Připomínáme si dvojí významné výročí – uzavření českých vysokých škol nacisty za protektorátu (1939) a přechod od nedemokratického politického režimu k demokratickému politickému systému (1989). Mějme na zřeteli, že svoboda není samozřejmostí, přičemž je nezbytné o ni neustále pečovat a rozvíjet ji!

Doc. Pavel Bílek

„Láska k národu vlastnímu nemusí a nemá znamenat nenávist k národu jinému“.

(T. G. Masaryk)

Vážení kolegové, milí přátelé,

blízkovýchodní konflikt namísto utlumení a ukončení žhavé fáze dále hoří velkým plamenem a rozšiřuje se. Ruská agrese (invaze) na ukrajinské teritorium a boj ukrajinský i euroatlantický s ní pokračuje ve značné intenzitě. V celosvětově mimořádně sledované prezidentské volbě USA zvítězil Donald Trump. Jeho opakované působení v prezidentském úřadu bude nepochybně velkou výzvou z hlediska mezinárodního směřování a uspořádání, zejména v klíčové oblasti bezpečnostní i ekonomické. Důraz na vlastní celkovou odolnost a její dostatečnou bezpečnostní kapacitu zásadně sílí a členské státy EU a NATO musí jednat hbitě, aktivně a strategicky zároveň.

ČAKO v září provedlo tradiční Svatováclavské shromáždění v Praze, a to velmi úspěšně. Bezpečnostní projevy, Křeslo pro hosta a ocenění osobností české bezpečnostní komunity, to vše bylo jeho součástí. Podrobně viz článek v Czech Atlantic Forum (CZAF) č. 4/2024 a článek na www.cakomise.cz včetně fotodokumentace.

V přípravě je Křeslo pro hosta s další osobností ČR (konkrétně s primátorem hl.m. Prahy), které se uskuteční v čase předvánočním (blíže viz text v CZAF č. 1/2025 a na našem webu).

Naše zdravice mířila v 1. polovině září do francouzského Fréthunu, kde byla provedena slavnostní pieta za vojáky NATO, kteří položili své životy v aliančních misích a operacích při obraně euroatlantických civilizačních hodnot. Pořádající subjekt NATO Memorial Federation je významným mezinárodním partnerem ČAKO, vážíme si toho.

V říjnu se autor tohoto Slova aktivně zúčastnil v roli moderátora a vystupujícího (Ústavní stát a evropská bezpečnost) zasedání Gamingské iniciativy (13 evropských zemí – vysocí důstojníci) na Univerzitě obrany v Brně. Celá akce byla velmi pozitivně hodnocena a vztahy mezi vedením mezinárodního Gamingu a vedením ČAKO jsou na vynikající úrovni (organizátorem byl plk. Ing. M. Tlamicha, předseda pražské pobočky SdaP ČR a viceprezident ČAKO). Další rozvoj vztahů nejen s vedením Gamingu, ale též s představiteli jednotlivých evropských států, je oboustranně žádoucí.

V době podzimní slavíme tři státní svátky – 28. 9. Den české státnosti (sv. Václav), 28. 10. Den vzniku samostatného československého státu a 17. 11. Den boje za svobodu a demokracii. Datum 11. 11. je Dnem válečných veteránů, a to historických i soudobých. Vnímejme jejich skutečnou podstatu a význam, buďme hrdými vlastenci evropského formátu!

Mé velké díky patří všem členům a příznivcům ČAKO, kteří se aktivně podílí na náročné činnosti naší organizace při prosazování společně sdílených principů. Upřímně se těším na další spolupráci s důrazem na nezištnou podporu ČAKO!

Přeji krásný vánoční čas i celé zimní období. Za žádných okolností neopouštějme cestu ke vzdělanostní společnosti!

„Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí jako těstem není mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené“.

(T. G. Masaryk)

Váš

Pavel Bílek

Praha, listopad 2024

Příštím americkým prezidentem bude republikán Donald Trump. Podle dosavadních výsledků získal přes 290 volitelů. Podařilo se mu ovládnout Georgii, Pensylvánii či Wisconsin a Michigan.

Americké volby vyhrál Donald Trump, který už před devátou hodinou ráno našeho času vystoupil s projevem. „Chtěl bych poděkovat americkým obyvatelům za tu čest, že jsem byl zvolen 47. prezidentem,“ prohlásil Trump. „Každý den za vás budu bojovat,“ slíbil.

V amerických volbách nerozhoduje absolutní počet hlasů, ale získaní volitelé za vítězství v jednotlivých státech. Těch potřebuje kandidát získat nejméně 270. Donald Trump má ve středu večer předpokládaných 291 volitelů oproti 223 Kamaly Harrisové.

Donald Trump je prvním prezidentem, který se po čtyřleté pauze vrátí do Bílého domu, od roku 1893. Tenkrát vyhrál Grover Cleveland, nikdo jiný to nedokázal.

Zdroj TN.cz

Historické ohlédnutí za způsoby, jak byla organizována povinná vojenská služba, evidence bojeschopných mužů i důvody, proč vznikla profesionální armáda představuje nová open air výstava před Generálním štábem Armády ČR na Vítězném náměstí v Praze. Při vernisáži byla také představena kniha Generál Maurice Pellé, kterou Vojenský historický ústav vydal k 100. výročí jeho úmrtí. Krátce předtím položili u příležitosti 105. výročí založení Generálního štábu AČR náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Karel Řehka a jeho předchůdci armádní generálové Jiří Šedivý a Pavel Štefka věnec k Památníku československým zahraničním vojákům druhé světové války u výstupu z metra Dejvická. Připomněli tak všechny, kdo při službě vlasti obětovali životy.

Výstava 20 let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, která byla slavnostně zahájena 18. října, nabízí příležitost k ohlédnutí, jakými proměnami tato povinnost v minulosti procházela. Současně seznamuje s důvody, kvůli nimž vznikla plně profesionální Armáda České republiky, jaké jsou současné možnosti jejího doplňování a vytváření záloh, včetně úvah o možném znovuzavedení základní vojenské služby.

Vernisáže se zúčastnili první náměstek ministryně obrany František Šulc, náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Karel Řehka, radní Prahy 6 a poslanec Jan Lacina, emeritní pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, náměstkyně ředitele NBÚ Monika Zahálková, náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Radek Hasala, náčelník Vojenské policie brigádní generál Jiří Roček, bývalí náčelníci Generálního štábu Armády ČR armádní generálové Jiří Šedivý a Pavel Štefka a vojenští přidělenci akreditovaní v ČR.

Výstavu zahájil první náměstek ministryně obrany František Šulc, který uvedl hlavní důvody, proč byla zvolena profesionální armáda – pocit jistoty, že po pádu železné opony již nehrozí žádné nebezpečí, nízká prestiž armády v 90. letech i snahy mladých mužů vyhnout se vojenské základní službě.

„Všichni vítají profesionální armádu. Paradoxem ovšem je, že právě existence profesionální armády představuje mnohem větší participaci a ochotu připravovat se na obranu celé společnosti. To se týká například funkčního systému vytváření záloh, což je jedna z našich velkých rezerv za posledních dvacet let. Jak ukázala Ukrajina, masová opotřebovací válka nezmizela. Musíme přemýšlet o tom, jak naše díry v systému přípravy na obranu zacelit,“ uvedl.

Na jeho slova navázal náčelník Generálního štábu AČR, generálporučík Karel Řehka. „Usilovali jsme o profesionalizaci armády a byl to trend ve více státech. Navíc vojenská služba v té podobě, v jaké byla, byla dlouhodobě neudržitelná. Nikdo si nedokázal představit situaci, kterou máme nyní. Jsem přesvědčen, že to byl správný krok. Armáda se stala kvalitnější, ale armáda se od společnosti odtáhla. Převládl zde pocit, že se obrana země týká malého počtu profesionálních vojáků …. Ale tak to není. Situace ukazuje, že se musí změnit. Vládou schválená obranná strategie říká, že obrana je věcí celé společnosti a že je třeba se začít chystat na vojenské krize velkého rozsahu a vysoké intenzity.“ Zdůraznil však, že nikdo nemluví o návratu povinné vojenské služby: „Označil bych to za nereálné, není na tom společenská shoda, která na takové věci musí být. Musíme se však zabývat dopady, jak se s těmito změnami vypořádat a na tom intenzivně pracujeme.“

Za kolektiv autorů, pracovníků Vojenského historického ústavu Praha (Mgr. Tomáš Kykal, PhDr. Jaroslav Láník, CSc., Mgr. Jan Šach, PhDr. Prokop Tomek, Ph.D.), promluvil Tomáš Kykal: „Výstava vypráví část nikdy nekončícího příběhu hledání nejlepšího vojenského zřízení, které v mantinelech geopolitických, společenských a hospodářských podmínek státu vytvoří dostatečné předpoklady pro úspěšné uhájení jeho integrity. Zaměřili jsme se na vývoj využití lidských zdrojů vojenskou správou na našem území a pro svůj pohled jsme záměrně zvolili poměrně širokou historickou perspektivu, abychom ukázali, jaké způsoby a prostředky stát v minulosti používal ke zvýšení svých branných kapacit a jaké přinášely výsledky. Jakkoli je někdy obtížné čerpat poučení z minulosti, ukázalo se, že klíčem k odemknutí branného potenciálu státu byla vždy vojenská evidence. Jen důkladná personální inventura branně způsobilých osob může v budoucnu v případě nenadálé krize zajistit jejich rychlé, efektivní, spravedlivé a smysluplné využití v rámci obrany státu.“

Autor: Jiří Reichl

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Nahradil Nora Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. Stoltenberg mu během slavnostního zasedání Severoatlantické rady symbolicky předal slavnostní kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání. Severoatlantická rada je nejvyšším orgánem aliance.

„Jednota je naše největší síla,“ uvedl na zasedání Severoatlantické rady odcházející šéf NATO Stoltenberg. Na Ruttem ocenil, že dokáže vyjednávat kompromisy a dosahovat konsensů, zároveň ale dal již několikrát najevo, že žádný kompromis není možný, pokud jde o „zásadní hodnoty Severoatlantické aliance“. Na závěr Stoltenberg poděkoval všem přítomným i své manželce Ingrid, která se dnešní ceremonie rovněž zúčastnila. „Dnes slibuji, že přijedu z Bruselu domů včas,“ dodal s úsměvem.

S Ruttem si následně vyměnili místo v čele jednacího stolu. Nový generální tajemník během úvodního proslovu zopakoval své priority – pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu.

„Aby bylo NATO silnější a naše obrana proti hrozbám efektivnější, vyžaduje to i více investic,“ uvedl nový generální tajemník aliance, která má nyní 32 členů. To podle něj znamená, že jednotlivé členské státy musí navýšit výdaje na obranu a vydávat na ni požadovaná minimálně dvě procenta HDP. Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé.

Severoatlantická aliance musí podle Rutteho rovněž splnit sliby, které dala Ukrajině, a pomoci jí ve válce s Ruskem.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev a jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nastoupení do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický. Jak ale Mark Rutte již dnes ráno prohlásil, nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.

I podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého bude Rutte pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Bývalý nizozemský premiér má nicméně podle něj navíc jednu velkou přidanou hodnotu, a sice že si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU, pokud jde například o posilování zbrojního průmyslu.

Země NATO musí zvýšit výdaje na obranu, uvedl Rutte

Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte ze svého dlouholetého působení v nizozemské politice ví, jak dosahovat kompromisů, což se mu v Severoatlantické alianci hodí. V sídle NATO to dnes prohlásil odcházející šéf aliance, Nor Jens Stoltenberg. Rutteho ocenil jako skvělého následovníka. Bývalý nizozemský premiér, který nastupuje do funkce právě dnes, uvedl, že už se nemůže dočkat, až začne pracovat. Za své priority označil pokračování v pomoci Ukrajině a budování silných transatlantických vztahů. Rovněž je podle něj klíčové, aby země NATO zvýšily své výdaje na obranu.

„Mark je přítel, dobrý kolega, pracovali jsme spolu mnoho let, zná dobře NATO a je rovněž známý po celé alianci,“ uvedl na adresu Rutteho Stoltenberg. „Je pro mě jednodušší NATO opouštět, když vím, že alianci převezme on,“ dodal. Jak nicméně doplnil, NATO i lidé, kteří v něm pracují, mu budou chybět. „Hodně jsme toho spolu dosáhli, zejména v naší kolektivní obraně. Ze tří spojenců na začátku je to nyní 23 spojenců, kteří vydávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP, naše rodina se rovněž rozrostla o čtyři členy, o Černou Horu, Severní Makedonii, Finsko a Švédsko,“ uvedl Stoltenberg, který byl ve funkci deset let.

Rutte zavzpomínal, že se Stoltenbergem začal spolupracovat v roce 2010, kdy byli oba premiéry svých zemí. „Díky tobě je NATO větší, silnější a jednotnější než kdy dříve,“ ocenil Rutte svého předchůdce.

„Oba víme, jak jsou pro nás důležité silné transatlantické vztahy, budu proto pracovat na jejich posílení. Musíme rovněž zajistit, že Ukrajina vyhraje jako demokratická a svrchovaná země. A země NATO musí rovněž zvýšit své výdaje na obranu,“ vyjmenoval nastupující generální tajemník NATO své priority.

Sedmapadesátiletý politik má před sebou množství výzev. Jedna z nich nastane již na začátku listopadu, kdy se v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a často kritický. Rutte ale podle svých slov nemá ohledně výsledku voleb obavy. „Budu schopný pracovat s jakýmkoli z těchto dvou kandidátů. Znám je oba velmi dobře,“ řekl nastupující šéf NATO o Donaldu Trumpovi a Kamale Harrisové.

Zdroj: ČTK

Tel Aviv/Bejrút – Při pátečním izraelském vzdušném útoku na Bejrút zemřel dlouholetý šéf libanonského militantního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh. Uvedla to dnes dopoledne izraelská armáda a Hizballáh informaci o několik hodin později potvrdil. Izraelští představitelé jsou přesvědčeni, že vůdce hnutí, které z libanonského území útočí na Izrael, byl legitimním cílem. Svět nyní sleduje se znepokojením vývoj v Libanonu a v celém regionu. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, jehož země Hizballáh významně podporuje, vyzval muslimy, aby hnutí pomohli v boji proti Izraeli. Zatím není jasné, kdo nahradí Nasralláha, který Hizballáh vedl tři dekády.

Izraelská armáda uvedla, že Nasralláha zabila v době, kdy jednal s dalšími vysokými představiteli své organizace. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari řekl, že Nasralláh patřil k předním nepřátelům Izraele a jeho zabití bylo v souladu s mezinárodním právem. Izraelský ministr Joav Galant prohlásil, že Izrael neválčí s Libanonem, ale pouze s Hizballáhem. Šíitské hnutí odpoledne informaci o smrti svého vůdce potvrdilo a dodalo, že bude pokračovat ve válce proti Izraeli.

Íránská státní tisková agentura IRNA informovala, že během pátečního útoku zahynul i vysoce postavený představitel íránských revolučních gard Abbás Nilforušan. Podle izraelské armády spolu s Nasralláhem přišel o život také šéf Hizballáhu pro operace na jižní frontě Alí Karakí a další velitelé.

Íránský duchovní vůdce Chameneí v reakci na Nasralláhovu smrt vyzval všechny muslimy, aby se postavili za libanonský lid a za „hrdý Hizballáh“ a aby všemi dostupnými prostředky pomohli v konfrontaci se „zlotřilým režimem“, jímž mínil Izrael. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v regionu předtím informovala, že Chameneí byl převezen na zabezpečené místo kvůli obavám z možného atentátu. Palestinské teroristické hnutí Hamás, jehož vůdce Ismáíla Haníju v červenci zabil útok připisován Izraeli, uvedlo, že zemřelé vůdce nahradí další lídři, kteří budou ještě více odhodlaní bojovat.

Vývoj v Libanonu a v regionu sledují další státy se znepokojením. Francouzský premiér Michel Barnier uvedl, že situace v Libanonu je extrémně vážná. Italská diplomacie vyzvala k obnovení diplomatického dialogu. Podle českého prezidenta Petra Pavla zabití Nasralláha představuje potenciál k další eskalaci situace na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k zastavení Izraele, který se podle něj dopouští brutálních úderů na Libanon a pokračuje ve své politice genocidy a invaze.

S ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci a intenzivnější vzdušné útoky agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) dnes doporučila aerolinkám, aby do Libanonu a do Izraele nelétaly. České ministerstvo zahraničí zopakovalo výzvu adresovanou českým občanům, aby Libanon opustili. V cestovatelském systému Drozd je podle Černínského paláce aktuálně registrováno 98 Čechů, kteří se v blízkovýchodní zemi nacházejí.

Čeští policisté kvůli zprávám o zabití Nasralláha posílí služby u židovských objektů. Informace o tom, že by v Česku hrozilo nebezpečí, ale nemají, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Nasralláh vedl Hizballáh jako generální tajemník od roku 1992. V minulosti si získal velkou důvěru v Libanonu a v ostatních arabských zemích, což upevnilo postavení Hizballáhu jako politické strany, která má své ministry ve vládě a poslance v libanonském parlamentu. Navázal silné spojenectví s Íránem či s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Některé země, jako USA a Británie, považují Hizballáh za teroristickou organizaci.

Zdroj: ČTK

Ve věku 87 let zemřel v pátek Pavel Klener, přední onkolog a hematolog, někdejší prorektor Univerzity Karlovy. O jeho odchodu informovala Česká onkologická společnost (ČOS).

„S hlubokým zármutkem informujeme o úmrtí výjimečné osobnosti české medicíny a lídra v oblasti onkologie, pana prof. MUDr. Pavla Klenera, DrSc., který nás opustil v pátek 20. září 2024,“ informovala ČOS.

„Byl klíčovou osobností v rozvoji české onkologie, především díky systematickému přístupu, který integroval molekulární biologii, farmakologii a kliniku. Zasloužil se o profilování klinické onkologie jako samostatného oboru v České republice. Přes těžké podmínky totalitního režimu nadále posouval obor dopředu a po revoluci byl prvním porevolučním ministrem zdravotnictví,“ napsala dále společnost.

Pavel Klener byl rovněž popularizátorem vědy a dlouhodobě přispíval k rozvoji české lékařské komunity na domácí i mezinárodní úrovni. Získal řadu významných ocenění, včetně Zlaté medaile Univerzity Karlovy, Státní vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy a dalších prestižních vyznamenání, která svědčí o jeho výjimečných podstatných činech. „Jeho odchod je nesmírnou ztrátou nejen pro nás, jeho kolegy, ale i pro celou lékařskou komunitu. Vždy si budeme pamatovat jeho odborné i lidské kvality, které zanechaly nezapomenutelný otisk v našich životech i profesní kariéře,“ dodala ČOS.

​V roce 2012 obdržel Klener hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za průkopnictví v zavádění chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe, její vysvětlování moderními poznatky molekulární biologie a založení této disciplíny v Československu.

Významnou stopu zanechal také v české politice, od konce roku 1989 do června 1990 byl ministrem zdravotnictví a sociálních věcí. Do roku 1992 byl pak poslancem České národní rady za Občanské fórum.

Zdroj: TN.cz

Povodně ve střední Evropě, pravděpodobně nejhorší za poslední desetiletí, jsou jasnou připomínkou rostoucí hrozby změn počasí vyvolaných změnou klimatu. Český prezident Petr Pavel to v pondělí řekl ve svém projevu na Summitu budoucnosti, který se koná na úvod Valného shromáždění OSN. Česko podle něj bude nadále prosazovat silnější globální reakci na klimatickou krizi.

„Současnou klimatickou krizi a její dalekosáhlé důsledky je třeba řešit komplexním a uceleným způsobem prostřednictvím posíleného a účinného multilateralismu,“ řekl prezident, který na summitu vystoupil druhý v pořadí. Klimatická krize podle něj násobí hrozby a má potenciál zhoršit některé z největších problémů lidstva, jako je chudoba, hlad nebo zdraví.

„Jsme připraveni spolupracovat se všemi mezinárodními partnery, abychom zajistili úspěšný výsledek příští konference OSN o klimatu, která se bude konat v listopadu v Baku,“ dodal prezident.

V projevu se věnoval také Globálnímu digitálnímu kompaktu, což je jeden z dokumentů, který by měl summit přijmout. Podle Pavla text nastiňuje společnou vizi pro realistickou mezinárodní spolupráci v oblasti digitálních technologií v celosvětovém měřítku. „Česko zde bude hrát aktivní roli,“ řekl Pavel.

Potenciál vznikajících technologií, jako je umělá inteligence nebo biotechnologie, je podle prezidenta obrovský, mohou přispět k nalezení řešení mnoha aktuálních výzev. „Větší technologická závislost zároveň vytváří větší zranitelnosti,“ řekl.

Hledání způsobu, jak bezpečně zacházet s technologiemi v každodenním životě, je podle něj cílem iniciativy Prague GeoTech Summit. Pavel se jejího spuštění zúčastnil na přelomu srpna a září na mezinárodní konferenci Globsec v Praze. Jejím cílem je podle něj rozvíjet dialog mezi podnikatelskou a akademickou sférou a vládními institucemi.

Cílem summitu budoucnosti je dát impulz k reformám a opatřením potřebným k překonávání současných globálních výzev, včetně zintenzivnění úsilí o reformu Rady bezpečnosti OSN. Výsledkem summitu, který svolal generální tajemník OSN António Guterres, má být přijetí Paktu pro budoucnost.

Pavel před odletem do USA řekl, že se chce při své cestě soustředit na pokračující podporu Ukrajiny čelící ruské invazi, reformu OSN, ale i úsilí Česka stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. Ohledně Ukrajiny chce apelovat na dodržování mezinárodních pravidel, bez kterých by hrozilo, že svět upadne do chaosu.

Pavel bude v New Yorku do středy, kdy by měl pronést národní projev na 79. zasedání Valného shromáždění OSN. Následně se přesune do Chicaga, kde se setká s krajany a vystoupí na místní univerzitě. Následně se ve městě Cedar Rapids v Iowě společně se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim zúčastní slavnostního odhalení orloje.

Spolu s prezidentem do USA přicestovali také zástupci českých společností, jedná se především o start-upy a inovativní firmy, které působí v oblasti kyberbezpečnosti a obrany.

Zdroj: ČTK

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol při čtvrtečním jednání v Praze ujistil českou hlavu státu Petra Pavla, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy se společností KHNP o stavbě jaderných bloků v Dukovanech byl hladký. Nevyloučil, že by KHNP a americký Westinghouse mohly částečně u Dukovan spolupracovat. Pavel věří, že současný spor obou firem se vyřeší. Česko je ale podle něj připraveno i na variantu, že by se tak nestalo.

Jun Sok-jol do Prahy dorazil zhruba dva měsíce poté, co vláda rozhodla o tom, že dva nové reaktory v Dukovanech má postavit jihokorejská KHNP. ČEZ nyní s Korejci jedná o smlouvě, která by měla být podepsána do konce března příštího roku. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Francouzská firma EDF i severoamerická společnost Westinghouse, které měly o zakázku také zájem, napadly tendr u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Francouzská firma EDF i severoamerická společnost Westinghouse, které měly o zakázku také zájem, napadly tendr u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Kromě jaderné energetiky chce Česko s Jižní Koreou spolupracovat v elektromobilitě, polovodičích, umělé inteligenci, bateriích, robotice nebo ve vodíku.

