Tradiční extremistické strany jsou v útlumu. Scéně dominuje antisystémové hnutí.
Takzvané antisystémové hnutí zcela zastínilo tradiční extremistickou scénu v Česku. Informuje o tom výroční zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti v České republice za rok 2023, kterou dnes, 7. května 2024, schválila vláda. Zpráva také uvádí, že v online prostředí se i nadále objevovaly rasisticky a xenofobně motivované projevy.
V roce 2023 pokračoval trend započatý koronavirovou pandemií, kdy na extremistické scéně dominuje takzvané antisystémové hnutí. Jeho představitelé nedůvěřují demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Mezi témata, která hnutí účelově zneužívalo, patří zdražování, energetická a migrační krize, ruská agrese na Ukrajinu nebo konflikt na Blízkém východě. „Toto hnutí zneužívá strachu lidí, kteří jsou nespokojeni s ekonomickou či politickou situací nebo jsou vystrašení inflací. Často jim pak nabízí jednoduchá, radikální a líbivá řešení,“ doplnil ministr vnitra Vít Rakušan. Slabinou tohoto hnutí je roztříštěnost a absence jakéhokoliv politického programu. Přesto se některým aktivistům prostřednictvím různých dezinformací a konspiračních teorií dařilo získávat důvěru nespokojených občanů převážně středního a vyššího věku.
Výroční zpráva dále uvádí, že rasisticky a xenofobně motivované projevy v online prostředí směřovaly zejména proti migrantům, Romům, Ukrajincům, muslimům, Židům či LGBT+ komunitě. Například v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě policie zahájila v několika případech úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu. Bezpečnostní složky rovněž v souvislosti s konfliktem zvýšily ochranu židovských objektů. Na stupňování napětí se významně podílela i kvazi-mediální scéna, jejíž představitelé využívali reálné události k rozdmýchávání napětí. Často si přitom samotné konfliktní události vymýšlejí nebo je přejímají z jiných zdrojů. Zpráva též uvádí, že možné riziko představují i jedinci, pro něž je extremistická ideologie pouze určitým doplňkem. Jedná se o velmi mladé lidi, kteří často trpí nějakou formou sociální izolace nebo psychickými poruchami.
V roce 2023 policie řešila celkem 181 trestných činů s nenávistným podtextem. Stíhala 98 osob, nejčastěji se jednalo o trestný čin proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Nejvíce nenávistně motivovaných skutků a nejvíce stíhaných osob registrovala policie v Praze.
Více ve výroční zprávě zde.
Adam Rözler
odbor komunikace Ministerstva vnitra