Ve dnech 3. a 4. dubna se ministr zahraničních věcí Jan Lipavský účastní zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Bruselu. Diskutovat budou o posilování kolektivní obrany a o pokračující podpoře Ukrajiny.

Ministři budou dále jednat s partnery z Indo-Pacifiku (konkrétně Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland). S nimi budou probírat bezpečnostní výzvy spojené s Ruskem a Čínou a možnosti rozvoje spolupráce v oblasti obranného průmyslu a kybernetické bezpečnosti. Součástí programu je také formát Rady NATO – Ukrajina, při kterém ministři projednají aktuální situaci na Ukrajině.  Dále se uskuteční jednání s vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallas. Na okraj cesty čekají šéfa české diplomacie bilaterální jednání s vybranými ministry.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Myanmar a Thajsko postihlo ničivé zemětřesení s masivními dopady na obyvatelstvo a celá území. Zejména v Myanmaru se očekávají min. stovky obětí, tisíce zraněných a rozsáhlé škody. Připraveni pomoci na miste samém jsou i týmy Hasičského záchranného sboru ČR.

Soucítíme a přejeme brzkou stabilizaci situace.

Pavel Bílek
prezident a generál ČAKO

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, poslední žijící pilot Královského letectva (RAF), který se v roce 1940 zúčastnil bitvy o Británii. U tohoto elitního letectva v boji s nacistickým Německem úspěšné sloužili i českoslovenští stíhači.

Čest jejich památce!

ČTK a Pavel Bílek

Prezident Petr Pavel věří, že česká společnost je připravená na to, že v případě války vezmou lidé zbraň do ruky a půjdou bránit svou zemi. Prohlásil to na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se v úterý konala na Pražském hradě.

„Věřím, že v případě, že dojde k nejhoršímu, tak budeme ochotní vzít zbraň do ruky a bránit zemi,“ řekl prezident.

Dodal, že je důležité čelit názorům, které tvrdí, že je lepší se s agresivním Ruskem domluvit i za cenu ústupků než hájit svou čest.

„Pokud budeme živit nálady, že domluvit se, podrobit se je lepší než se bránit a zachovat svoji čest a důstojnost, pak bude těžké dát společnost dohromady a vynaložit více úsilí pro naši bezpečnost,“ uvedl Pavel.

Česko by podle něj mělo dál pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Aby byl zajištěn spravedlivý mír, aby ruská agrese nevyústila v naplnění všech cílů agresora a v podstatě ke kapitulaci oběti. To by do budoucna Evropě příliš neprospělo,“ potvrdil prezident.

Česko je součástí formující se koalice ochotných zemí Evropy, ale i Austrálie nebo Japonska, která by měla dát Ukrajině bezpečnostní garance v případě příměří. Podle prezidenta je dobře, že jsme členy této koalice a že je potřeba se snažit udržet spolupráci i s USA Donalda Trumpa, ale být i připraveni se bez Američanů obejít.

Chystá se setkání se Zelenským v Kyjevě

Na konferenci vystoupil i poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin, který zavzpomínal na to, jak před třemi lety začala válka a jak bylo těžké se přeorientovat na válečnou realitu.

„Nepřeju vám, abyste byli nepřipravení,“ řekl Kamyšin. Poděkoval za českou pomoc a prozradil, že by v nejbližší době měl do Kyjeva na jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazit český prezident Pavel.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka připomněl, že armáda potřebuje kvůli hrozbě Ruska modernizovat a nabírat nové lidi, a to se bez navyšování rozpočtu neobejde.

„Na nové cíle potřebujeme minimálně tři procenta HDP,“ uvedl Řehka. V NATO podle něj vznikly nové plány, jak se bránit případnému napadení Ruskem, a podle nich bude muset česká armáda posílit protivzdušnou obranu a také logistiku, aby dokázala zajistit případný přesun spojeneckých armád přes Česko na východ.

Dnes jde na obranu necelá dvě procenta HDP, což je okolo 160 miliard korun. Další procento by znamenalo přidat osmdesát miliard korun.

Ekonomka Jana Matesová nevidí problém v tom, že si to česká ekonomika nemůže dovolit. „Není problém sehnat peníze, ale přesvědčit lidi, že je to opravdu potřebné,“ potvrdila na konferenci Matesová. Dodala, že kdyby nebyla zrušena superhrubá mzda, tak by to stačilo na přidání jeden a půl procenta HDP na obranu. Nejlepším řešením by podle ní bylo zvýšit zdanění investičních nemovitostí a lépe investovat evropské peníze.

Zdroj: Novinky.cz

V roce 1999 se ČR stala plnoprávným členem NATO.

V roce 2020 v ČR začínají platit tvrdé vládni restrikce v reakci na koronavirovou pandemii.

Veďme tyto milníky novodobé historie v našem vědomí a aktivně sledujme společenský vývoj současnosti!

Pavel Bílek
prezident a generál ČAKO

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve čtvrtek účastní v Bruselu mimořádné Evropské rady. Čelní představitelé EU budou jednat o pokračující podpoře Ukrajiny a evropské obraně. Slovenský premiér Robert Fico hrozil, že jednání zablokuje, o tom samém dříve mluvil i maďarský premiér Viktor Orbán. „Zřejmě nedojdeme k úplné shodě,“ uvedl Fiala na tiskové konferenci před odletem.

Prezidenti a premiéři států Evropské unie mimořádný summit v Bruselu zahájili obědem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, další pomoc.

Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu. Zelenskyj před začátkem mimořádného summitu prohlásil, že Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy.

Summit špiček Evropské unie se koná necelý týden po roztržce v Bílém domě mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Má dvě hlavní témata. „Jednak je to podpora Ukrajiny a jednak posílení evropské obrany a konkurenceschopnosti,“ popsal Fiala na tiskové konferenci před odletem do Bruselu.

Na prvním zmíněném však jednomyslnou shodu podle něj nenajdou. „Tentokrát s největší pravděpodobností nedojdeme v Bruselu k úplné shodě na dalších krocích, které se týkají podpory Ukrajiny,“ uvedl Fiala. Pokud podle něj bereme vážně slova Orbána a Fica, můžeme předpokládat, že shoda nebude minimálně tak zjevná a silná.

Český premiér proto vidí smysl k vytváření koalic států, které jsou ochotné Ukrajině jednoznačně pomáhat. Už v neděli se sešel s politiky některých unijních zemí v Londýně, kam je pozval britský premiér Keir Starmer. „Jsme v bodu zlomu, mění se mezinárodní řád a je potřeba používat i jiné formáty, než jsou ty standardní,“ připustil Fiala.

Po zhruba devadesátiminutovém pracovním obědě unijních lídrů premiér na X napsal, že: „Nejlepší bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda.“ Zelenskyj po obědě jednání opustil. Podle unijního činitele obeznámeného s obsahem jednání Zelenskyj během oběda „uvítal iniciativy zaměřené na posílení evropských obranných kapacit a volal po jejich využití při podpoře ukrajinské zbrojní produkce“.

Fico dříve pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu, pokud ostatní evropští státníci nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit ruského zemního plynu přes své území. Tento požadavek ale podle médií zmírnil. Ve čtvrtek před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu uvedl, že by závěry schůzky vetoval v případě, že by v nich o potřebě obnovy tranzitu nebyla žádná zmínka.

Lídři Evropské unie se proto ve čtvrtek chystají vyzvat k vyřešení tohoto problému. Plyne to z poslední verze návrhu závěrů mimořádného bruselského summitu. Lídři členských zemí se podle návrhu mají shodnout na výzvě k posílení snah o nalezení funkčních řešení včetně obnovení přepravy plynu.