Podle Jun Sok-jola prezidenti diskutovali o rozšíření strategického partnerství v politické i ekonomické rovině, v kultuře, ve vědě, v technologiích, diplomacii, bezpečnosti i obranném průmyslu. Obě země podle jihokorejské hlavy státu sdílejí univerzální hodnoty svobody, lidských práv a právního státu. Debatovali o severokorejské jaderné otázce, o situaci v jihovýchodní Asii a na Ukrajině. „Shodujeme se, že bezpečnost indo-pacifického regionu a Evropy jsou neoddělitelně spjaty,“ poznamenal Jun Sok-jol.

Kritika Ruska a podpora Ukrajiny

Česko a Jižní Korea vnímají jako největší nebezpečí pro světovou bezpečnost Rusko a jeho rostoucí spolupráci se Severní Koreou, Čínou nebo Íránem, řekl Pavel. Spolupráce mezi zeměmi se podle něj promítá do mezilidských vztahů, turistiky, ekonomiky, vědy, techniky i bezpečnosti.

Jihokorejský prezident kritizoval vojenskou spolupráci Ruska a Severní Koreje i „bezohledné a nerozumné provokace“ KLDR, které podle něj narušují mír a stabilitu. Vyzval k tomu, aby byly důsledně uplatňovány sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji.

Co se týče Ukrajiny, obě země se podle Jun Sok-jola rozhodly spolupracovat na nalezení účinných podpůrných opatření, aby na Ukrajině znovu zavládl mír. Vlády ČR i Jižní Koreje se chtějí podílet na rekonstrukčních projektech na Ukrajině, o čemž ministři zahraničí obou zemí podepsali memorandum.

V pátek ráno zahájí prezidenti podnikatelské fórum. S premiérem Petrem Fialou (ODS) poté jihokorejský prezident navštíví v Plzni závody společností Doosan Škoda Power a Škoda Jaderné strojírenství. Odpoledne budou jednat v Praze.

Zdroj : ČTK

„Leadership není jen schopnost ovlivňovat, ale i motivovat, inspirovat a zlepšovat s využitím všech dostupných zdrojů a úsilí ve prospěch kolektivní obrany,“ zdůraznil náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka ve svém vstupu na úvod 4. ročníku mezinárodní konference Challenges to National Defence in Contemporary Geopolitical Situation 2024, kterou ve dnech 11. – 13. září pořádá Univerzita obrany ve spolupráci s Litevskou vojenskou akademií generála Jonase Žemaitise. Akce se po třech letech konání v Litvě, kde její tradici založila profesorka této školy Svajonė Bekešienė, letos přesunula do Brna a stala se dalším dokladem rozvíjející se spolupráce mezi Univerzitou obrany a jejím litevským protějškem.

V prvním bloku přednášek, věnovaném leadershipu, Karel Řehka kladl důraz na přípravu lídrů na případné budoucí konflikty vysoké intenzity. Společnost podle něj musí být odolná a připravená na obranu vlasti ve všech oblastech – sociální, politické, ekonomické i vojenské. Nejvyšší vojenské velení České republiky a Litvy na konferenci dále zastoupil litevský protějšek náčelníka českého Generálního štábu generálmajor Remigijus Baltrénas, který mimo jiné zmínil potřebu flexibility lídrů v současném měnícím se bezpečnostním prostředí.

Další jednání konference jsou věnována oblastem, jako jsou udržitelná obranná řešení, obranné technologie, environmentální problémy, multikriteriální rozhodování a další relevantní témata související s konkrétními výzvami evropské obrany v současné geopolitické situaci. Akce se účastní odborníci z České republiky Litvy, Ukrajiny, Velké Británie, USA, Portugalska, Slovenska, Ázerbájdžánu, Gruzie a Polska.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Od pátku do neděle se v Praze koná výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO. V České republice se uskuteční vůbec poprvé. V sobotu 14. září na úvod zasedání promluvil prezident Petr Pavel, předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer a náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka. Projev prezidenta Petra Pavla najdete níže.

Pane předsedo, admirálové, generálové, dámy a pánové,

je mi skutečně velkým potěšením Vás ještě jednou přivítat v Praze, tentokrát velmi deštivé. Pro Českou republiku je velkou ctí být poprvé hostitelskou zemí konference Vojenského výboru, v době, kdy oslavujeme 25. výročí vstupu do NATO, a ve stejném roce, kdy Aliance slaví 75 let své existence. Ukázala se být skutečně nejúspěšnější a nejvíce životaschopnou vojenskou aliancí na světě, což neznamená, že je dokonalá. Je to lidský výtvor, je stejně nedokonalá jako my sami, a proto musíme neustále pracovat na jejím vylepšování.

Velmi zdárně však přibrala mezi své členy země, jako je Česká republika a řadu dalších, a umožnila jim stát se členy zóny stability, bezpečnosti a prosperity. To je zkušenost, kterou jsem učinil během mých celkem osmi let působení ve strukturách NATO – přes veškeré rozdílné postoje, přes úsilí, které vynakládáme k ochraně a prosazování našich národních zájmů, což je mimochodem přirozené, se vždy snažíme dosáhnout dohody, společné pozice pro řešení výzev, které před námi stojí.

Právě tato kultura nás odlišuje od našich protivníků. Dnes již nevnímáme svět prizmatem bipolárního soutěžení mezi západem a východem, ale čím dál tím více jako svět, kde soutěží demokracie s různými druhy autokracií. My všichni zastáváme hodnoty demokracie, osobní svobody, zákonnosti a lidských práv – a to jsou přesně ty hodnoty, které zpochybňují naši protivníci, nejen tradiční, jako je Rusko, ale také Čína, Severní Korea a Írán. A řada dalších zemí se dívá, jak se toto soutěžení vyvine. Je tedy na nás, abychom ukázali, že náš model je životaschopný a stojí za to jej následovat, spíše než následovat model autokracií.

Rád bych vás vyzval, abyste byli velmi odvážní a otevření při vyjadřování vašich hodnocení a doporučení, protože čím budou zaobalenější a měkčí, tím méně jim budu vedoucí političtí představitelé rozumět. Situace, ve které se dnes nacházíme, nám skutečně neumožňuje být politicky korektní. Je nezbytné, aby nám bylo skutečně dobře rozumět, tak, abychom mohli činit správné kroky a správná rozhodnutí k ochraně našich zemí a našeho způsobu života.

Rád bych Vám popřál úspěšnou konferenci a mnoho osobní odvahy, abyste byli takto smělí a takto otevření.

Děkuji Vám.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Sabotáže, kyberútoky, falešné zprávy. Rusko se podle výroční zprávy BIS pokoušelo v roce 2023 ovlivnit volby, rozklížit českou společnost a oslabit podporu Ukrajiny.

„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat „nový světový řád“ je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství.“

Touto větou začíná ředitel Michal Koudelka výroční zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2023.

„Ruská federace vedle konvenční války proti sousední zemi vede proti západním demokraciím permanentní hybridní útoky,“ pokračuje ředitel kontrarozvědky v úvodu dokumentu, kde popisuje operace za minulý rok.

Zároveň upozorňuje, že proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá Rusko stále častěji moderní technologie. Kontrarozvědka upřesňuje, že Rusové museli své operace v Česku v posledních letech přizpůsobit tomu, že jim byla vyhoštěna velká část diplomatů – po odhalení, že agenti ruské tajné služby GRU vyhodili do povětří muniční sklady ve Vrběticích.

Rusové vyhoštěním přišli o mnohé zpravodajce, kteří v Česku působili pod diplomatickým krytím.

„Zaznamenané případy potvrdily záměr ruských zpravodajských služeb využívat je mimo jiné při přípravě subverzivních útoků proti subjektům ze zemí NATO i EU, které se podílejí na distribuci pomoci pro Ukrajinu. Stejnému riziku jsou vystaveny i subjekty v Česku a stejně tak prvky naší kritické infrastruktury,“ varuje výroční zpráva BIS, a potvrzuje tak, že české bezpečnostní složky zaznamenaly více takových případů.

Na veřejnost se dostal jeden – policie v červnu zadržela a obvinila z terorismu Kolumbijce, který přicestoval do Prahy a pokusil se tam zapálit jedno z klíčových dep pražského dopravního podniku.

