraniční politiky, protože je dnes více než kdykoli dříve nezbytné, aby se česká zahraniční politika opírala o širokou podporu veřejnosti,“ uvedl ministr Lipavský.

Bezpečnost Česka je spojena s bezpečností širšího regionu, zejména s tím, zda a jak bude ukončena ruská agrese proti Ukrajině. Ta přinesla zlom s hlubokými a dlouhodobými důsledky pro Česko, Evropu i celé mezinárodní společenství. Rusko porušilo klíčové principy a závazky Charty OSN a řadu dalších smluv. Jeho záměry však míří daleko za rámec svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Konvenční vojenskou silou i nevojenskými útoky různých forem, například informačními manipulacemi a vměšováním, ekonomickým nátlakem, kybernetickými operacemi, diverzními a kriminálními aktivitami a usiluje o podkopání důvěry evropských občanů v demokratické instituce.

„Česko leží v regionu, který je opakovaně cílem imperiální politiky Ruska. Je proto v našem životním zájmu, aby v agresi vůči Ukrajině neuspělo a od plánů na jakoukoliv další agresi v Evropě bylo účinně odstrašeno. V koncepci zdůrazňujeme, že zůstaneme spolehlivým členem EU a NATO, a budeme se tak podílet jak na formulaci a přijímání kolektivních rozhodnutí, tak na jejich uskutečnění, včetně potřebných změn v rámci obou organizací,“ řekl ministr Lipavský.

Koncepce podtrhuje, že Česko je v posledních letech svědkem značného množství změn, které přinášejí nejistoty a pro mezinárodní řád jsou zdrojem ohrožení, ale i příležitostí a klade důraz na zodpovědnost evropských spojenců za bezpečnost na evropském kontinentu.

Koncepce se věnuje i faktu, že zatímco někdejší určující populační a ekonomická váha Euro-Atlantiku v celosvětovém měřítku klesá, roste vliv Indo-Pacifiku, s 60 % světové populace a více než 40% podílem na globálním HDP.

Za perspektivní považuje koncepce Afriku, populačně nejrychleji rostoucí kontinent s velkým surovinovým bohatstvím. Africké státy navíc představují více než čtvrtinu členů OSN, a tvoří tak kritickou masu v mezinárodním rozhodování

Důležitým tématem mezinárodního prostředí jsou také oslabování globálního řádu zejména v důsledku ambic totalitních režimů či nové technologie, které sice vzbuzují obavy ze zneužití, současně ale nabízejí nové příležitosti.

Koncepce definuje Česko ve světovém měřítku jako středně velkou zemi, silně orientovanou na export. Český vývoz představuje téměř 80 % HDP a 80 % tohoto vývozu směřuje do EU. Prosperita Česka je tudíž svázána s příznivým prostředím pro otevřený mezinárodní obchod za rovných a spravedlivých podmínek.

Cenným nástrojem zahraniční politiky je profesionální zahraniční služba, disponující dostatečným počtem kvalifikovaného personálu v ústředí i v zahraničí a adekvátní sítí zastupitelských úřadů.

Hlavní odpovědnost za realizaci Koncepce nese Ministerstvo zahraničních věcí. Svoji významnou roli ale hrají i další instituce – Prezident republiky, Úřad vlády, poradce pro národní bezpečnost, obě komory Parlamentu, ministerstva a státní instituce.

Koncepce zahraniční politiky

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Vláda dnes, 28. května 2025, schválila Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v roce 2024 a Akční plán boje proti extremismu a předsudečné nenávisti. Jde o materiál Ministerstva vnitra, který tradičně mapuje extremistickou a xenofobně populistickou scénu u nás.

Minulý rok přinesl v oblasti radikalizace a terorismu nové trendy, které bezpečnostní složky zaměstnávaly více než tradiční extremistické či xenofobně populistické subjekty. Šlo hlavně o individuální radikalizaci nezletilých a mladistvých často bez vazby na konkrétní ideologii. Objevovalo se také diverzní působení s přispěním cizí státní mocí a šíření poplašných zpráv s cílem dílčí destabilizace společnosti nebo narušení chodu státních institucí.

Pokud jde o individuální radikalizaci, ta je fenoménem jdoucím napříč oblastí extremismu i terorismu. Bezpečnostní výzvou zůstávají zejména radikální online komunity. Ty slouží obvykle nejenom k šíření propagačních materiálů, ale i vzájemné mobilizaci, zvyšování motivace a inspiraci a podněcování k útokům proti ideologickým nepřátelům. Stoupenci těchto komunit jsou často nezletilí nebo mladiství. Cesta do těchto komunit vede mnohdy přes online hry a komunitní servery.

„Právě existence radikálních online komunit, výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. I proto jsme přišli s vládním preventivním programem Bezpečné dětství,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Tradiční extremismus

Tradiční pravicově a levicově extremistické subjekty se výrazně veřejně neprojevovaly. Nedařilo se jim získávat nové příznivce, neuspořádaly žádnou významnější veřejnou akci ani nedokázaly najít vhodná mobilizační témata. Domobranecká uskupení sice uspořádala v průběhu roku několik setkání, představují ale personálně velmi limitovanou a uzavřenou subkulturu s naprosto minimálním dopadem na společnost. Dříve progresivní antisystémové hnutí postupně ztrácelo na významu. Významnou roli přitom sehrál zájem orgánů činných v trestním řízení o nezákonné projevy některých jeho představitelů.

Z hlediska náboženského extremismu byly registrovány pouze jednotlivé případy radikalizace. Rizikovými faktory zůstává dění na Blízkém východě a v dalších regionech Afriky a Asie a šíření islamistické propagandy online.

V roce 2024 policie zjistila 159 trestných činů s nenávistným podtextem a evidovala 119 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem. Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo obžalováno celkem 114 osob. Odsouzeno za ně bylo celkem 63 osob.

Akční plán boje proti extremismu a předsudečné nenávisti 2025–2026 stanovuje nové úkoly a zároveň v sobě zahrnuje vyhodnocení akčního plánu za období 2023–2024.

Výroční zprávu a akční plán najdete zde.

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR