Archiv rubriky: Články
Památka obětí holocaustu
Na dnešní den připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu.
Toto historicky nevídané a zrůdně systematické vyhlazování všeho židovského nacistickým Německem nechť zůstane ve věčné paměti pro příští generace jako zásadní memento.
Nezapomeneme!
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Energetická bezpečnost ČR
Dne 23.1. se v Praze v Senátu Parlamentu ČR uskutečnila reprezentativní národní konference Efektivní energetika, a to za přítomnosti politických, manažerských a odborných špiček oboru.
Akcentována byla budoucí podoba a bezpečnost sektoru energetiky jako jedné z klíčových výzev pro zajištění základních společenských potřeb a pro rozvoj českého státu (viz přiložený program).
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
20 let ČR v EU
Dne 22. 1. se péčí Úřadu vlády (ministra pro evropské záležitosti) a Evropské komise konala reprezentativní konference „20 let tvoříme Evropu“ – dopady členství v EU na českou společnost.
Konference kvalifikovaně hodnotila přínosy a dopady našeho členství včetně budoucího výhledu, a to optikou českých eurokomisařů a současné vlády (viz přiložený program).
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Zemřel Miroslav Prokop
Dne 20.1. podlehl těžké nemoci štábní praporčík ČAKO Miroslav Prokop (57 let).
Vedl Federaci výkonných zaměstnanců České pošty a byl pracovitým a spolehlivým členem České atlantické komise.
Čest jeho památce! In memoriam por. ČAKO Miroslav Prokop.
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Budování státu
Dne 18.1. se v Praze uskutečnila odborná konference Budování státu: inovace, nebo stagnace?
Akci uspořádala Vysoká škola CEVRO a vystoupili na ní přední čeští experti oboru bezpečnostního managementu i profesor Harvard University (viz přiložený program).
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Steadfast Defender (Pevný obránce)
Příští týden začne velké vojenské cvičení NATO, do kterého se zapojí až 90 000 vojáků Aliance a Švédska.
Předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer uvedl, že půjde o ukázku jednoty, síly a odhodlání se navzájem chránit.
Cílem vojenských manévrů je posílení kolektivní obrany.
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Nový dánský král
Novým dánským králem se dnes stal Frederik X. Na trůn nastoupil poté, co abdikaci podepsala jeho matka Margrethe II., která byla hlavou Dánska od roku 1972. Informovala o tom dánská televizní stanice DR. Třiaosmdesátiletá Margrethe II. podepsala svou ohlášenou abdikaci na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn. Změnu na trůně následně z balkonu kodaňského zámku Christiansborg slavnostně vyhlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová před tisícovkami jásajících lidí.
Dosavadní panovnice oznámila záměr abdikovat poslední den minulého roku v projevu, v němž mimo jiné uvedla, že nastal čas předat odpovědnost příští generaci. Je to poprvé za téměř 900 let, kdy dánský monarcha dobrovolně abdikoval.
Na balkoně kodaňského paláce Christiansborg slavnostně ohlásila nástup 55letého nejstaršího syna Margrethe II. Frederika na trůn dánská premiérka Frederiksenová. Událost podle agentury AFP přilákala více než 100.000 lidí.
„Ať žije král,“ volala při proklamaci střídání na trůně Frederiksenová. Tisícovky lidí poté propukly v jásot. „Hurá, hurá, hurá,“ znělo zámeckým náměstím a přilehlými ulicemi. Frederik při tom podle agentury DPA působil velmi dojatě a měl slzy v očích. Poté společně s novou královnou Mary lidem z balkonu zamával. Přišly i jejich čtyři děti.
Margrethe II. předtím odjela v kočáře ze své rezidentce podepsat abdikaci do bývalého královského paláce Christiansborg, který dnes slouží jako sídlo parlamentu i vlády. V limuzíně tam odjeli také Frederik a jeho choť, 51letá Mary, která pochází z Austrálie a nyní jí bude náležet titul královna. Podle AFP je zároveň první dánskou královnou, která není urozeného původu. „Je tak vzrušující, že obyčejný člověk, jako jsme my, se stane královnou,“ řekla důchodkyně z australského Brisbane Judy Langtreeová, která se zúčastnila oslav v kodaňských ulicích.
Frederik se seznámil s tehdy 28letou realitní makléřkou Mary Donaldsonovou v restauraci v Sydney během tamních letních olympijských her v roce 2000, kam následník trůnu přijel podpořit dánský jachtařský tým.
Dánsko má nyní dvě královny, protože i Margrethe II. nadále náleží oslovení královna a podle DPA může zastupovat svého syna, pokud ten bude na zahraniční cestě nebo bude indisponován. Titul korunního prince a dědice trůnu přechází na nejstaršího syna Frederika a Mary, 18letého Christiana.
Před dánským parlamentem se dnes podle agentury AP shromáždili lidé z celého Dánska. Davy zaplnily také ulice vyzdobené červeno-bílými dánskými vlajkami. Některé obchody měly za výlohami fotografie Margrethe a Frederika, malé dánské vlaječky byly i na městských autobusech. Hudba královské stráže vykonala svou každodenní přehlídku v centru dánské metropole ve slavnostních červených uniformách místo obvyklých černých.
Oznámení rezignace v poslední den minulého roku byl pro dánský národ překvapením. I korunního prince Frederika a jeho mladšího bratra Joachima o svém úmyslu informovala jen tři dny před oznámením, uvedl s odvoláním na královský palác deník Berlingske.
Ještě donedávna Margrethe trvala na tom, že roli královny považuje za celoživotní úlohu. Ke změně názoru ji patrně donutily až zdravotní problémy. Loni v únoru podstoupila operaci zad a ke svým pracovním povinnostem se vrátila až v dubnu.
Margrethe II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě. Královnou byla prohlášena v lednu 1972 po smrti svého otce Frederika IX. Její role je převážně ceremoniální. Byla druhou ženu na dánském trůnu. Dánsko přitom patří mezi nejstarší monarchie na světě.
Zdroj: České noviny
Dánsko je vyspělou evropskou demokracií s tradičně vynikajícími vztahy s Českou republikou (dánský královský dvůr např. využívá k ceremoniálním účelům české starokladrubské koně).
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Bezpečnostní strategie České republiky 2023
Předkládáme rezorty zahraničních věcí a obrany nově vytvořené a vládou schválené bezpečnostní a obranné koncepce – viz příloha
Koncepce výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR)
Vláda schválila Koncepci výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR). Dokument stanovuje, jak by měla vypadat česká armáda v roce 2035. Definuje hlavní směry její výstavby a rozvoje. Přijetím koncepce vláda splnila další z bodů svého programového prohlášení.
Pro obranyschopnost země jde o jeden ze základních dokumentů. KVAČR navazuje na Bezpečnostní strategii ČR a na Obrannou strategii ČR, které byly schváleny v uplynulých měsících. „Změnou obranných dokumentů vláda reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, kterou způsobila především agrese Putinova režimu na Ukrajině,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Kromě změny bezpečnostního prostředí dokument zohledňuje také nástup přelomových technologií, které mění charakter vedení války i navýšení obranných výdajů na nejméně dvě procenta HDP.
„Vizí, kterou KVAČR představuje, je odhodlaná a dobře připravená armáda, která bude schopná bránit Českou republiku ve spolupráci se spojenci v konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který může být vybaven jadernými zbraněmi,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Koncepce je rozdělena na dvě části. „První se zabývá obdobím do roku 2030, kdy se počítá s výrazným navýšením investic do modernizace armády,“ uvedla ministryně Černochová. Místo současných 20 procent bude Česká republika investovat do nové techniky a vybavení až 60 procent výdajů na armádu. Peníze půjdou například na bojová vozidla pěchoty, nová děla, tanky, protiletadlový komplet SPYDER nebo letouny F-35. Dokument zároveň počítá s investicemi do nových technologií, navyšováním zásob a rozvíjením infrastruktury.
Mezi lety 2031 až 2035 budou investice stabilizovány na 35 procentech rozpočtu armády. V těchto letech se armáda zaměří na integraci nové techniky a výzbroje, na systémovou integraci nově pořízené výzbroje nebo na zabezpečení životního cyklu techniky a výzbroje.
KVAČR stanovuje šest strategických cílů výstavby armády. Jednou z hlavních priorit jsou investice do personálu. Ambicí je, aby v roce 2030 měla armáda 30.000 vojáků z povolání a až 10.000 příslušníků aktivní zálohy. V roce 2027 pak bude provedena revize personálního cíle.
Dalšími strategickými cíli je posilování připravenosti, nasaditelnosti a udržitelnosti, neboli obměna hlavních druhů pozemní i vzdušné bojové techniky; digitalizace systému velení a řízení; účinné působení ve všech operačních doménách; prohlubování mezinárodní spolupráce a rozvoj interoperability a posledním cílem jsou agilní inovace a zavádění nastupujících a přelomových technologií.
Zdroj: Ministerstvo obrany ČR
Brožura je k dispozici na tomto odkaze kvacr_2035_final
Tragická střelba na FF UK
Policie ČR zasahovala ve čtvrtek na náměstí Jana Palacha v Praze u případu střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Policie večer uvedla, že zemřelo nejméně 15 lidí, 24 je zraněných.
„Střelec byl eliminován! Celá budova je v současné chvíli evakuována a na místě je několik mrtvých a desítky raněných,“ informovala policie v 16:00 na síti X.
Počet obětí postupně roste. Záchranná služba nejprve informovala o 11 mrtvých včetně útočníka. Policie večer informovala o 15 mrtvých. Podezřelým je 24letý student z obce Hostouň.
Na místo vyjely všechny složky Integrovaného záchranného systému. Celé náměstí Jana Palacha a blízké okolí bylo zcela uzavřeno.
Policie zastavila dopravu a odklání tramvaje a autobusy. Vyzvala také lidi, aby se v okolí náměstí nezdržovali ani nevycházeli ven.
Ministr vnitra Vít Rakušan označil situaci jako vážnou a vyzval občany, aby respektovali pokyny policie.
Záchranná služba informovala, že na místo vyrazilo velké množství jejích posádek a rovněž speciální vůz Golem používaný při hromadných neštěstích.
Kvůli předpokládanému značnému počtu zraněných Ústřední vojenská nemocnice aktivovala traumaplán, týmy jsou připravené na hromadný příjem raněných.
Podle agentury Aktu.cz měl útočník použít dlouhou zbraň s optikou.
Někteří svědci z okolí školy hovořili o tom, že útočník zřejmě střílel i ze střechy budovy, dokonce na přijíždějící policisty.
Uvedeným zrůdným činem jsme šokováni a otřeseni.
Bezprostředně vyjadřujeme hlubokou lítost a soustrast pozůstalým obětí střelby.
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Sváteční slovo
Vážení kolegové, milí přátelé!
Přeji Vám za sebe a celé ČAKO vpravdě požehnané, radostné VÁNOCE a zdravý, klidný rok 2024.
Posuňme se společným úsilím od narůstajících konfliktů k vzájemné snášenlivosti a respektu, a to na všech úrovních.
Děkuji za nezištnou spolupráci a těším se na další rozvíjení našich společně sdílených hodnot!
V úctě
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Zádušní mše za K. Schwarzenberga – Praha 9. 12. a Vídeň 16. 12.
Český prezident i arcibiskup pražský a rakouský prezident i arcibiskup vídeňský v národních katedrálách za přítomnosti významných hostů ocenili osobnost a společenský přínos zesnulého a rozloučili se s ním.
Čest jeho památce!
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy
Konference „Připraveni k boji? Jak vědci přispívají ke společenské odolnosti vůči hybridním hrozbám“
Klíčové projevy přednesli gen. Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády ČR (dříve ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost), gen. Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby a Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která celou konferenci uspořádala.
Shrnutí a závěry konference budou zformulovány a publikovány.
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Z projevu ředitele BIS
Evropa se musí stát vskutku politickým projektem svých euroobčanů
To je jedno z poselství konference, kterou v pondělí 4. 12. 2023 uspořádali v Poslanecké sněmovně zástupci Renew Europe v podobě think-tanku Institutu evropských demokratů ve spolupráci s Evropským hnutím v České republice, Evropským institutem Renaissance a Českým centrem Mezinárodního PEN klubu. Účastníci se shodli na nutnosti bránit evropské hodnoty před ohrožením zvnějšku, ale i zevnitř, k čemuž by mělo přispět i zefektivnění rozhodovacích procesů na úrovni Evropské unie. Řečníci po velmi otevřené výměně názorů na efektivitu evropské pomoci napadené Ukrajině poukázali mj. na potřebu celoevropského a skutečně politického přístupu i ke koordinaci obranného průmyslu.
„Diskusi na téma ochrany a aktivního prosazování evropských hodnot a také obranyschopnosti států EU s ohledem na aktuální geopolitickou situaci považuji za nesmírně důležitou,“ zdůraznil ve svém poselství ministr Martin Dvořák, který společně s poslancem Janem Berkim (oba za Hnutí STAN) přijal nad akcí záštitu. Poslanec Jan Berki se dotázal, zda některé z evropských hodnot, jako jsou solidarita, sounáležitost, radost z různorodosti, nejsou v mechanismech EU příliš skryty, zda o nich dostatečně mluvíme a vidíme je. „Pochopili všichni ti, kteří jich využívají, že je třeba je chránit? A že k jejich ochraně musíme být silní? A že silní můžeme být jenom společně?“
Bývalý předseda vlády a evropský komisař a nynější předseda Evropského hnutí v ČR Vladimír Špidla navázal tím, že „Evropská unie byla a je primárně projektem politickým. Ekonomické prvky, jakkoliv jsou důležité, jsou pouze nástrojem k základnímu cíli, totiž k uchování míru. Evropa musí posílit svoji suverenitu, jakkoliv ji můžeme chápat široce, a to jak politickou, obrannou, tak i ekonomickou. V dlouhodobém střetnutí s Ruskou federací je nutné vytvořit daleko silnější vlastní obrannou kapacitu, což není pouze záležitost technická a zbrojní, nýbrž je to i záležitost politická. Unie ovšem potřebuje posílit svoji autonomii nebo chcete-li odolnost i v dalších oblastech – ve vědě a inovacích, např. v oblasti umělé inteligence.“ A apeloval na změny ve fungování EU, aby EU v budoucnu rozšířená na 36 států mohla jednat dostatečně efektivně. „Originalita EU spočívá ve sdílené suverenitě. V komunitární metodě vytvořila evropská unie originální nástroj, jehož efektivita je daleko vyšší než efektivita pouhé mezivládní koordinace. Rozvíjení a uchování této metody je naší povinností, naším vkladem do přežití moderní civilizace,“ uzavřel.
Ve stejném duchu pokračoval i nestor italské politiky, bývalý asistent jednoho z „otců Evropy“ Altiero Spinelliho a nynější předseda Evropského hnutí v Itálii Pier Virgilio Dastoli: V současném uspořádání je evropské občanství ve skutečnosti doplňkové k národnímu občanství. Práva, která Smlouvy EU evropským občanům přiznávají, jsou navíc omezena na určité oblasti, i když důležité; chybí také předpoklady (např. v postupech pro volby do Evropského parlamentu) pro vytvoření evropského veřejného prostoru, kde jsou sdílené hodnoty, práva a povinnosti doprovázeny pocitem loajality ke společným institucím.
Diskuse v prvním bloku se točila kolem neblahého dědictví klausovského utilitárního pohledu na EU jako zdroje peněz a neochotného plnění závazků “přicházejících z Bruselu”. Předseda Českého centra Mezinárodního PEN Klubu Ondřej Vaculík to formuloval následovně: “Jako by Evropské unie byly dvě: Jedna užitečná, která svými dotacemi pomáhá rozvoji našich obcí a obnově krajiny kolem nich, a jedna škodlivá, která nám naopak vnucuje různá nařízení, byrokratizuje náš život a často omezuje to, na čem si zrovna tolik zakládáme. Například nebýt elektromobility, kdo by tušil, jak milujeme spalovací motory?! … Je to rozkladné dílo některých politiků, kteří bez ohledu na vyšší evropské zájmy manipulují své potenciální voliče,” dodal a připomněl, že například Německo či Ukrajina mají pohled diametrálně odlišný.
Přínosy EU jsou však jiné než ekonomické. “Občané očekávají od politiků především zajištění bezpečnosti a prosperity,” zmínil Viktor Daněk, na něhož reagovali další řečníci – bývalá místopředsedkně Senátu Alena Gajdůšková, dřívější ministr zahraničí Černé Hory Miodrag Vlahovič, jenž se logicky věnoval touze nových států po připojení se k EU, a pan Petr Fleischmann.
Blok odpolední se pak věnoval bezpečnosti – a přínosu zemí EU společné obraně v rámci NATO. Místopředseda Evropského hnutí v ČR Pavel Trantina na začátku připomněl prorocká slova Václava Havla z února 2008: „Na východ od prostoru, který chrání NATO, nenápadně, ale nezadržitelně vzniká poměrně nový typ diktatury. Všechny základní lidské a občanské svobody jsou tu zvolna a nenápadně potlačovány…“ řekl tehdy k Rusku a dodal, že „východní hranice Evropské unie a NATO – nejasná na rozdíl od jejich hranic západních – by měla být nejen co nejdřív a co nejpřesněji dohodnuta, ale měla by být i totožná.” Přitom do západního okruhu počítal také budoucí demokratickou Ukrajinu a Bělorusko.
K živé diskusi přispěla také přítomnost ukrajinského plukovníka ve výslužbě Dmitrije Kalužného, který mimo jiné řekl: „27 let jsem pomáhal tvořit novodobou ukrajinskou armádu. Mysleli jsme se, že staneme součástí Evropské unie a NATO před 15 lety, pak ještě před událostmi na Majdanu. Nestalo se, a teď nás to stojí úsilí, životy a hromadu peněz.“ A dodal, že zatímco Ukrajinci snižovali stav armády z 800.000 na nedávných 200.000, Rusové dělali za pomoci hybridní války všechno proto, aby ukořistění ukrajinského území bylo lehkým úkolem. To se jim nezdařilo mj. díky podpoře evropských států, za niž poděkoval, a vyzval k jejímu zesílení. Protože nyní jsou to především stateční Ukrajinci, kteří doslova krvácejí za naše evropské hodnoty.
Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský vidí hodnoty evropské jako hodnoty západní. Vysvětlil politiku otevřených dveří, kde “NATO se nerozšiřuje nějakou vědomou činností, je to organizace, která má ve své misi Evropu celistvou, svobodnou a v míru. A na základě této mise, tohoto atraktivního souboru hodnot, se k němu připojují další země.” Ocenil také vysokou míru realistického pohledu na současnou Evropu, NATO, stav mezinárodních vztahů a obranných kapacit ve světě. Tomu, například konkurenci evropských zbraňových systémů ve srovnání s těmi americkými se věnoval expert německého vydavatelství Monch a dlouholetý pracovník Deutsche Marshall Fund v minulých desetiletích Tomáš Chlebeček. Philippe Michel Kleisbauer, poslanec Národního shromáždění Francie v letech 2017-2022, představil velice stručně pozici Francie, kterou měl možnost obhajovat koncem minulého desetiletí jako vedoucí francouzské delegace do Parlamentní shromáždění NATO tak, že Francie je otevřena jakékoli spolupráci v oblasti vývoje a výroby evropským projektům v této oblasti, ale vždy je důležité, aby byly součástí plánování NATO. Mír lze zachovat jen tehdy, bude-li mít potenciální agresor pocit, že nemůže vyhrát, zaznělo v diskusi mnohokrát. NATO je dle Kleisbauera nástrojem naší bezpečnosti, ale nikoli dostačujícím. „Samozřejmě silná ekonomika, schopnost rozhodování, fungující jednotný trh, dodržování vlády práva a úcta k lidské důstojnosti jsou vedle svobody a demokracie základem pro spokojený život Evropanů,“ dodal. I proto rezonovala slova Petra Jantače, že současná Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v dnešní době nedostačuje. „Evropská unie musí být nadána, vedle současné úřední pravomoci, i politickou mocí. Neboť válka je výsostně politickou záležitostí. Kdo nemůže vládnout, nemůže ani válčit. Kdo nemůže válčit, nemůže ani zajistit zachování míru.”
Z konference jasně vyplynula potřeba představovat Evropu jako politický projekt. Na to se bude Evropské hnutí v České republice v následujícím období, zejména před volbami do Evropského parlamentu, soustředit.
Zdroj: ČTK
Mezinárodní konference „Jak sdílet, prosazovat a chránit evropské a demokratické hodnoty v době války“
4. 12. 2023, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
V průběhu konference v Praze zaznělo mnoho konsenzuálních stanovisek i některá kontroverzní, která otevírají otázku, zda současná Evropská unie odpovídá výzvám, kterým jako příznivci demokratického řádu čelíme s ochranou mínění menšin, plně respektujíc ty většinově zvolené. Co je v tomto období podstatné: O vítězi nelze hovořit jako o někom, kdo má největší procento hlasů, ale vítězem je ta politická síla, která má možnost shromáždit vládní kabinet, který následně dostane důvěru parlamentu či sněmu podle předmětného státu. „Evropa není izolovaný ostrov“, zdůraznil Vladimír Špidla, předseda Evropského hnutí v ČR, a dodal: „Evropská unie musí být efektivnější v rozhodování a silnější vůči výzvám, kterým nyní čelíme“. Cestu vidí především v opouštění mezivládní metody a přemýšlení, jak udělat všechny procesy v EU komunitárnějšími. Nejsme povinni použít zrušení veta, ale očekává se, že hlavy členských států, či jejich premiéři najdou způsob. „Jedním z těch kroků je personální unie mezi předsedy Evropské rady a Komise“, mnohokrát opakoval Ivo Kaplán, šéf Evropského Institutu Renaissance. Taková debata o prohloubení před rozšířením EU je nezbytná pro období příštích pěti let. Rozhodnutí má v rukou Rada EU – stále složená z ministrů členských států. Vladimír Špidla rovněž požádal o vedení diskuse o jednotné měně, která musí být závazná pro budoucí státy sjednocené Evropy. Sdílené kompetence – suverenita v moderním ústavním pojetí je ve světě jedinečná a my Evropané můžeme celému světu vysvětlit, že existuje cesta budoucnosti. Pro klimatickou krizi je významné najít cestu, jak na světové úrovni udělat něco, čím bylo Evropské společenství uhlí a oceli před téměř sedmdesáti třemi lety – můžeme parafrázovat závěry Vladimíra Špidly. Pier Virgilio Dastoli se soustředil na ochranu společných hodnot a jejich role v příštím procesu Renew Europe. V každém případě musíme Chartu základních práv považovat nejen za součást, ale i za nevyhnutelný prvek všech našich úvah o Refoundation Smluv, které kodifikují primární právo EU. Pro naši prosperitu potřebujeme jednotný trh. Abychom měli dobře fungující postavení tohoto trhu, potřebujeme sebevědomí a schopnosti chránit hranice území, kde působíme podle „Acquis Communautaire“, což není jen EU, ale i Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a také ostrovy a některá francouzská území v Tichomoří, Indickém oceánu nebo Latinské Americe či nizozemské ostrovy v Karibiku atd. European Movement International v čele s téměř legendárním belgickým premiérem Guyem Verhofstadtem vítá výsledek hlasování Evropského parlamentu o posunutí závěrů debaty o budoucnosti Evropy na úroveň Rady EU ke svolání zástupců členských států, aby tito nejen diskutovali, ale pokud možno skutečně vyjednali schéma, které by reagovalo na vývoj 21. století v rozumně realistickém smyslu. Mohlo by to být skutečné znovuzaložení Evropy, jak připomněl velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. Bez takové struktury, jež známe jako stát včetně jednotné bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky, Evropa nemůže hrát důležitou roli ve světové konfiguraci bez USA, Velké Británie, Kanady a jejich spojenců z asijského kontinentu.
Na druhou stranu pan Philippe Michel Kleisbauer zdůraznil, že francouzský postoj k evropskému společnému odstrašování je stále otevřený, jak zdůraznil Emmanuel Macron před mnichovskou bezpečnostní konferencí před téměř třemi lety. V té době na to německá kancléřka nereflektovala, možná se tak v dalších letech stane. Problém evropské strategické autonomie v otázkách obrany a zahraničních věcí spočívá v tom, že neexistuje možnost mít vůli, kde ostatní naslouchají pouze vedoucímu státu, poznamenal Petr Jantač. Co dělat, abychom to překonali?
Jde o společný úkol a měli bychom si to stanovit jako prioritní cíl jednání v příštím parlamentním období, které začne těsně po ukončení hlasování v členských státech EU několik dní po 6. červnu 2024.