Falešný zpravodajský web řízený blízkým Putina

V poslední výroční zprávě kontrarozvědka také připomíná další odhalený projekt Rusů, který využíval virtuální prostor. A to web Voice of Europe, který se pod dojmem zpravodajství o zemích EU snažil rozklížit západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině.

„Bylo to předmětem vlivové operace řízené z Ruska Viktorem Medvedčukem, ukrajinským oligarchou úzce napojeným na kremelský režim,“ konstatuje BIS s tím, že Medvedčuk využíval síť politiků a novinářů.

„Snaha Ruska ovlivnit nejen veřejné mínění, ale dokonce i přímo volby do Evropského parlamentu byla brutálním zásahem do suverenity evropských států. Postup proti této zpravodajské platformě byl mimořádným úspěchem BIS, ale jedním dechem je třeba dodat, že není pochyb, že podobných aktivit vyvíjí Ruská federace v Evropě jistě mnohem víc,“ okomentoval to ve výroční zprávě sám ředitel Koudelka.

Zpráva BIS také upozorňuje, že pro vytváření dezinformací budou jejich autoři používat čím dál tím více umělou inteligenci. Stisknutím tlačítka tak bude možné vytvořit třeba i celé falešné zpravodajské weby naplněné lživými články nebo takzvané deepfakes – tedy falešná videa či nahrávky různých osob, například politiků či celebrit.

„BIS experimentálně ověřovala možnosti vytváření syntetického obsahu, který by byl přizpůsobený českému prostředí. Zlepšování velkých jazykových modelů potvrdilo, že vzniku syntetického textu v masivním měřítku již nic nebráni. Zároveň je syntetický text téměř nemožné odhalit,“ píší experti kontrarozvědky, že specializované nástroje brzy dokážou vytvořit i hodnověrně znějící hlasové nahrávky v češtině.

Ukrajinci nepřinesli zločin

Kontrarozvědka ve výroční zprávě dementuje některé konstrukce šířené dezinformační scénou.

„České bezpečnostní složky v souvislosti s příchodem vysokého počtu uprchlíků z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality. BIS také nedisponuje informacemi, které by v souvislosti s jejich příchodem svědčily o zvyšování aktivit organizovaných zločineckých skupin v Česku,“ píše tajná služba s tím, že zvládnutí bezprecedentní migrační vlny z Ukrajiny je možné označit za mimořádný úspěch české společnosti.

Druhá největší hrozba: Čína

BIS však kromě Ruska také důrazně varuje před Čínou, která mimo jiné Putinův režim, vedoucí válku na Ukrajině, posiluje.

„Čína představuje zásadní hrozbu pro euroatlantický civilizační okruh včetně Česka,“ uvádí BIS s tím, že komunistická diktatura je rozkladná vůči základním principům západní civilizace, jako jsou demokracie a volný trh.

A v Česku se Čína podle BIS pokouší rovněž krást technologie a provádět kybernetické útoky a špionáž. Kontrarozvědka uvádí, že příslušníci čínských zpravodajských služeb v Česku „kultivovali vztahy s vlivnými osobami“.

BIS v této souvislosti specificky popisuje čínské operace zaměřené na české akademiky.

Scénář je následující – odborníka osloví přes profesní sociální síť LinkedIn falešný zaměstnanec headhunterské či konzultantské společnosti se sídlem v Singapuru či v Hongkongu s nabídkou placené spolupráce – tvorby zpráv či studií z oblastí, v nichž má Čína svoje zájmy. Pak začnou „konzultanti“ požadovat dodání konkrétních informací a může následovat i pozvání do Číny na kompletně placenou cestu.

Vylepšování obrazu přes regionální televize

Podle výroční zprávy se i v roce 2023 Čína pokoušela v Česku vylepšovat svůj obraz. A to například pomocí spolupráce s místními médii.

„V průběhu roku 2023 BIS sledovala pokračování spolupráce české a čínské mediální scény, při které dochází k distribuci čínské produkce zejména do menších českých televizních stanic. Čínské pořady slouží k ovlivnění vnímání Číny českou veřejností a zobrazují jen pozitivní stránku komunistického režimu, zatímco pošlapávání lidských práv, utlačování národnostních menšin či teritoriální agrese jsou zcela vynechány či popírány,“ uvádí BIS s tím, že ale Čína naopak neváhá i potírat všechny informace, které by její pozitivní image poškozovaly.

„Kdykoliv se čínská strana dozví o nějaké akci v Česku, na které by se mohly objevit negativní komentáře o Číně, začne podnikat systematické kroky s cílem získat citlivé informace o místě konání, obsahu a účastnících události,“ píše BIS.

Letos Seznam Zprávy například upozornily, že čínského diplomata policie přistihla, jak v Praze málem způsobil dopravní nehodu, když sledoval viceprezidentku Tchaj-wanu Hsiao Bi-khim, která do Prahy přicestovala na návštěvu.

Zdroj: Seznam Zprávy

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a ministerstvo životního prostředí svolaly mimořádný tiskový brífink. Do Česka se mají totiž přihnat extrémní srážky, a hrozí tak rozsáhlé povodně.

Tisková konference kvůli počasí rozhodně není v Česku ničím obvyklým. Situace, kterou meteorologové v příštích hodinách očekávají, tak bude opravdu velmi vážná.

Na mimořádný brífink dorazili ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ředitel ČHMÚ Mark Rieder, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.

„Situace, která nás čeká v následujících v příštích čtyřech, možná pěti dnech, je bohužel velmi podobná situaci velkých provodní z roku 1997 nebo 2002,“ řekl Hladík v úvodu konference.

„Jedná se o opravdu extrémní srážky, které v příštích dnech mohou na území České republiky přijít,“ zdůraznil. „Z toho důvodu se preventivně připravujeme v široké koordinaci jednotlivých složek, které máme prověřeny a dlouhodobě vycvičeny,“ dodal ministr životního prostředí.

Prozradil, že navečer proběhne také jednání se všemi hejtmany, aby informovali jednotlivé starosty. Ve čtvrtek odpoledne pak zasedne Ústřední povodňová komise.

Občany ujistil, že vláda nechce nikoho zbytečně strašit. „Nejedná se o to, abychom strašili nebo plašili. To v žádném případě. Jedná se o situaci, která může nastat. Pokud se neprojeví v plné intenzitě, budeme jen rádi. Chceme být ale připraveni,“ řekl. Na závěr dodal, že intenzita srážek bude dlouhodobá, mohou se bleskové podvodně objevit i v místech, kde se normálně neočekávají.

„Jsme v kontaktu se správci všech pěti povodí a činíme preventivní opatření,“ navázal na něj ministr zemědělství. Jedná se například o zdvojnásobení odtoku Vltavské kaskády. „Od roku 1997 jsou naštěstí na mnoha místech realizována protipovodňová opatření. Ať už to jsou mobilní závěry nebo vybavení v podobě čerpadel a podobně,“ připomněl Výborný ničivé povodně. Nejzranitelnějším místem je podle něj aktuálně oblast severní Moravy a Jeseníků.

Ministr vnitra vyzval starosty a starostky napříč republikou, aby si zkontrolovali své evakuační a povodňové plány. Doporučil také zrušení společenských akcí.

„Chtěl bych poprosit, nemůžeme dát žádný závazný pokyn, všechny organizátory společenských akcí, jakože jich máme v době končícího léta velké množství, aby zvážili, zda je konání takové akce v pátek a v sobotu bezpečné. Logicky se to týká hlavně akcí poblíž vodních toků a podobně,“ uvedl Rakušan.

Občanům povodňových oblastí pak doporučil, aby si připravili evakuační zavazadlo a byli schopni rychlého přesunu na bezpečné místo. Lidé by měli mít také nabitý telefon a powerbanky, připravené zásoby pitné vody a lidé v zasažených oblastech by měli cenné věci vynést do horních pater.