Zablokováním summitu EU už dříve pohrozil také maďarský premiér Orbán. Postoje Orbána a Fica k Ruskem napadené Ukrajině jsou odlišné od většiny lídrů EU.

V otázce posílení evropské obrany se naopak šéfové států a předsedové vlád zemí EU zřejmě na čtvrtečním summitu shodnou. Členské země obdržely dopis předsedkyně evropské komise Ursuly von der Leyenové, který obsahuje kroky v evropské bezpečnosti a obranyschopnosti. Česká republika se je chystá podpořit.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová před začátkem summitu varovala, že Evropa nemá mnoho času ke zbrojení. „Na obranu musíme utrácet, utrácet, utrácet,“ řekla.

Jaderný deštník Francie? Předčasné, míní Fiala

Fiala také uvedl, že Evropská unie na obranu proti Rusku není dost silná. Podle něj jí chybí například Velká Británie. Právě ta společně s Francií jsou jediné země s jadernými zbraněmi na Evropském kontinentu a mají tak reálnou váhu.

Prezident Francie Emmanuel Macron chce otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery. Fiala jeho ochotu nabídnout jaderný potenciál země vítá, považuje to však za předčasné.

“Je možné o tom uvažovat, ale zatím máme bezpečnost garantovanou úzkou spoluprací s USA. Ano, jsou tu jasné signály, že se musíme o svou bezpečnost víc starat. Víc bych se ale soustředil na to, co každý stát má a může udělat jako domácí úkol, a to je realistické zvyšování výdajů na obranu,“ prohlásil Fiala. Před vytvářením autonomních systémů podle premiéra musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy.

Zdroj: iDNES.cz

Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi (ČT).

Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení. „Jsou to země, které jsou v Radě bezpečnosti, jsou to jaderné velmoci. Tak je důležité, že společně pracují s naší podporou, a myslím si, že to je dobrá zpráva,“ prohlásil český premiér.

Summit evropských zemí svolal do Londýna britský premiér Keir Starmer s cílem podpořit Ukrajinu a obnovit diplomatické rozhovory po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval právě Fiala. Jednání se účastnil také Zelenskyj.

Již není čas na další řečí, musíme jednat, řekl Starmer

Několik zemí dnes naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun).

„Vše, co dělám, je pro zachování míru,“ odpověděl na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem. Starmer na tiskové konferenci rovněž uvedl, že milionová dohoda Ukrajině umožní nakoupit 5000 střel protiletecké obrany. To zemi pomůže chránit kritickou infrastrukturu, na kterou Rusko soustavně už několikátým rokem útočí v rámci své invaze zahájené na konci února 2022.

Podle Starmera není pravdou, že by Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa byly nespolehlivým partnerem. Reagoval tím na páteční roztržku Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Zároveň ale britský premiér dodal, že právě Evropa musí Ukrajinu finančně podporovat.

„Naše dějiny nám říkají, že konflikt, který začne v Evropě, se vyplaví na naše břehy,“ uvedl.

Evropa nutně potřebuje přezbrojit, řekla von der Leyenová

Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla podle Reuters předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po skončení londýnského summitu o Ukrajině. Podle von der Leyenové je nutné se připravit na nejhorší.

„Po dlouhé době nedostatečných investic je nyní nanejvýš důležité investice do obrany na delší dobu zvýšit,“ řekla novinářům von der Leyenová. „V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu,“ cituje předsedkyni EK deník The Guardian.

Evropa musí pracovat na tom, aby se Ukrajina stala ocelovým dikobrazem, který bude pro možné útočníky nestravitelný, řekla podle deníku. Ukrajina potřebuje „komplexní bezpečnostní záruky“, dodala.

Zdroj: ČTK

Na Ministerstvu obrany se opět po roce sešli zástupci českého obranného průmyslu. S premiérem Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou jednali o pomoci Ukrajině, modernizaci armády i podpoře ze strany vlády. „Český obranný průmysl byl vždy velmi silný a nyní je skutečně na světové úrovni,“ zhodnotil jeho stav premiér Petr Fiala.

Setkání se uskutečnilo u příležitosti už tři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině. Podle předsedy vlády sehrávají v pomoci této Ruskem napadené zemi čeští zbrojaři významnou roli. „Po celé ty tři roky, co válka trvá, mohu říct, že pro podniky, které se zabývají výrobou zbraní a vojenské techniky, se stala Ukrajina téměř druhým domácím trhem,“ podotkl s tím, že intenzivní podpora ze strany ČR a domácích zbrojních firem svědčí o logistických, organizačních a manažerských schopnostech obou.

V roce 2024 zprostředkovala Česká republika Ukrajině dodávky zhruba 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice včetně půl milionu kusů munice ráže 155 mm, což bylo zajištěno především prostřednictvím České muniční iniciativy. „To nás jako Českou republiku zařazuje mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu po bok USA a Velké Británie,“ vyzdvihla ministryně obrany. Dodávky podle premiéra stále pokračují, v posledních měsících do této země putují desítky tisíc kusů velkorážové munice. Česko bude v dodávkách velkorážové munice pokračovat i letos, financovat ji přislíbily Kanada, Nizozemsko, Dánsko, zapojí se samozřejmě i ČR. Příspěvky partnerů se podle Jany Černochové již nyní pohybují ve stovkách milionů eur. V této souvislosti ministryně obrany vyzdvihla roli Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci AMOS, jež veškerou pomoc z úrovně MO koordinuje. „Podle aktuálních odhadů se vloni zvýšil vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu minimálně o 1/3 oproti roku 2023, který byl již sám o sobě rekordní,“ zdůraznila.

3 % HDP během několika let

V navyšování výdajů na obranu musí Česká republika i ve světle posledních událostí pokračovat. Cílem je přitom dosáhnout minimálně 3 % HDP během několika let. „Jsou to dobře vynaložené peníze. Podle řady analýz jedna koruna rozumně vynaložená na obranu znamená tři další koruny v rámci české ekonomiky,“ uvedl premiér. Znovu také zopakoval potřebu se o obranu „více starat“ jak na národní, tak evropské úrovni. Světový řád se podle jeho slov mění, mění se také role USA a pokud jde o Evropu, ta musí být mnohem více odpovědná za svoji bezpečnost. „To znamená i velkou šanci pro český obranný průmysl. Vytváří to potenciál pro další příležitosti a my jsme připraveni našim firmám v této oblasti maximálním způsobem pomoci, aby mohly tento potenciál naplno využít,“ zdůraznil a poděkoval ministryni obrany Janě Černochové za pořádání pravidelných setkání s českým obranným průmyslem. Jeho zástupcům pak poděkoval za to, jak skvěle reprezentují ČR a přispívají k rozvoji národního hospodářství a bezpečnosti.

Ministryně dnes také jednala s prezidentem České bankovní asociace Janem Juchelkou. Znovu hovořili mj. o tzv. taxonomii a financování vojenské výroby ze strany bank. V minulosti od zbrojního průmyslu zaznívala kritika bankovního sektoru za jeho postoj k poskytování některých bankovních služeb, to se ale nyní mění. „Jsem opravdu ráda, že zaznívalo, že se věci posouvají správným směrem. Myslím, že všechny firmy, jak malé, tak i velké, uznávají, že to jde správným směrem oproti situaci před rokem a půl, kdy zmiňovali, že jsou tyto záležitosti problematické a brzdí to i naši pomoc Ukrajině. To už dnes neplatí, za což děkuji právě i zástupcům České bankovní asociace,“ sdělila ministryně.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Již tři roky trvá ruská invaze na ukrajinské teritorium – válečný konflikt na Ukrajině.

V těchto dnech nová Trumpova administrativa USA silně intervenuje za ukončení války a uzavření příměří. Jedná přímo s ruskou a ukrajinskou stranou, zatímco Evropa jednotí svoji pozici a postup.

Výsledné kompromisní řešení musí být přijatelné pro napadenou zemi a členské státy EU a NATO, nesmí být pojato jako „vítězství“ invazní síly. Zdá se, že současné události rozhodují o dalším vývoji situace.

Pavel Bílek
prezident a generál ČAKO

Incident se v královéhradeckém obchodě Action v ulici Akademika Bedrny odehrál ve čtvrtek ráno. „Podezřelý napadl nožem v jednom obchodě v Hradci Králové dva lidi,“ informovali policisté na síti X v půl desáté.

Obě ženy utrpěly při útoku zranění. „Jedna je ve velmi vážném stavu, druhá utrpěla zranění,“ napsali nejprve policisté. Krátce nato ale záchranáři informovali o tom, že zemřely. „Dvě těžce zraněné osoby bohužel vzhledem k rozsahu poranění i přes veškerou snahu našich posádek svým zraněním podlehly,“ sdělila záchranná služba Královéhradeckého kraje na síti X. Následně informaci potvrdila i policie.

„Celá událost je tragická. Přestože jsme byli na místě během několika málo minut od oznámení, obě napadené utrpěly zranění, která byla natolik vážná, že je ani přes veškerou snahu všech zasahujících nebylo možné zachránit,“ sdělili policisté.

Podezřelého zásahová jednotka krátce po útoku zadržela. „Jedná se o mladistvého Čecha ve věku 16 let. Motiv a další okolnosti tohoto případu jsou předmětem šetření kriminalistů,“ řekla policejní mluvčí.

Policie zasáhla do minuty.

„Velitel policie byl v obchodě do jedné minuty od útoku a okamžitě začal dávat první pomoc ženám. Útočník z místa utekl a byl zadržen v řádu několik minut,“ informovala mluvčí na síti X.

Policisté mladíka dopadli přibližně kilometr od místa činu, a to zhruba po deseti minutách od útoku. Podle kriminalistů zaútočil na dvě prodavačky, na první přímo v prodejně, na druhou v zázemí prodejny.

Nůž našli svědci jen několik metrů od obchodu, ve kterém k činu došlo. Jeho čepel měřila 20 centimetrů. Při zadržení podezřelého u něj kriminalisté žádnou další zbraň neobjevili.

„Několik tísňových volání o útočníkovi s nožem v Hradci Králové jsme přijali krátce po půl deváté. Volající hovořili o pobodání několika osob. Na místo jsme vyslali všechny dostupné prostředky, několik posádek záchranářů, lékaře, inspektora provozu i vozidlo pro řešení mimořádných událostí,“ dodali záchranáři.

„Aktuálně prostřednictvím NCTEKK (Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě – pozn. red.) a dalších analytiků zjišťujeme motivaci útočníka. Jakmile budeme mít prvotní informace, tak je zveřejníme,“ informovali policisté.

Ve čtvrtek odpoledne policie uvedla, že ačkoliv motiv pachatele stále nezná, zřejmě se nejednalo o teroristický útok. „Informace, které máme v tuto chvíli k dispozici a které se mohou ještě změnit, nasvědčují spíše tomu, že výběr obětí byl náhodný,“ sdělili kriminalisté.

Později policejní mluvčí Iva Kormošová informovala, že mladíka obvinili z dvojnásobné vraždy. „Po výslechu obviněného kriminalisté podají ke státnímu zástupci podnět na uvalení vazby. V případě viny mu hrozí až 10letý trest odnětí svobody,“ uvedla.

Za poslední dva roky došlo podle policie k 25% nárůstu počtu dětí, které spáchají násilný trestný čin. „Jedná se o fenomén, který zmiňoval i policejní prezident na tiskové konferenci. U aktuálního případu nás bude zajímat nejen osoba útočníka, ale také okolnosti útoku, vztahy s okolím a motivace,“ uzavřeli kriminalisté.

Zdroj: TN.CZ

Vážení a milí,

mezinárodní politické dění je nyní velmi dynamické.

Nová administrativa USA aktivně jedná s Ruskem a Ukrajinou o ukončení válečného konfliktu na ukrajinském teritoriu (či spíše o uzavření příměří), zatímco Evropu nové vedení USA podrobuje ostré kritice zejména v oblasti hodnotové a bezpečnostní. Evropská unie bude muset prokázat bezpečnostní a obrannou akceschopnost vnitřní i vnější, a to po letech teoretických diskusí. Evropské členské státy NATO musí převzít dostatečnou sebeodpovědnost bezpečnostní – organizačně, hmotně, ale též edukačně a informačně. Zaostávání Evropy v mnoha ohledech je zřejmé a perspektivně sotva udržitelné. Euroatlantický bezpečnostní svorník – Severoatlantická aliance – k udržení zásadní globální role stojí na prahu jisté své redefinice a rekonstituce, kdy především její evropské kapacity musí být zásadně silnější, spolehlivější a použitelnější. Jde o zachování transatlantické vazby (k tématu viz příspěvek Mnichovská bezpečnostní konference 2025 na webu ČAKO).

Blízkovýchodní konflikt se nyní nese ve znamení křehkého příměří, kdy dochází k výměnám izraelských rukojmí za palestinské vězně. Další vývoj je však těžko předvídatelný a nejistý, zejména v delším časovém horizontu.

ČAKO začátkem prosince v Praze uskutečnilo další Křeslo pro hosta. Hostem byl tentokrát primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda, který je přímo odpovědný za pražskou bezpečnost a mezinárodní vztahy. Při této příležitosti obdržel z rukou prezidenta ČAKO Skleněný artefakt ČAKO za zásluhy v oblasti bezpečnosti a medicíny. Setkání mělo mezi našimi členy velký ohlas. Současně byla provedena pieta za příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Vězeňské služby ČR a za příslušníky dalších českých bezpečnostních služeb, kteří položili své životy ve službě za bezpečí nás všech. Následovalo předvánoční neformální setkání členů a hostů ČAKO (více viz web ČAKO a CZAF číslo 1/2025).

Začátkem února proběhla v Praze nevolební členská schůze ČAKO, na níž členové jednomyslně schválili dva nové čestné členy ČAKO. Stali se jimi akademik Viktor Porada (bezpečnostní vědy, kriminalistika) a eques Ludvík Šlancar (technolog a enolog). Srdečně blahopřeji!

Dokončeny byly práce na odborné srovnávací studii Edukační prostor pro NATO v českém školství, jejímž hlavním autorem je Jaroslav Mužík, vedoucí vědecký pracovník ČAKO. Tento cca padesátistránkový materiál je přímo použitelný pro potřeby MŠMT a krajů, tedy pro výuku na druhém stupni ZŠ a pro SŠ, zejména gymnázia. Bude koordinován i s příslušnými univerzitami.

Zavedení předmětu typu branné připravenosti se jeví nezbytným.

V přípravě je tradiční Slavnostní pietní akt Anzac Day a Den vítězství včetně ceremonie ČAKO. Akce se uskuteční koncem dubna v zámeckém areálu Tábor-Měšice (více viz následně na webu ČAKO a v CZAF číslo 2/2025).