Otázka rozšiřování tu tentokrát bude od samotného vstupu do nového období Evropského parlamentu. Cestu ke schválení bychom měli učinit flexibilnější s respektováním mnoha jedinečných kulturních prvků některých kandidátských zemí. V praxi, když chceme mít Evropské politické společenství s téměř 40 státy, musíme rozlišovat mezi obranou území a dodržováním všech regulací a ochran jednotného trhu a měny. Řešení je nutné hledat už do konce tohoto desetiletí, zdůraznili někteří řečníci. Viktor Daněk jako bývalý novinář nás všechny žádá, abychom našli jednoduchá vysvětlení pro pochopení našich kroků u lidí, kteří nejsou obeznámeni s komplexností připravované změny, kterou je nutné v Konventu projednat jako výstupy z debat, které se prováděli v různých formátech v členských státech i na evropské úrovni v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Demokracie je účinná, když víme, kam jít. Měli bychom mít vizi a nástroje, jak toho dosáhnout. Washingtonská smlouva je způsob ochrany našich území. Do budoucna musíme usilovat o efektivní rozhodovací proces zavádějící politiky do komunity mnohem rychleji a spolehlivěji. Není nutné mít politiky s charismatem. Potřebujeme argumentaci, která nás dovede k dosažení daného cíle. Jde však o implementaci například průmyslového plánu Net Zero, který je již schválen a jehož prostřednictvím můžeme zajistit mnoho nových dobrých, kvalifikovaných pracovních míst pro evropské občany. Nutným krokem je probuzení evropských demokratů, kteří chtějí vytvořit jednotný prostor pro Evropany, aby sledovali stejné hodnoty a zájmy, které mají být chráněny. Rozšíření o západní Balkán bylo dalším tématem konference, na kterém se podílel Miodrag Vlahovič, který se obává, že jsou zpět v procesu rozšiřování 20 let. Apeloval, že nemůžeme čekat na Srbsko, až si to rozmyslí. Černá Hora žádá o jasný individuální plán, jak je vzít jako řádného člena v co nejbližší budoucnosti. Pan Kleisbauer zdůraznil, že falešné zprávy jsou součástí boje a my musíme vytvořit řádný plán vysílání informací, přípravy různých sociálních platforem a sítí. Válka je tady a prakticky nebylo tolik mezer, kdy by jí v nějaké formě nebylo. Možná v roce 2008, ale tehdejší krize Lehman Brothers překonávala možnou cestu k vytvoření dohody mezi námi a Ruskem. Je to navždy? Mohla by tu být šance, protože skončilo období, kdy Rusko stavělo své impérium na manipulaci s vědomím masy lidí. Tato výzva pro nás ukazuje, jak je kybernetická bezpečnost zásadní pro evropský úspěch v bilaterálních jednáních se státy BRICS a jejími spojeneckými státy. Nemůžeme vnímat EU jako subjekt, který nám něco nařizuje nebo zakazuje. Měli bychom mít evropské společenství jako symbol míru a mnohostranné spolupráce.
Ing. Ivo Kaplán
Evropský institut Renaissance
Aktivními účastníky mezinárodní konference byli také představitelé České atlantické komise, viz připojená fotodokumentace.
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
10. prosinec – Den lidských práv
Poprvé v roce 1950 (přesně dva roky po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv) vyhlásilo Valné shromáždění OSN toto datum za Mezinárodní den lidských práv.
Obecně uznaný lidskoprávní kodex je osnovou konceptu konstitucionalismu, tedy demokratického právního státu s funkční občanskou společností.
Ctěme nezadatelnost, nezrušitelnost, nezcizitelnost a nepromlčitelnost lidských práv.
Současně buďme schopni individuálně, spolkově i institucionálně (stát, RE, EU, NATO, OSN) je účinně chránit a dodržovat.
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Setkání s osobností – Křeslo pro hosta ČAKO a Pietní akt ČAKO (fotografie RNDr. Milan Minčič, Zdeňka Pustayová a Mgr. Dariana Kričková)
V pondělí 4. 12. 2023 se uskutečnilo již šesté Setkání s osobností bezpečnostní komunity – Křeslo pro hosta. Naším váženým hostem byl tentokrát doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc., emeritní přednosta a současný zástupce přednosty Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK v Praze.
Místem konání byl opět společenský klub Muzea Policie ČR na pražském Karlově a o setkání byl velký zájem, zúčastnilo se kolem 40 členů a hostů ČAKO.
Křeslo pro hosta vedl a s panem přednostou rozmlouval prezident a generál ČAKO doc. Pavel Bílek. Ten představil doc. Pilina jako předního českého oborového znalce a experta. Po uvedení se doc. Pilin ujal slova a poutavou formou načrtl význam svých odborných (forenzních) disciplín pro trestní právo. Ve výkladu využil vlastního příběhu (včetně pobytu v Libyi) a svých mimořádných profesních zkušeností. Následná diskuse byla živá a bohatá, neformálně vedená, věcná a velmi informativní – případová.
V rámci Křesla pro hosta proběhl akt slavnostního udělení vysokého ocenění ČAKO, kterým je stříbrná medaile ČAKO, čestným členům Eduardu Hroznýši Markovi, Col. h. c. a plk. doc. Ing. Stanislavu Schormovi, CSc. Medaile in memoriam převzali zástupce českých skautů (pro E. Marka) a bratr (pro doc. S. Schorma), a to z rukou doc. Pavla Bílka, prezidenta a generála ČAKO.
Závěrem doc. Pavel Bílek přednesl teoreticko – odbornou úvahu o stavu a směřování současné společnosti.
Celé setkání proběhlo v přátelské a zároveň slavnostní atmosféře (živá trubka) a první reakce přítomných byly jednoznačně příznivé.
Poté byl v areálu Muzea Policie ČR proveden Pietní akt ČAKO u Památníku příslušníků českých bezpečnostních sborů, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR.
Při slavnostním aktu zazněla česká státní hymna a Večerka a za účasti pplk. v. v. Ing. Miroslava Tlamichy, velitele Uniformovaného sboru (dále jen US) ČAKO, byl položen velkověnec US ČAKO a uctěna památka příslušníků uvedených bezpečnostních sborů (za doprovodu živé trubky). Duchovního slova se zhostil mjr. Bc. Ivan Bařinka, vikář ČSCH.
Po skončení oficiálního programu následovalo předvánoční setkání členů a hostů ČAKO u tradičně kvalitního pohoštění.
Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Po stopách hrdiny a rekordmana Aloise Vicherka
Číslo 4/2023 časopisu CZECH ATLANTIC FORUM
Zemřel Henry Kissinger
Zdroj: Seznam Zprávy
Ve věku 100 let zemřela jedna z nejvýraznějších, byť kontroverzních postav americké politiky: Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí USA.
Zemřel Henry Kissinger, někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů. Bylo mu 100 let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.