Zdroj: TN.cz

První zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč ocenil vojáky a vojákyně, kteří působili na zahraničních pracovištích ve strukturách Severoatlantické aliance a Evropské unie v letech 2021 až 2024. Slavnostní akt se uskutečnil ve čtvrtek 5. září v konferenčním sále Domu armády Praha.

Z rukou generála Hlaváče, do jehož podřízenosti zahraniční pracoviště náleží, převzalo téměř šedesát vojáků a pět vojákyň medaile ministryně obrany České republiky Za službu v zahraničí. Ocenění jim náleží za pracovní úsilí a vzornou reprezentaci České republiky.

„Nároky kladené na vás během tříleté služby na důležitých pozicích na zahraničních pracovištích byly velké. Prokázali jste, že umíte řešit svěřené úkoly rychle a zodpovědně. Získali jste jedinečné zkušenosti, v tomto jsou možnosti zahraničního pracoviště nenahraditelné. Doufám, že je nyní plně využijete u svých mateřských útvarů,“ zhodnotil generál Hlaváč.

Medailí se může pyšnit také plukovník Lukáš Jelínek, který působil v Bruselu při stále delegaci ČR při NATO. „Působil jsem jako vojenský poradce a měl jsem na starosti mise a operace, obranné plány a tvorbu strategických dokumentů a koncepcí. Zažil jsem stahování aliančních vojsk z Afghánistánu, vpád ruských vojsk na Ukrajinu, měl jsem možnost vidět, jak fungují vrcholné orgány Aliance při schvalování a řešení různých krizových situací.“

Vojáci působili v deseti zemích (Belgie, Nizozemsko, Německo, USA, Turecko, Polsko, Itálie, Litva, Slovensko) a celkem 18 městech v rámci velitelské struktury NATO, struktury sil NATO, agentury NATO Force Integrated Unit v Bratislavě a Vilniusu, národního zastoupení v Bruselu a Monsu, sil včasné letecké výstrahy v Geilenkirchenu a na několika velitelstvích ozbrojených sil v USA.

Zdroj: Generální štáb Armády ČR

Pět set vojáků, z toho 200 zahraničních, zamíří v září do jižních Čech. Stane se tak v rámci mezinárodní cvičení Ample Strike 2024, které se v kraji uskuteční od 2. do 20. září. Zúčastní se jej armády Belgie, Dánska, Estonska, Itálie, Litvy, Německa, Nizozemí, Polska, Rumunska, Slovinska, Spojených států amerických, Velké Británie a Finska v roli pozorovatele.

Vojáci budou cvičit ve Vojenských újezdech Boletice a Libavá, na 21. základně taktického letectva Čáslav a letišti České Budějovice. Letové úsilí je plánováno v pracovních dnech v čase od 8 do 23 hodin. Odlety, přílety nebo přesuny letecké techniky mezi výcvikovými prostory se mohou uskutečnit i mimo uvedené časy. Lety v nočních hodinách budou omezeny na minimum.

Jak uvedl ředitel cvičení, plukovník generálního štábu Michal Kudyn, hlavním cílem cvičení bude sladění činnosti předsunutých leteckých návodčí s osádkami letounů i vrtulníků a veliteli pozemních jednotek v mnohonárodním prostředí, procvičení přímé letecké podpory a schopností hostitelské země poskytnout podporu zahraničním jednotkám (Host Nation Support). „Dalším úkolem bude provedení tak zvaného letištního manévru formou vyvedení roje letounů L-159 ALCA na nevojenské letiště, a působení z něj. Dále začlení jednotky aktivní zálohy do úkolového uskupení a procvičení činnosti Force Protection. Vůbec poprvé se mezinárodního cvičení zúčastní piloti aktivní zálohy na palubě českých vrtulníků Mi-17 z Centra leteckého výcviku Pardubice,“ sdělil.

Roj letounů L-159 ALCA přeletí na českobudějovické letiště ve čtvrtek 5. září a ještě ve stejný den se v odpoledních hodinách uskuteční jeho první letová akce. Provoz letounů bude zabezpečovat personál v počtu cca 80 osob, který se na letiště začne postupně přesouvat od pondělí 2. září. Přesun techniky zpět na mateřskou základnu je plánován na 19. září.

Z letecké techniky se kromě českých L-159 ALCA, Mi-17, Mi-171 a CASA C-295 zúčastní slovinské letouny PC-9, německé Eurofighter Typhoon s podporou A-400 zajišťujících doplňování paliva ve vzduchu a PC-9, nizozemský letoun L-39, litevský vrtulník Mi-8Ta rumunské vrtulníky IAR-330 Puma. „Ty se cvičení zúčastní poprvé. Spojené státy americké avizují účast bezpilotního letadla MQ-9 Reaper.

S velkou aktivitou letadel a vrtulníků bude spojena i zvýšená celková hluková zátěž ve standardně publikovaných TRA/TSA, tedy ve vzdušném prostoru určeném pro pravidelný letecký výcvik. „Za zvýšenou hlukovou zátěž se proto omlouváme a zároveň děkujeme za pochopení. Cíle tohoto cvičení jsou pro udržení našich schopností velmi důležité,“ uvedl plukovník generálního štábu Michal Kudyn.

Zdroj: Písecký deník

Ve dnech 30.8. až 1.9. se v Praze koná středoevropská bezpečnostní konference, které se účastní na 2000 vrcholových politiků ze 70 zemí světa, EU a NATO. Na konferenci vystoupil i český prezident.

Choť českého prezidenta uvítala na setkání v Lánech ženy – příslušnice bezpečnostních sborů ČR, přičemž loni se takto neformálně setkala s veteránkami Armády ČR.

Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO

Do Vojenského technického muzea v Lešanech se v sobotu sjelo kolem 15 000 příznivců vojenské historie na 20. ročník tradičního Tankového dne. V rámci ukázek a jízd se představily dvě desítky tanků včetně nejnovějších stroje české armády Leopard 2A4 či legendárního izraelského tanku Merkava. Nechyběl ani předválečný československý tank LT-38, který nacistický wehrmacht využil při obsazování Evropy.

Muzeum v Lešanech, které je jednou z expozic Vojenského historického ústavu, pojalo letošní Tankový den jako představení různých konstrukčních řešení od 30. let minulého století do současnosti.

Nutno přiznat, že se nám podařilo poskládat tanky nejenom z našeho muzea, pochopitelně, to je většina, drtivá většina, ale i tu současnost, díky Armádě České republiky,“ řekl ředitel Vojenského historického ústavu Praha Aleš Knížek.

V úvodu tak návštěvníci měli možnost vidět i německý tank Leopard 2A4 zaváděný do současné výzbroje české armády. K vidění byl i jeho předchůdce Leopard 1, který muzeum získalo do sbírek od řecké armády. V dynamických ukázkách, tedy při komentované jízdě v aréně, návštěvníci postupně zhlédli vedle československé také americkou, sovětskou nebo izraelskou konstrukční školu. K vidění byly vedle zhruba 20 tanků i vojenské automobily, průzkumné i užitkové vozy i technika používaná českou armádou, celkem kolem 40 kusů techniky.

Velkým lákadlem byl letos podle Knížka izraelský tank Merkava, který vznikl v 70. letech. Jedná se o páteřní tank izraelských ozbrojených sil, mezi dnes představenými tanky je nejširší a nejtěžší. Lešanské muzeum ho získalo do svých sbírek v roce 2006 a jedná se o jediný pojízdný exponát na světě.

„My jsme teď Merkavu asi pět let neukazovali, protože jsme měli problémy s pásy, ono přeci jen ten tank je konstruován do písku, není konstruován do tady té těžké jílovité půdy, která je tady v Lešanech, takže jsme potřebovali vyměnit čepy pásů,“ řekl Knížek.

Program v aréně završila bojová ukázka, která diváky přenesla do Normandie na konci léta 1944. Utkaly se v ní americké a německé jednotky a byla připomínkou 80. výročí vylodění spojenců v Normandii.