Předběžně v červnu v Praze usedne další osobnost české bezpečnostní komunity do Křesla pro hosta ČAKO – bude jím vrcholný představitel vybraného bezpečnostního sboru ČR či přední akademik k diskusi o aktuální bezpečnostní situaci.

Sledujme bedlivě společenskopolitické dění a buďme hodnotově pevní.

Příjemný zbytek zimy a nadějeplné jarní období vám přeje

Váš

Pavel Bílek

V Mnichově začala třídenní bezpečnostní konference. Státníci na ní řeší otázky konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. S projevem už vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která upozornila, že pád Ukrajiny by oslabil nejen Evropskou unii ale také Spojené státy. Ty na konferenci zastupuje viceprezident J. D. Vance, který během své řeči kritizoval hlavně poměry v Evropské unii.

Vance ve svém projevu kritizoval údajné omezování svobody slova v Evropě, jako příklad zmínil mimo jiné nedávno zrušené prezidentské volby v Rumunsku. Kritizoval také Evropskou komisi (EK) a její politiku regulace sociálních sítí.

Podle amerického viceprezidenta je sice důležité, aby Evropa rozvíjela svou obranyschopnost navenek, zároveň ale dodal, že mu větší starosti dělá nebezpečí, které podle něj Evropě hrozí zevnitř. Obává se, že „by se Evropa mohla zříct některých základních hodnot, hodnot, které sdílí se Spojenými státy“. „Musíme dělat více, než o demokratických hodnotách jen mluvit, musíme je žít,“ dodal.

Původně se očekávalo, že Vance využije svůj projev na mnichovské konferenci, aby nastínil plány Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině. V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný Trumpův telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti.

Válka na Ukrajině a obchodní války

Před Vancem na bezpečnostní konferenci hovořila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, značnou část projevu věnovala válce na Ukrajině. Uvedla mimo jiné, že její pád by oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. „Pád Ukrajiny by oslabil Evropu, ale oslabil by také Spojené státy. Zintenzivnil by výzvy v oblasti Indického a Tichého oceánu a ohrozil naše sdílené zájmy,“ uvedla von der Leyenová.

Autoritářské režimy po celém světě totiž podle ní bedlivě hledí na Ukrajinu, aby viděly, zda může někdo napadnout souseda a porušit mezinárodně uznávané hranice, aniž by ho za to stihl trest. Spojené státy von der Leyenová vyzvala, aby na dosažení míru na Ukrajině spolupracovaly s Evropou.

„Všichni víme, co je v sázce. V posledních dnech se toho hodně namluvilo, vždy je ale důležité podívat se za slova,“ uvedla předsedkyně EK.

„Porovnejme přístup prezidenta Zelenského s prezidentem Putinem. Jak začíná Volodymyr Zelenskyj od začátku, Ukrajina chce mír víc než kdokoli jiný. Mír, který bude spravedlivý a trvalý. Na druhou stranu prezident Putin říká, že je ochoten se setkat, ale za jakých podmínek? Je na něm, aby ukázal, že jeho zájmem není tuto válku prodlužovat. Je na něm, aby ukázal, že se vzdal ambice zničit Ukrajinu,“ dodala.

Von der Leyenová se dotkla také vztahu Evropské unie a Spojených států pod administrativou Donalda Trumpa. Obchodní války podle ní nedávají smysl, nespravedlivá cla ale nezůstanou bez odpovědi. „Použijeme své nástroje k ochraně naší ekonomické bezpečnosti a zájmů. Budeme chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele,“ uvedla. Sedmadvacítka je nicméně připravena dosáhnout dohody, která „bude fungovat pro všechny“.

Americký prezident před pár dny oznámil zavedení cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, začít platit by měla od 12. března. Ve čtvrtek pak Trump rozhodl o zavedení recipročních cel. Ta nicméně nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.

Zdroj: iROZHLAS

Již v tomto týdnu se uskuteční prestižní a tradiční Mnichovská bezpečnostní konference.

Bezpečnost, mezinárodní vztahy, diplomacie, šířeji mezinárodní politika a právo v teorii a praxi – to vše definuje tento globální podnik.

O průběhu a výstupech zásadní konference budeme na tomto místě následně informovat.

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Ve věku 101 let ve středu zemřel poslední žijící československý stíhací pilot Antonín Fajkus. Sloužil ve 40. stíhací peruti „Rudých ďáblů“ amerického letectva. Informoval o tom historik Jiří Klůc, kterému se k Fajkusovým posledním narozeninám podařilo nasbírat téměř tisíc přání. Klůc letce označil za „dnes již téměř zapomenutého hrdinu“, o němž donedávna nic nevěděla odborná i široká veřejnost.

Klůc loni v prosinci zveřejnil výzvu, aby lidé letci k jeho narozeninám poslali přání, „aby věděl, že na něj jeho rodná země nezapomněla“. Chtěl jich nasbírat 101. Nakonec na předměstí Chicaga, kde Fajkus žil, dorazilo 923 blahopřání.

Na některých ho děti nakreslily v letecké helmě a v brýlích. Fajkus také dostal hlínu ze zahrady rodného domu v Lipově na Hodonínsku a usušené lipové listy. Pogratuloval mu prezidentský pár, velitel Vzdušných sil Armády ČR generálmajor Petr Čepelka nebo americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet.

Podle historika Klůce Fajkus absolvoval 190 operačních letů a ve vzduchu strávil více než 500 bojových hodin. Upozornil, že daleko známější příslušník Československé perutě britské RAF Emil Boček jich za druhé světové války nalétal pouze 26.

Fajkus se do Spojených států odstěhoval za první republiky. „Zasáhla nás hospodářská krize a tatínek se rozhodl zkusit štěstí za mořem,“ řekl. „Bydleli jsme v Chicagu, kde žila početná česká komunita, chodili jsme do Sokola, do české školy a ctili české tradice,“ vyprávěl Klůcovi pilot.

„Poté vypukla druhá světová válka a já se dobrovolně rozhodl jít bojovat. Absolvoval jsem pilotní výcvik a stal se pilotem stíhačky. Bojovali jsme proti Japoncům v džungli Nové Guineje, na Filipínách a na ostrově Okinawa,“ uvedl Fajkus. Po válce se půl roku léčil z malárie a trpěl poruchou příjmu potravy. Pak se oženil a našel si práci v dílně. Dodnes mluví česky.

Antonín Fajkus, poslední žijící československý stíhací pilot druhé světové války, oslavil 101. narozeniny. Narodil se na Hodonínsku a za války sloužil v legendární 40. stíhací peruti „Rudých ďáblů“ (The Red Devils) amerického letectva. Absolvoval 190 operačních letů a ve vzduchu strávil více než 500 bojových hodin. Připsal si jeden potvrzený a jeden pravděpodobný sestřel nepřátelského letounu.

Dnes žije téměř zapomenutý na předměstí Chicaga – dokud ho v létě 2024 neobjevil historik Jiří Klůc. Ten ve snaze vzdát hold tomuto hrdinovi zorganizoval výzvu, která přinesla téměř tisíc narozeninových přání – což je nový český rekord.

Mezi gratulacemi nechyběly ani ručně kreslené obrázky Fajkuse v letecké helmě a brýlích, které mu zaslaly české děti. Historik Jiří Klůc mu předal také symbolické dary – prsť ze zahrady jeho rodného domu a usušené lipové listy z jeho rodného Lipova.