Co bylo příčinou úmrtí muže, který zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo. Stojí v něm ale, že Kissinger bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude časem následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.
Životní a kariérní začátky
Kissinger, rodným jménem Heinz, se narodil 27. května 1923 v německém městě Fürth do židovské rodiny. Když se však v Německu chopili moci nacisté a Říší se rozléval vedením schvalovaný antisemitismus, Kissingerům nastaly krušné časy. V roce 1938 utekli do Spojených států, usadili se v New Yorku a z Heinze se stal Henry.
„Dokud jsem neemigroval do Ameriky, snášeli jsme s rodinou postupnou ostrakizaci a diskriminaci. Můj otec přišel o učitelské místo, o které se snažil celý život, přátelé mých rodičů z mládí se jim vyhýbali. Byl jsem nucen navštěvovat segregovanou školu,“ vzpomínal diplomat ve své knize Roky v Bílém domě (White House Years).
„I když jsem se později dozvěděl, že i Amerika má obrovské problémy, nikdy jsem nemohl zapomenout, jakou inspirací byla pro oběti pronásledování, pro mou rodinu i pro mě v krutých a ponižujících letech,“ napsal o zemi, která se mu stala novým domovem.
H. Kissinger byl mimořádně respektovaným americkým činitelem na poli mezinárodních vztahů a bezpečnosti.
Čest jeho památce!
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Předseda Vojenského výboru NATO v Praze
Dva dny strávil v ČR na oficiální návštěvě admirál Rob Bauer, předseda Vojenského výboru NATO.
Předmětem jeho jednání s českými partnery byly současné bezpečnostní hrozby (Rusko, mezinárodní terorismus) i výzvy (Čína) a potenciální posílení východního křídla Severoatlantické aliance. Debaty se vedly také o novém aliančním modelu sil, o válčení budoucnosti a o schopnosti implementace strategických dokumentů.
Předseda Vojenského výboru NATO je nejvýše postaveným vojenským představitelem Aliance, přičemž tento post v minulosti zastával i současný prezident ČR Petr Pavel.
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Slovo Prezidenta
IUS EST ARS BONI ET AEQUI
Vážení členové a příznivci ČAKO,
letošní podzim je opravdu žhavý a plný znepokojujících událostí na mezinárodní scéně. Kromě stále trvající ruské invaze na Ukrajině (boje pokračují) se v říjnu odehrál teroristický útok brutálního ražení na Stát Izrael, který spáchalo hnutí Hamás. Tento nelidský čin ostře odsuzujeme a vyjadřujeme plnou solidaritu izraelskému lidu včetně podpory odpovídající reakce Izraele. Region Blízkého východu tímto vstoupil do fáze významné nestability až otevřeného konfliktu a je potřeba učinit diplomaticky vše pro to, aby stávající válečná situace nepřerostla v širší mezinárodní vážnou krizi.
Každodenním bezpečnostním rizikem české současnosti se již plně staly četné a paralyzující kybernetické útoky. Hybridní formy ataků v demokratických státech Evropy (včetně sofistikovaných dezinformačních praktik) ovlivňují naše životy a kladou vysoké nároky na vytvoření institucionální i individuální resilience pro orientaci a zvládnutí informačního veletoku dneška.
Začátkem září se delegace ČAKO již tradičně zúčastnila slavnostní piety za padlé vojáky v misích NATO, kterou pořádá NATO Memorial Federation ve francouzském Fréthunu. Blíže čtěte v našem čtvrtletníku Czech Atlantic Forum č. 4/2023.
Při příležitosti Dne české státnosti (28. 9.) ČAKO v Praze tradičně uspořádalo Slavnostní svatováclavské shromáždění, na kterém zazněly podstatné bezpečnostní projevy a byly oceněny další osobnosti české bezpečnostní komunity (25. 9., Karlov). Více čtěte na tomto webu www.cakomise.cz.
V prosinci ČAKO uskuteční letošní druhé Křeslo pro hosta – setkání s osobností ve spojení s uctěním památky příslušníků českých bezpečnostních sborů, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, kteří ve službě položili své životy.
Dne 11. 11. jsme si připomněli Den válečných veteránů, vzpomeňme všech našich hrdinů!
Ve stejný den nás zasáhla zpráva o skonu Karla VII. Schwarzenberga, významného českého státníka a bývalého předsedy ČAKO. Čtěte LAUDATIO POST MORTEM na tomto webu www.cakomise.cz.
Dne 17. 11. jsme si připomněli znovunabytí svobody, která však není samozřejmostí a o kterou je třeba vytrvale pečovat.
Ve stejný den členská schůze ČAKO zvolila nové vedení ČAKO, a to jednomyslně v totožném složení jako dosud. Zvoleným blahopřeji!
DICERE NON EST FACERE
(jednejme v souladu s našimi slovy).
Přeji všem radostné a klidné Vánoce.
Váš
Doc. Pavel Bílek
Prezident a generál ČAKO
Den boje za svobodu a demokracii – 17.11.
Připomínáme si dvojí významné výročí – uzavření českých vysokých škol nacisty za protektorátu (1939) a přechod od nedemokratického politického režimu k demokratickému politickému systému (1989).
Mějme na zřeteli, že svoboda není samozřejmostí, přičemž je nezbytné o ni neustále pečovat a rozvíjet ji!
Doc. Pavel Bílek
ZEMŘEL KAREL SCHWARZENBERG (LAUDATIO POST MORTEM)
Zemřel Karel Schwarzenberg, předlistopadový předseda Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva ve Vídni a polistopadový předseda České atlantické komise (Mezinárodní asociace atlantické smlouvy), posléze její čestný člen.
K. Schwarzenberg pocházel z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů, studoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia nedokončil. Do roku 1989 žil v zahraničním exilu, po listopadové revoluci se stal kancléřem prezidenta Václava Havla.
Mezi roky 2007 až 2009 a znovu v letech 2010 až 2013 byl ministrem zahraničí, v roce 2013 v první přímé volbě prezidenta postoupil do druhého kola, ve kterém těsně neuspěl s M. Zemanem. V letech 2004 až 2010 byl Schwarzenberg senátorem a po roce 2010 i poslancem.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 se jako 79letý stal nejstarším zvoleným poslancem v české historii.
Schwarzenberg byl uznávaným českým státníkem, který se významně zasloužil o vstup ČR do NATO v r. 1999 – právě v té době vedl Českou atlantickou komisi a mně bylo ctí s ním úzce spolupracovat v pozici jeho místopředsedy a ředitele ČAKO, do které si mne vybral.