Vojenské technické muzeum v Lešanech se otevřelo v roce 1996 v bývalých dělostřeleckých kasárnách. V halách, pod přístřešky a na volném prostranství představuje stovky historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel. Rozsahem a složením sbírek patří mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu. Unikátní je zejména sbírka československých vojenských dopravních prostředků z období 1918 až 1939 a kolekce kanonů systému Škoda. Stejně jako Letecké muzeum Kbely a Armádní muzeum na Žižkově jsou pro návštěvníky otevřeny zdarma.

Zdroj: ČTK

Dopady ruské války na Ukrajině, bezpečnost a prosperita a současné priority české zahraniční politiky. Tato témata dominovala letošní poradě českých velvyslankyň a velvyslanců v Černínském paláci. Tu zahájili v pondělí 26. srpna 2024 předseda vlády Petr Fiala a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

„Uplynulý rok přinesl řadu nových momentů – některé pozměnily náš pohled na svět, některé jen zvýraznily trendy, kterých jsme si byli již nějakou dobu vědomi. Volby do Evropského parlamentu a hlasování v některých nám blízkých zemích zřetelně ukázaly, že evropské společnosti se dále polarizují,“ řekl na úvod porady ministr zahraničních věcí Jan Lipavský ve svém projevu.

Během prvního dne porady k vedoucím zastupitelských úřadů promluvila prostřednictvím videozdravice také Alsu Kurmaševa, novinářka Rádia Svobodná Evropa, která byla na začátku srpna v rámci mezinárodní výměny vězňů propuštěna na svobodu z ruského vězení. „Děkuji vám za vaše úsilí a podporu za to, že mohu zase svobodně objímat mé děti. Myslete i na další politické vězně, zastávejte se jich stejně jako mě,“ ocenila Alsu Kurmaševa mezinárodní úsilí, které vedlo k propuštění nejen jí, ale i dalších nespravedlivě odsouzených ruským režimem.

„Nezávislé, suverénní Česko je nemyslitelné ve světě, který se řídí právem silnějšího, kde jsou Charta OSN a mezinárodní právo jen cárem papíru. K pilířům demokratického světa patří i základní lidskoprávní dokumenty.  Proto je aktivní a praktická podpora obhájců lidských práv, novinářů a občanské společnosti podstatou české zahraniční politiky,“ uvedl k vystoupení Kurmaševy ministr Lipavský.

Hlavním tématem porady je situace na Ukrajině. „Primárním českým národním zájmem zůstává vítězství Ukrajiny, zadržování Ruska a zachování platnosti principů Charty OSN. Platilo to před dvěma a půl roky, platí to i dnes. Pokud by Putin vyhrál, bezpečnost, stabilita a prosperita Česka výrazně utrpí. Je třeba stále zdůrazňovat, že obětováním Ukrajiny Rusku si nezajistíme mír, naopak tím lehkomyslně ohrozíme naši bezpečnost a hospodářské dopady budou nesporně dramatičtější. Tento pro mnohé zcela srozumitelný fakt bohužel řada politiků v Evropě i v Česku odmítá vidět a honí krátkodobé politické body s nulovou zodpovědností vůči budoucnosti,“ uvedl šéf české diplomacie.

Před velvyslanci letos vystoupili také další členové vlády – Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu, Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace a Martin Kupka, ministr dopravy.

118 velvyslankyň, velvyslanců, generálních konzulek a konzulů se během porady bude zabývat nejen aktuálními zahraničněpolitickými otázkami, ale také podporou lidských práv, zlepšováním konzulární služby českým občanům či ekonomické diplomacii. Porada potrvá do čtvrtka 29. srpna 2024. Vedoucí zastupitelských úřadů se setkají také se senátory a prezidentem.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Pravidelná porada vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí se koná ve dnech 26. až 30. srpna 2024 v Černínském paláci. Poradu zahájil předseda vlády Petr Fiala a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Představitelé české diplomacie a pozvaní hosté budou hovořit o řadě zahraničněpolitických, bezpečnostních, konzulárních, unijních a ekonomických témat.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Tel Aviv – Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes brzy ráno zahájilo útok na Izrael v odvetě za smrt svého vysoce postaveného velitele Fuáda Šukra. Izraelská armáda už předtím informovala, že podniká preventivní letecké útoky v Libanonu proti cílům Hizballáhu, protože toto šíitské hnutí připravuje útok proti Izraeli, informoval server The Times of Israel (ToI).

Izraelské bojové letouny útočily na cíle Hizballáhu kvůli „bezprostřední hrozbě pro občany státu Izrael“, uvedl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Zdůraznil, že jde o akt sebeobrany. Hned ráno se také sešel izraelský bezpečnostní kabinet, zasedání vlády v plném složení se nekoná.

V Izraeli od 05:00 SELČ platí stav nouze, který dává izraelským úřadům větší pravomoci nad civilním obyvatelstvem. Cílem je zajistit jeho bezpečnost. Stav nouze platí 48 hodin, lze ho ale prodlužovat.

Hizballáh oznámil, že ukončil první fázi odvety za Šukrovu smrt. Tvrdí, že zasáhl 11 izraelských vojenských základen, odpálil více než 320 raket a na sever Izraele vyslal drony.

Server ToI uvádí, že raketa vystřelená Hizballáhem zasáhla drůbežárnu v obci Manot na severu Izraele. Na místě začalo hořet.

V obcích na severu Izraele se časně ráno rozezněly sirény ohlašující letecký poplach. Lidé na sociálních sítích zveřejňovali záběry, jak izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome odpaluje střely určené ke zničení cílů vystřelených Hizballáhem. Izraelská zdravotnická služba Magen David Adom uvedla, že je ve stavu nejvyšší pohotovosti.

Správa letišť kolem 06:00 SELČ ukončila omezení na Ben Gurionově letišti zavedená kvůli hrozícímu útoku ze strany Hizballáhu, uvedla agentura Reuters. Odlety byly původně odloženy a letouny mířící do Tel Avivu přesměrovány do jiné destinace. „Letadla, která musela na záložní letiště, odstartují a poletí zpět na Ben Gurionovo letiště,“ uvedla správa.

Média v Libanonu informovala, že jih země zasáhlo asi 40 izraelských úderů. Mluvčí izraelské armády Hagari vzkázal obyvatelům v místech, kde Hizballáh působí, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti okamžitě přesunuli jinam.

Izrael a Hizballáh se od loňského vypuknutí války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy opakovaně ostřelují, panuje proto obava ze širšího regionálního konfliktu. Hizballáh má podporu Íránu.

Napětí v oblasti se zvýšilo po smrti velitele Hizballáhu Fuáda Šukra při izraelském úderu v Bejrútu a po atentátu na šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu. Írán odpovědnost za Haníjovu smrt přičítá Izraeli.

Zdroj: ČTK

Litevští dělostřelci uspořádali v kasárnách v Rukle den otevřených dveří. Místním se na něm představili i čeští vojáci vyslaní do Pobaltí na zahraniční operaci. Společná ukázka techniky nejen pomohla posílit důvěru místních, ale též umožnila příslušníkům Armády ČR, aby se lépe seznámili se svými litevskými kolegy.

Dělostřelecký oddíl litevské brigády Iron Wolf uspořádal den otevřených dveří ve svých kasárnách ve městě Rukla v půlce srpna. Na pozvání litevských kolegů se ho zúčastnili i čeští dělostřelci ze 4. Úkolového uskupení AČR MN BG Litva, kteří jsou do Pobaltí vysláni v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence). Jedním z úkolů mise je ujistit místní obyvatelstvo o odhodlání členských států Severoatlantické aliance plnit spojenecké závazky a demonstrovat připravenost bránit Pobaltské státy proti případné agresi.

Návštěvníkům byla představena litevská i alianční vojenská technika. Z českých ukázek se největšímu zájmu těšila samohybná kolová houfnice vz. 77 DANA, neboť si ji zájemci mohli prohlédnout i zevnitř. Pozornost litevských vojáků se však soustředila hlavně na nové spojovací a štábní vozidlo TITUS, prošpikované nejmodernějšími technologiemi. Litevci na oplátku předvedli houfnice PzH 2000. K vidění byl i německý tank Leopard 2, jenž je ve variantě 2A4 momentálně zaváděn i do české armády. Češi si rovněž připravili ukázku ručních palných zbraní. Návštěvníci všech generací proto měli možnost seznámit se s útočnou pušku CZ Bren 2, granátometem CZ 805 G1, kulometem FN Minimi a pistolí CZ P-10 C. Celou akci završil přelet vrtulníku Mil Mi-8 litevských vzdušných sil.