Blahopřání Fajkusovi poslali mimo jiné starosta obce Lipov, kde se narodil, americké velvyslanectví v Praze, velitel Vzdušných sil AČR, prezident Petr Pavel s manželkou Evou, a stovky dalších lidí – děti, studenti z 27 škol i občané ze sedmi zemí světa. Celkový počet přání dosáhl 923, což je dosud nejvyšší zaznamenaný počet narozeninových gratulací zaslaných českému válečnému veteránovi.

Fajkus je jedním z nejstarších členů Sokola, a proto mu Česká obec sokolská udělila čestné uznání. K narozeninám také obdržel knihu Čech od Rudých ďáblů, která zachycuje jeho životní příběh. (Viz Donio)

„Tolik přání jsem v životě neviděl,“ řekl dojatý Fajkus, když mu byla předána stovka dopisů. Obklopen více než deseti členy rodiny – včetně dětí, vnoučat a pravnoučat – dodal: „Děkuji… Je krásné vidět, že si na mě v mé rodné zemi ještě někdo vzpomněl.“

Zdroj: iDNES.cz

Dne 3. 2. se v Praze uskutečnila členská schůze ČAKO s vysokou účasti členů – tito jednomyslně rozhodli o udělení čestného členství ČAKO prof. Viktoru Poradovi a Ing. Ludvíku Šlancarovi.

Srdečně blahopřejeme!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Dnes si připomínáme 120. výročí narození tohoto „moudrého klauna“.

Jan Werich patří do české kulturní pokladnice, vzpomeňme proto jeho inteligentního humoru s nesamoúčelným společenským přesahem!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Na dnešní den připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Toto historicky nevídané a zrůdně systematické vyhlazování všeho židovského nacistickým Německem nechť zůstane ve věčné paměti pro příští generace jako zásadní memento.

Letos si připomínáme 80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim.

Nezapomeneme!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Staronový americký prezident Donald Trump se vrátil do čela Spojených států s dramatickými sliby ohledně ekonomické prosperity, protiimigračních opatření či kroků v zahraniční politice, zatímco se očekává série jeho nařízení s cílem zvrátit činy jeho předchůdce Joea Bidena. Ve svém inauguračním projevu podobně jako před osmi lety Trump vykresloval USA jako zemi v úpadku a slíbil „vzrušující novou éru národních úspěchů“. „Právě začíná zlatý věk Ameriky,“ prohlásil 78letý lídr Republikánské strany na úvod proslovu v budově Kongresu. Spojené státy podle něj od tohoto dne budou vzkvétat a budou respektovány na mezinárodní scéně.

Obsah jeho projevu z počátku připomínal úvodní proslov jeho prvního mandátu v lednu 2017, kdy zdůrazňoval sociální problémy v zemi, ostře se vymezoval proti politickému „establishmentu“ ve Washingtonu a sliboval Američanům prosperitu. Dnes mluvil o tom, že americká vláda čelí „krizi důvěry“ kvůli počínání „radikálního a zkorumpovaného establishmentu“.

„Počínaje tímto okamžikem je konec s úpadkem Ameriky,“ citovala jej agentura AP.

Trump se chystal druhý mandát zahájit smrští exekutivních nařízení týkajících se imigrační či energetické politiky a mnoha dalších otázek. Tyto kroky nastínil už v inauguračním projevu, zatímco přetrvávají nejrůznější otázky ohledně limitů jeho pravomocí či o financování jeho plánů, jako jsou masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu.

Staronový prezident ohlásil, že podobně jako v roce 2019 v souvislosti s nelegální imigrací vyhlásí krizový stav, také se chystá vyslat na jižní hranici USA vojáky. Plánuje také vyhlášení stavu „energetické nouze“ ve snaze podpořit těžbu fosilních paliv, což podle něj povede k poklesu cen.

Ve srovnání s prvním inauguračním projevem se Trump výrazně více věnoval zahraniční a obchodní politice, kde se od něj rovněž čekají zásadní změny. Mluvil o tom, že bude „mírotvůrcem“, a zároveň avizoval zavádění nových cel či snahu převzít kontrolu nad Panamským průplavem.

Trump složil přísahu a po čtyřech letech se vrátil do čela USA

Ve Spojených státech začíná druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa. Bývalá hlava státu, která si v listopadu zajistila další čtyři roky v Bílém domě, dnes složila prezidentskou přísahu a završila tak nevídaný politický comeback.

Trump před zraky stovek hostů v budově amerického Kongresu těsně po poledni washingtonského času (18:00 SEČ) pronesl tradiční slib, že bude svědomitě vykonávat prezidentskou funkci a hájit americkou ústavu. Definitivně tím skončil více než dvouměsíční proces poklidného předání moci z rukou administrativy končícího prezidenta Joea Bidena.

Trump je nyní označován jako 47. prezident USA. Je teprve druhým prezidentem v dějinách země, který svůj druhý mandát v Bílém domě nezahajuje bezprostředně po tom prvním, a ve věku 78 let a sedmi měsíců je nejstarší nastupující hlavou Spojených států. Zároveň se do úřadu vrací jako první exprezident odsouzený v trestním procesu.

Jeho inaugurační ceremoniál se kvůli mrazivému počasí ve Washingtonu koná netradičně uvnitř budovy Kongresu, konkrétně v takzvané rotundě pod kupolí uprostřed Kapitolu. Trump tak přísahu složil v prostoru plném soch a obrazů amerických státníků, kudy 6. ledna 2021 proudili jeho stoupenci při nepokojích, které sám pomohl zažehnout nepravdivými tvrzeními o svém „ukradeném“ volebním vítězství.

Stejnou přísahu jako Trump složil také jeho viceprezident a bývalý senátor J. D. Vance. Za řečnickým pultíkem přitom vedle jejich rodin, Bidena nebo dalších exprezidentů stáli také přední představitelé podnikatelské sféry včetně šéfa společnosti Meta Marka Zuckerberga, ředitele Amazonu Jeffa Bezose, šéfa Googlu Sundara Pichaie a miliardáře Elona Muska, který se stal jedním z nejbližších Trumpových spolupracovníků. Mezi stovkami přítomných byli podle amerických médií vedle zákonodárců a politiků také komentátor Joe Rogan nebo mediální magnát Rupert Murdoch.

Zdroj: ČTK

Svatováclavské shromážděni ČAKO 2024 v zahraniční reflexi

Skener_20250124

Autor: Petra Vintrová, VZLU AEROSPACE, Jan Pejšek

Svou misi na oběžné dráze úspěšně zahájil SATurnin-1, který má za úkol pořizovat snímky planety. Družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon-9 společnosti Space X v rámci mise Transporter 12 v úterý 14. ledna krátce po osmé hodině večer. SATurnin-1 je největší a technologicky nejvyspělejší českou družicí ve vesmíru a byl vyvinutý za významné podpory Ministerstva obrany.

„SATurnin-1 dále rozšíří schopnosti Vojenského zpravodajství a jeho Satelitního centra, které je budováno od roku 2018. Snímky pořízené Satelitním centrem slouží nejen pro účely zajištění obrany a bezpečnosti ČR nebo aliančních partnerů, ale v případě potřeby je využívají i orgány státní správy a krizového řízení,“ říká ministryně obrany Jana Černochová.

„V družici SATurnin-1 máme k dispozici unikátní domácí zdroj satelitních dat, jenž bude možné prioritně využívat pro dlouhodobý monitoring zájmových oblastí. Současně nám to do budoucna přinese finanční úspory, protože budeme méně odkázaní na komerční zahraniční poskytovatele satelitních obrazových dat,“ shrnuje ředitel Vojenského zpravodajství generálmajor Petr Bartovský.

Rozpětí družice po roztažení solárních panelů je 87 cm, tělo má rozměry 32cm x 22,5cm x 22,5 cm. Hmotnost je přibližně 20 kilogramů. Jedná se o vědecko-výzkumnou misi se zaměřením na moderní technologie dálkového průzkumu Země. První návrh družice vznikl v roce 2022, samotná integrace byla zahájena v roce 2023 a dokončena v září 2024. Následně byl SATurnin-1 v říjnu 2024 transportován z České republiky do Spojených států k samotnému startu.

Klíčové komponenty družice jsou vyvinuty v České republice, integrována byla v tzv. „clean rooms“ v areálu VZLU AEROSPACE v pražských Letňanech. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích. Data na palubě jsou zpracovávána algoritmy umělé inteligence. Družice má kameru s vysokým rozlišením určenou pro snímkování Země.

„V dnešním světě se stále častěji ukazuje, že mít schopnost pořizovat snímky z vesmíru a díky nim analyzovat dění na Zemi, je bezpečnostní i hospodářská nutnost. SATurnin-1 je další z významných družicových misí VZLU AEROSPACE, které pomáhají České republice naplňovat její zájmy a zároveň přispívají ke znalostnímu, technickému i obchodními rozvoji českého kosmického průmyslu,“ vysvětluje Josef Kašpar, generální ředitel VZLU AEROSPACE. Právě Výzkumný a zkušební letecký ústav je národním centrem pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice.

Sluha Saturnin ze stejnojmenného díla Zdeňka Jirotky tak dostal prostřednictvím mise další neobvyklý úkol. „Tatínkovi by udělalo radost, že se družice takto jmenuje. O vesmírnou problematiku se vždy zajímal,“ řekl Zdeněk Jirotka ml.

Vláda dnes schválila novou Koncepci přípravy občanů k obraně státu, která nastaví směr rozvoje systému přípravy občanů k obraně do roku 2030. Koncepce v návaznosti na Obrannou strategii ČR reflektuje potřebu změny celkového přístupu k obraně, který vyžaduje zapojení celého státu a společnosti, jelikož zajišťování obrany není úkolem pouze Ministerstva obrany a ozbrojených sil.

Potřeba nové Koncepce vychází ze zásadního a dlouhodobého zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. V praxi byla dosud příprava občanů k obraně státu zaměřena jen na malou část společnosti, zejména na žáky a studenty základních a středních škol, a obsahově nepokrývala všechny znalosti a dovednosti, které jsou v krizové situaci potřebné. „Nová Koncepce vychází z ambice vlády dosah přípravy občanů k obraně výrazně rozšířit a obsahuje řadu praktických opatření, jak toho dosáhnout,“ vysvětluje ministryně obrany Jana Černochová. Povinnost zpracovat Koncepci vychází také ze zákona o zajišťování obrany ČR a nahrazuje Koncepci přípravy občanů k obraně státu 2019-2024.

Obrana země je záležitostí celého státu i společnosti

Cílem Koncepce je postupně rozšířit přípravu k obraně na celou populaci. Příprava se proto už nebude soustředit pouze na žáky a studenty, ale i na další obyvatele, respektive na vybrané cílové skupiny. Řada iniciativ a činností, které již dnes jednotlivé úřady provádí, přispívá k připravenosti občanů v oblasti bezpečnosti a obrany. Jednotný systém takové přípravy však neexistuje, úsilí je roztříštěné a chybí jeho koordinace. „Příprava občanů k obraně státu proto musí být součástí širší bezpečnostní přípravy obyvatelstva,“ doplňuje ministryně obrany. Koncepce tak stanovuje úkoly, jejichž cílem je postupně vytvořit koordinovaný celovládní systém přípravy občanů v oblasti bezpečnosti.

Čtyři pilíře

Příprava občanů k obraně státu bude nově stát na čtyřech pilířích: vzdělávání, spolupráce s nevládními organizacemi, plánování obrany státu a strategická komunikace.

V rámci pilíře vzdělávání je prioritou zahrnutí branně-bezpečnostních témat do vzdělávacího systému. To bude podpořeno vzdělávacími akcemi armády na školách a edukací pedagogů. Důležitým aspektem bude i vzdělávání zaměstnanců veřejné správy a pracovníků firem důležitých pro obranu.

Příprava bude dále rozšířena pomocí posílené spolupráce s vhodnými nevládními organizacemi. Spolupráce může probíhat na základě uzavírání dvoustranných memorand o spolupráci s Ministerstvem obrany, udělováním akreditací a poskytováním dotací.

V rámci plánování obrany státu budou především konkrétněji definovány úkoly obcí a krajů při přípravě občanů na obranu. Bude rovněž přesněji specifikována vhodná podoba přípravy na obranu za krizových stavů.

Strategická komunikace je jedním z hlavních nástrojů přípravy na obranu. Jejím prostřednictvím bude stát zvyšovat povědomí společnosti o bezpečnosti a obraně, předávat informace a rozvíjet znalosti důležité pro zajišťování obrany a posilování společenské odolnosti.

Spolupráce klíčem k úspěchu

Koncepce hodnotí řadu současných aktivit jako přínosné a chce je dále rozvíjet. Jednou z nich je užší spolupráce se spolky, která se začala rozvíjet v roce 2023. První memoranda o spolupráci v oblasti přípravy občanů k obraně státu byla uzavřena s Českým svazem orientačních sportů, Ligovou fotbalovou asociací a se spolkem Orel. V roce 2024 následovalo uzavření spolupráce s Českou obcí sokolskou, Českým červeným křížem a Sdružením sportovních svazů ČR.

Spolky, jejichž činnost přispívá k posilovaní obranyschopnosti České republiky Ministerstvo obrany podporuje také prostřednictvím dotací. V roce 2023 bylo podpořeno 69 projektů a v roce 2024 pak 89 projektů.

Spolupráci Ministerstvo obrany navazuje také s akademickou sférou. Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Univerzitou obrany proběhne v letním semestru akademického roku 2024-2025 pilotní výuka předmětu Úvod do branně-bezpečnostní problematiky.

„V současné bezpečnostní situaci je stát povinen nejen zajistit samotnou obranu státu, ale nabídnout občanům znalosti a dovednosti, které využijí nejen při obraně státu nebo v krizové situaci, ale i v každodenním životě. Nová Koncepce nám v tom pomůže,“ uzavřela ministryně obrany.

Otázky a odpovědi (FAQ)

• ČR není v ohrožení, proč by se občané měli připravovat na obranu?

Nelze strkat hlavu do písku a malovat realitu narůžovo. Bezpečnostní situace není dobrá a my musíme být připraveni. Nejzávažnější hrozbou pro bezpečnost ČR je Rusko, které dává dlouhodobě najevo, že jeho mocenské ambice nekončí na Ukrajině. Dosud se nesmířilo s rozpadem sovětského bloku a jeho snahy o kontrolu střední a východní Evropy neskončily. Rusko nás oficiálně považuje za své nepřátele. Na seznam “nespřátelených” států naši zemi zařadilo již v květnu 2021.

Pomocí kybernetických útoků, dezinformačních kampaní a sabotážních akcí se snaží oslabit stabilitu, společenskou soudržnost, efektivitu rozhodovacích procesů a obranyschopnost naší země i našich spojenců. Útokem na muniční sklady ve Vrběticích, který provedli ruští vojáci v aktivní službě a zemřeli při nich dva čeští občané, Rusko ukázalo, že neváhá provést ani smrtící sabotážní operace na našem území.

• Zavádíte povinnou vojnu?

Nezavádíme, povinnosti občanů vycházející z branné povinnosti se žádným způsobem nemění. Součástí našeho právního řádu je branná povinnost již od vzniku České republiky. Povinná vojna byla zrušena v roce 2004 a v současné době není v plánu ji opět zavádět.

Občan může v současnosti dobrovolně převzít výkon branné povinnosti. Může se stát vojákem z povolání, požádat o zařazení do aktivní zálohy ozbrojených sil, zúčastnit se dobrovolného vojenského cvičení nebo využít možnosti dobrovolného předurčení pro doplnění ozbrojených sil.

Koncepce řeší přípravu občanů k obraně nad rámec branné povinnosti, respektive nad rámec možností jejího dobrovolného převzetí. Cílí na osvojení znalostí a dovedností v oblasti obrany a připravenost občanů na krizové situace.

• Obnovuje Koncepce brannou výchovu na školách?

Znovuzavedení branné výchovy není plánováno a není cílem Koncepce. Koncepce pouze usiluje o zahrnutí obranných témat do vzdělávacího procesu. Cílem není připravovat žáky a studenty na vojenskou službu, ale vzdělávat je o významu bezpečnosti a obrany a vybavit je dovednostmi, které mohou být užitečné i v běžném životě, jako jsou například první pomoc nebo obecně zvládání krizových situací.

Výuka branně-bezpečnostních témat je založena na hodnotách svobody, občanských práv a demokracie, nikoli na propagaci války.

• Proč se mají k obraně připravovat všichni občané, když máme profesionální armádu?

Bezpečnostní hrozby nedopadají jen na stát a jeho instituce, ale i na společnost a jednotlivé občany. Ti se stále častěji stávají cílem nepřátelského působení a mají nezastupitelnou roli při budování obranyschopnosti. Bylo by proto nezodpovědné občany na tyto hrozby nepřipravovat.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

4. ledna 2025 uplynulo 40 let od smrti československého diplomata a právníka Vladimíra Vochoče. Za druhé světové války zachránil více než dva tisíce lidí před koncentračními tábory.

„Obdivuhodný příběh diplomata Vladimíra Vochoče ukazuje, že k české duši patří solidarita a vůle pomoci druhým. Ve své diplomatické misi v Marseille v době druhé světové války pomohl zachránit tisíce lidí před jistou smrtí v koncentracích. Bohužel komunistický režim jeho statečnost potrestal vězením, a zlomil tak dalšího slušného člověka. Proto je třeba si Vochočovu statečnost připomínat, je to příběh hrdiny, jehož odkaz žije dál,“ uvedl k výročí diplomatovy smrti ministr Jan Lipavský.

V letech 1939 – 1941 jako československý konzul v Marseille navzdory hrozbě zatčení vydával Vochoč falešné pasy a další potřebné dokumenty československým i zahraničním uprchlíkům ve Francii, kterým hrozila deportace do nacistických táborů. Mezi zachráněnými byla celá řada významných intelektuálů a umělců jako například Franz Werfel, Alma Mahler, Lion Feuchtwanger, Heinrich Mann, Adolf Hoffmeister a další.

Uprchlíkům a československým vojákům zajišťoval rovněž sociální a finanční pomoc. V dubnu 1945 jej ministr zahraničních věcí Jan Masaryk jmenoval jako právního experta do československé delegace na zakládající konferenci OSN v San Francisku.

Komunistickým režimem byl v roce 1953 zatčen a následně odsouzen ke 13 letům vězení za domnělou velezradu. Zemřel prakticky zcela zapomenutý. V roce 2016 byl za záchranu stovek židovských uprchlíků izraelským muzeem holokaustu Yad Vashem uveden mezi tzv. Spravedlivé mezi národy.

26. ledna 2024 byla v Marseille na jeho počest odhalena pamětní deska a v prosinci 2024 americký kongres schválil jeho zařazení mezi šedesát tzv. zachránců (rescuers), kterým bude udělena společná Zlatá medaile Kongresu USA.

Zdroj: MZV ČR

Vážení a milí,

další kalendářní rok „postmoderny“ se naplnil a před námi stojí rok 2025. Co přinese?

Současné mezinárodní i vnitrostátní děje jsou leckdy dramatické, překotné, komplikované, těžko srozumitelné. Držme se a užívejme vlastního rozumu a kritického úsudku. Nenechme se spláchnout informační tsunami, nýbrž dostupné informace vyhodnocujme vždy v souvislostech a třiďme je na podstatné a nepodstatné, věrohodné a nevěrohodné, odborné a laické, zaujaté a nezaujaté, hlubinné a povrchní, podporující a škodící. Vycházejme z přirozenoprávního pojetí (lidská práva, občanská společnost) a ze sborníku pozitivněprávního a státovědného (ústavnost, česká státnost).

Není na škodu připomenout si nepřekonatelné starořímské zásady právní, které dosud živě promlouvají a je v nich prakticky vše řečeno. Připomeňme si stejně tak starořecké prameny a důraz na vzdělanost, obecněji pak rozmach múz a rozkvět umění antického.

Dnešní společnosti nechybí osobnosti skutečné, ač jsou mnohdy málo viditelné a tonou pod mediálním balastem neosobností popularizovaných. Potřebné jsou ovšem osobnosti politické, ba státnické (nezaměňovat s vůdci v pejorativním smyslu), kterých se nám naopak nedostává.

Věřím v tzv. vzdělanostní společnost, v „měkkou“ sílu akademickou, vědeckou, v sílu mízního pletiva občanské společnosti, v její kultivační a kulturní působení a vliv.

Věřím také v legitimní a legalizovanou sílu práva na bezpečnost, bez jehož ukotvení a zajištění je zachování výše uvedených hodnot velmi nejisté.

Zachovejte přízeň naší entitě ČAKO, která rozhodně není jedním z mnoha sdružení kladečů věnců, ale svazkem kvalifikantů usilujících o demokratickou a bezpečnou českou vlast, Evropu a mezinárodní společenství.

1. leden je státním svátkem – dnem vzniku České republiky politickým rozdělením československé federace k 1. 1. 1993. Původní česká státnost má historické kořeny dávnověké.

Přeji zdravý a úspěšný rok 2025 a těším se na naše brzká a četná setkání!

Váš

Pavel Bílek

Prezident a generál ČAKO

Zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. Letos v říjnu mu bylo 100 let. Oznámilo to Carterovo centrum. Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl prezidentem v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů, vyzdvihl Trump. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III. a premiér Keir Starmer.

Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia. V městečku se svojí manželkou, která zemřela v listopadu 2023 ve věku 96 let, strávil většinu života.

Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo „nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději“. V roce 2002 Carter obdržel Nobelovu cenu za mír.

Carter žil po skončení svého funkčního období déle než kterýkoli jiný americký prezident. Postupem času si vysloužil pověst lepšího bývalého prezidenta, než jakým byl prezidentem, což on sám ochotně uznával, uvedla agentura Reuters.

V posledních letech měl Carter řadu zdravotních problémů, včetně melanomu, který se rozšířil do jater a mozku. Počátkem roku 2023 se rozhodl že místo dalšího lékařského zákroku podstoupí hospicovou péči.

V roce 1993 přijel Carter na krátkou jednodenní soukromou návštěvu Prahy. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, s nímž hovořil zejména o lidských právech.

Carter byl muž zásad, víry a pokory, uvedl Biden a vyhlásil na 9. leden smutek

Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl prezidentem v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů, vyzdvihl Trump. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III. a premiér Keir Starmer.

Vrcholní politici ze Spojených států i ze zahraničí oceňují Cartera nejen jako státníka, ale také jako skromného bojovníka za mír či lidská práva v dlouhém období po odchodu z Bílého domu.

„Dnes Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu,“ uvedli Bidenovi, kteří Cartera označili za „drahého přítele“. Tak o něm podle prezidentského páru smýšleli i lidé, kteří se s Carterem nikdy nesetkali. Každý, kdo chce vědět, co znamená žít smysluplný život, by měl se měl učit u Cartera, „muže zásad, víry a pokory“, zdůraznili Bidenovi.

Biden vyhlásil den národního smutku za Cartera na 9. leden. „Vyzývám Američany, aby se v ten den sešli ve svých místech pobožností a uctili tam památku prezidenta Jamese Earla Cartera,“ uvedl v oficiálním prohlášení Bílého domu Biden, který Cartera označil za svůj vzor a přítele. Biden v neděli rovněž řekl, že hovořil s některými z Carterových dětí a ve spolupráci s nimi se dolaďuje podoba pietních akcí ve Washingtonu.

I zvolený republikánský prezident Trump uznal, že „výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době“ pro USA a že „udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů“. „Za to vše mu všichni dlužíme uznání,“ dodal někdejší 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA.

Slova uznání našli pro Cartera i všichni další bývalí prezidenti USA, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Podle Bushe bude Carter „inspirovat generace Američanů“.

Francouzský prezident Macron v prohlášení na síti X uvedl, že Carter byl po celý život „neochvějným obhájcem práv těch nejzranitelnějších a neúnavně bojoval za mír“.

Britský premiér Starmer ve svém prohlášení mimo jiní uvedl, že Carterovo prezidentství zůstane v paměti díky historickým mírovým dohodám z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem a že svou celoživotní oddaností míru si vysloužil Nobelovu cenu za mír. „Motivován svou silnou vírou a hodnotami prezident Carter znovu definoval postprezidentství pozoruhodnou oddaností sociální spravedlnosti a lidským právům doma i ve světě,“ zdůraznil Starmer.

Britský král Karel III. uvedl, že zprávu o smrti bývalého prezidenta Cartera přijal s velkým zármutkem. „Věrně sloužil veřejnosti a zasvětil svůj život podpoře míru a lidských práv,“ uvedl také panovník.

Jimmy Carter se musel potýkat s nedobrým stavem ekonomiky nebo také krizí kolem rukojmích v Íránu na přelomu 70. a 80. let minulého století. Podílel se však také na dojednání míru mezi Izraelem a Egyptem, dohody o odzbrojení SALT II nebo dohody o navrácení Panamského průplavu Panamě.

Generální tajemník OSN António Guterres také připomněl Carterovu „oddanost světovému míru a lidským právům, která se také naplno projevila poté, co opustil prezidentský úřad“. „Hrál podstatnou roli ve zprostředkování při urovnávání konfliktů, v monitoringu voleb, v podpoře demokracie, v prevenci a mýcení nemocí,“ dodal mimo jiné Guterres.

Hlubokou soustrast nad úmrtím bývalého amerického prezidenta dnes vyjádřila také Čína. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Spojené státy ztratily odhodlaného bojovníka za demokracii a svět ztratil velkého prostředníka pro mír na Blízkém východě a bojovníka za lidská práva.

Maďarský premiér Viktor Orbán upozornil, že vzpomínka na Cartera bude v Maďarsku vždy ceněna. „Tím, že na konci 70. let vrátil maďarskému lidu Svatou korunu, dal svobodymilovným Maďarům naději v beznadějné době. Rád bych vyjádřil Carterově rodině a americkému lidu svou nejhlubší soustrast.“ Orbán tím připomněl vrácení Uherské koruny, známé také jako Svatoštěpánská a v Maďarsku jako Svatá koruna, zpět do Maďarska z USA v roce 1978.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na síti X uvedl, že Carterova významná úloha při dosažení míru mezi Egyptem a Izraelem „zůstane vryta do historických análů“. Panamský prezident José Raúl Mulino zase připomněl, že Carterovo prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly Panamský průplav do panamských rukou a podle Mulina učinily Panamu skutečně suverénní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Carter byl lídrem v době, kdy Ukrajině ještě nebyla nezávislá, „ale jeho srdce stálo pevně při nás v našem pokračujícím boji za svobodu“.

Slova soustrasti a uznání do USA zaslali také například venezuelská vláda nebo kubánský prezident Miguel Díaz-Canel.

Zdroj: ČTK

Do posledního místa zaplněná smuteční síň, armádní hudba, čestná stráž a přelet gripenů nad kuklenským hřbitovem. Tak vypadalo poslední rozloučení s bývalým velitelem vzdušných sil české armády Ladislavem Klímou.

Pohřeb se konal v Hradci Králové, kde Ladislav Klíma žil. Armádní pilot a bývalý velitel českých vzdušných sil zemřel před týdnem po krátké nemoci ve věku 75 let.

„Sbohem, kamaráde. Generálporučík Ladislav Klíma včera odešel do leteckého nebe. Skvělý pilot, neustále klidný a vyrovnaný. Výborný kamarád, skvělý člověk, špičkový odborník který sloužil po boku prvního československého astronauta a přiblížil naše letectvo standardům Aliance. Velitel, na kterého se nezapomíná. Modré nebe, pane generále,“ rozloučily se se svým někdejším velitelem Vzdušné síly Armády České republiky na sociálních sítích.

Ladislav Klíma se narodil v roce 1949 v Prachaticích. Jako pilot létal na Su-7 a MiGu 23. V roce 1976 se ucházel o let do vesmíru, s Vladimírem Remkem, Oldřichem Pelčákem a Michalem Vondrouškem se dostal do užšího výběru. Ladislav Klíma vedl v letech 1997 až 2001 české letectvo.

Zdroj: Hradecký deník

Dne 18. 12. 2011 zemřel dramatik, disident a prezident Václav Havel, Dr. h. c. mult., který se zásadně zapsal do našich dějin. Stále k nám živě promlouvá – naslouchejme!

Před rokem došlo k tragické události (masové vraždě) na akademické půdě FF UK v Praze. Vzpomeňme nevinných obětí – čest jejich památce!

Požehnané a klidné Vánoce trávené pokud možno nikoli v chrámu konzumu, nýbrž v Chrámu duchovna a vnitřní svobody!

Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Den lidských práv (Human Rights Day) se slaví každoročně na celém světě dne 10. prosince, na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948.

Den se vyznačuje politickými konferencemi a setkáními, ale i kulturními akcemi a výstavami zabývajícími se problematikou a otázkami lidských práv. Kromě toho se tradičně 10. prosince uděluje Nobelova cena za mír a pětiletá Cena OSN na poli lidských práv. V České republice tento den slaví hlavně neziskové organizace (např. Amnesty International).

V tento den se po celém světě konají akce proti potlačování lidských práv.

Historie

Den lidských práv byl ustaven dne 4. prosince 1950 na 317. plenárním zasedáním Valného shromáždění OSN rezolucí 423. Pro její přijetí bylo 48 států, 8 se zdrželo hlasování. Popularitu tohoto kroku dokazuje skutečnost, že pamětní poštovní známka.

Roku 1983 se argentinský prezident Raúl Alfonsin rozhodl převzít úřad 10. prosince a ukončit tak dlouhodobou vojenskou diktaturu. Volba tohoto dne souvisela s porušováním lidských práv během diktatury. Zavedl tak tradici prezidentské inaugurace 10. prosince.

Zdroj: Wikipedia