Silné rodové kořeny, brilantní znalost historie a mnoha současných evropských představitelů – to vše ho předurčovalo ke službě vlasti a myšlence evropanství.
K. Schwarzenbergovi dne 28.10. 2023 prezident republiky P. Pavel propůjčil Řád bílého lva za zvláště vynikající zásluhy o stát a přísluší mu i zlatá medaile ČAKO za vynikající zásluhy v oblasti diplomacie, bezpečnosti a lidských práv.
Čest jeho památce! Nezapomeneme!
Doc. Pavel Bílek
Diplomacie a bezpečnost
Prezident ČR Petr Pavel ve svém projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost (MZV ČR) poukázal na bezpečnostní hrozby současnosti.
Uvedl, že existující konflikty se prohlubují a přibývají nové. K obavám podle něj vedou rostoucí sebevědomí a asertivita revizionistických mocností i teroristických organizací, polarizace uvnitř společností, překotný technologický rozvoj, dezinformační kampaně, křehkost a rozkolísanost mezinárodního řádu nebo možné dopady klimatické změny. Upozornil na znepokojující vlnu vojenských převratů v afrických zemích a zejména na výbušný potenciál současné krize na Blízkém východě, kterou vyvolal barbarský útok Hamásu na Izrael.
Prezident Pavel zdůraznil, že diplomacie musí zůstat významným nástrojem pro zajištění bezpečnosti a apeloval na to, aby přispívala k nerozšiřování konfliktů a hledala řešení vedoucí k mírovému soužití mezi národy.
Zdroj: ČTK
Den válečných veteránů
Den veteránů (Veterans Day) je americký termín, ve Spojeném království a zemích Commonwealthu je tento den stále připomínán jako Den vzpomínek (Remembrance Day). Většina oslav spojených s tímto svátkem se koná v neděli, která je datu 11. listopadu nejbližší, a ta je nazvána Nedělí vzpomínek (Remembrance Sunday).
Ve Francii se 11. listopad slaví od roku 1922 jako státní svátek pod názvem Den příměří (jour de l’Armistice), nebo Den vzpomínky (jour du Souvenir). Ale již v letech 1919 a 1920 se 11. listopadu konaly pietní oslavy a u vítězného oblouku byl zřízen hrob Neznámého vojína, který měl symbolizovat všechny francouzské vojáky, kteří padli za vlast.
Rovněž v Belgii je 11. listopad státním svátkem, a to od roku 1922, kdy byl také za přítomnosti krále Alberta I. slavnostně odhalen Hrob Neznámého vojína v Bruselu. Do té doby se oficiální vzpomínání belgických obětí 1. světové války, 40 tisíc vojáků a 60 tisíc civilistů, konaly 4. srpna, což byl den, kdy německá vojska napadla Belgii. Již při prvním výročí, v roce 1919, vznikla tradice pokládání květů chryzantém na hroby padlých vojáků. Ve 30. až 50. letech byla v Belgii květinou vzpomínky také sedmikráska, symbol míru, která se prodávala při charitativních akcích.
V Polsku se 11. listopad připomíná jako Svátek nezávislosti (Narodowe Święto Niepodległości), protože konec 1. světové války umožnil obnovení polského státu po 123 letech od jeho rozdělení mezi okolní mocnosti (1795–1918). Tento státní svátek se slaví od roku 1937.
SVÁTEK V ČESKÉ REPUBLICE
V českých zemích byla památka na 11. listopadu vždy ve stínu významnějších výročí, protože boje na východní frontě byly zastaveny již v důsledku míru uzavřeného v Brestu Litevském ze dne 3. března 1918. Dále, Rakousko-Uhersko, jehož byly České země součástí, uzavřelo separátní mír s dohodovými mocnostmi již 4. listopadu 1918. A v české společnosti rovněž tyto události byly převrstveny vyhlášením samostatného státu dne 28. října 1918.
Teprve v roce 2003 navrhla vláda Vladimíra Špidly doplnit do novely zákona o státních svátcích také 11. listopad, jako významný den (nikoli státní svátek), který je věnován veteránům všech válečných konfliktů a slaví se ve všech demokratických zemích Evropy, USA a Kanadě jako významná připomínka vítězství demokracie ve světě, ke kterému pomohly i Československé legie. Návrh vlády byl potom vtělen do zákona č. 101/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
Symbol dne veteránů
Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku. To má svůj původ v básni Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae, jenž sloužil na západní frontě, nedaleko belgického města Ypres. Vlčí mák jako symbol pro padlé vojáky 1. světové války poprvé použila americká profesorka a humanistka Moina Michaelová. V roce 1921 zvolil bývalý velitel britských expedičních sil polní maršál sir Douglas Haig jako předseda Nadace veteránů vlčí mák za symbol pro sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům.
Zdroj: WikipediE
Prezident P. Pavel vyznamenal K. Schwarzenberga
Prezident ČR Petr Pavel propůjčil Řád bílého lva Karlu Schwarzenbergovi, bývalému předsedovi a současnému čestnému členovi České atlantické komise. Jedná se o nejvyšší státní vyznamenání pro osobnost, která stála v čele Kanceláře prezidenta Václava Havla a sloužila i jako český ministr zahraničních věcí, poslanec a senátor. Angažoval se v ochraně lidských práv, v oblasti bezpečnosti a mezinárodních vztahů.
Gratulujeme a k nadcházejícím 86. narozeninám přejeme tolik potřebné zdraví do dalších let!
Doc. Pavel Bílek
105 let od vzniku samostatného Československa
Letošní rok si připomínáme 105 let od vzniku Československé republiky. Všichni si u této historické události vybaví jména jako Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik.
Avšak bez mužů, kteří bojovali po boku Dohodových států, by byla jejich pozice těžší. Československé legie bojovali v Rusku, ve Francii a Itálii. Další muži bojovali v řadách dalších Dohodových států, jako například Srbsko, Velká Británie nebo USA. Na tomto místě musím vyvrátit i jeden mýtus, a to ten, že Masaryk odešel do zahraničí, aby tam formoval legie. Není to pravda, protože první dobrovolnické jednotky vznikly nezávisle na sobě ve Francii a v Rusku již v roce 1914, tedy v době kdy byl Masaryk ještě v Rakousko-Uhersku. Masaryk odešel do zahraničí až na konci roku 1914. Avšak podíl těchto tří mužů na znovuobnovení československých jednotek ve Francii, a vznik československé legie v Itálii je nesporný. Českoslovenští dobrovolci (dobový termín) bojovali zpočátku za různé ideje. Ve Francii bojovali za myšlenku republiky, zatímco v Rusku se bojovalo za restauraci Českého království, jelikož carský režim nechtěl pochopitelně o nějaké republice ani slyšet. Teprve po únorové revoluci se začalo mezi ruskými dobrovolci mluvit o republice.
V řadách cizinecké legie 1914 – 1916
Ve Francii vznikla z českých krajanů již v roce 1914 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie. Pod tímto dlouhým názvem se ukrývá název roty Nazdar. Tento název si však nedali sami Češi, jak by se mohlo řadě čtenářů zdát, ale dali nám ho Francouzi, jelikož slyšeli od vojáků této jednotky sokolský pozdrav nazdar. Rota 12. října 1914 slavnostně přísahala v Bayonne. 23. října odjíždí rota na frontu do Champagne. Tam strávila několik měsíců, přičemž zde utrpěla první ztráty na padlých, raněných a nemocných. Slavnějším bojištěm našich dobrovolců ve Francii se však stal Arras. Dne 9. května 1915 byla podniknuta francouzská ofenzíva, do které se zapojila i rota Nazdar. Útok slavil úspěch. Byla dobyta kóta 140, ale následný německý protiútok donutil francouzské síly ustoupit z kóty na její svah a zde se fronta ustálila. Z celkového počtu 250 vojáků jich 42 padlo a dalších zhruba 100 bylo raněno. Rota Nazdar tak po těchto bojích zaniká, ale česká jednotka ve Francii ještě ne. Ještě v červnu 1916 bojuje u vesnice Belloy-en-Santerre česká četa. Během těchto bojů má však četa 15 padlých a 28 raněných, a tak zaniká poslední česká jednotka v rámci Francouzské cizinecké legie.
Vznik Československých legií ve Francii 1917 – 1918
Další již československé jednotky vznikají až v roce 1917. Vedoucí představitelé československé odbojové akce zahájili rozsáhlou politicko-diplomatickou aktivitu, jež si kladla za cíl ustavit samostatné čs. jednotky. Výsledkem byl dekret francouzské vlády o zřízení autonomní čs. armády, která po vojenské linii podléhala vrchnímu velení francouzské armády a po linii politické ji řídila Československá národní rada. Tento dekret podepsal francouzský prezident Raymond Poincaré 19. prosince 1917. Vojenské jednotky se začali skládat z vojáků, kteří se ve dvou transportech dostali z Ruska do Francie (Husákův a Gibišův transport), z válečných zajatců z Rumunska, Srbska a Itálie, z vojáků, kteří bojovali v srbské armádě, zbylých Čechů, kteří bojovali ve Francouzské cizinecké legii roztroušeni v různých jednotkách, krajanů z Austrálie a krajanů z USA. Právě posledně jmenované do legií dostával Štefánik. V USA byl ale problém, jelikož nedlouho předtím vstoupily do války, a tak mohl Štefánik nabírat jen mezi usedlíky, kteří již překročili odvodový věk nebo ještě nezískali americké občanství. Z těchto mužů vznikly ještě během války 2 pluky, další 2 vznikly až po válce. 12. ledna 1918 vznikl 21. čs. střelecký pluk. 20. května 1918 vznikl 22. čs. střelecký pluk. Tyto dva pluky vytvořily Československou střeleckou brigádu ve Francii. Důležité datum, pro naše legie ve Francii se stal 30. červen 1918. Tento den proběhla v Darney slavnostní přísaha a předání praporu 21. čs. střeleckému pluku. Tento pluk byl v červenci 1918 nasazen na frontě v Alsasku.
Nasazení v Alsasku a Argonne 1918
„V noci z 19. na 20. srpna provedl poručík Pán, pobočník velitele 2. praporu, s poručíkem Lexou a adjutanty Horáčkem, Zeleným a Lukasem spolu se 70 dobrovolníky náhlý přepad německé pozice v Nieder-Aspachu. Celková doba přepadu 55 minut. Přepad byl tak náhlý, že Němce úplně překvapil. Dříve, než se jejich dělostřelectvo vzpamatovalo, vrátili se naši úderníci beze ztrát.“ Takto popsal budoucí generál Oldřich Španiel jednu z akcí na Alsaské frontě. Avšak ztráty se ani na této frontě našim vojákům nevyhýbaly, a tak je na vojenských hřbitovech v místech někdejších bojů pochováno několik desítek našich padlých. Po nasazení v Alsasku čekalo naše legionáře nasazení ještě slavnější, ale také krvavější. Boje u Terronu, Vandy a Vouziers. 1. prapor 21. střeleckého pluku bojoval o obec Terron, kde proběhla 21. října krvavá řež, při které rota kapitána Šidlíka byla nucena před německou přesilou ustoupit z Terronu, avšak protiútokem celého 1. praporu pod velením majora Husáka se podařilo obec dobýt zpět. 3. prapor 21. střeleckého pluku bojoval u Vandy. 22. střelecký pluk bojoval u Vouziers, kde se pokoušel dobýt kótu 153. Bohužel však neúspěšně. Během tohoto posledního nasazení československých legionářů na západní frontě padlo 9 důstojníků a 174 mužů. Dalších 876 mužů bylo raněno a 68 jich zůstalo navždy nezvěstných. Právě ještě během frontového nasazení, v noci na 29. října pobíhal mezi zákopy a postaveními legionářů poručík a pozdější generál Jaroslav Matička. Mezi legionáře rozšiřoval zprávu, že v Praze proběhl převrat a vznikl samostatný stát. Legionáři tak bojovali poslední dny na Západní frontě se zprávou, že se po válce vrátí do státu, který pomáhali svým bojem tvořit. Nasazení našich legionářů skončilo v noci na 31. října 1918, kdy byly oba pluky staženy z fronty. O několik dnů později 11. listopadu 1918 bylo podepsáno příměří v Compiégne. První světová válka skončila, ale legionáři z Francie měli před sebou ještě Sedmidenní válku s Polskem o Těšínsko, a válku s Maďary o Slovensko. I během těchto bojů řada dalších legionářů padla nebo byla raněných. Ve Francii sloužilo zhruba 10 000 legionářů, 650 z nich padlo.
Zdroj: seznam médium