Kromě získání důvěry místních obyvatel akce posloužila i k prohloubení vztahů s litevskými ozbrojenými silami. Velitel 4. ÚU AČR MN BG Litva major Roman Buldra zhodnotil průběh akce slovy: „Nejenže jsme dnes vykouzlili úsměvy na dětských tvářích, ale také jsme navázali spolupráci a přátelské styky s našimi litevskými protějšky. Těším se, až se s nimi opět setkáme na cvičeních Flaming Thunder a Iron Wolf.“

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

56. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy si dnes před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem Petrem Pavlem. Věnec k pamětní desce položila také ministryně obrany Jana Černochová v doprovodu náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Karla Řehky.

Československo začala obsazovat vojska států Varšavské smlouvy (Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky) v noci na 21. srpna 1968. Skončilo tak období takzvaného pražského jara – pokusu československých komunistů o nastolení takzvaného socialismu s lidskou tváří. Právě rozhlas se tehdy nejvíce postaral o informování obyvatel. I když se okupanti snažili zpomalit šíření informací, většina národa zjistila, co se děje, už v noci. U Československého rozhlasu se také sovětští vojáci střetli s neozbrojeným protestujícím davem. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 137 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných.

Podle ministryně obrany Jany Černochové nikdy nesmíme zapomenout na odvahu těch, kteří se postavili tyranii, ani na temnou kapitolu našich dějin, kdy byla naše národní hrdost a vlastenectví pošlapávány dalších více než dvacet let. „Kreml se nemění. Stále využívá tradiční nástroje, jako jsou tanky, vydírání a lži, aby uspokojil své imperiální choutky. Události roku 1968 jsou pro nás mementem, jak křehká je svoboda a demokracie a jak rychle mohou být ztraceny. Naše vlastní zkušenost nám proto velí podporovat naše přátele, kteří čelí barbarským útokům Ruska, usilují o totéž, co už máme, a neváhají za to bojovat a umírat. Proto vojensky, humanitárně i diplomaticky podporujeme Ukrajinu, která se statečně brání,“ napsala ministryně na síti X.

Prezident Petr Pavel: Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu

S hlavním projevem před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě vystoupil prezident republiky. Ač bylo podle něj k událostem 21. srpna 1968 vše již řečeno i vysvětleno, důvodů pro připomínku stále existuje celá řada. Jedním je uctění památky obětí i vyjádření respektu všem, kteří v té době měli jasně nastavený morální kompas a neuhnuli před zlem. Dalším je fakt, že historie má tendenci se opakovat.

„Měli bychom být velice pozorní a obezřetní k tomu, jestli se kolem nás a v tom, co se děje u nás a ve světě, nevyskytují nějaké paralely s tím, čím už jsme si prošli. A pokud si tím nechceme projít znovu, tak bychom měli těmto náznakům, signálům a tendencím věnovat mimořádnou pozornost,“ uvedl Pavel.

Dnešní Rusko se podle prezidenta nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu. „Hlásí se k odkazu Sovětského svazu, jejich představitelé se otevřeně hlásí ke Stalinovi, hlásí se k principům, na kterých Sovětský svaz fungoval a podle kterých uplatňoval svoji zahraniční politiku,“ poznamenal.

Lidé by podle něj měli být opatrní a neměli by si nechat vnutit myšlenku, že s Ruskem by nám bylo lépe. „Nebylo. Naše demokracie není dokonalá, stejně jako není dokonalý demokratický svět. Ale tak, jak říkal Churchill a mnozí další, je ze všech těch systémů, které známe, sice tím nejhorším, ale zároveň tím nejlepším, který jsme si zatím vyzkoušeli,“ uzavřel prezident republiky.

Srpen 1968 a ČSLA

• Okamžik zahájení invaze byl stanoven na 23.00 hodinu 20. srpna. K proryvu státní hranice došlo již o necelé dvě hodiny dříve v prostoru BÄRENSTEIN – VEJPRTY. Severní skupina sovětských vojsk (Polsko) s jednou polskou armádou a Jižní skupina sovětských vojsk (Maďarsko) s jednou maďarskou motostřeleckou divizí a jedním bulharským plukem začali v noci z 20. na 21. srpna obsazovat území Československa.

• V tu dobu již bylo informováno armádní velení o invazi a na rozkaz ministra národní obrany M. Dzúra měla armáda zachovat klid a neklást odpor. Jako první byla obsazena strategicky důležitá letiště, na nichž přistávala transportní letadla s výsadkovými vojsky. Od jihu a ze severu se do nitra Československa valily pozemní síly.

• Dne 26. srpna se na území ČSSR nacházela skoro půlmilionová okupační armáda v síle 27 divizí. ČSLA až na malé výjimky se s okupanty nestřetla a zůstala naprosto paralyzována. Většina vojáků z povolání i v základní službě invazi vojsk států Varšavské smlouvy odsuzovala.

• Okupací Československa skončilo období tzv. Pražského jara. Vzedmula se proti ní vlna odporu a demonstrací, které však nemohly zvrátit vývoj směřující k „normalizaci“. Dubčekovo vedení postupně ztrácelo pozice ve státě i ve straně a k moci se dostávalo Husákovo křídlo ochotné spolupracovat se Sověty.

• V souvislosti s vývojem po 21. srpnu se řada lidí rozhodla pro odchod z Československa do zahraničí. Podle hrubých odhadů odešlo do emigrace asi 300 000 osob.

• Okupace tvrdě zasáhla i ČSLA. Sovětská strana požadovala pro svá vojska několik divizních rajónů, kde hodlala rozmístit až 150 000 vojáků. Po následných jednáních došlo ke snížení na 75 000 vojáků a odchodu zbytku okupačních jednotek do začátku listopadu 1968. Na území Československa byla soustředěna Střední skupina sovětských vojsk s velitelstvím v Milovicích v síle armádního sboru. Ta setrvala v Československu až do roku 1991, kdy ve druhé půli června opustil území republiky poslední železniční transport s technikou a vojáky.

• Následné vynucené dislokační změny se týkaly asi stovky útvarů ČSLA. Ve velmi krátké době armáda přesunula 1200 tanků, 700 obrněných transportérů a 1100 děl. Do nových posádek odešlo téměř 5000 vojáků z povolání, 24 000 vojáků základní služby a 900 občanských pracovníků vojenské správy. Sedm posádek ČSLA uvolnila do 8 dnů, čtrnáct posádek do dvou týdnů a jedenáct posádek do 23 dnů.

• Kromě dislokačních problémů postihla armádu rovněž rozsáhlá personální čistka, v jejímž průběhu byly z armády vyhozeny tisíce vojáků z povolání. Armádnímu velení se tuto ztrátu nikdy nepodařilo kvalitativně zacelit a povolání vojáka postupně ztratilo veškerý kredit ve společnosti.

Zdroj: odbor komunikace Ministerstva obrany ČR

Česká republika bude v září tohoto roku hostit výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO. Zasedání se uskuteční v Praze ve dnech 13. září 2024–15. září 2024.

Během osobního setkání budou náčelníci generálních štábů/obrany diskutovat o vývoji vojenské strategie v rámci Aliance. Zahájení zasedání Vojenského výboru se zúčastní i český prezident Petr Pavel.

Vojenský výbor se schází na úrovni náčelníků generálních štábů/obrany dvakrát ročně v NATO HQ v Bruselu a jednou ročně pořádá výjezdní zasedání v jednom z členských států Aliance. Vojenský výbor se schází, aby projednal vojenské operace, mise a aktivity NATO a poskytl Severoatlantické radě vojenské rady založené na konsensu, za účelem co nejlépe řešit globální bezpečnostní výzvy.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR